Microsoft se snaží napravit pošramocenou image.
Softwarový obr Microsoft je od svého počátku velice silně personalizován, neporovnatelně více než jakákoli jiná firma: neustále se říká „Gatesův Microsoft“ nebo „Gatesova firma“ a podobně – pokud si vezmete jakoukoli jinou počítačovou firmu, u žádné tak silnou personifikaci s jejím šéfem nenajdete. V případě probíhajícího soudu s Microsoftem to pak má zákonitý dopad: soudní rozhodnutí o nelegálnosti počínání Microsoft se jako by zaměňuje za nelegální jednání Billa Gatese, což je samozřejmě vítáno pro jeho „osobní“ protivníky, kteří vyrábějí různé dokumenty popisující jeho souvislost s ďáblem a podobně. Je jisté, že kdyby firma nebyla takto personifikována, nebyla by vnímána často tak silně negativně – člověk příliš neumí „nenávidět firmu“, je ale zvyklý, že nemá rád jiného člověka.
Microsoft na tuto situaci reaguje v USA neobvyklou reklamou – Bill Gates v ní promlouvá k Američanům. Vrací se jednak ke kořenům firmy (jak začínali před pětadvaceti lety z ničeho), jak postupně transformovali ekonomiku a ovlivnili způsoby, jakými „lidé žijí a děti se učí“, a uzavírá, že „hlavním cílem Microsoftu je neustále zlepšovat a inovovat, přinést nové generace softwaru“ a že „to nejlepší ještě přijde“. Reklama jede na hlavních kanálech amerických televizí v prestižních časech; firma nesděluje, kolik do ní investovala.
Reklama může přinést žádaný efekt. Většina Američanů nemá k Microsoftu žádný vyhraněný vztah, ani pozitivní, ani negativní, ale současný soud, jehož výsledky proběhly velmi intenzivně všemi médii, vytváří právě u tohoto neutrálního obecenstva image „zločinného Microsoftu“; proto může pozitivně naladěná reklama z druhé strany zase dojem převážit. Microsoft navíc musí léčit ještě jednu nehezkou image – pověst arogantní firmy, která se všemi okolo jedná autoritativně, z pozice nejvyššího pána a diktátora; firmy, která sice hezky hovoří o tom, jak jsou její prodejci a vývojáři jejími „partnery“, ale ve skutečnosti musejí tancovat tak, jak Microsoft zrovna píská; firmy, jejíž nejvyšší šéf veřejně poslal předsedkyni amerického nejvyššího soudu „ke všem čertům“, řečeno ještě poměrně mírně. Což nebude zrovna lehké – tato „příkoří“, i kdyby byla třeba jenom domnělá nebo silně přehnaná, se budou napravovat moc těžko.
Kampaň má ještě jeden cíl. Soud nyní bude hledat způsob, jak Microsoft za jeho jednání postihnout, ale nesmí výrazně poškodit přínos Microsoftu pro americkou ekonomiku – to by američtí voliči jenom tak nedovolili. Je to velmi citlivé téma: můžeme si třeba položit otázku, co by se stalo, kdyby Microsoft byl firmou, která pouze vyváží do nějakého zahraničí, nejlépe třeba do vzdálené Číny, a dosahoval zde obrovských zisků, které by pak samozřejmě vozil zpět domů. Mohl by zřejmě monopolizovat, jenom by se prášilo, a nikdo v USA by nad tím ani nehnul prstem, natož tak aby se jej americká vláda rozhodla soudit. Na tuto strunu Microsoft rozhodně bude chtít hrát, když bude říkat: podívejte se, kolik přinášíme ekonomice peněz, přímo i zprostředkovaně; fajn, rozdělte si nás, ale počítejte, milí voliči, s tím, že bude o dost míň peněz na vzdělání, lékařství, životní prostředí, respektive že to budete muset platit ze svých peněz.