Tým biologů z Kodaňské univerzity objevil v arktické pouští severního Grónska nejstarší DNA na světě. V relativním klidu si tu hověla v bahnitých usazeninách celé dva miliony let, a tak mnohonásobně překonala dosavadní nejstarší nálezy ze zakonzervovaných mamutů.
Ovšem pozor, Jurský park se jen tak konat nebude, v praxi se totiž jedná o takzvanou eDNA – environmentální DNA – tedy guláš reliktů deoxyribonukleové kyseliny z hromady organizmů, které se tu před dvěma miliony let nacházely.
Desítky metrů bláta v lokalitě Kap København zakonzervovalo i nejstarší DNA na světě
Z tohoto biologického mixu se však vědcům přesto podařilo odhalit hromadu tehdejších rostlinných a živočišných druhů, kterým tento materiál pravděpodobně patřil. S výsledky se ve středu pochlubili v časopisu Nature.
Mastodonti, sobi a husy
Před dvěma miliony let bylo Grónsko úplně jiným světem. Podle rekonstrukce DNA se tu boreálními lesy proháněli mastodonti, sobi, u jezírek syčely husy a mělké pobřeží patřilo velkým klepítkatcům – krabům podkovitým – i korálům. Není divu, klima zde totiž bylo o 11 až 19 °C teplejší než dnes.
Z nalezené eDNA vědci odhadli, komu všemu mohla patřit
Jejich nebohé zbytky a posléze DNA nakonec zakonzervovala zdejší desítky metrů mohutná vrstva blátivých usazenin, která je dnes perfektním zdrojem informací pro biology. Jednou z nejznámějších lokalit je právě formace Kap København na severním pobřeží, odkud pochází i aktuální nález.
