Anička z říše Linuxu: SUSE 10.1 pro Douglase Adamse

Vyšel vim 7.0

Uživatelé Linuxu často tráví svůj volný čas tím, že se pošťuchují a dohadují o nejlepší linuxovou distribuci, desktopové prostředí, přehrávač hudby... ale žádný z těch sporů nemá tak dlouhou historii jako ten o nejlepší textový editor. V zásadě můžeme říct, že se dělí na uživatele vimu, emacsu, a ty ostatní. Vydání nové verze vimu je tedy událostí s mnohem větším významem, než se může na první pohled zdát.

Vim je potomkem velmi starého editoru vi, který dodnes najdeme na všech unixových strojích, a který není i přes logické (a pro začátečníka poněkud nepříjemné) ovládání úplně uživatelsky přívětivý. Jeho nástupce vim z klávesnice autora Brama Moolenaara nedostatky vi odstranil a v průběhu let přinesl spoustu vylepšení. Z nástroje vhodného jen na editaci konfiguračních souborů a zdrojových kódů se tak stal plnohodnotný textový editor. Začátečníci si na něj sice stále musejí zvykat delší dobu, ale vynaložené úsilí se jim rychle vrátí. Průvodcem na cestě jim může být třeba vynikající text od pana Satrapy.

Verze sedm přináší oproti šestkové řadě velké množství novinek, od kontroly pravopisu, přes inteligentní doplňování kódu, až po lepší podporu Unicode. Zařazení novinek bylo výsledkem spolupráce autora s uživateli, kteří se rozhodli vývoj vimu sponzorovat. Přednost tedy dostaly vlastnosti, po kterých uživatelé vimu skutečně toužili. A co čeká vim v budoucnosti? Bram Moolenaar se rozhodl pracovat pro Google, a tak už nebude pracovat pro vim na plný úvazek jako dřív. Jeho udržování se ale bude věnovat i nadále.

Ubuntu bude podporovat KDE

Na konferenci LinuxTag se sešla poměrně nepravděpodobná skupina lidí: vývojáři KDE, Kubuntu a Mark Shuttleworth. Jejich setkání přineslo překvapivý závěr: Ukázalo se, že Shuttleworth a jeho firma Canonical mají v úmyslu v budoucnu kromě GNOME plně podporovat i KDE. S vydáním nové verze Dapper Drake bude dokonce kromě klasických CD s Ubuntu paralelně nabízet i Kubuntu.

Shuttleworth představil svou vizi, podle které by Ubuntu mělo nabízet svým uživatelům možnost volby mezi více desktopy. Zatím se nevyjádřil, jestli plánuje nabízet Ubuntu s GNOME a Kubuntu s KDE jako dvě různé distribuce, a nebo jestli časem plánuje sjednocení. Ať už to dopadne jakkoliv, je zřejmé, že v nejbližší době si vývojáři Kubuntu nebudou moci stěžovat na nedostatečnou podporu jako dosud.

SGI se nedaří

V poslední době se bohužel mnoha velkým firmám, které podporují svobodný software, z hlediska finančních výsledků příliš nedaří. V poslední době jsme tak viděli například velké propouštění u Novellu, odstoupení Scotta McNealyho (bývalý CEO Sunu) a nyní do třetice požádalo SGI o ochranu před věřiteli. Přestože původně obletěly svět zprávy o bankrotu, ve skutečnosti firmu zatím čeká jen reorganizace. Cílem reorganizace přitom bude snížit dluhy o čtvrt miliardy dolarů. Práce poboček SGI mimo USA by neměla být zatím nijak ovlivněna.

SGI je firma, které open source komunita vděčí například za projekt OpenGL nebo souborový systém XFS, a která zároveň podporuje mnoho dalších open source projektů. Pokud by se jí nepodařilo dostat se z problémů, znamenalo by to pro komunitu těžkou ránu. Kromě inovace, kterou SGI přináší, prospívá otevřenému software také vlastnictvím mnoha cenných patentů, které proti němu nepoužívá. Pokud by tyto patenty v budoucnosti koupila nějaká otevřenému software nepřátelská firma, znamenalo by to velmi nepříjemné komplikace pro další vývoj tohoto software.

Na předpovědi, jak reorganizace dopadne, je zatím příliš brzy. Doufejme tedy, že se SGI vyhrabe z problémů podobně, jako před několika lety Mandriva (tehdy Mandrakesoft), zůstane s námi ještě mnoho let a přinese spoustu dalších kvalitních a úspěšných projektů.

Výsledky letošní ankety o nejoblíbenější distribuci jsou k dispozici

Letošní anketa serveru ABCLinuxu skončila s překvapivými výsledky: nejpoužívanější distribucí v českých luzích a hájích je Debian následovaný SUSE a Mandrivou. To je oproti předchozím ročníkům ohromná změna: zatímco v předchozích letech první místa suverénně patřila Mandraku/Mandrivě, letos měla co dělat, aby se dostala na stupně vítězů. Čtvrté místo získalo mladičké Ubuntu (z loňských třech procent skočilo téměř na třináct, což je výborný výsledek) a na páté místo se propadlo vloni třetí Gentoo. V žebříčku živých distribucí zvítězil Knoppix následovaný Slaxem a Danixem.

Kromě oblíbenosti jednotlivých distribucí anketa zjišťovala i statistické údaje o českých uživatelích Linuxu. Hlasování se letos zúčastnilo rekordních 6625 uživatelů, takže je rozhodně na čem stavět. Za zmínku stojí zejména slušné rozšíření čtyřiašedesátibitových strojů a operačních systémů, které se pohybuje kolem dvaceti procent. Víc než dvě procenta PPC strojů také svědčí o tom, že se u nás začíná dařit Applu.

Velkým překvapením je 165 ženských účastnic ankety. To sice v celkovém množství hlasujících představuje asi dvě a půl procenta, přesto to ale znamená, že Linux už proniká (odpusťte mi to prosím, milé kolegyně) i mezi běžné uživatele. Vloni se poprvé podíl děvčat přehoupl přes jedno procento.

Vyšel SUSE Linux 10.1

Ve čtvrtek se na českém SUSE portálu objevilo oznámení, že nová verze distribuce je ke stažení. Vzhledem k datu vydání je SUSE 10.1 věnováno spisovateli Douglasi Adamsovi, který zemřel před pěti lety. (Mimochodem, 25. května se na jeho počest slaví ručníkový den.)

SUSE 10.1 je zajímavé tím, že sdílí společný základ s budoucí řadou enterprise distribucí. Nejpřitažlivější novinkou oproti předchozí verzi je zařazení 3D desktopu XGL, který sice nepoběží ve výchozím nastavení, ale rozchodit ho bude otázka jediného kliknutí. Kromě toho také uživatele poprvé čeká Network Manager, usnadňující život zejména majitelům notebooků, kteří často mění sítě. V neposlední řadě si budou moci vyzkoušet AppArmor 2.0 a Xen 3.0 a konfigurovat je přímo v YaSTu.

Distribuce je k dispozici ve formě obrazů pěti CD s otevřeným software a jednoho add-on CD s proprietárním software. Díky skriptům, které jsou ke stažení na webu projektů, je snadné udělat z CD obrazů DVD. Nejpohodlnějším a nejrychlejším způsobem, jak distribuci dostat na domácí počítač, zůstává bittorrent, obrazy ale lze stahovat i přes http.