Bill Gates má Prahu stále rád

Když před nějakými sedmi lety navštívil tehdy generální ředitel Microsoftu Českou republiku, hovořilo místní vedení firmy o úspěchu, jaký se už asi nikdy nebude opakovat. Od té doby se ale Gatesova (a také Ballmerova) návštěva opakovala několikrát, přičemž ta poslední všechny předchozí významem vysoce přesáhla.
Bill Gates má Prahu stále rád

Praha totiž hostila setkání významných představitelů vlád evropských zemí a Microsoft zde oznámil jednu ze svých nejvýznamnějších iniciativ za poslední roky.

Strategické zájmy

Pozornost, kterou Microsoft naší zemi věnuje, je skutečně neobvyklá – z pohledu této obchodní firmy přispíváme do jejích celkových příjmů zlomkem procenta. Časté návštěvy vrchního vedení společnosti se dají připodobnit k situaci, kdyby např. generální ředitel Škody Auto za posledních několik let šestkrát pracovně navštívil autosalon své firmy v Bruntálu, aby zde podpořil prodej. To je jistě bizarní představa, přitom to do něj má tři hodiny autem a ne dvanáct letadlem.

Přesto pro tuto nezvyklou pozornost existují důvody. Česká republika patří ve světě k relativně nejúspěšnějším trhům Microsoftu – společnost zde má vysoký tržní podíl a je dlouhodobě podnikatelsky velmi úspěšná. ČR dále „zrodila“ jednoho z nejvyšších současných manažerů firmy; na pozici viceprezidenta je již několik let Jan Mühlfeit, který dříve působil jako šéf české pobočky Microsoftu. Tudíž je skoro jisté, že za uspořádáním Government Leaders Fora právě v Praze stojí kus jeho práce a podpory.

To by ale všechno samo o sobě nestačilo: ve hře jsou totiž vyšší, politické zájmy Microsoftu, celoevropského významu, a do nich Praha výborně zapadá. Je známo, že Microsoft po vcelku vyčištěném stole v USA neustále čelí nepříznivému postoji evropské antimonopolní komise; ta jej nutí k větším ústupkům než jinde na světě a nad firmou se stále vznáší udělená vysoká pokuta. Je zároveň jasné, že proti Microsoftu (coby emisarovi v současné době „nevítané“ Bushovy Ameriky) jsou silně zaměřeny největší západoevropské země, zatímco státy východní a střední Evropy, nedávno přijaté do EU, mají k USA daleko vstřícnější postoj.

A už jsme doma: evropské antimonopolní komisi již nemůže nic nadiktovat Německo s Francií, nově přistoupené země mají dohromady silný hlas a spolu s dalšími „váhajícími“ státy mohou přílišné antimonopolistické úsilí silného jádra EU zarazit.

Na pomoc Evropě

Microsoft toho ústy Billa Gatese stihl během této evropské návštěvy (Lisabon-Davos-Praha) ohlásit opravdu hodně. Gates říká, že Evropa je v otázce výzkumu pozadu za USA (což je pravda) a že Microsoft pomůže, v rámci tzv. public-private partnerství nazvaného EuroScience Initiative, ztrátu dohnat. Na takový úkol by samozřejmě nestačily ani veškeré zisky Microsoftu; softwarový gigant se pochopitelně omezí na oblasti blízké informačním technologiím a výsledkem také nebude plošná podpora vědy po celé Evropě, ale pouze ve vybraných ústavech.

Rozsah této iniciativy je dosud neznámý, zatím existuje první vlaštovka v italském Trentu, která naznačuje, jak by to mohlo být i jinde: půjde o zařízení financované a spoluvlastněné (joint-venture) Microsoftem a vládami jednotlivých zemí ve zhruba vyrovnaném poměru. V Trentu se konkrétně jedná o oblast konvergence biologie a IT. Zda se něco chystá i u nás, zatím jasné není, nejbližší podobná centra se mají otevírat ve Francii, Velké Británii a Německu.

Druhá významná aktivita, která ovšem není v podání Microsoftu ničím novým, je poskytování zdrojového kódu některých programů veřejnému sektoru v evropských zemích; to je ještě doplněno o sdílení informací o bezpečnostních problémech, o „vulnerabilities“, tj. „zranitelnostech“, o kterých Microsoft ví a na jejichž nápravě pracuje. Firma zatím podepsala dohodu tohoto typu se 17 evropskými státy včetně ČR (právě při příležitosti Gatesovy návštěvy), na světě je jich celkem 35. Microsoft se veřejnému sektoru v Evropě věnuje s větší intenzitou než dříve – firma během krátké doby nabrala 400 zaměstnanců na starém kontinentě právě pro tento účel.

Úspěšní sponzoři

Obě tyto aktivity mají jeden společný rys: podporují přímočaře podnikání Microsoftu, ale současně jsou potvrzením jeho „dospělejšího“, zodpovědnějšího přístupu a postoje, než jakým se firma vyznačovala dříve. Spolufinancováním výzkumu mimo USA se Microsoft řadí mezi další obří světové korporace pocházející z Ameriky (avšak globálního charakteru), které dělají totéž. Amerika vynakládá na výzkum a vývoj dvoj- až trojnásobné procento národního produktu než ostatní země na světě, včetně těch nejvyspělejších, a v USA je běžné, že značnou část z tohoto výzkumu financují právě soukromé firmy.

Americké univerzity například dostávají velice štědrou podporu od svých bývalých studentů a absolventů, kteří následně zbohatli v soukromém podnikání; je téměř nemyslitelné, že by americký „mladý miliardář“ neposílal své alma mater příspěvky v ohromujících hodnotách, zatímco v Evropě to zvykem není. (Ono tu taky není tolik mladých miliardářů; nicméně, sáhněte si do svědomí, úspěšní čeští podnikatelé – kdo z vás si na svou „strojárnu“ nebo „matfyz“ vůbec vzpomene?)

Evropa Americe právě toto vyčítá: americké firmy na starém kontinentě realizují třetinu svého zisku, avšak reinvestují jej doma – většina velkých korporací se ale nyní chová vstřícněji a snaží se alespoň částečně investovat tam, kde vytváří zisk. Z počítačových firem to už dávno platí například o IBM a Hewlett-Packardu, nyní se k nim pomalu přidává i Microsoft.

Sdílení zdrojového kódu s vládami jednotlivých zemí je pro Microsoft téměř nutností: firma musí podstoupit riziko, že kód někdo někdy vynese a ukradne, protože jinak by se vlády rozhodovaly pro open source software daleko častěji. Určitý nástup OSS je tak jako tak nevyhnutelný a ostatně i nastává, Microsoft ale má poměrně dost prostředků, jak mu čelit, a dobrým příkladem je kromě poskytnutí kódů i výše popsaná iniciativa: linuxové firmy zatím žádnou univerzitu nezafinancují.

Smlouva s Telecomem

Konečně, Gates v Praze podepsal i smlouvu o „strategické spolupráci“ se společností Český Telecom (a její dcerou Eurotel) – o rozvoji v oblasti tzv. digitální domácnosti. Při vší úctě se jednalo spíše o líbivé gesto, které zatím nemá žádný praktický dosah, a ani velký význam pro žádnou z jmenovaných firem. Digitální domácnost není něco, co se dá vyřešit nějakou smlouvou – pokud by ovšem neznamenala, že zmíněné firmy například do každé domácnosti zdarma zavedou pevnou linku zakončenou kvalitním počítačem, a to neznamená.

Digitální domácnost je určitý obecný trend, na jehož realizaci se bude podílet celá řada společností, a to především hardwarových. Jeho rozvoji brání jednak nedostatečná konektivita, jednak hardwarová (komunikační i koncová) zařízení, která jsou zatím ve stádiu spíše polofunkčních a předražených prototypů, a konečně nedostatek povědomí a vzdělání koncových spotřebitelů o tom, „co vše je možné“.

Aby se zlepšila konektivita, nepotřebuje Český Telecom podepisovat smlouvu s Microsoftem; to je zcela v jeho rukou, a na hardware nemá už vůbec žádný vliv – pokud bychom měli tuto inciativu brát vážně, museli bychom v ní uvidět silné hardwarové partnery (např. Intel, Cisco, HP atd.) a dále dodavatele obsahu (filmové, hudební, herní a další mediální vydavatele). Nicméně, každá troška je dobrá: samozřejmě nekritizujeme (zatím ještě trochu nejasnou) iniciativu jako takovou, pouze jsme skeptičtí, pokud jde o její praktický dopad.

Témata článku: Microsoft, Open source, Bill Gates, IT Osobnosti, Vysoký dosah, Mladý miliardář, Amerika, Přijatý výsledek, Blízké partnerství, Alma, Mediální vydavatel, Vysoká pokuta, Velká korporace, Obří zařízení, Popsaný výzkum, Obří svět, Současný prototyp, Alma mater, Globální charakter, Praha

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

26 procesorů v důkladném testu

Zhodnotili jsme 18 bezdrátových reproduktorů

Jak fungují cash back služby?

Pohlídejte své děti na internetu