Letošní rok se zřejmě stane rokem definitivního vítězství disku DVD nad největším soupeřem – filmovými kinosály. Zatímco tržby z kin, které sedm roků vytrvale a silně stoupaly, se během posledních tří let zastavily, příjmy z prodeje DVD rostou neustále prudkým tempem.
V roce 2004 se utratilo za DVD celosvětově o 46 % více než rok předtím. Také v USA, kde je trh nejpokročilejší, tržby za stříbrné kotoučky meziročně stouply o 16 %. Odhaduje se, že právě zde letos dojde k přechýlení rovnováhy právě ve prospěch DVD – a další země budou následovat.
Renesance kina?
Úspěch DVD, stagnace kin a zdivočelé internetové „pirátství“ – to je celkový obrázek filmového trhu. I když vypadá poněkud nevyrovnaně, mohou si filmové společnosti přesto mnout ruce. Jejich celkové tržby totiž v posledních letech soustavně rostou, poslední meziroční vzestup činil 9 %. To jim jejich hudební kolegové, kterým už po tři roky tržby naopak klesají, mohou jenom závidět.
A je přitom dobré vědět, jak je to vlastně s vlivem neoprávněného šíření hudby a filmu po internetu na oba obory – vzhledem k tomu, že se dnes vyměňuje rovnou měrou jak hudba, tak filmy (zdá se navíc, že film v poslední době převažuje), proč tedy hudba klesá a film naopak stoupá? Film umí rychleji inovovat, nabízet více, zatímco hudba zůstává stejná. Film přináší vyšší kvalitu v nových multiplexech (ostatně i po zvukové stránce), domácí kino vnáší do obývacích pokojů nové zážitky, DVD se publikují ve speciálních vydáních s mnoha bonusy, a rovněž i na kvalitu a pestrost filmové produkce včetně nezávislého filmu ze všech států světa si nelze stěžovat.
Vzrůstající kvalita filmové produkce a šíření multiplexů, coby nejen prostého kinosálu, ale zábavně-nákupně-občerstvovacího centra, se společně zasloužily o renesanci kina. Třeba v USA průběžně stoupaly tržby z kinosálů ze zhruba pěti miliard dolarů v roce 1995 až po téměř 10 mld. v roce 2002. Pak už začalo DVD kinům podstatně ujídat.
DVD je zkrátka výhodné
Rozhlas nezabil divadlo, kino nezabilo rozhlas, televize nezabila kino; co způsobí (relativně) nový fenomén DVD a domácího kina? Jak už název napovídá, jedná se skutečně o jakýsi jiný druh kina, pouze provozovaného doma – jak se postupně zlepšuje především zobrazovací zařízení (velkoplošné obrazovky i projektory), tak se potemnělý obývák začíná blížit kinosálu stále více.
Sice ohromujícího dojmu dvacetimetrového plátna nikdy nedosáhne, ale není potřeba nikam jezdit, místo nechutného popcornu je možné „ohryzávat“ třeba vepřovou kýtu a zapíjet to lahváčem. A je to navíc levnější, zejména v západních státech: stále klesající cena DVD se dostává na (nebo pod) úroveň lístku do multiplexu, a ještě připočtěme, že film sleduje celá rodina za jedny peníze. A navíc se ušetří za kukuřici a colu…
I pro filmové vydavatele je DVD velmi výhodné, byť samozřejmě nechtějí zisky z kin „odřezat“. Zatímco DVD jde na trh jaksi samo, obvykle bez velkých kampaní a udrží se v prodejnách dlouhou dobu, s filmem je to právě naopak. Aby se kinosály řádně naplnily, musí vydavatel filmu „napumpovat“ velké peníze do reklamy a přesvědčit statisíce lidí, že bez okamžité návštěvy filmu XY budou okolím považováni za opozdilce a socky v jednom.
Film proletí kiny jako kometa, a tím končí; prodeje z DVD se táhnou celá léta, a jak ukazují reedice, někdy dokonce restaurované a remasterované speciální edice filmové klasiky přitahují mnoho desetiletí. Z Pána prstenů jeho tvůrci ještě něco na DVD „vytřískají“ – vsadím se, že na trh také půjdou alespoň dvě speciální, jinak rozstříhané a rozšířené verze, zatímco poté, co základní verze postupně probíhá všemi možnými televizními kanály, kina už po filmu nikdy nesáhnou.
Doma je doma
Domácí kino ani zdaleka nevystřílelo všechen prach, zákazníci už mají celkem jasno: dle průzkumu AOL 73 % amerických domácností dává přednost právě sledování filmu doma před návštěvou kina. Až přijdou na trh filmy ve formátu vysokého rozlišení (HD, HDTV), až se i doma zabydlí nejvyšší zvukové standardy, až bude běžný nákup filmu přes internet (video on demand), až… pak budou kina v ještě větším problému. Jistěže nezaniknou, protože návštěva kina má nepochybně i viditelný socializační účinek. Na druhé straně se rozšíří to, co funguje občas už dnes – domácí „promítací seance“ s přáteli a příbuznými.
Jak se k tomu postaví filmoví vydavatelé? Dnes drží nad kinem ochrannou ruku, protože je to pro ně velmi důležitý zdroj příjmu, navíc řada nadšenců film zhlédne v sále a poté si jej (za půl roku, až vyjde) koupí na DVD. Jenomže na DVD se vydělává víc než na kině: pořizovací náklady jsou nesrovnatelně nižší, vydavatelé mají pod kontrolou distribuční řetězce (často je přímo vlastní), a přes různé kluby navíc umějí prodávat přímo, takže ušetří i na rabatu maloprodejce. Dnes ještě, a zejména u nás, jsou multiplexy i malé kinosály poměrně slušně zaplněné, a je dokonce prostor pro jejich rozšiřování. Za pár let ale budou muset přemýšlet, jak přilákat zpět diváky, kteří hlasovali zadní částí těla a rozhodli se jít do kina, aniž si vyzují bačkory.
