ASUS P4T533 - RIMM is not dead?

Pokud máte tvrdou hlavu, za zády sice úzkou, ale pravověrnou skupinu skalních příznivců, můžete si dovolit to, na co ostatní ani nepomyslí. V době, kdy mnozí (včetně Intelu) již paměti RDRAM/ Rambus z "hlavního proudu" prakticky odepisují (na konto paměti DDR), například uvedete, jako by se nechumelilo, základní desku vybavenou zcela novými 32-bitovými pamětmi RIMM 4200. Nosorožcem v tomto příkladu je ASUS, základní deska se jmenuje P4T533 a zatím je jediná svého druhu...

Ať se to někomu líbí nebo ne, bitvu o hlavní proud paměti RDRAM (tj. Rambus DRAM) již prohrály (a téměř jistě to nezmění ani tato deska). Počet sestav, které jsou těmito pamětmi vybavované stěží překračuje 15% a nic nenasvědčuje tomu, že by se toto číslo v budoucnosti jakkoliv zvýšilo. Nechci tím říci, že by RDRAMy byly výkonově slabé nebo enormně drahé - nic z toho (jejich cena je díky poměrně vyrovnané poptávce dokonce poměrně příznivá). Vývoj a poptávka jen prostě potočily kolem popularity jiným směrem.

Co se týče výkonu, je tomu dokonce tak, že poslední paměti RDRAM nabízejí dnešním vysoce taktovaným Pentiím 4 s externí sběrnici 533Mhz, propustnost rovnou maximální propustnosti sběrnice FSB těchto procesorů.

Podívejte se na tabulku teoretických propustností jednotlivých typů paměti:

paměti datová šíře modulu takt x bajtů x modulů propustnost
DDR 266 64 bitů  (2x133) x 8 x 1 2.1 GB/s
DDR 333 64 bitů  (2x166) x 8 x 1 2.7 GB/s
DDR 400 64 bitů  (2x200) x 8 x 1 3.2 GB/s
RIMM PC800 - dva kanály 16 bitů  (2x400) x 2 x 2 3.2 GB/s
RIMM PC1066 - dva kanály 16 bitů  (2x533) x 2 x 2 4.2 GB/s
= P4@533
RIMM 4200 32 bitů  (2x533) x 4 x 1 4.2 GB/s
= P4@533

Výše uvedená tabulka není zde uvedena proto, aby hodnotila "kvalitu pamětí" podle teoretické propustnosti paměti - každá technologie DDR i RDRAM mají své specifické vlastnosti, klady i výhody.

RIMM 4200 - pokrok v rámci zákona

Jednou z největších nevýhod původních modulů RIMM bylo to, že v případě systémů pro Pentia 4 je bylo třeba osazovat vždy v párech - oba moduly musely mít stejnou velikost i parametry. Pokud jste chtěli systém vybavit 128MB paměti, museli jste koupit dva RIMMy po 64MB (stejně to pokračovalo u 256MB a výše). Tento způsob osazovaní je většinou dražší a navíc značně omezuje možnosti rozšířování paměti do budoucna.


moduly RIMM - tak je známe, či spíše, jak jsme je znali dříve

Klasické moduly RIMM jsou šestnáctibitové a systém k dosažení potřebné propustnosti využívá dvou souběžných kanálů (odtud tedy potřebné osazování modulů RIMM v párech).

Moduly které využívá testovaná deska ASUS P4T533 (jako první a dosud i jako jediná na světě) jsou již 32bitové. V jejich případě osazování v párech není vyžadováno. Popravdě řečeno, z technického hlediska se jedná o spojení dvou paměťových modulů PC1066 do jednoho pouzdra - propustnost paměti je tedy identická jak v případě "dual-channelového" provozu pamětí PC1066.


RIMM4200: obligátní "rozváděč tepla" (heat spreader) klame tělem - patice je však zcela jiná

Na první pohledy vypadají nové, 32bitové moduly téměř jako klasické RIMMy. Využívají však novou 232 pinovou patici s jedním nesymetricky umístěným klíčem, která rozhodně není kompatibilní s klasickými RIMMy (184 pinů, dva klíče). To samozřejmě platí vice-versa. Zajímavé je i to, že zakončovací odpory (termination resistors) paměťové sběrnice jsou uvnitř modulu.

Nové moduly přinášejí aktuálně kromě četných výhod (stavba desek na bázi RIMM 4200 je jednodušší, než v případě klaických "dual-channelů") i jednu zásadní nevýhodu - tyto moduly jsou totiž docela "vzácné". Přesněji řečeno, používá je... dosud pouze tento testovaný ASUS (i když je údajně plánují i ostatní výrobci).


konstrukce desek s RIMM4200 je jednodušší, vlastní pamětí jsou však poměrně vzácné

ASUS řeší nedostupnost modulů RIMM 4200 již dříve Intelem ověřenou metodou - potřebné paměti jsou prostě s deskou "bundlovány". V případě testovaného "kousku" se jedná o 512MB paměti vybavené ECC (Error Check and Correction) od firmy Samsung. P.S. Že se jedná o špičkové paměti jsme se přesvědčili při testu overclockingu - zvládly i frekvenci sběrnice 155MHz (ta se násobí 4x = 620MHz a přenáší se 2 slova v jednom taktu = PC1240). Teoretická propustnost tehdy činila téměř 5GB/s!

Pojďme však na věc pěkně popořádku...

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,