O strojovém učení a neuronových sítích – tedy o technologiích, které souhrnně nazýváme umělá inteligence, jsme už na Živě.cz popsali celé stohy, nicméně většinou spíše jen jako o fenoménu zítřka, který jednou, za pár desítek let, do základů promění každodenní život.
Z A.I. jakožto příslibu, který s trochou nadsázky vyřeší všechny neduhy světa, se tak stal plytký buzzword, pod kterým si každý představuje něco jiného. Jedni za těmi dvěma písmenky vidí potenciálního strašáka a bytost, která nás všechny ovládne, ti střízlivější především asistovanou a rozšířenou inteligenci, která zvýší naši produktivitu, no a ten zbytek hromadu exotických studií a experimentů, které jsou sice efektní, ale samy o sobě v praxi naprosto k ničemu. Do tohoto ranku patří třeba počítač, který porazil člověka ve hře go, nebo třeba algoritmus, který si představuje věci a kreslí obrázky jako po hodně silné dávce LSD.
Evoluce umělé inteligence
1. Automatizace: Strojové provádění stávajících procesů počínaje automatickým rozesíláním e-mailů a konče třeba robotickou rukou ve fabrice, která lakuje karoserii vozu.
2. Asistovaná inteligence: Pomáhá lidem provádět úkoly rychleji a lépe, ale ještě se nejedná o sebezdokonalující se systém. Patří sem různé podpůrné systémy (chytré tempomaty ve vozech, automatické parkovací systémy, analytické podnikové systémy aj).
3. Rozšířená inteligence: Pomáhá lidem dělat lepší rozhodnutí a na základě interakce s člověkem se učí a zlepšuje. Sem by mohly patřit různé asistenční technologie zítřka.
4. Autonomní inteligence: Může se starat o různé procesy bez lidského zásahu. Měla by být schopna adaptace na různé situace. Mohou sem patřit ty nejpokročilejší systémy autonomního řízení vozů, vysoce autonomní internetoví boti apod.
Ani v tomto případě se však nemusí jednat o A.I. z Hollywoodské produkce, která si uvědomuje sebe samu (a zaručeně zničí lidstvo), poněvadž nikdo vlastně netuší, co to znamená, jak toho docílit a jak to ověřit (sebeuvědomění a pouhou simulaci sebeuvědomění nelze ověřit ani žádným Turingovým testem).
Umělá inteligence už tu dávno je
Skutečnost, jak už tomu bývá, bude někde uprostřed. Tedy, ona vlastně už je a inteligentní software běžně používáme. Mnohdy o tom ani nevíme, protože si pod pojmem A.I. kvůli Hollywoodu a sci-fi povídkám pořád dokola představujeme tu nejméně praktickou implementaci – myslící bytost.
Není inteligence jako inteligence
Neuronové sítě přitom již roky modelují třeba chování ekonomiky, meteorologické jevy, experti na síťovou bezpečnost z brněnského GreyCortexu strojové učení používají k odhalování kybernetických útoků, Geneea zase umí analyzovat český text a generovat k němu klíčová slova, Vize můžete zdarma nebo za paušál vycvičit, aby rozpoznával vaše fotografie, pak tu jsou technologie od Googlu, Microsoftu, IBM, Amazonu… A to vše uzavírá průmysl 4.0, další buzzword, ale zároveň ukázka toho, jak inteligentní automatizace promění práci milionů lidí ve fabrikách všeho druhu.
Microsoft změnil svoji vizi. „Mobile-first“ nahradila „artificial intelligence“
A.I. tu tedy už je a její vyhlídky jsou natolik optimistické, že již přinutila i obří Microsoft, aby ve své aktuální výroční zprávě K-10 určené federální komisi pro cenné papíry SEC po dlouhých letech zcela přepsal svoji vizi.
Mottem Microsoftu v posledních letech bylo „mobile first“ a „cloud first,“ tedy v plné citaci: „Our strategy is to build best-in-class platforms and productivity services for a mobile-first, cloud-first world.“
V čerstvé zprávě však toto poselství nahradilo něco trošku jiného: „Our strategy is to build best-in-class platforms and productivity services for an intelligent cloud and an intelligent edge infused with artificial intelligence (AI).“
Nová vize Microsoftu ve výroční zprávě K-10
Je to jen slovní vata? Možná, ale zpráva K-10 nemá potřebu zahltit stránky obvyklým PR klišé, protože ji v celém rozsahu, ruku na srdce, čte jen málokdo. Zdá se tedy, že by se mohlo jednat o skutečně míněný směr, který bude podpořen celkovou proměnou byznysu. I ta se už dávno děje a Microsoft, ostatně stejně jako další prozíraví hráči, v relativní tichosti nakupuje jeden A.I. startup za druhým.
Umělá inteligence přinese v roce 2030 světu 15,7 bilionů dolarů
Umělé inteligence jakožto nového ekonomického fenoménu si nakonec začínají ve velkém všímat i věhlasné analytické společnosti – aktuálně třeba PwC, která se ve zprávě Sizing the prize (PDF) pokusila odhadnout, jakou skutečnou hodnotu přinese A.I. světovému hospodářství v příštích třinácti letech.
Pokud se odhady vyplní, v roce 2030 se bude na světovém HDP podílet umělá inteligence 15,7 biliony dolarů (při dnešní hodnotě USD). To po přepočtu činí 349,4 bilionů korun, díky kterým světová ekonomika poskočí o 14 %.
Růst ekonomického významu umělé inteligence do roku 2030
Proč k tomu dojde? Na to odpovídá časová osa výše, která znázorňuje, kde se A.I. na růstu ekonomiky podepíše nejvíce. Temně červená barva patří ohromnému skoku v produktivitě práce, která by se měla díky průmyslu 4.0 a modernizaci fabrik znásobit už v několika následujících letech. Právě sem patří zkazky o zavádění robotizace ve Foxconnu, česká experimentální Výrobní buňka 4.0, ale také nové služby, které se na scéně objeví jen díky umělé inteligenci.
„Procesor s umělou inteligencí“ není žádná magie. Tedy až na novinku od Intelu...
Vlastně nepůjde o nic nového. Podobných revolučních evolucí jsme tu měli už celou řadu. K těm posledním patří třeba internet, který taktéž zmnohonásobil produktivitu práce, otevřel cestu zcela novým byznysům a nakonec dal práci milionům lidí z celého světa.
Díky automatizaci byznysu tedy sice software a nové stroje skutečně nahradí mnohé dnešní zaměstnance, jenže fenomén A.I. technologií stejně tak vytvoří zcela nová pracovní místa, jako k tomu došlo díky nástupu počítačů a posléze internetu v minulých desetiletích.
Tu dramatickou proměnu společnosti si vlastně uvědomíme až při pohledu zpět. Seberte dnešnímu teenagerovi Twitch nebo YouTube a upadne do těžké deprese.
Umělá inteligence pomůže Číně
Asi nebude velkým překvapením, že A.I. v roce 2030 podle PwC ekonomicky nejvíce pomůže Číně (26,1 % HDP), USA a Kanadě (14,5 % HDP) a Evropě (okolo 10 % HDP dle regionu).
Kterým ekonomikám A.I. pomůže nejvíce?
Zajímavější je ale strukturální pohled na oblasti, kde se A.I. v příštích letech uchytí nejvíce a nejvíce tedy i pomůže v ekonomické produktivitě. Analytici se přínos pokusili vyjádřit hodnotou A.I. Impact Index.
V následujících 13 letech by měla umělá inteligence nejvíce pomocí byznysu se zdravím počínaje samotnou zdravotní péči a konče pojišťovnami. Pomůže A.I. analytika dat, s tím související lepší diagnostika, optimalizace, úspory apod. Stejně tak pomůže A.I. automobilovému průmyslu a finančním a bankovním službám.
Méně by již měla pomocí třeba spotřebním výpočetním technologiím – kam patří třeba chytré asistentky, zábava apod. Na ně bude i tou dobou ještě stále brzy, protože potřebují více lidské umělé inteligence, která je stále v plenkách. To mi potvrdí každý majitel některé z chytrých asistentek. (Autor aktuálně doma zápasí s krabičkami Google Home a Amazon Echo. Mají sice sametový syntetický hlásek, ale v podstatě jsou stejně hloupé jako chat-boti z konce 90. let.)
Praktická A.I. bude zpočátku nudná
Tato předpověď víceméně potvrzuje, co jsem napsal už v úvodu. A.I. příštích deseti let bude představovat především inteligentní analytiku, automatizaci mnoha procesů ve firmách a postupnou robotizaci ve fabrikách. Nicméně na křemíkovou inteligenci, se kterou si budeme večer povídat u sklenky vína a která za nás bude nakupovat docházející potraviny v lednici – tedy na spotřební A.I., jak nám ji ve svých šotech představují snad všichni technologičtí titáni od Googlu po Apple, si budeme muset ještě počkat.
Roboti ovládnou nejen továrny, ale i další profese: