a ještě další nová zázračná baterie zde:http://www.osel.cz/10862-nova-zahrivaci-li-i... ... Nová Li-Ion baterie se nabije pro jízdu elektromobilu za 10 minut - když se předehřeje na 60 °C😀
To nasvícení se mi teda zdá efektivnější než zahřívání... Zahřát třeba 200 kilo na 60 stupňů už bude chtít nějaký výkon. A pak se to bude muset zas rychle zchladit, jak vyplývá z článku, což bude další komplikace... B-]
Tam se zahřívají jen katody, ne?
Ale když to třeba zkombinují, to bude fičák 😃 Už aby byl další blok na Temelínu 😃
není tam nějaké praktické omezení, jako, že baterie musí být tenký velký plátek místo kompaktní tyčinky či placky?Nebo kolik světla musí projít? Stačí běžné denní světlo?
Nabití do 20 minut už jsem ochoten vzít na milost a o elektromobilu do 500k začnu i uvažovat.Ale reálně jestli vůbec někdy taková technologie přijde, tak to bude třeba za 3 roky a v nejdražších modelech :(
Nepřijde, nemá odkud.
To je snad jasné, ne? Samsung taky necpe nejlepší funkce do low-end třídy...
To by mi bylo fuk, kdyby nehrozilo nějaký legislativní omezení spalovacích motorů a to si člověk nikdy není jistý.
No jenom aby se na ty baterky nemuselo svítit jak na rostlinky ve vietnamské pěstírně trávy 😀
Zasadni poblem s bateriemi je, ze o novych objevech neinformuje Gretka nebo Elon.Takto se jen sliby posouvaji od petiletky k petiletce, a ti drzi ctenari a uzivatele dokonce maji odvahu o tom pochybovat.Politicke skoleni muzstva Vam chybi, maloverni ...
Copak, chybí Ti politické školení mužstva od Pitomia, Vašíka Klausů juniora, Ovara, či snad dokonce Kačera Donalda Trumpety? 😉😉😉
Přesně, zkomolíme jim jméno, pak už nezní tak hrozně a můžeme se jim posmívat 😀
A co jako nezní tak hrozně? Že to jsou demagogičtí nacionalističtí populisti více či méně napojení na Rusko či Čínu v zájmu rozvratu Evropy jakožto ekonomického konkurenta těchto velmocí a používají přitom staletími osvědčené zbraně ve formě propagandy a vytváření si nepřítele (za něj možno dosadit cokoliv: Soros, neziskovky, Zednáři, ještírci ...)?Tak a teď už můžete milí vlastenečtí náckové začít mínusovat ...
porad to same, kazdy tyden nove revolucni baterie, nove revolucni zpusoby nabijeni.. a pritom stav je setrvaly jiz nekolik let.neni vubec zadny problem mit baterie s nabijeci charakteristikou 10C. takove LiPol se bezne vyrabi, napriklad v modelarine jsou lipolky 10C nabijeni / 100C vybijeni bez problemu ke koupi za nijak moc vyssi cenu nez bezne lipolky s charakteristikou 2C/40C. jenze.. v modelarine nabijite baterku o velikosti maximalne 5Ah pri voltazi 22,2V, takze nejakych 100watthodin. ta nabijeci charakteristika znamena ze za 8 minut nastouchate 90 procent kapacity a zbyvajicich 8 minut nabijeci proud klesa az na 100 procent kapacity. a ted oblibeny priklad Tesly se 100kwh baterii.. kolikpak asi tak potrebujeme vedeni na stojanu, abychom nastouchali tuhle baterku proudem 10C? a slozitejsi fyzika.. jak asi tlusty musi byt drat, aby se to nerozteklo pod rukama a predtim to nesvitilo jak cernobyl? a jak asi tlusty draty musi byt k male benzince s 3 stojany (tedy 12 mist k tankovani)? a z ceho a odkud je asi tak budeme krmit?vetsinou je odpoved "prece ze solaru, staci slunicko na strese benzinky a pripadne foukne vetricek do vrtulky a vsechno je eko a bio a green.." a tim to konci.elektromobilita je samozrejme budoucnost. ale ten elektromotor v aute a baterka v nem jsou jen malinkate casti ohromneho problemu jmenem "masova elektromobilita".
Nemůžete srovnávat modelářské Li-Pol, které se mají nabíjet ve speciálních kufrech, vyžadují speciální zacházení a mají mnohem nižší žitovnost s 18650, co se používá v Tesle.Ten drát nemusí být tlustý, stačí když bude mít vysoké napětí a tlustou izolaci 😀 ne vážně, ten výkon je problém v některých zemích už teď, a bude to mnohem horší, přesně jak píšete. Prostě večer lidi přijedou domů, dají nabíjet auta, a na noc se zapne Temelín 2...
mozna vas to prekvapi, ale vsechny ty lion (coz je 18650), lipol, lihv, liPoFe a dalsi jsou prakticky stejne a skutecne je srovnavat muzete. jejich samovybijeci charakteristika a vnitrni odpor v souvilosti s casem je tez de facto stejny. takze je to jen a jen o tom, jak se k tem baterkam clovek chova a co si k nim dovoli pri znalosti jejich vlastnosti. Pokud budete nabijet pri konstantni teplote a zajistite chlazeni a skutecne kvalitni nabijecku s balancovanim vsech clanku, i tu teslu muzete nacpat 10C za 15 minut do 100 procent a skutecne nevybouchne - samozrejme pripojenim baterky naprimo k nabijecce ktera by to vse umela.drat samozrejme musi byt tlusty aspon podle normy, vysoke napeti je pro bezne male auto nesmysl, idealne je u elektromobilu takove ktere se blizi tomu co je siti - tedy tech cca 400-480V coz je aktualni napeti superchargeru. pokud chcete nacpat baterku do 15 minut na plno, tak se proste pohybujete u stavajicih baterek v radech uz megawatt vykonu.. tedy aspon 4 x tolik co stavajici nehvykonejsi supercharger. a jaky asi tak drat potrebujete, abyste protah na 480V aspon megawat? aby unesl 2000 amper? ten drat krome toho ze musi byt fakt tlusty tak taky nemuze byt moc tezky a musi byt aspon trochu ohebny, aby bezny clovek (treba zena) vubec dokazala zasunout.. koncovku do zasuvky 🙂 tady uz proste narazite na fyzikalni a fyzicke limity. Ano,az prijdou elektricke kamiony.. tak samozrejme bude muset dojit k navyseni napeti aby mohl klesnout proud. ale porat to budou pozadavky na megawatty nabijeciho vykonu. a to je na jednu zasuvku. jedinou. pro jediny kamion. tohle ma jediny reseni, super rychly nabijeni bude proste super omezeny za super priplatek a vsichni bezni lide budou muset nabijet dlouhe hodiny doma pres noc a modlit se, aby domovni sit unesla nabijeni jejich elektroauta a jejich sousedu.. anebo nejakym zazrakem dojde k vynalezu solarnich panelu s ucinnosti aspon 50-60 procent.a mimochodem modelarske lipol se nenabiji ve specialnich kufrech, staci pri nabijeni pouzivat selsky rozum a muzete klidne stouchat 10C lipolku co uz ma nejlepsi leta za sebou a pri vybijeni se nafukuje jak Monika Babisova v Japonsku na zachode pred zrcadlem..
Máte pravdu, v principu je to stejné, ale sám víte, kolik druhů baterií existuje. Obecně platí, že čím vyšší nabíjení/vybíjení, tím nižší životnost. A taky jsou ty modelářské Li-Pol méně bezpečné. Proto pro svoje projekty využívám 18650 kolem 3000mAh (Tesla má 3500). Zatímco článek v Tesle zvládne tisíc a více cyklů, ty modelářské končí ve stovkách.Napsal jsem, že byste to měl nabíjet v kufříku, protože to je k bateriím napsáno v návodu. Je mi jasné, že to ne každý dělá; někdo používá obyčejný hrnec, někdo nic. Modeláři jsou obecně šikovnější zasvěcení lidé, co si riziko uvědomují. Kolega už takhle vyhazovat hořící Li-Pol z okna a má od té doby na zahradě takový malý kráter, kde už dva roky nic neroste...Zasouvání klidně může být automatizované. Tesla si prostě přijede ke stojanu sama dost přesně na to, aby ze stojanu vyjel konektor a zasunul se správně. Ale správce vedení nebude mít radost z takového superchargeru na desítky Tesel, to fakt ne...
neni pravda ze tesla zvladne vic cyklu nez bezne lipol nebo lion treba od Jeti. figl je v necem jinem, tesla uvadi o neco mensi kapacitu nez je realna proto, aby po letech a cyklech a starnuti baterky byla vyuzitelna kapacita porad v ramci toho, co deklaruji jako "vydrz pod kterou to neklesne". zadne zazracne Tesla lionky neexistuji, maximalne vybiraji clanky aby mely podobne Ri kvuli snazsimu balancovani respektive k moznosti nebalancovat. Modelari proste jen pouzivaji baterky nadoraz na skutecnou kapacitu, nic vic.bezpeci a nebezpeci lion zalezi pouze na mire toho, jestli clovek dodrzi pri manipulaci s lipol pri nabijeni par jednoduchych zasad. pak se nic stat nemuze. lipol nevybuchuji, lipol maximalne intenzivne hori a pokud je uzavrena v tvrdem obalu, tak ten se proste roztrhne namahanim jak se lipol nafoukne. youtube je toho plny a vsechno to ma jedno spolecne - jsou to baterky ktere nekdo zamerne brutalnim prebijenim proste dovedl k samozapalu. kolega tedy nemuze mit krater na zahrade, maximalne vypalene kolecko trochu otravene tim ze to neni uplne eko friendly takovy pozar lipolky..nicmene verim, ze napriklad EU tyto banalni problemy brzy prekona napriklad pokusem o novelizaci fyzikalnich zakonu. uvidime kdo bude silnejsi, za evropska komise s bandou eko aktivistu v zadech nebo priroda..
Pokud vím, Tesla používali nebo stále používají baterie od Panasonic, tam je snad záruka nějaké kvality.
Tesla neudává nižší kapacitu, než je skutečná. Tesla nakupuje články od Panasonicu, které mají nějaké parametry, a ty Tesla dodržuje. Navíc potom umožňuje nedobíjet baterie zcela a má nějaké náhradní bloky.Modeláři používají baterie s jinými parametry. Jo, nabíjejí se na vyšší napětí, tedy využívají se více nadoraz než průmyslové Li-ion, ale to je to, co jsem psal - s tím se potom pojí menší životnost. Ovšem neplatí, že pokud budete nabíjet modelářskou Li-pol na 4,2V tak, jako Tesla, že vám vydrží přes tisíc cyklů.Mezi Li-ion a Li-pol je rozdíl, akademicky bude tedy Li-pol podmnožinou Li-ion, ale běžně se to rozlišuje jako dva druhy baterií. Dovolte, abych vás doplnil. Snad jsem nikde nepsal, že baterie vybuchují, a pokud ano, tak to bylo jako metafora. Ten kráter vznikl teplem, kdy se baterie lehce potopila do půdy. Každopádně Li-pol může začít hořet nejen kvůli přebití, ale také kvůli přehřátí, mechanickému poškození (to je u elektromobilu při nehodě docela nepřijemné, proto Li-pol v Tesle nenajdete) nebo klidně výrobní vadě - počítat s tím tedy máte vždycky. Měl jsem taky kolegu, už jsem tu o něm psal, co odjel na dovolenou, nechal doma powerbanku v zásuvce, a z dovolené se vrátil ke spáleništi. Přesně jak píšete, fyzikální zákony člověk neoblafne, a čím více energie bude cpát do malého prostoru, tím horší to bude, když se uvolní.EU tyto banální problémy překoná úplně jinak. Prostě přesouvá likviditu k elektromobilům, lije se do toho více a více peněz. Peníze se sice tisknou, ale pořád nějak souvisí s hodnotou práce, a ta práce se dává do nesmyslu, který nepřináší užitek. Bublina se nafukuje, takoví, jako HE3DA se na tom pakují, ale jednoho dne to praskne. Pak se ukáže, že všechna ta práce, která byla do elektromobility vložena, nepřinesla užitek, a celé průmyslové a obchodní řetězce postupně popadají. EU stojí do velké míry na automotive, které na tom už teď není úplně dobře, a prasknutí elektrobubliny je sejme. A odneseme to všichni.Aby bylo jasno, nepochybuji o tom, že elektromobily určitý smysl mají. Je spousta vozidel, co nikdy za svůj život neopustí Prahu. Pro různé rozvozy elektro smysl má, ale ať si to podnikatelé s dovolením zainvestují sami a riskují svoje peníze, a ti úspěšní na tom náležitě zbohatnou.
v podstate nejsme ve sporu. Jen si dovolim pridat, ze sem modelar, tedy urcite zkusenosti s lipol a lion bateriemi mam. To co sem napsal o Tesle tez odpovida tomu co pisete - Tesla proste nakupuje celkem kvalitni clanky, ktere ovsem nenabiji na max kapacitu, nevybiji na max kapacitu a pristupuje k nim velmi setrne - tedy de facto je nevyuziva na jejich maximum a kapacita kterou deklaruje neni ta, ktera by se z toho dala vyzdimat. neexistuji tedy zadne zazracne tesla baterie co vydrzi tisice cyklu, jsou to jen obycejne kvalitni lionky ke kterym se snazi tesla pristupovat maximalne opatrne, ale pokud se takhle budete chovat ke kvalitnim lionkam co koupite nekde v obchode, tak proste se budou chovat a vydrzi stejne. vnitrni odpor jim bude stoupat s vekem nezavisle na tom, kolik stoji a kdo je vyrobil a dokonce i nezavisle na tom, jak casto je clovek pouziva. Ono taky je treba si rici, co ty tisice cyklu znamenaji v praxi pro modelare a pro majitele Tesly - ridic tesly typicky vybije par procent, par desitek procent kapacity, (udavane a dostupne ridici, nikoliv fyzicke kapacity tech baterek), navic vybiji proudem zlomky C, pak to zaparkuje doma a setrne nabiji, zase maximalne 1C. takze rozhodne neotoci kazdy den cely cyklus s celou kapacitou. a tohle dela relativne casto.modelar zdime baterku na hranici pouzitelnosti (20,30C), vyzdime podle stylu pouziti 60-90 procent kapacity.. a pak to flakne na nabijecku ktera je sice chytra, ale rve to tam 4A na clanek (tedy klidne 2C) a pak jde zase litat. a tohle treba nekolikrat denne. a pak skladuje nabite baterie klidne tydny bez toho aniz by na ne sahl (neni cas nebo pocasi na litani).za par let natoci mozna stovky cyklu maximalne.. pak jsou pro jeho typ uziti nepouzitelne, ale treba pro automobil bez problemu pouzitelne (zas tak mekke nejsou).
Jsou to prakticky stejné články, jako každé jiné.
Jaké každé? Třeba olověné? Jako z principu jo no, taky je tam elektrolýza, ale o tom se tady asi nebavíme, že 😀Tenhle komentář jsem nějak nepochopil, nechcete to upřesnit? A třeba do diskuze něco užitečného přinést?
Něco tak užitečného jako například vy? Ne, s tím opravdu nemusím ostatní obtěžovat. 😀
To je taková blbost, že jsem se musel registrovat. OK, řekněme, že odteď bude možné baterky nabíjet o dva řády rychleji. Supercharger sype do baterky Tesly 120kWh (zdroj:https://en.wikipedia.org/wiki/Tesla_Supercharger... ), t.j. pro srovnání energie zhruba 6-ti domacích kotlů. Odteď to bude 12MWh (tzn. temelín dokáže nabíjet současně 166 takových baterek - krása). Pokud bude účinnost nabíjení 90%, musíte chladit tak, abyste uchladili 1200kWh - tzn. zhruba 50 Fabií 1.2MPi nebo, chcete-li, odpadní teplo jako u 500-ti set přímotopů. Hele fakt tyhle čísla nikomu nepřipadaj divný?
Váš příspěvek nedává smysl. Rychlost nabíjení neříká nic o celkové energii. MWh je jednotka energie. Tady jde o výkon, ten se udává třeba ve wattech.
Ano, má tam h navíc. Co zbytek?
Zbytek by dával smysl, kdybych si to přepočítal. Což nemusím, protože tohle je každému, kdo vychodil osmou třídu základní školy, slyšel o termodynamických zákonech a zkusil si vypočítat efektivitu, docela jasné.Takovému člověku je ale také jasný rozdíl mezi wattem a watthodinou.Psát sem naprosto samozřejmé věci má smysl akorát tak pro samotného pisatele, že si při tom utřídí myšlenky. Mimochodem všiml jste si někdy, že hlásky písmenek Y a I znějí hodně podobně? Je to hrozně matoucí a mělo by se to změnit, jinak může dojít k totální katastrofě, kdy si to lidi budou plést a pokud píší, co slyší, budou vznikat hrozné slátaniny. Že to všichni ze základním vzděláním tak nějak už slyšeli? To o problému s efektivitou také.Odmítám brát vážně příspěvek, který popisuje naprostou samozřejmost, a to ještě navíc s faktickými chybami.
Hm, tak neberte.
...jestli máte nějakou databázi příspěvků typu já sem ti to říkala, zařaďte tenhle... B-]..revoluční baterie sou naprd, budoucnost elektromobility patří spolehlivým bateriím, a tankovat se bude.. "nabitý" elektrolyt do baterie, která bude nádrží..
Takže listopadový článek o nové revoluční technologii v oblasti baterií bychom měli a můžeme se těšit na ten prosincový 😀
Nová revoluce v bateriích mi připomněla i naší slavnou další "revoluční" baterii HE3DA. K mému velkému překvapení se právě nachází ve finále nějaké soutěže NASA a okolo vánoc plánují otevřít továrnu a spustit výrobu. Jsem zvědavý na kolik bude splňovat jejich marketingové superlativy.
A už tu baterku někdo reálně viděl?
Ne, ale HE3DA je tak brutálně zisková, že si může dovolit dokonce sponzorovat jiné projekty. Což znamená, že ta baterie je vskutku revoluční; aniž by ji někdo vyrobil, už vydělala spoustu peněz. Nikdy jsem neslyšel o firmě, co by rozdávala peníze v době, kdy ještě nemá žádné příjmy, a měla v plánu jednou normálně fungovat.Obávám se, že na tom to celé stojí. Jakmile postaví tu továrnu a začnou vyrábět, zkrachují, nebo z toho utečou lidé a prodá se to jako normální továrna na normální baterky, nebo něco podobného. Nebo jsou v HE3DA opravdoví borci a dotáhnout to na level 2, výroba pro armádu a vesmírné projekty. Tak jako tak si nemyslím, že bychom mohli HE3DA příští rok koupit.Ten sponzoring mi leží v hlavě už dva měsíce. Aby firma, co žije jen z investic, dotací a záloh, protože žádné jiné příjmy nemá jak vytvořit, sponzorovala Potterfest, který s jejím oborem nemá nic společného, je prostě dost divné.
Proč divné? Typická letadla takhle fungují.
21. storočie bude patriť umelej inteligencii, elektromobilom, batériám a energetickej sebestačnostiČokoľvek, čo si teraz vieme predstaviť o budúcnosti batérií, bude prekonané. Teraz ani netušíme, aká technológia sa bude používať o 30 či 50 rokov.Stačí si to porovnať napr. s mobilnými telefónmi. Ja som prvý krát o nich čítal niekedy v r. 1987-88. V článku bola nakreslená bunková schéma šírenia signálu. Pre mňa to bola vtedy hudba veľmi vzdialenej budúcnosti, pričom ma ani nenapadlo, že okrem telefonovania sa budú dať s mobilmi robiť desiatky ďalších vecí.Pred 30 rokmi by sa technika, čo je teraz aj v najlacnejších mobiloch, bola tak-tak zmestila do kufra osobného auta - videorekordér, rádio, videokamera, diktafón, CD prehrávač, kompas, počítač s internetovým prehliadačom atď. A stála by niekoľko aspoň sto tisíc korún. Dnes sa to všetko zmestí do malého mobilu v cene 2 až 3 tisíc korún.Podobne by sa dalo hovoriť o začiatkoch lietania. Vtedy to bola len atrakcia pre divákov a nikto - dokonca ani armáda, nevedela, načo by lietadlá mohli byť vhodné. Že by dokázali prepravovať medzi kontinentami stovky pasažierov v priebehu niekoľkých hodín, to tiež nikoho nenapadlo. Mimochodom v začiatkoch 1.svetovej vojny sa lietadlá používali len na kontrolu správneho zameriavania paľby z diel. "Bombardovanie" zákopov prebiehalo tak, že pilot z kokpitu vyhadzoval odistené ručné granáty. 🙂 A v prvých leteckých súbojoch piloti po sebe strieľali revolvermi... Už za 2 roky však boli letecké súboje úplne o niečom inom.
Ani jedno z toho nebude fungovat tak, jak si představujete, protože to z principu není možné. A nejspíš to nebude fungovat vůbec. 😀
Tyhle optimisty mám rád. Tedy do chvíle, kdy přijdou a začnou mi tahat peníze z kapes na vývoj všech těch zázraků.Uplynulých dejme tomu 50-60 let jsme byli ve fázi aplikovaného výzkumu a implementace dříve objeveného. Děláme známé věci technologicky lépe a levněji, ale pořád na stejných základech. B747 pořád pracuje na stejných aerodynamických principech, jako letadlo bratří Wrightů, Muskovy rakety na stených principech jako rakety Goddardovy, transistor v moderním procesoru je v základu pořád to samé, jako první transistory v padesátých letech...Jenže to dříve objevené (resp. potenciál pro jeho rozvoj) nám začíná docházet a převratné objevy, které by nám dovolily začít využívat zase něco úplně nového, se jaksi nekonají. Podívjete se například na současnou krizi teoretické fyziky. Nemyslím si, že vše, co se dalo objevit, už bylo objeveno, ale nějaký další zásadní zvrat, který nám umožní pokračovat, nemusí být zrovna „just around the corner“.Konkrétně k bateriím:- Chemická baterie nikdy nedosáhne energetické hustoty obyčejného uhlovodíkového paliva. To je prostě základní chemie a fyzika, se kterou nic neuděláme, i kdybychom se stavěli na hlavu. Samozřejmě nepopírám, že se někdy v budoucnu může objevit nějaký opravdu revoluční zdroj energie, ale v současné době nemáme ani potuchy, na jakém principu by něco takového mohlo pracovat.- I kdyby se nakrásně podařilo vyrobit tu mytickou dokonalou baterii, tak na technické rovině je potřeba zvládnout ještě minimálně supravodivost za vyšších teplot. Bez ní se nedá zvyšovat nabíjecí proud kvůli ztrátám - a napětí se nedá zvyšovat nad určitou mez zase kvůli jiným omezením (bezpečná manipulace, nutnost neustále konvertovat napětí, výrazně složitější elektronika managementu baterie).A to vůbec nemluvím o ekonomické stránce celé věci.
"Tyhle optimisty mám rád. Tedy do chvíle, kdy přijdou a začnou mi tahat peníze z kapes na vývoj všech těch zázraků."Tesat do kamene.
Nevíte, jaká technologie se bude používat za 30 či 50 let, ale zato víte, čemu bude patřit 21. století? Neprotiřečíte si tak trochu?
On ani neví, jak funguje ten současný akumulátor, ale to mu nebrání blábolit nesmysly o umělé inteligenci...
Milá redakci VTM. Moc děkuji za tento článek, já už se bál, že si letos nepočtu něco o další "zázračné" a "revoluční" technologii v oblasti akumulátorů. :3Hned se cítím líp.A teď si jdu dobít svůj rok starý vlajkový mobil, protože mi od snídaně spadl na 7% kapacity. Mobil chci mít ráno připravený, abych se měl jak zabavit, než se mi přes noc dobije auto alespoň tak abych dojel do práce.
Letos uz jedna byla, ale porad cekam na revolucni datove medium. 😀
Tak UZ! Hura. A taky je pruhledny! 😀https://www.zive.cz/clanky/sklenene-uloziste-...
bude rad ze na tom ludia pracuju aby sme my premyslat nemuseli.
Hm, já raději doporučuji přemýšlet neustále. Třeba nad zázračnými bateriemi s desetinásobnou kapacitou nabitými za 15 minut, o kterých čtu minimálně posledních třicet let, ale z nichž jsem zatím ještě žádnou ani neviděl, natož tak abych si ji mohl koupit z regálu v obchodě. 😉
No vidíte to, mám úplně jinou zkušenost.Před třiceti lety tu lithium prakticky vůbec nebylo. Takže lithiová baterie, zvlášť dnešní lipol, kde se do 18650 formátu vejde článek s 3500mAh, to bylo tehdy scifi. Zvlášť představa, že to dá 1000 cyklů (před třiceti lety bylo maximem 200 cyklů bez repase).A dobíjení do 15 minut? Používám deno denně baterii, která se nabíjí za cca 3 minuty, nevím teda kapacitu, to bych se musel podívat, ale dává ~10 cyklů denně a mám ji už dva roky. Jmenuje se to iQos a koupíte to v každé trafice.Takže za posledních 30 let se opravdu změnilo dost, zvlášť tady v ČR. Že nebyly dodrženy všechny sliby, to je pravda, ale tak to je normální ve společnosti, kde se neplatí za užitečnost, ale za sliby. A že elektromobilita stále nedává smysl z pohledu užitečnosti, to je taky pravda. A nemá smysl popírat pokrok za posledních 30 let, to je lež.
Tak první Li-Ion baterie se začaly prodávat v roce 1991, tak je jasné, že před 30 lety tu žádné nebyly 😀 Problém je, že od uvedení je jejich vývoj velmi pomalý, na to, co bychom potřebovali.
Romanu Langerovi to očividně jasné není a plácá nesmysly tam, kde má mezery ve znalostech.Mně se ten vývoj zdá dost rychlý. Problém je v tom, že (náš) svět je přesvědčený, že teď nutně potřebuje elektromobily. To je prostě nesmysl, který funguje jen na základě toho, že se do něj lije obrovské množství uloupených peněz, a i přes to všechno naráží na ty baterie, které ale národní banky generováním dalších a dalších peněz stejně nezlepší. A tak se pak hlavně slibuje, protože nic víc nezbývá.Mně třeba ten vývoj v lithiovkách připadá ohromující. Stavěl jsem si teď autíčko na dálkové ovládání a na 4x18650 vydrží 20 hodin provozu. Geniální.
Jestli vám cca 100 let vývoje připadá jako rychlost, pak souhlasím, je to neuvěřitelné. Jenom nevím, kdo tady má ty mezery. 😀
Kapacita Lithiovek za těch necelých 30 let stoupla asi jen o cca 20-30 %, to je prakticky nic. Jen výrazně klesly ceny, což je fajn, pro běžné použití, ale pro autdoproavu, nebo nedej Bože leteckou dopravu, ne.
Nemluvě o tom, že pokud se po těch článcích zvýší poptávka, ceny půjdou spíše nahoru.
První experimenty prováděl G. N. Lewis v roce 1912. Návrh proběhl roku 1960. První prodejní verzi vyrobila firma Sony v roce 1991. Žádná extra novinka to není.
No jo (bez dvou mesicu) 29 nebo 30 let je fakt zasadni rozdil...
Ano, že jsou vaše zkušenosti úplně jiné než moje, o tom naprosto nepochybuji. Hlavně nevydávám hračky za reálné řešení, jak právě ve svém příspěvku předvádíte. A nejenom v tomto. 😀
kdybyste kupoval znackove telefony, tak vam baterie vydrzi bez problemu alepson 4 roky (iphone)
Můj problém není neznačkový telefon nýbrž kapacita jeho baterie :) Pokud používáte smartphone pořádně (WiFi, data mimo WiFi, youtube, Spotify, GPS navigace, weby, cloud, apod.), tak budete mít s baterií problémy taky.Jestli máte to svoje jabko celý den v kapse a párkrát za den projedete Tinder, tk to je přesně taková "zátěž", jakou mají rádi výrobci placení recenzenti, co pak mluví o dvoudenní vydrži u mobilů s 4K displeji a 3000mAh akumulátory
Revoluce se nekoná, ale nemůžete popřít, že vlastnosti li-ion se od svého vzniku podstatně vylepšily. A nic na tom nemění průšvihy některých výrobců mobilů, kteří se dopustili jasných technických omylů (jako např. Tamťung s Note).... B-]
No jiste.. nebo treba prusvihy jistych vyrobcu baterii do letadel, do ponorek a tak. proste lempli. ;o)
Tak v případě Boeingu bez diskuze. Všechny jejich nové modely vykazují méně či více závažné vady. Halt šilo se rychlou jehlou, schvalovalo i s využitím podvodů (velké změny návrhu prezentované jako nepodstatné) a šetřilo se i na výcviku pilotů. A podle toho to taky v poslední době vypadá, hlavně že akcionáří mají své výdělky, o to totiž šlo především. Takže ano lempli a to je slabé slovo viz těch 350 chudáků, co do toho sedli...
Řeč je o akumulátorech... 😉
To ano, to jistě, já s tím nezačal... na hrubý pytel hrubá záplata. :-/
Zrychlení nabíjení je bonus u elektromobilů asi nutnost. A nyní to hlavní, jak jsou na tom vědci se zvyšováním kapacity (hustoty energie) a zajištěním ještě větší bezpečnosti. Mám na mysli, aby baterie bylo možné běžně převážet letecky, aby nezahořela ani po zkratu, nárazu či za zvýšené okolní teploty? > Co jsem sledoval, tak nevím o ničem novém ohledně možnosti baterií na bázi síry, kde se zanášely katody a kapacita měla být snad 3 - 5x vyšší, za použití mnohem běžnějších (levnějších a všude dostupných) prvků. > Stejně na tom jsou baterie kyslíkové, kde lze pouze 1x nabít do zničení, opět nic nového neregistruji. > A ještě něco, byl dost humbuk kolem SSB (SolidStateBattery), jeden vědec prohlašoval, že má hotovo (myslím ten co vymyslel ty současné, když tak mě může někdo opravit), ostatní chemikové mu vysvětlovali, že plácá nesmysly a jeho koncept nemůže fungovat. Jak vše dopadlo nevím, ticho po pěšině.
Vynechal jsi sodík...
Ten sa odstahoval do Humpolca.
tak urcite
Kubo?
Revoluce v bateriich, oujé!
Tak tady to vypadá, že stačí dělat obal článku z průhledného materiálu a bude vystaráno. To mi nepřijde jako revoluční technologie, na kterou je třeba čekat. Prostě Panasonic bude teď 3 měsíce hledat nové vhodné průhledné materiály, Tesla zabuduje do svých baterií pár ledek, a ou jééé, za rok to tu je.Tak snadné to ale asi nebude, něco nám v článku nejspíš zamlčeli 😀
Problém průhledného krytu je v dourozměrnosti. Spíš to vidím na využití optických vláken.
Tak snad průhledný kryt bude stačit ke zrychlení o jeden řád, rozvod optikou pak o ten druhý 😀Po delším zamyšlení mě zaujalo, že světlo umí zabránit degradaci elektrod. Jednak je zajímavé, že si toho doteď nikdo nevšiml, ale což o to, čest těm výzkumníkům. Druhá je, že kromě toho, že to půjde rychleji nabíjet, to hlavně bude zvládat ještě vyšší počet cyklů. Protože degradace elektrod je nejčastějším důvodem ukončení životnosti, mohlo by to hodně prodloužit život lithiovek, a tím pádem i jejich dopad na životní prostředí (mimo jiné).
To klíčové sdělení se možná skrývá ve větách: "Stačí paprsek koncentrovaného světla z xenonové lampy, nic víc. I to stačí k tomu, aby se rychlost nabíjení zvýšila klidně o více než dva řády. "?Takový paprsek bude asi z nějakého zařízení a to bude asi potřebovat k provozu nějakou energii. Což bude mít zřejmě určitý vliv na efektivitu celého procesu.
Vzhledem k tomu, jak velké výkony do té baterie lezou (řády desítek kilowatt), tak nějaká lampa nebo lampy budou ztráty plus mínus nula. Určitě to nebude svítit tolik aby to tu baterii světlem dodatečně zahřívalo, tj. nebude to žádné solárko 😀
Možná bude záležet na koncentraci toho světelného paprsku. Pokud stačí 1 koncentrovaný paprsek na zvýšení rychlosti dobíjení o více než 2 řádky, o kolik řádů by asi zvýšily tu rychlost dobíjení 2 nebo 3 koncentrované paprsky světla? 😀
Každá hmota má své limity. Takže tam bude nějaká křivka, kdy za optimálním nasvícení bude následovat třeba i výrazný pád a baterie začne rychle hořet 😉
Anebo to bude podobné, jako v "matematické" hádance: Orchestr, ve kterém je 40 hudebníků, zahraje Beethovenovu symfonii za 40 minut. Za jak dlouho zahraje stejnou symfonii orchestr, ve kterém je 80 hudebníků? 😉
No, jestli nacpete 80 hudebníků do orchestriště, kam se vejde jen těch 40 hubených dlouhoprstých, tak možná limitně za dobu nekonečnou... případně, po rozmáchnutí se k úvodní znělce popadají do hlediště a bude tímpádem dohráno za dobu okamžiku 😀
Toho bych se nebál, v r. 1991 jsem hrál s jedním orchestrem na festivalu v belgickém Neerpeltu. Při závěrečném monstrkoncertu spojili několik orchestrů o 30 až 60 členech do jednoho celku, takže na pódiu v té obří hale hrálo najednou několik set muzikantů z různých zemí. Jednu opravdu náročnou skladbu tam tenkrát osobně dirigoval tehdejší belgický ministr kultury, jinak se v dirigování střídali dirigenti těch jednotlivých orchestrů. Podstatné je, že na tempo skladby nemá počet hudebníků vliv, pokud tedy tak nějak rytmicky sami neutečou z tempa udávaného dirigentem.
Když máte k dispozici koncertní sál s neomezenými možnostmi, tak pochopitelně ano 😀
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.