Firmy na tom nesou svůj díl viny, protože měly zajistit procesně, aby takové požadavky dostávaly jasným komunikačním kanálem. V běžné praxi se vždy pro komunikaci mezi soukromou firmou a státním orgánem ustanovuje velmi malý počet lidí (klidně i jen jeden plus jedna záloha, a to i v obřích korporacích), kteří tuto komunikaci obstarávají, a to z obou stran. Jinými slovy, pokud požadavek nepřijde od konkrétních známých osob konkrétním známým osobám, je neplatný. A obvykle je nastaven i ověřovací mechanismus.
Digitální technologické firmy si ovšem rády honí triko na tom, že obvyklé procesy neimplementují, s cílem "zvýšení efektivity". To sice může platit třeba ve vývoji softwaru, ale při nakládání se státní správou rozhodně ne. Je samozřejmě třeba k různým částem organizace přistupovat různé, jinak dochází právě k takovým chybám z nedbalosti.
Názor byl 2× upraven, naposled 01. 04. 2022 10:17