No, proč by to nemělo fungovat? Vždyť Clark nebyl jen spisovatel, ale studovaný fyzik a matematik.
Vyborne!!Taky jsem kdysi davno tu povidku cetl a je to klasicka hard scifi. Ze je tofyzikalne mozne jsem si byl jisty, ale nevedel jsem o kolik by se ta draha po tom odrazu zmenila. Docela prekvapujici je ze se zmeni o 15km, to jsem myslel ze to budou jen radove stovky metru.O to vice se mi ted ta povidka libi. Moc diky za rozbor.
Jako sorry, ale na tohle přece jeden nemusí být génius. A nepotřebuju na to ani žádný šílený vzorečky. Jednoduše pokud se ve vesmíru od nečeho odrazím rychlostí 8km/h, pak se od toho budu vzdalovat rychlostí 8km/h. Takže za 2 hoďky se od toho vzdálím o 16km.
To by platilo v místech, kde už není gravitace (nebo je zanedbatelná). Tady je potřeba od rychlosti odečítat záporné zrychlení Měsíce...
Jenže kdyby se odrazil směrem od měsíce, tak by do něj narazil o to dřív a blíž. On se musel odrazit ve směru letu a díky tomu ho raketa předhonila. To jsou dobré paradoxy, že? Ten pohyb po eliptické dráze v proměnném gravitačním poli je totiž trošku složitější, než jízda vláčkem
Myslím, že podobný problém se řešil i tady:https://www.dobre-knihy.cz/zapomente-na-mars-33905.html... ale nepřepočítával jsem to ani v jednom případu.Elementární fyzika se uplatnila i ve scifi "Setkání s Rámou".
Akorát vše padá na precedentu, že oběžná dráha je 5 hodin.... To by měl být ale čas kdy narazí do povrchu měsíce, ne doba oběhu?
Říkal jsem si to samé. Celé to vychází z vysoce nepravděpodobného předpokladu, že raketa by měla do Měsíce narazit přesně v bodě, kdy bude nejblíž ohnisku své eliptické dráhy. Čili v podstatě povrch měsíce jenom líznout.To ale není pravděpodobné, eliptická dráha rakety, která nemá dostatečnou únikovou rychlost, povede spíš hluboko pod povrchem tělesa, kolem kterého se pohybuje.Měsíc má sice extrémně řídkou atmosféru, ale nějakou má. Je otázka, jaký by byl aerodynamický odpor rakety a jestli by nějak významně změnil její trajektorii.
jo má atmosféru, asi centimetrovou.
+Navíc se úplně zanedbává že po nějaký čas plavidlo zrychlovalo a daný čas odpovídá okamžiku po ukončení akcelerace.
Tlak na Měsíci je 10^-13 kPa, to je zanedbatelné. Jestli nebude víc na nízké oběžné dráze kolem Země...
Na rozdíl od Hollywoodu bych A.C.Clarkovi fyzikální věrnost věřil. 🙂ALEAstronaut sice výskokem zabrání nárazu do Měsíce a "kosmickým buldozerem" i do pohoří, ale nikdo tu už neřeší fakt že "kosmický buldozer" se po nárazu do hory promění v "kosmickou brokovnici" 😀
Tu povídku jsem kdysi dávno četl. Nenapadlo mě ale si to přepočítat, docela dobré cvičení z fyziky … 🙂
Jedna z mých oblíbených povídek a perfektní rozbor. Děkuji, děkuji, děkuji.
Tleskám, když to čtu, připadám si jako úplný idiot 😀
Vidíte, a přitom to jsou v principu úplně základní věci, ale pro lidi je holt dnes vědou i trojčlenka. 🙁
Asi to bude tím, že mne matematika, fyzika a podobné vědy nikdy nebavily.Matiku jsem měl povinně i na vysoké a nepamatuji si zhola nic.Mám problém i se základy ze základky 😀
To zní, jako byste mělo pocit, že to někdy bylo lepší
Odraz rychlostí jenom 8 km/h? Řekl bych, že odrazem se dá dosáhnou rychlosti mnohem vyšší (tipuji kolem 30 km/h). Rychlostí 8 km/h plynule jdu bez jakéhokoliv "odrazu". 😉
Ale on byl při tom odrazu navlečený do skafandru, ve kterém se skáče dost blbě … 😉
Aha, to mi nedoklaplo, to asi fakt nebudete mít odraz jako sprinter z bloku... 🙂
Některé filmy jsou i poučné.Často se lidé nad hlubokou myšlenkou jenom pousmějí.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.