O českém hospodářství se občas a s troškou despektu praví, že jsme montovnou Evropy, která jako sůl potřebuje inovace, aby dokázala držet krok s dravou konkurencí a hlavně vyráběla produkty s co nejvyšší přidanou hodnotou.
Jednou z cest, jak toho docílit, je masivní digitalizace, automatizace, robotizace chytré procesy a technologie = tedy průmysl 4.0 a investice do umělé inteligence.
Kdo zaspí, prohloupí
Ostatně společnost PwC loni publikovala zprávu Sizing the prize (PDF), která odhaduje, že se bude A.I. v roce 2030 podílet na světovém HDP 15,7 biliony amerických dolarů. Je třeba u toho být, umělá inteligence je totiž i strategií Číny, která do ní v posledních letech masivně investuje a už i technologické legendy ze Silicon Valley včetně Googlu přiznávají, že USA mohou na tomto poli snadno přijít o post lídra.
ještě větší problém by mohla mít Evropa. Její univerzity sice chrlí skvělé mozky a není náhodou, že oceňovaná laboratoř Deep Mind (Google) sídlí v Londýně, starému kontinentu však chybí opravdu velký investiční kapitál do oboru, jehož potenciál je z drtivé většiny stále ještě jen na papíře a aplikovaná A.I. je zatím krajně limitovaná.
Automatizace neohrozí jen dělníky, ale i bílé límečky. Možná i vás.
V každém případě, dříve či později k tomu dojde a nejednoho zaměstnance nahradí technologie. V případě dělnických profesí to bude robotická ruka a prostá optimalizace výrobního procesu, která redukuje potřebné početní stavy. Stejně rizikovou skupinou jsou ale výhledově i kancelářské bílé límečky a ajťácké kapucové mikiny.
Pokud spadáte do kolonky „rutinní,“ můžete mít problém už relativně brzy. Pokud do té druhé, vaše profese bude v ohrožení později s postupným rozvojem strojů a schopností chytrého softwaru.
Už se to ostatně dávno děje. Zatímco digitalizovat fabriku a všechny její výrobní procesy vyžaduje nemalé investice a často i proměnu manažerského myšlení, zbavit se přehršle techniků starajících se o firemní Exchange a tiskárny a nahradit je Office 365, G Suitem a cloudem na sdílené dokumenty, je otázkou jednoho odpoledne.
51 % českých pracovních pozic v ohrožení
Ale zpět do českých montoven. Aktuálně se na rizika, se kterými se budou muset vypořádat, podívali třeba analytici z Deloitte, kteří zveřejnili obsáhlou analýzu Automatizace práce v ČR (ke stažení po registraci).
Dle technologických možností a struktury české ekonomiky by se u nás mohla automatizace týkat až 51 % pracovních pozic. Robotizace by zároveň mohla podle Deloitte do roku 2033 zvýšit potenciál české ekonomiky o 78 %.
Ze studie Deloitte: Rutinní manuální a znalostní práce budou dále automatizovány, není však garantováno, že dojde k plnému využití technologického potenciálu.
Zaměstnanci se budou muset naučit flexibilitě a měkkým dovednostem
Analytici nicméně zároveň připomínají, že transformace označovaná jako průmysl 4.0 nemusí automaticky znamenat zvýšení celkové nezaměstnanosti. Pracovní trh musí být ale dostatečně flexibilní a ti, kterých by se automatizace dotkla nejdříve, se musí aktivně přizpůsobovat měnící se době.
Tato slova nedávno na konferenci Bosch Connected World v Berlíně potvrdila třeba automobilka Daimler, podle které budou kladeny vysoké nároky na aktivní rekvalifikaci (nejen) dělnických profesí. I v éře robotů a A.I. bude dostatek práce, ale zhroutí se některé představy starého světa.
Třeba to, že když vystudujete nějaký obor, budete jej pak vykonávat až do konce života. Přitom už dnešní tempo technologického vývoje ukazuje, že některé tvrdé dovednosti ze škol mají mnohdy docela jepičí život a permanentní sebevzdělávání je na stále větším počtu pozic naprostou samozřejmostí.
„Z mikroekonomických dat vedle důležitosti technické odbornosti vyplývá zároveň potřeba měkkých dovedností a schopností řešit problémy. Vzdělávací systém by toto měl reflektovat a studentům společně s odborností v oblasti informačních technologií poskytnout interdisciplinární přístup a schopnost řešit problémy,“ říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte a autor studie.
V dlouhodobém měřítku pak Deloitte předpokládá, že digitalizace, automatizace a robotizace sice některé profese ukončí, nicméně stejně tak se otevřou nové. Tento proces bude jednoduše podobným transformátorem jako třeba internet, který dal přímo i nepřímo práci milionům lidí.
Rizikovost jednotlivých profesí, že je v příštích letech nahradí stroj nebo software
Zemědělství a zpracovatelský průmysl nejdříve
Z automatizace bude v první vlně nejvíce těžit zemědělství, stavební sektor a zpracovatelský průmysl, nicméně postupem času nebudou ušetřeny ani mnohé kancelářské profese a to včetně IT. Ačkoliv expertů na informační technologie je dlouhodobě kvůli růstu v tomto segmentu nedostatek, zároveň lze předpokládat, že díky úsporám, vyšší efektivitě a outsourcingu dorazí automatizace i do těchto vod..
Jak už jsem však napsal výše, Deloitte je v závěrech optimistická. Automatizace práce povede k růstu produktivity výrobních faktorů, HDP a mezd. Při využití technologického potenciálu pro automatizaci a za předpokladu adaptace pracovních sil by průměrné tempo růstu ekonomiky v příštích 16 letech mohlo dosáhnout 3,9 % ročně.