ASUS P4B (Pentium 4 + SDRAM)

Pokud se objeví nová čipová sada nebo jiná zajímavá technologie související s počítačovými základními deskami, můžete vzít jed na to, že mezi prvními, kteří přijdou s konkrétním výrobkem, bude i firma ASUStek. Proto se nelze divit, že v době, kdy ostatní připravují své základní desky pro Pentia 4 s podporou pamětí SDRAM, přichází ASUStek s již hotovým výrobkem - s deskou P4B. A aby těch novinek nebylo málo, na palubě je "socket budoucnosti" 478, jež je určen pro Pentia 4 v pouzdře mikroPGA. Testovacím "motorem" byl právě jeden takový exemplář Pentia 4 taktovaný na...  2GHz!

V době kdy v Santa Claře, v sídle procesorového giganta Intel Corp., vyhlásili, že základní a preferovanou "paměovou platformou" nových Pentii 4 budou jen a pouze paměti RDRAM (Rambus DRAM), očekávaly se dva scénáře budoucího vývoje:

První scénář bral v potaz předpoklad, že se nová Pentia 4 a RDRAMy (RambusDRAMy) rozšíří natolik, že dojde k hromadnému přechodu na tuto platformu a k následnému opouštění "starých" pamětí SDRAM (a s nimi spojených Pentii III apod.). Tímto by se Intelu podařila "tlustá čára" která by vyznačovala co je "IN" a co nikoliv - prostředkem měl být současný skok v procesorech, zavedení nové procesorové patice (Socket 423) a přechod na RDRAMy - ty měly přestoupivší ještě více "fixovat" u Intelu. V této situaci by se ostatní výrobci procesorů začali záhy ocitat na vedlejší koleji - zejména, pokud by se podařilo zastavit rozjezd (v bolestech se tehdy bez Intelu rodících) SDRAMů o dvojnásobném datovém toku (paměti typu DDR - Double Data Rate).

Druhá varianta vycházela z toho, že hromadný přestup do vlaku P4 + RDRAM nebude vůbec snadný. Tehdy byla totiž drahá nejenom Pentia 4 (jako novinka), ale také i moduly RDRAM (první 64MB RDRAMy stály Vikomt, jež je jako jediný vystavoval na Invexu 1999 asi 30 000 Kč/ks. - i když záhy spadly na "pouhých" 5-6 000Kč), to vše činilo přechod na novou platformu Intelu vlastně dvojnásobně drahým. Pochybovači poukazovali také na rozporuplný výkon RDRAMů a na to, že "stará" Pentia III ve spojení s klasickými levnými SDRAMy jsou pro velkou většinu uživatelům dostačujícím řešením.

To, že realita uvedla do praxe druhý scénář a RDRAMy stále zůstávají v kategorii "pro snoby" vyvedlo firmu Intel na určitou dobu z konceptu.

Kuriózní je, že špatně zvolená taktika umožnila konkurenční firmě AMD ukousnout až 24% procesorového trhu - tento nástup (dříve měli cca 7%) by se se této texaské firmě, by tehdy nastupovali s výbornými procesory Duron / Athlon, jinak nikdy nepodařil. Největším nepřítelem Intelu byl tehdy vlastně... Intel, přesněji jeho tehdejší vlastní priority. Nástupem AMD navíc došlo k cenové válce, která Pentia 4 téměř neustále udržovala v pro Intel nežádoucí oblasti exkluzivního zboží (místo pomoci začaly RDRAMy nová Pentia 4 skutečně brzdit).

Po vyhodnocení nepříznivého trendu - i když Intel stále vykazoval vysoké zisky (nikoli však z prodeje Pentii 4, které byly pod očekáváním) a přehodnocení dosavadní strategie, dostala zelenou myšlenka nenutit uživatelům paměti RDRAM ale "prosazovat Pentia 4 jako taková"


Nová "zbraň" Intelu - Pentium 4 v provedení mPGA (478pinů).
Joro: po staré řadě Socket 423 nebude do roka ani slechu...
Záběr je zezadu (měřítko "sedí" - srovnejte s reálnou dvoukorunou!)

Prvním krokem - který již máme za sebou - bylo rapidní snížení cen P4-ek, současně se přirozeně začalo uvažovat o i čipových sadách, které umožní "portaci" Pentii 4 do současného hlavního proudu - na základní desky jež budou využívat levných pamětí SDRAM PC133 (128MB modul PC133 dnes nestojí ani 1000Kč). A prvním ovocem právě této snahy je čipová sada Intel 845 (i845). Ta se na trhu objeví ve dvou variantách: nejdříve ve verzi s podporou pamětí SDRAM PC133* a později (ke konci roku 2001) také v provedení s podporou paměti DDR SDRAM.

*Předpokládá se, že DDR varianta 845-ky bude poskytovat Pentiu 4 obdobný výkon jaký dnes dosahuje tento procesor ve spojení s RDRAMy (tj. na "firemní" čipové sadě i850) - narozdíl od prvních 845 s podporou klasických SDRAMů PC133, kde se výkonová ztráta pohybuje v rozmezí 5 až 15% - viz. dále.

Popis čipové sady "Brookdale" i845

Jak jsem již zmínil, v současnosti je dostupná pouze "SDRAM-ová" varianta i845-ky, varianta která využívá klasických pamětí PC133 s teoretickou propustností 1066MB/s (DDR "půjde" až na 2100MB/s). To je tedy značně méně, než nabízí dosavadní RDRAM-ová platforma i850, která díky dvoukanálovému řadiči poskytuje maximální teoretickou propustnost v řádu 3200MB/s. Co se týče maximálního množství paměti je na tom lépe zase i845 - ta dovolí osadit až 3GB paměti (850 jen 2GB, navíc je nutno osazovat v párech).

Čipová sada i845 podrobněji

Aby se co nejvíce zmírnil dopad nízké propustnosti klasických SDRAMů na výkon Pentia 4 využívá i845-ka:

  • dodatečnou mezipamě při zápisu do paměti (write cache),
  • byla zvětšena hloubka IOQ (In-order queue depth) na 12
  • kontrolér umožňuje 24 současně otevřených paměových stránek
  • "refrešování" paměti bylo přepracováno (nezapomínejme, jedna se o dynamickou pamě která udržuje informaci jako náboj v kondenzátorech) - cílem optimalizace tohoto procesu bylo minimalizovat dopad tohoto procesu na propustnost paměti 

Popravdě řečeno - mimo paměového kontroléru je "Brookdale" i845 velmi podobný původní "RDRAM-ové" čipové sadě Pentia i850. Severní mosty (u Intelu nazývané MCH) obou čipsetů mají společné mnohé prvky: rozhraní AGP, procesorovou sběrnici nebo propojení Intel Hub Architecture. "Jižní most", nebo v názvosloví Intelu "I/O controller hub" (ICH) je dokonce v obou čipsetech stejný - 82801BA ICH2.


...téměř jako i850: AGP4X, FSB, Hub Architecture, ICH2...


...i u "north bridge" (u MCH) i845 můžeme spatřit poměrně masivní pasivní chladič...

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,