Antropometrie, elektřina i počítačové šachy

Další z pravidelných pokračování týdenního kalendária tentokráte přináší informace o Francouzi Alphonsi Bertillonovi, kterého je možné s trochou fantazie považovat za historického průkopníka biometrie. Svět fyziky zastoupí Ital Alessandro Volta a nakonec bude řeč také o šachovém souboji Garyho Kasparova proti Deep Blue.

Bertillonova antropometrie

První osobností tohoto kalendária pro zpestření překvapivě nebude žádný slavný matematik, fyzik a ani počítačový průkopník, ale Francouz Alphonse Bertillon. Narodil se dne 23. dubna v roce 1853 a zemřel 13. února roku 1914, z pohledu současných moderních biometrických systémů položil základy pro tento způsob identifikace jednotlivých osob.
 
Klepněte pro větší obrázek
Alfonse Bertillon (zdroj: Muzeum zla)
Počátky Bertilllonova profesního života byly přímo spjaty s policií, kde nejdříve pracoval jako pomocná síla pro evidování zločinů na základě jejich vnějších identifikačních znaků. Právě v tomto okamžiku ho napadlo, jak v té době poněkud zkostnatělý systém vylepšit tak, aby jednak klesla manuální práce s porovnáváním často nepotřebných atributů, jednak se dosáhlo přesné klasifikace.
 
Bertillon začal aplikovat antropometrické vědomosti svého otce. Spektrum vyšetřovacích metod takto obohatil o možnost identifikace na základě rozměrů různých částí těla – původně proměřoval jedenáct atributů, celková pravděpodobnost výskytu dvou lidí se stejnými rozměry tak dosahovala na tehdejší poměry poměrně slušné hodnoty.
 
Další informace:
Bertillonův životopis na stránkách anglické Wikipedie.
Česká varianta
Bertillonovy biografie na serveru Spsmvbr.cz.

Fyzik Alessandro Volta

Další z historicky významných postav na řádcích aktuálního kalendária je italský fyzik Alessandro Volta. Narodil se dne 18. února roku 1745 v italském městečku Como a v něm také nakonec 5. března v roce 1827 zemřel. Volta se do historické kapitoly vědy a techniky zapsal hned několika významnými objevy na poli zkoumání elektrické energie,
 
Klepněte pro větší obrázek
Alessandro Volta (zdroj: Unicamp.br)
Jedním z Voltových nejvýznamnějších objevů se stal vynález klasické baterie, již předcházel takzvaný Voltův sloup. Nejen Voltovým sloupem navázal na předchozí výzkumy L. A. Galvaniho, když počátkem devadesátých let osmnáctého století sledoval takzvanou „živočišnou elektřinu“. Záminkou k této teorii se mu stalo pitvání žab, kdy jejich stehýnka sebou škubala při styku s elektrickým proudem.
 
Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století Alessandro Volta představil prakticky první model klasické baterie. Jednalo se o na sebe naskládané páry zinkových a měděných kotoučů, mezi něž byly vloženy výplně nasáklé slanou vodou. Jednotlivé konce takto uspořádaného sloupce Volta nazval póly, jeden z nich přitom byl právě měděný a druhý pak zinkový. Při spojení těchto dvou pólů začal celým obvodem procházet proud, jehož velikost byla přímo úměrná počtu kotoučů ve sloupu.
 
Další informace:
Stručný průřez informacemi o Voltovi na stránkách českého serveru Converter.cz
Voltův podrobnější životopis v podání anglické Wikipedie.

Kasparov vs. Deep Blue

Zahrajete si na počítači rádi šachy? Pak si dne 17. února můžete připomenout klání slavného šachisty Garyho Kasparova se strojem Deep Blue od společnosti IBM. Právě tohoto data totiž v roce 1996 Kasparov svého elektronického soka porazil, podrobnosti o průběhu popisovaného intelektuálního souboje se můžete dozvědět například na této webové stránce.
 
Poté co Deep Blue takto s Kasparovem prohrál, dočkal se od svých tvůrců výrazné modernizace a v květnu následujícího roku došlo k opětovnému měření sil obou soupeřů. V tomto klání už stroj od společnosti IBM v celkovém součtu nezaváhal a Kasparova porazil. Detaily o počítači Deep Blue i vývoji jednotlivých šachových partiích se nacházejí kupříkladu na stránkách anglické Wikipedie.
 
Další informace:
Původní anglické stránky na serveru společnosti IBM.
Anglický dokument ve formátu PDF, který
podrobně popisuje Deep Blue.
Diskuze (4) Další článek: Chyba rozšíření Firefoxu

Témata článku: Elektřina, Manuální práce, Předchozí výzkum, Alessandro Volta, 19. století, Biometrický systém, Životopis, Nejvýznamnější objev, Slavný matematik, Celý obvod, Coma, Como, Významný post, Pomocný systém, Předchozí měření, Volt, Slaná voda, Voltův sloup, Tehdejší poměry, Volta, Česká Wikipedie, Šach, Deep, Významný objev


Určitě si přečtěte

Sex a rozmnožování při mezihvězdné cestě: Kolik lidí je potřeba pro let k Proximě Centauri?

Sex a rozmnožování při mezihvězdné cestě: Kolik lidí je potřeba pro let k Proximě Centauri?

** Vědci spočítali, jak velká by musela být posádka pro vícegenerační let k nejbližší hvězdné soustavě ** Proxima Centauri se nachází 4,3 světelných let od nás ** Za současných technologií bychom k ní letěli 6300 let

Petr Kubala | 53

Apple: naše mapy budou nejlepší na světě. Tajně jsme na nich pracovali několik let

Apple: naše mapy budou nejlepší na světě. Tajně jsme na nich pracovali několik let

** Apple odhalil své plány na zcela nové mapy ** Několik let pracuje na nových mapách, které by měly předběhnout konkurenci ** Objeví se s příchodem iOS 12 pro vybrané státy

Karel Javůrek | 50

Apple dal do MacBooku procesor Core i9 a 4TB SSD. Ani se neptejte, co za to chce...

Apple dal do MacBooku procesor Core i9 a 4TB SSD. Ani se neptejte, co za to chce...

** Apple aktualizoval notebooky MacBook Pro, dostaly nový hardware ** Těšit se můžete na nové procesory a větší paměť ** Cena nejvybavenějšího modelu překročí 200 tisíc korun

Martin Miksa | 99

15 věcí, které umí Windows 10, ale možná o nich vůbec nevíte

15 věcí, které umí Windows 10, ale možná o nich vůbec nevíte

** Systém Windows 10 umí spoustu užitečných drobností ** O mnoha praktických funkcích pravděpodobně ani nevíte ** Poznejte užitečné tipy, které se vám mohou hodit každý den

Vladislav Kluska | 36

Budoucnost elektroniky: čeští vědci stojí za revolučním čipem, který nemá ve světě obdoby

Budoucnost elektroniky: čeští vědci stojí za revolučním čipem, který nemá ve světě obdoby

** Čeští vědci pod vedením Tomáše Jungwirtha vyvíjí nový typ revolučního paměťového čipu ** Zatímco v současnosti elektronika pracuje s elektrony, v budoucnu to budou spiny elektronů ** Čipy budou moci být klidně i 1 000x rychlejší a úspornější

Karel Javůrek | 32


Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test 18 bezdrátových sluchátek

Vše o přechodu na DVB-T2

Procesory AMD opět porážejí Intel

7 NVMe M.2 SSD v přímém souboji