Anička z říše Linuxu: Web Rady EU ignoruje uživatele Linuxu

Tamil Nadu, jeden ze států Indické federace, opouští software od Microsoftu. Stejně jako u dalších podobných přechodů, i tady je hlavním důvodem daleko lepší poměr ceny (včetně nákladů na správu) a kvality. Kromě toho, nahrazení Microsoftu lokálními dodavateli linuxových systémů prospěje tamní ekonomice a o schopné dodavatele přitom nebude mít nouzi. V Indii žije mnoho špičkových odborníků - důkazem může být třeba to, že většina nadnárodních softwarových firem zaměstnává nějaké indické programátory. Pro stát Tamil Nadu je přitom IT jednou z nejdůležitějších průmyslových odvětví.

 

Podle představitelů sdružení ELCOT, které má na starosti všechny vládní projekty týkající se IT (některé z nich, například e-goverment, dávají znát, že na Indii skutečně nelze koukat jako na jednu ze zemí třetího světa), bylo dodáno již přes šest tisíc linuxových počítačů pro vesnická zastupitelstva a další tisíce jsou na cestě, připravuje se také přibližně dvacet tisíc linuxových desktopů pro školy. ELCOT má v plánu postupně naučit pracovat s linuxovým počítačem přibližně třicet tisíc vládních úředníků... Zkrátka množství počítačů, které bude Tamil Nadu používat, je ohromné.

 

Microsoft si samozřejmě tak ohromné zakázky nechce nechat ujít, a tak se snaží přesvědčit zástupce ELCOTu, aby používali raději Windows. Licenci pro Windows bohužel nabízí zhruba za desetinásobek ceny, za kterou je možné pořídit sofware pro linuxový desktop. O MS Office nemají zástupci ELCOTu zájem i z dalších důvodů - zatímco OpenOffice.org si poradí s formátem MS Office stejně dobře jako se svým nativním formátem, MS Office s ODF pracovat neumí. ELCOT se tedy vyjádřil, že nemá důvod používat dražší a horší produkt.

 

ELCOT je přesvědčen, že až bude mít za sebou první výsledky, získá následovníky v dalších indických státech. Podle svého vedoucího C. Umashankara jsou většinou vládní úředníci přesvědčeni, že je nutné používat produkty od Microsoftu, protože pokud by vláda přešla na open source, Microsoft by to rozzlobilo a následky by pocítilo celé IT odvětví v daném státě. Tamil Nadu chce ukázat, že takové obavy jsou zcela liché.

Uživatelé Fedory 4 a starších verzí, stejně jako uživatelé stařičkých Red Hatů, se zřejmě budou muset poohlédnout po jiné distribuci. Projekt Fedora Legacy, který se staral zejména o bezpečnostní záplaty a díky kterému byla každá Fedora podporována přibližně rok a půl, končí. Starší distribuce tak momentálně nejsou podporovány, o dalším postupu se zatím diskutuje.

 

Uživatelé starších Fedor tak nejspíš nainstalují aktuální verzi, ti, kteří potřebují dlouhodobou podporu, pravděpodobně sáhnou po CentOSu. CentOS je komunitní verzí Red Hat Enterprise Linuxu, od kterého se liší pouze absencí obchodních značek Red Hatu. Podporován je stejně dlouho jako RHEL, tedy každá verze sedm let.

Rada EU zpřístupňuje na webu videozáznamy svých diskusí i tiskových konferencí, vybrala si pro něj ale bohužel pouze formát WMA. Podle FAQ na webu Rady EU mezi podporované platformy patří jen Windows a Mac OS X a pro přehrání videa je třeba mít Windows Media Player. Uživatelé dalších operačních systémů sice mají určité možnosti, jak video přehrát, jde ale o způsoby nepříliš pohodlné, zcela neoficiální a někdy pravděpodobně i nelegální (některé přehrávače využívají oficální binární kodeky od Microsoftu). Přitom existují alternativy na Linuxu podporované, ať už poměrně rozšířené Real Video, a nebo zcela svobodný formát Ogg Theora. Na webu Rady EU se prý dokonce objevilo zjevně nepravdivé tvrzení, že neexistuje žádný způsob, jak legálně podporovat Linux.

 

Současný stav se samozřejmě evropským uživatelům Linuxu nelíbí. Důkazem je internetová petice, která již nasbírala takřka patnáct tisíc podpisů. Chování EU je vskutku smutné - na jednu stranu dává Microsoftu ohromné pokuty za údajné zneužívání monopolu, na druhou stranu tento monopol aktivně podporuje.

Berlínské prosincové setkání zástupců linuxových firem, kteří mají blízko k LSB, přineslo mnoho zajímavých plánů a nápadů - podrobněji a česky se jim věnuje ve svém blogu jeden z účastníků konference, Jiří Dluhoš z Novellu. Nejkontroverznějším, a pro uživatele nejzajímavějším bodem diskuse je přitom plán na vytvoření jednotného API, které by měly implementovat všechny balíčkovací systémy, a díky kterému bude možné vytvořit univerzální instalátor. Dodavatelé softwaru pro Linux tak nebudou muset vytvářet balíčky pro jednotlivé linuxové distribuce.

 

Pro jednotné API samozřejmě hovoří zejména tlak ze strany firem toužících podporovat Linux s co nejmenšími náklady. Bohužel jde ale o plán zcela odporující původní koncepci linuxových balíčkovacích systémů (v době, kdy vznikaly, bývalo zvykem dodávat software pro Linux i se zdrojovými kódy a balíčkování ponechat na distributorovi) a zatím vůbec není zřejmé, že je půjde přiohnout nějak snadno. Lidé stojící za LSB se ovšem nevzdávají lehce, a v případě, že to nepůjde jinak, jsou odhodláni vytvořit zcela nový balíčkovací systém, který by potom měl v distribuci fungovat paralelně s tím systémovým. Takřka jistě půjde o velmi komplikované, k chybám náchylné řešení - jestli výsledek prospěje nejen dodavatelům linuxových binárních balíčků, ale i uživatelům, je tedy otázka.