No a jednou si základna vytiskne součástky na stavbu svých vlastních dalších modulů. To vynášení vzduchu (rozuměj sestavených modulů) na oběžnou dráhu se stane zbytečně nákladným.
Nejsem si jistý, jestli se využítí této, nebo instalace nějaké pokročilejší verze ISS dožije. Za 6 let má stanice končit. Zcela jistě ale budou mít takovéto technologie využití na budoucích stanicích kolem Země a Měsíce a také v lunárních a marsovských základnách.
Asi si počkám na lepší video. Zajímalo by mě jaký to je kov nebo slitina jakých kovů. Bylo by hezký to vidět nějak detailně a pomalu, protože s kovem musí být problém, že nemění skupenství plynule jako plast, takže co je roztavený je až moc tekutý. Snad to půjde přizpůsobit i pro Měsíc, tam bych to odhadoval na větší základny než na oběžné dráze.
Je to imho přesně naopak. Plasty mění své vlastnosti skokově (viz teplota skelného přechodu). Třeba oblíbené PLA, má při 59°C skoro 90% pevnosti za studena, ale při 61°C už je to jen kolem 10% a taje někde kolem 160°C. Oproti tomu ocel má už při 500°C asi 50% pevnosti za studena, u 800°C je tu již jen asi 10%, ale k tavení dochází až někde u 1500°C.Navíc, v případě kovů není potřeba mít uplnou taveninu, stačí se dostat na svářecí teplotu. Spíš by mě zajímalo následné tepelné zpracování. Rovnou po tisku podle mě krystalická mřížka nebude nic moc.
Díky za info. Na oplátku: 1% = 1procentní, 1 % = 1 procento.
Tady je krátké video přímo od Airbusu. Jsou tam i ukázky tisku na Zemi.https://www.youtube.com/watch...
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.