Bayesův filtr, teorie relativity a antropometrie

Einstein: šílený vědec, který změnil svět

Jednu z největších osobností minulého století bezesporu představuje původem německý vědec Albert Einstein. V tomto týdnu si na něj můžeme zavzpomínat u příležitosti výročí jeho úmrtí (18. dubna 1955), které se však nekonalo v rodném Německu, nýbrž na území Spojených států amerických. Albert Einstein se stal vzorem a nejhojněji citovaným teoretickým fyzikem, odkaz jeho práce přetrvává a ještě dlouho přetrvávat bude.

Einsteinovy první dny bytí jsou spojeny s městečkem Ulm, kde se 14. března 1879 narodil. Podle svých později vyslovených vět se s prvním fyzikálně zajímavým okamžikem setkal již v pěti letech – otec mu ukázal kompas a mladý Einstein sám poznal, že něco podle nějakých zákonitostí musí působit na střelku.

Jeho první velký příspěvek na poli vědeckého bádání přišel v roce 1905, kdy publikoval sérii článků. Z nich asi nejznámější je trojlístek o Brownově pohybu, fotoelektrickém jevu a zejména speciální teorii relativity.

Zdroj: NASA

V polovině druhého desetiletí minulého století Einstein prezentoval obecnou teorii relativity, na níž pracoval takřka deset let a jež ovlivnila celý svět fyziky. V roce 1921 se mu za dřívější vysvětlení fotoelektrického jevu dostalo uznání v podobě Nobelovy ceny.

V dnes chápaném přínosu jeho teorie relativity by odměna měla putovat spíše tímto směrem, nicméně počátkem dvacátých let minulého století byla ještě příliš kontroverzní. Ve třicátých letech se kvůli nástupu fašistického režimu Einstein odstěhoval do Spojených států, kde později získal občanství.

Ve světě internetu lze nalézt mnoho odkazů Einsteinovy práce, které jsou zpracovány v moderním hávu. Za všechny jmenujme například Java applet demonstrující Brownův pohyb, flashové animace srozumitelně prezentující největší objevy či oficiální online archiv.

Další informace:
www.edunet.cz/fyzikove/Einstein.html
www.converter.cz/fyzici/einstein.htm

Odkaz reverenda Bayese v podobě kladiva na spam

Dne 17. dubna je možné si připomenout výročí úmrtí slavného anglického matematika Thomase Bayese. S jeho jménem se dnes počítačoví uživatelé setkávají zejména ve spojitosti s filtrováním nevyžádané pošty. Zmiňovaná technika byla pojmenována na Bayesovu počest, základním stavebním kamenem se totiž staly jeho poznatky v oblasti statistiky a pravděpodobnosti.

Moderní Bayesovo filtrování dokáže ušít vhodnou antispamovou politiku na míru takřka každého uživatele, a to díky počátečnímu „učení“. Oproti více méně statickým jazykovým filtrům, které podle předem definované váhy nežádoucích slov určují, zda je daná zpráva spam, se Bayesův filtr vyznačuje mnohem větší flexibilitou. Uživatel nejprve na několika zprávách filtr „naučí“, kterou poštu má identifikovat jako nevyžádanou, a v budoucnu pak již pouze stále zpřesňuje dosažené výsledky.

Pokud byste do tajů a matematického pozadí Bayesova filtrování chtěli proniknout hlouběji, můžete využít například online dostupného zdroje na serveru Linuxexpres.cz. Rozšíření svého poštovního klienta o externí Bayesovo filtrování, tedy v podobě aplikace, která se „postaví“ do cesty mezi něj a poštovní server, můžete provést například utilitami Spamihilator či Cactus Spam Filter.

Další informace:
en.wikipedia.org/wiki/Bayesian_filtering
email.about.com/cs/bayesianfilters/a/bayesian_filter.htm

Bleskově: nejen technologická všehochuť

Tento týden samozřejmě přináší výročí také několika menších historických událostí, které si však zasluhují alespoň letmou pozornost. Například k datu 20. dubna se váže výročí představení předchůdce moderních videotelefonů.

V roce 1964 totiž tohoto dne spatřilo světlo světa zařízení nazvané Picturephone, přičemž se dokonce těšilo ze skutečného komerčního provozu. Ceny se pohybovaly v rozmezí od 16 do 27 dolarů za tříminutový hovor mezi speciálními telefonními „budkami“ v New Yorku, Washingtonu a Chicagu.

Picturephone, průkopník videotelefonů

Svět moderních biometrických technologií zakládá identifikaci člověka na jeho unikátních měřitelných fyziologických či behaviorálních vlastnostech. Kromě unikátnosti je samozřejmě důraz dále kladen na co možná nejmenší proměnlivost v čase.

Dne 23. dubna si lze v této souvislosti připomenout narození francouzského kriminalisty L.A. Bertillona, průkopníka antropometrie. Spektrum vyšetřovacích metod takto obohatil o možnost identifikace na základě rozměrů různých částí těla – původně proměřoval jedenáct atributů, celková pravděpodobnost výskytu dvou lidí se stejnými rozměry tak dosahovala přibližně 1:4 000 000.

Další informace:
www.cnn.com/2000/TECH/computing/09/05/picture.phones.ap/
www.quido.cz/osobnosti/bertillon.htm