To mi připomnělo jeden seriál myslím že v angličtině se jmenoval "seaquest dsv" v tomhle scifi už měli také překladač "delfínštiny".
Ví se že část zvuků delfínů jsou prostorové tvary slyšené echolokací a pak předávané mezi sebou. Jsou tak schopni si popsat neznámý tvar líp než slovama. Takový zvuk nám AI spíš bude muset namalovat a vystínovat 3D tvar než popsat slovama a hlavně přepínat mezi textem a obrázkem. Bez AGI to může být těžký.
Názor byl 1× upraven, naposled 4. 5. 2025 18:33
Přesně to jsem měl na jazyku. Jen tak dobře bych to nepopsal.Delfíni mozek má úplně jinou anatomii. Skoro celý je určen na práci se sonarem. (Jak píši níže)To čemu říkáte "tvar" může být věc. Takže pro každou věc mají "slovo".A taky to může být "mapa" Takže si mohou domluvit sraz na určitém místě. Jestli tedy mají pojem o čase. Zajímalo by mě kolik "slov" mají delfíní. Pes Bunny má 200 "slov" v jeho případě tedy tlačítek. A umí je skládat do vět. Gorila Koko aktivně používala tisíc znaků americké znakové řeči, navíc rozuměla asi dvěma tisícům anglických slov.Takže měla větší slovní zásobu než někteří lidé.
Jo ta gorila byla hodně dobrá.U nějakých malých opic, myslím že makaků lidi našli 17 slov jen sledováním obranné strategie, kdy opice na hlídce řekne např pozor lev, pozor had, pozor člověk. Opice podle toho utečou pryč, nebo se schovaj do trávy, nebo utečou na stromy. Nejvíc mě na tom zaujalo že maj název pro člověka. Většinou to známe jen naopak že člověk má názvy pro zvířata.Třeba pro jihoamerické indiány jsme "mladá civilizace".
Vývoj řeči je spojován s ovládnutím ohně. Skupina lidí sedící u ohně nepotřebuje silné žvýkací svaly. Ty dostanou novou funkci = artikulaci. Ochabnutím svalů potom vzniká prostor pro hlasivky.(A také mají dost času na to si povídat.)Proto gorila "pouze" znakuje. A makakové mají jen 17 slov. Skřeků je výstižněší. Více slov nedokáži vyslovit. Pes nemůže ani znakovat, naštěstí máme ty tlačítka. Doporučuji videa Dog Bunny , jsou dost zábavná. Otázka je kolika slovům rozumí delfíni. Odhaduji tisíce.
Už to celé taky kdysi řešil pan Werich v jedné pohádce: "Na ostrově Hokaidó kuká v lese Kukaidó. Na ostrově Hukačka, kuká v lese kukačka" Snad si to pamatuji dobře. To jsou ty věty, které nikdo nikdy neřekl 😉
"Sbohem, a díky za ryby."
Jen to upresnim. On je kolega trochu sprymar, tak at se to da vygooglot....všechny ryby.(So Long, and Thanks for All the Fish)
Česky překlad tam (pokud se bavíme o názvu knihy, text první z hlavy nevím) to z nejasných důvodů všechny neměl...
A Google samozřejmě vyplivne hned jako první odpověď správné řešení, protože není úplně tupý.
Taky si myslím že výzkumníci Google četli spíš Stopařův průvodce po galaxii než Merleho román.
U verlib je prokázané že ty z tichého oceánu mají jiný dialekt než z atlantického. Delfíni to budou mít podobně. Takže nelze vzít nahrávky z celého světa za posledních 40 let a trénovat na tom LLM.Výsledek bude směsice různých jazyků které nikdo nebude rozumět. Ani delfíni.
Názor byl 1× upraven, naposled 4. 5. 2025 10:23
Verliba je super překlep nebo přeřek. Patří do stejného světa jako zákaz hvězdu, nápuk, kepuč nebo bokouk 🙂Na tomhle dětském dialektu bych si někdy mohl zkusit udělat finetuning nějakého LLM. Když vymyslím jak, u OpenAI to chce vzorky konverzací, a to bych asi musel strávit spoustu času ve školce, abych to ručně zaznamenával, protože speech to text to bude opravovat. Ale mohl by to být zajímavý projekt třeba jako bakalářka pro studenta, možná to zkusím tímhle směrem pošťouchnout.Obzvlášť zajímavé by to bylo u bilingvních dětí (co se odjakživa učí dva nebo více jazyků), protože tam přichází vývojové období, kdy se jim to v hlavě (dočasně) totálně pomíchá, a je s nimi velká legrace 🙂
Jsem bilingvní. Co je na tom legračního?Nejspíš vaše radost z toho že jste v něčem lepší. Jak ubohé.
Názor byl 1× upraven, naposled 4. 5. 2025 11:10
Pokud jste byl i bilingvní dítě, měl jste období, kdy se vám míchala slova dohromady z různých jazyků, a vytvářel jste hybridy, ať už slovní nebo větné. Na tohle období si nejspíš nemůžete vůbec vzpomenout, protože je z vývojového období, které si lidé běžně nepamatují, kolem dvou let věku.Rozhovor s takovým dítětem v tomto období mi přijde legrační, baví mě to. Zhruba ve třech letech už dítě jazyky rozlišuje. Pak se to může míchat pořád (i v dospělosti), ale už to dělá vědomě (uvědomuje si, že to slovo je z jiného jazyka).Nejsem ani náhodou expert. Něco málo jsem si o tom přečetl, protože mi to přišlo zajímavé. Pozorování vývoje dětí mě baví, a co přijde legrační mě, nemusí přijít legrační ostatním.A legrační neznamená směšné, jen pro jistotu.
K míchání nedojde když každý rodič mluví jedním jazykem. Dítě se naučí dva jazyky nezávisle na sobě.Problém je když jeden rodič střídá dva jazyky. Jsou mateřské školky kde jedna vychovatelka učí češtinu i angličtinu. Dost nebezpečné pro rozvoj řeči. Na mojí otázku, jestli jste ubožák co se posmívá odlišnostem, jste odpověděl, že Vám přijdou legrační odlišnosti. Například rozdíly mezi dětmi a dospělými.
To, co jsem o tom četl, uvádí konkrétní případy, kdy každý rodič mluvil jiným jazykem, a dítě ten code mixing mělo.Dítě se naučí dva jazyky nezávisle na sobě, ale ne od začátku, protože nejprve nevnímá, že se o dva jazyky jedná; řekl bych. Odborníkem nejsem.Je hezké, že interpretujete moje texty, ale pro mě to není třeba, vím, co jsem tím myslel, když jsem to psal, a s vaší interpretací nesouhlasím. Ale do této diskuze nemíním zabřednout. Pokud jste si to vzal osobně, mrzí mě to, nebylo to tak míněno.EDIT: Googlil jsem si to, a zdá se, že to má dokonce svůj pojem; OPOL (One Parent One Language), který míru code mixingu snižuje. Ale rozhodně ji zcela neeliminuje. Protože rodiče sami jazyky musí míchat (mluvit mezi sebou), někdy dítě slyší mluvit oba najednou.Pokud by rodiče žili odděleně, a dítě vídalo každého zvlášť, pak by se code mixing asi dost eliminoval, ale i tam nastane ve chvíli, kdy dítě bude znát potřebný výraz jen v jednom jazyce.Hlouběji už to asi studovat nebudu, ale je to zajímavá problematika.
Názor byl 1× upraven, naposled 4. 5. 2025 12:17
OK. Zanechme nedorozumění. Jsem zábavný. Nikoli směšný. Ano, ke code mixingu dochází když se rodiče baví spolu. Rozhovor vedou v jednom jazyku. Dejme tomu anglicky. Je to snadnější než přepínat za chodu.Dítě je potom zmateno. Z tohoto pohledu by střídavá péče byla ideální. Nebo stav kdy rodiče spolu nemluví. Pro ostatní oblasti sociálního rozvoje to ale není dobré. Učitel angličtiny by měl mluvit jen anglicky. Ale to si může dovolit jen u pokročilých studentů. Začátečníky to jen odradí.
Code mixing nastesti nicemu nevadi. Je to jen kratke vyvojove stadium, ve kterem dite jazyky nerozlisuje. Jinak to nema vubec zadny negativni dopad do budoucna, kolem tech tri, ctyrech let se to usadi a dal uz se to nedeje (nevedome).Naopak, bilingvni deti jsou statisticky inteligentnejsi i uspesnejsi.Takze rozhodne bych stridavou peci kvuli tomu nezavadel, jeji negativni dopady jsou obrovske, a pozitiva prakticky zadna.
Škatulky nefungují. Každé dvouleté dítě je jiné. Některé neumí ani mluvit.Jiné roztomile žvatlají. Bilingvní žvatlají ve dvou jazycích. Tomu říkáte mixing.A jiné umí plynule mluvit jedním jazykem. Tvrdíte že neexistuje dvouleté dítě které umí dva jazyky?Já si to opravdu nepamatuji.
Mixing říkám tomu, když se jim ty jazyky míchají, a konkrétně myslím ještě ten code mixing, který přichází před tím, než ty jazyky začne dítě odlišovat.Naopak, tvrdím, že existují dvouleté děti, které umí dva i více jazyků. Jen se v určité vývojové fázi promíchají, aby se pak zase jasně oddělily.Na ten zbytek už reagovat nechci, nikam by to nevedlo.
A abych měl něco k věci.Jsem si jistý, že ti výzkumníci tuší, že delfíni z různých komunit mohou mít různé dialekty.Jsem si dokonce jistý, že Wild Dolphin Project zaznamenal, který delfín se jak vyjádřil, a tak to půjde oddělit.Navíc článek nehovoří o porozumění delfínům, ale o generování zvuků, které delfíni budou moci napodobit, a tak je vlastně "naučíme naši vlastní řeč", která je pro ně použitelná. O tom je část "CHAT: aparatura pro rozhovor s delfínem" v článku.
Ti výzkumníci to vědí určitě. Proto použili nahrávky od delfínů kapverdských žijících v oblasti Baham."Naučíme naší vlastní řeč"Tím přiznáváme že jejich řeč nejsme schopní pochopit.Ale delfíní pochopí naší řeč. Takže jsou chytřejší než my.
"Tím přiznáváme že jejich řeč nejsme schopní pochopit."Ne, tím říkáme, že tahle parta výzkumníků se rozhodla věnovat něčemu jinému. Ať už proto, že na to nemají znalosti, technologie, finance nebo protože se jim prostě nechce."Takže jsou chytřejší než my."To v tom rozhodně nevidím. Je patrně pravděpodobnější, že je pro nás jednodušší pokusit se napodobit jejich řeč našimi nástroji, než chtít po nich, aby se učili naši řeč, nebo než abychom se my učili tu jejich.Nevím, jakou máte metriku na chytrost. Klidně přiznám, že je delfín chytřejší než člověk (nebo konkrétně já), ale nemám to jak porovnat.To už bych mohl tvrdit, že my jsme vstřícnější než delfíni, protože zatímco my se snažíme porozumět komunikaci s nimi, oni se příliš nesnaží. Konkrétně za to neutratí ani dolar. A přitom je evidentní, že to děláme všechno pro vlastní prospěch.
Delfíni mají větší mozek než člověk. A dokonce i poměrem k velikosti těla. Většinu kapacity používají na zpracování echolokace.Takže zpracování zvuků by jim nemělo dělat potíže. Řeč by se měli naučit snadněji než člověk. (Jejich výzkum by se měl dát použít u netopýrů.)Na rozdíl od písma. U psů se úspěšně používají komunikační tlačítka. Což je vlastně písmo. Tlačítko představuje slovo.Uvidíme. Nebo spíš uslyšíme.
Názor byl 1× upraven, naposled 4. 5. 2025 13:31
Na „verlybu“ si pamatuji ze školy… ještě jsme neměli psaní i/y a učitelka nám dala verlybu do diktátu. Logicky je verlyba velká ryba a ryba je s ypsilon. Verlibě jsem se tak vyhnul:)
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.