Austrálie se stává první zemí světa, která zavádí přísný zákaz používání sociálních sítí pro děti do 16 let. Tato legislativa, jež byla nedávno schválena australským parlamentem, stanovuje nové standardy pro ochranu dětí v online prostředí. Platformy jako Facebook, Instagram, TikTok nebo Snapchat budou muset do jednoho roku zajistit, aby nezletilí neměli přístup k těmto službám – jinak jim hrozí pokuty ve výši až 50 milionů australských dolarů, tj. v přepočtu přibližně 778 milionů korun.
Premiér Anthony Albanese označil tento krok za „historickou reformu“ a argumentoval tím, že sociální média způsobují mladým lidem psychické problémy, podporují šikanu a šíří falešný obraz reality. „Chceme, aby australské děti měly skutečné dětství, ne virtuální,“ prohlásil. Premiér také zmínil „poselství rodičům“, kterým má zákon ukázat, že „vláda stojí na jejich straně.“ Návrh zákona byl podpořen nejen vládními labouristy, ale také konzervativní opozicí – obě strany shodně vyjádřily obavy o duševní zdraví a bezpečnost mladých uživatelů internetu.
K tomu, aby zákon mohl být efektivně prosazován, budou muset provozovatelé sociálních platforem zavést ověřování věku uživatelů, například pomocí biometrických údajů nebo dokladů vydaných státem. Tento přístup však vyvolává obavy o soukromí. Konkrétní implementace zatím není jasná a vláda zvažuje možnosti, které sníží riziko narušení soukromí. Kritici poukazují na potenciální zneužití citlivých dat a možnost obcházení opatření pomocí VPN nebo falešných účtů.
Sociální sítě budou muset ověřovat věk
Implementaci nového zákona zakazujícího sociální sítě dětem do 16 let bude mít na starosti komisařka Julie Inman Grant. Ta upozorňuje, že technologie pro ověřování věku rychle pokročily a že technologické společnosti mají možnost přizpůsobit své systémy pro zajištění bezpečnosti dětí. „Pokud umí cílit reklamy, pak umí také ověřit věk,“ prohlásila s odkazem na schopnosti platforem analyzovat uživatelská data.
Zákon prakticky ihned ostře kritizovaly firmy jako Meta, Google a ByteDance (vlastník TikToku). Tvrdí, že legislativa byla přijata příliš rychle, bez dostatečné konzultace s odborníky a veřejností. Podle nich může vést k výrazně větším rizikům – například k přesunu mladistvých do neregulovaných částí internetu. „Nejde jen o děti, ale o bezpečnost všech uživatelů,“ upozorňuje Meta.
Navzdory kritice je podpora zákona ze strany veřejnosti velmi vysoká – podle průzkumu až 77 % Australanů věří, že jsou taková opatření nutná. Ohledně realizace v praxi však zatím panuje celá řada nejasností. Jak budou technologické společnosti skutečně ověřovat věk, aniž by porušily soukromí uživatelů? A co se stane s dětmi, které už jsou na sociálních sítích aktivní?
Je to odvážný, ale kontroverzní krok
Austrálie není jedinou zemí, která se pokouší omezit přístup dětí na sociální sítě. Podobné zákony zavedly nebo plánují zavést Spojené státy, Francie a Čína. Například v Utahu musejí sociální sítě u mladistvých ověřovat věk a deaktivovat některé funkce. Australský zákon je však zatím nejpřísnější a stanovuje nejvyšší věkovou hranici na světě.
Někteří odborníci varují, že by zákaz mohl mít i negativní dopady, například zvýšení izolace mladých lidí. Sociální sítě totiž často slouží jako prostor pro komunikaci a budování vztahů. „Bezpečí dětí je prioritou, ale musíme najít rovnováhu,“ říká senátorka Sarah Hanson-Young, která zákon označila za „nepropracovaný.“
Australský zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let představuje odvážný krok v boji proti negativním vlivům technologií na mládež. Zda se tato „historická reforma“ ukáže jako účinný nástroj, nebo jestli způsobí více problémů, se ukáže až v následujících letech. Jisté však je, že svět bude sledovat Austrálii jako průkopnický experiment na poli regulace digitálního prostředí.
Zdroje: deadline.com, forbes.com, phonearena.com, techcrunch.com.