Anička ze světa Linuxu: Unbreakable Linux nedostane certifikaci IBM

Unbreakable Linux nedostane certifikaci od IBM

Americký databázový gigant Oracle před nedávnem dostal nápad, jak se vypořádat s čím dál větší poptávkou po jeho software certifikovaném pro Linux: Rozhodl se vzít kód Red Hat Enterprise Linuxu, odstranit všechny ochranné známky a prodávat jej pod vlastní značkou Unbreakable Linux s podstatně levnější podporou, než je ta od Red Hatu. Podobným způsobem vzniká například komunitní distribuce CentOS, k té se ovšem žádná komerční podpora nenabízí, takže pro svého původního výrobce nepředstavuje konkurenci. S Unbreakable Linuxem je to ale o něco složitější: Oracle si pravděpodobně může dovolit o dost nižší ceny za podporu, protože se v nich neodrážejí náklady na vývoj distribuce jako u Red Hatu.

Oracle tvrdí, že její Unbreakable Linux se liší od originálního RHEL pouze jménem a cenou podpory, a proto by měl běžet na všech systémech certifikovaných pro RHEL. Zdá se, že minimálně pro IBM není toto tvrzení dostatečným důkazem - podporovat Unbreakable Linux odmítá, dokud po podpoře nebude výrazná poptávka. Všechny problémy způsobené nekompatibilitou mezi Unbreakable Linuxem a software od IBM tedy bude muset řešit Oracle.

Velké firmy, které obvykle používají software od IBM, si pravděpodobně netroufnou použít linuxovou distribuci, u které IBM není ochotné zaručit bezproblémový provoz. Jak se hodlá Oracle postavit ke ztrátě ohromného množství potenciálních zákazníků (software jako např. Tivoli je velmi rozšířený), zatím není známo. Pro Red Hat a další firmy vyvíjející Linux je to ale rozhodně dobrá zpráva: Zdá se, že vydělávat na jejich práci odvedené při vývoji distribuce a připravovat je o zisk nebude pro další firmy tak snadné, jak by se mohlo zdát.

Britská vláda se k softwarovým patentům staví odmítavě

Před nedávnem byl ukončen sběr podpisů pro internetovou petici určenou britskému premiérovi, která požadovala, aby britská patentová kancelář přestala udělovat softwarové patenty navzdory platným zákonům. Nyní se autorům petice dostalo odpovědi: Nezdá se sice, že by se vláda chystala zabývat současnou praxí, rozhodně ale odmítá možnost, že by někdy bylo možné ve Velké Británii softwarové patenty vymáhat. Odpověď se odkazuje na poměrně novou zprávu, jejíž vypracování si vláda objednala od Andrewa Gowerse.

Gowersova zpráva, dokument o úctyhodných 150 stranách, hodnotí současný stav ochrany intelektuálního vlastnictví. Navrhuje několik reforem oproti současnému stavu, a pokud jde o softwarové patenty, dochází k povzbudivým závěrům: Doporučuje zůstat u současné praxe a neumožnit patentování software. Podle odpovědi na petici hodlá britská vláda doporučení zprávy respektovat a v rámci možností je postupně uvést v praxi.

LinuxBIOS na první desktopové desce

Používat LinuxBIOS a mít tak možnost pořídit si počítač obsahující pouze svobodný software bylo donedávna výsadou majitelů podivných či velmi starých desek. Před nedávnem ale jeden ze zaměstnanců firmy AMD napsal kód umožňující LinuxBIOSu podporovat celkem novou desku GA-M57SLI-S4 od firmy Gigabyte určenou pro procesory Athlon 64 X2, Athlon 64 FX nebo Athlon 64.

Hrátky s BIOSem jsou samozřejmě zábavou vhodnou jen pro ostřílené hackery, nehodnou doporučení. Zkoušet si flashovat LinuxBIOS bez hlubšího důvodu nemá příliš velký smysl: Ovladače v BIOSu od výrobce, byť jsou proprietární, přece jen pravděpodobně budou spolehlivější než ty linuxové, vzniklé často za pomoci reverzního inženýrství. To, že LinuxBIOS podporuje současný hardware, ale dává naději, že po něm dříve či později sáhnou výrobci hardware namísto svých současných BIOSů. Za existenci svobodného BIOSu fungujícího s moderními deskami možná budeme vděčni také tehdy, pokud dojde k většímu rozšíření BIOSů s podporou DRM.

Zaragoza přechází na Linux

Španělské město Zaragoza se chystá vyhovět narůstajícím požadavkům na moderní počítačovou infrastrukturu a zároveň se řídit doporučeními EU týkajícími se svobodného software: Do konce roku 2008 přejde kompletně na Linux. Migrace proběhne pod taktovkou firmy Novell, a to ve dvou fázích: Nejprve bude na všech počítačích nahrazen kancelářský software za svobodné alternativy (město hodlá používat OpenOffice.org), poté bude na počítače nainstalován SUSE Linux.

Jak bývá při nasazení svobodného software obvyklé, migrace by měla přinést solidní úspory: Migrace samotná, včetně školení personálu, sice bude stát přibližně 700 000 eur, tato cena ale bude brzy srovnána každoročními úsporami odhadovanými na 800 000 až 1 000 000 eur. Do těchto úspor se promítne například nižší hardwarová náročnost linuxových systémů (a tedy možnost používat stejný hardware déle) a nebo absence každoročních licenčních poplatků.