S tržní hodnotou 2,6 bilionu dolarů je Apple největší veřejně obchodovatelnou společností světa. Čistý roční zisk ve výši 100 miliard dolarů jej pak řadí na druhé místo za naftařský moloch Saudi Aramco. Těžko hledat něco, co by mohlo ohrozit korporaci, která už dvacet let roste a udává směr celému oboru.
Bez chyby ale Apple není a v některých oblastech zaostává či naopak vyčnívá tak moc, že mu to škodí. V šesti kapitolách se podíváme na problémové oblasti, které ovlivňují samotnou firmu. Nedostatky z pohledu uživatele sem tahat nebudeme.
Je marný na webu
Na celosvětové síti Apple samozřejmě působí. Naučil lidi platit za hudbu, filmy nebo mobilní aplikace. Internet využívá jako prostředek k vylepšování svých produktů, ale chybí mu cokoliv, co by lidé chtěli používat a kde by trávili volný čas.
Nemá vyhledávač, byť se o něm dlouho spekuluje. Neprovozuje sociální síť, byť ostatním říká, jak by (ne)měla vypadat. A ani ten Apple Online Store není po technické stránce bůhvíjak dobrý e-shop. Vystoupit z tohoto stínu se naposledy pokusil Pingem, což měl být jaký „Facebook pro hudbu“. Síť kvůli nezájmu zavřel po dvou letech provozu v roce 2012.
Pamatujete na tuhle sociální síť? My už skoro také ne
Šéf firmy Tim Cook i finanční ředitel Luca Maestri pravidelně opakují, jak se firma chce soustředit na služby. Realita však i roce 2022 byla taková, že jen šestina až pětina příjmů pochází ze služeb. Apple žije prodejem hardwaru.
Nemá ani vlastní cloud. Data hostuje u Amazonu a Googlu, takže když mají výpadek, postihne to i jej. V jiných oblastech se přitom snaží nebýt závislý na ostatních. Smysl nezkoušet nové věci to snad má jen u již zmíněného vyhledávače. Proč by se snažil za miliardy dolarů tvořit vlastní, který by kvůli nezkušenosti stejně byl horší než konkurenční, když si může od Googlu nechat platit 15 miliard ročně za to, že jej jako výchozí nastaví v Safari…
Rozhodně by to ale prospělo trhu. Google potřebuje silné rivaly a Apple už mu vystavil stopku před 10 lety, kdy rozjel vlastní mapy. Sice byly dlouho pro smích, ale dnes už jsou velmi dobře použitelné.
Chybí nadějné nové produkty
Posledním velkým novým produktem Applu byly hodinky Watch (2015). Od té doby chrlí jen příslušenství. Zaslouží si sice pochvalu za rychlý přechod na vlastní procesory u Maců, ale ty samy o sobě davy nepřilákají. Kdyby vyšly všechny bláznivé spekulace, Apple by už měl na trhu vlastní televizor, herní konzoli i auto. Nejblíže k uvedení to mají chytré brýle pro rozšířenou realitu. Těch bychom se podle několika zdrojů mohli dočkat už letos na jaře či v létě. Firma je zřejmě jen ukáže, ale prodávat by se měly začít později.
Ale je tohle ta cool věc, kterou budou lidé chtít? Google se s hi-tech brýlemi spálil. Microsoft se už k Hololens také moc nehlásí. Mark Zuckerberg a Meta věnují virtuální realitě obrovské úsilí vedoucí pouze k miliardovým ztrátám. Chtějí vůbec lidé nosit brýle pro práci či zábavu? A dokáže to prokletí prolomit zrovna Apple s údajnými Reality Pro?
Jestli ano, tak to rozhodně nebude v první generaci. Mluví se o ceně okolo 3000 dolarů, to nebude masovka už z principu. Tím na druhou stranu jsou i Macy Pro nebo Final Cut Pro, ty ale mají i lidovější alternativy pro tu naprostou většinu ostatních uživatelů.
Uniká mu AI
Tady jako bychom Apple nachytali v nedbalkách. V posledních měsících se v technologických médiích nepíše pomalu o ničem jiném než o generativních AI, které nám usnadní práci. Všichni už mají něco. Tempo udává OpenAI spoluvlastněná Microsoftem. Technologie již představily Google, Meta, Amazon i čínské firmy. V případě Applu se o ničem zatím ani nespekuluje.
Apple má se strojovým učením velké zkušenosti a jeho „neviditelné“ AI lidé každý den používají při focení iPhonem, rozpoznávání a překladu textu nebo v hlasových technologiích. Nemá ale žádnou odpověď na ChatGPT a podobné nástroje. Nejblíže k obecné umělé inteligenci má jeho asistentka Siri, ale ta je den ode dne hloupější a unikají jí Alexa i Google Assistant.
Jestli Apple neoznámí nic ani za dva měsíce na WWDC, bude to hodně podezřelé.
Schizma Macu a iPadu
Apple se tváří, že má dvě rodiny pracovních počítačů. iPad (Pro) a Macy. Dnes už běží na stejném hardwarovém základu, softwarově si nikdy nebyly blíž, ale pořád je mezi nimi rozdíl. Macy zkrátka nejsou dotykové a mají dospělý operační systém. iPady můžete ovládat dotykem, perem, klávesnicí i myší, ale operační systém pořád víc připomíná iOS než macOS.
Microsoft ale i jiní přitom ukazují, že je možné skloubit dospělý OS s počítačem, který lze ovládat klávesnicí i dotykově. Apple se konvertiblům pořád brání a dělá ústupky typu Touch Bar v MacBoocích a víceokenní režim na iPadech. Ani jeden z těch kompromisů nebyl moc dobrý.
Firma přitom nemá co ztratit, ale může získat ty, kteří chtějí 90 % času psát a 10 % kreslit perem. V Cupertinu si zřejmě spočítali, že je ně bude výhodnější zkusit člověku prodat klasický počítač i tablet než jedno univerzální zařízení. Jiný důvod to mít nemůže.
Nemá kde brát nové uživatele
Apple poslední dva roky stagnuje, ať už jde o podíl mobilních, nebo desktopových operačních systémů. Vyplývá to tak alespoň ze statistik StatCounteru. Nové uživatele už nemá kde brát. Ne, že by ho to muselo tolik trápit. Na prodeji zařízení má marže jako nikdo jiný a posílat na trh laciná zařízení s vidinou růstu tržního podílu nemusí být z finančního hlediska správný krok.
Podíly desktopových OS od roku 2009
Firma ale musí zvážit dvě hlediska. Prodlužuje se morální životnost hardwaru a mobily i počítače běžným lidem vydrží déle než v minulosti. Apple tak musí oslovit nové zákazníky, ale jak, když se mu to nepovedlo doteď? Třeba právě nižší cenou. Vždyť stejně chce v budoucnu růst hlavně na službách a hardware je pouze prostředek, jak ty služby k lidem dostat.
Nejlevnější MacBook, dva roky starý Air s čipem M1, Apple prodává za 30 tisíc. Se směšným 256GB SSD a 8GB RAM. Nový základní iPhone 14 je za 26 tisíc. Pomineme teď fakt, že MacBooky se dají v tuzemských e-shopech často koupit o pár tisíc levněji, a že má Apple na trhu i iPhone SE s 9 let starým designem za 14 tisíc.
Apple nemá šanci oslovit lidi, co za nový notebook nechtějí dát více než 20 tisíc a za mobil přes 10 tisíc. A na obzoru není revoluce, která by stávající uživatele nutila ke každoročním upgradům. Jak chce firma růst?
Regulace
Poslední věc, ta však má na Apple jako jediná přímý vliv. Zleva zprava po něm jdou politici a úředníci. Apple přitom nemá na žádném relevantním trhu monopol, alespoň pokud se budeme bavit o kusových prodejích zařízení, nikoliv zisku. Jenže se jako drzý monopol chová, a tak je trnem v oku.
Roky se dohadoval s Netflixem, Spotify nebo Epicem o provize v App Storu. Evropská komise zatím dělá jen tytyty, ale ve vyšetřování straní žalobcům. Stále ji vadí, jak Apple bojuje proti alternativním platebním metodám a v konečném verdiktu firmě hrozí pokuta ve výši 10 % celoročních tržeb.
Postupně navíc v EU začne platit Digital Market Acts, který pro Apple bude znamenat, že musí iPhony otevřít alternativním softwarovým obchodům, v dlouhodobém horizontu bude muset vpustit konkurenty na FaceTime nebo iMessage.
Od podzimu příštího roku pak v EU budou muset všechny nově uváděné mobily a další zařízení s nabíjecím konektorem obsahovat USB-C. Tečka za jeho proprietárním Lightningem. To může nabourat i dojnou krávu jménem „Made for iPhone“, tedy certifikační program na různé kabely, nabíječky a další schválené příslušenství třetích stran, na kterém Apple vydělává. MFI jako takový skončit nemusí, ale firma nebude mít moc velké páky na ostatní výrobce, aby platili za certifikaci, když budou používat standardní technologie USB IF.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
