Bezdrátový telegraf, anglický univerzál a Intel

Dnes si povíme o Italovi Guglielmu Marconim, anglickém víceoborovém vědci Robertu Hookovi a o výročí založení Intelu.
Bezdrátový telegraf, anglický univerzál a Intel

Marconiho patenty a přebírání

Dvacátý červencový den si můžeme připomenout úmrtí slavného Itala Guglielma Marconiho, který patří mezi historické velikány. Řada lidí pro něj však volí drsné atributy kvůli přebírání myšlenek, především od Nikoly Tesly. Marconi se narodil 25. dubna roku 1874 a podobně, jako nespočet dalších budoucích géniů, také on své nadání projevoval již v brzkém mládí.

Klepněte pro větší obrázek
„Guglielmo Marconi“ (zdroj: Michael Lahanas)

Marconi se zabýval matematikou, avšak hlavním oborem se mu stala fyzika, v níž později dosáhl důležitých výsledků a připsal si rozličná vyznamenání. Alfou a omegou dalších výsledků se mu stala návaznost na dřívější práce Heinricha Hertze, kterými se inspiroval v oblasti elektromagnetických vln. Ty tak stály na počátku dalších důležitých objevů, především bezdrátového přenosu, mezi nimiž však bohužel nechyběly ani necitované výsledky Nikoly Tesly. Marconi tak využil Teslovy menší průbojnosti a některé jeho závěry publikoval pod svým jménem.

Kvůli tomu byl také patent na bezdrátový telegraf přidělen Guglielmu Marconimu, což mu výrazně napomohlo při udělování Nobelových cen v roce 1909, tehdy se totiž stal jejím laureátem za fyziku. Ačkoli právě bezdrátový přenos a studium elektromagnetických vln naplnily většinu jeho života, věnoval se Marconi později také mikrovlnám. Zemřel 20. července roku 1937 v Římě.

Další informace:

Marconiho životopis na stránkách anglické verze encyklopedie Wikipedia.

Ve stručnějším českém podání na serveru Elektrika.cz.

Anglický univerzál

Svět fyziky neopustíme ani v případě druhé osobnosti aktuálního kalendária – je jí totiž Angličan Robert Hooke, jenž se narodil 18. července v roce 1635 v Oxfordu. Robert Hooke se stal uznávaným zejména díky zkoumání vesmíru a astronomickým pozorováním – snažil se přesně vysvětlit pohyb planet a odpovídající fyzikální závislosti.

Klepněte pro větší obrázek
„Robert Hooke“ (zdroj: Genciencia)

Právě v uvedeném Oxfordu také Hooke později začal svá studia, jeho talentu si brzy všiml známý Boyl, s nímž pracoval na některých fyzikálních poznáních. Hlavní popularitu mu však přineslo členství v Královské společnosti, do které byl přijat v roce 1663. Mezi svými kolegy se proslavil nadmíru přesným a pokročilým mikroskopickým pozorováním, sepsal také „příručku“ s návody a grify pro precizní zkoumání mikroskopem.

Mikroskopická pozorování však Hookovi pomohla především v oblasti bádání a pozorování živé přírody, na poli technických objevů se namísto toho proslavil například konstrukcí zrcadlového dalekohledu nebo přispěl takzvaným Hookovým zákonem, který popisuje pružnou deformaci materiálu působením síly, za předpokladu malých sil a malých deformací, které po odlehčení zmizí. Další podrobnosti najdete například na právě odkazované stránce české Wikipedie, nechybí ale ani rozšířená anglická varianta. Robert Hooke zemřel 3. března roku 1703.

Další informace:

Hookova anglicky psaná biografie na stránkách Wikipedie.

Anglické stránky věnované pouze Hookovi.

Intel přichází na scénu

Dne 18. června roku 1968 byla založena jedna z největších a nejslavnějších společností na poli výpočetní techniky – řeč je o gigantu jménem Intel Corporation. U jeho zrodu stáli Robert Noyce a Gordon Moore, prvně jmenovaný přitom zastával funkci předsedy, Moore pak působil na postu viceprezidenta.

První procesor společnosti Intel spatřil světlo světa v roce 1971, a to pod označením 4004. Byl vyroben 10mikronovou technologií a skládal se z více než dvou tisíců tranzistorů. Srovnání výkonu se současnými moderními procesory může navodit lehký úsměv, jelikož Intel 4004 dosahoval frekvence 108 kHz. Nicméně osmibitový procesor 8008 na sebe nenechal dlouho čekat a podobně jako 4004 našel uplatnění především v kalkulačkách. Intel 8008 zvládal za stejnou dobu dvakrát tolik instrukcí co Intel 4004.

Další informace:

Procesory Intel v anglické Wikipedii.

Historie procesorů Intel v českém podání.

Témata článku: Gordon, Hertz, Marconi, Nikola Tesla, Omega, Oxford, Robert, Mikroskopy, Brzké rozšíření, Známý fyzik, Hlavní pole, Česká Wikipedie

8 komentářů

Nejnovější komentáře

  • miro 19. 7. 2007 9:48:39
    Leda tak. :-D
  • KArel 18. 7. 2007 17:09:52
    Jednoduše, v každém díle by měl být zmíněn aspoň jeden jeho vynález. Není...
  • miro 18. 7. 2007 10:35:28
    Vysvětlete mi, jak chcete Járu Cimrmana zařadit do KALENDÁRIA????:-D
Určitě si přečtěte

Nový solární článek dokáže zachytit téměř veškerou energii světelného spektra ze Slunce

Nový solární článek dokáže zachytit téměř veškerou energii světelného spektra ze Slunce

** Vědci vytvořili nový typ solárního článku, který se pyšní neuvěřitelnou efektivitou ** Speciální trojrozměrná struktura dokáže zachytit téměř všechny vlnové délky světla ze Slunce ** Systém solárního článku využívá koncentrátorových čoček pro světlo

22.  7.  2017 | Karel Javůrek | 15

Další důkaz o existenci Planety 9

Další důkaz o existenci Planety 9

21.  7.  2017 | Jiří Černý | 3

10 robotických startupů, které brzy připraví spoustu lidí o práci

10 robotických startupů, které brzy připraví spoustu lidí o práci

** Roboty se v mnoha oblastech používají už dlouho, ale nyní přichází nová éra ** Roboty jsou chytřejší a poradí si s komplexními úkoly ** Náhrada lidí přijde rychleji a ve velkém

20.  7.  2017 | Karel Javůrek | 28


Aktuální číslo časopisu Computer

Test 11 telefonů do 6 000 Kč

Postavte si a přetaktujte počítač

Srovnali jsme 7 sportovních kamer

Která zaměstnání nahradí roboti?