Město Mnichov se rozhodlo pozastavit projekt přechodu na Linux. Narozdíl od prvních apokalyptických zpráv ne navždy, ale jen na několik týdnů. Na výstavě Linux World Expo se ukázalo, že s Open Source je třeba počítat, kromě řady statistik to naznačuje i společnosti HP se svým linuxovým notebookem. Firma SCO nechce další žaloby.
Linux ve veřejné správě

Město Mnichov se rozhodlo dočasně pozastavit dosud největší projekt přechodu z Windows na Linux, zahrnující 14 000 pracovních stanic. Stalo se tak v souvislosti s nedávno zveřejněnou analýzou, podle které by mohl linuxový
kernel (jádro systému) porušovat až 283
patentů. Mnichovský starosta Christian Ude však uvedl, že zájem mnichovské radnice o Open Source nepominul, jen je třeba prověřit právní a finanční rizika, která by v budoucnosti mohla přinést možnost patentovat funkce software. Podle jeho názoru je třeba, aby jednotlivé obce a podniky se zájmem o Open Source řešení, působily na grémia EU a vlády jednotlivých zemí tak, aby se navrhované úpravy nestaly součástí evropského právního systému.
Poslední dobou čím dál více evropských úřadů uvažuje o používání Open Source. Výhody jsou zřejmé - velmi nízká či dokonce nulová cena samotného software, a otevřeností zdrojového kódu garantovaná spolehlivost a bezpečnost těchto řešení. Příkladem může být francouzský daňový úřad, který nedávno vyhlásil tendr na aplikační server pro Java 2 Enterprise Edition. Seznam společností, které se zúčastnily, sice nebyl zveřejněn, ale pravděpodobně se utkaly projekty od firem jako je IBM, BEA či Oracle. Úřad však přesto zvolil Open Source projekt JBoss.
Používání Linuxu a Open Source aplikací ve státní správě je výhodné také proto, že vláda a její organizace nejsou závislé na jednom dodavateli, nemluvě o vlivu na ekonomiku. Nyní většina peněz za licence k software putuje do USA, využití služeb evropských dodavatelů Open Source řešení by evropské ekonomice mohlo jedině prospět.
Co přineslo Linux World Expo
Minulý týden se v San Francisku konala výstava Linux World Expo, která se stala přehlídkou úspěchů Linuxu za celé období jeho existence. Před třinácti lety napsal Linus Torvalds Linux (tedy, jádro toho, čemu se dnes říká Linux) jako studentský projekt. Koncem devadesátých let se o něj začaly zajímat technologické firmy a dnes už je běžnou součástí našeho života.
Přestože společnosti jako SCO či Microsoft bojují proti Linuxu na všech frontách, je čím dál více používán. Podle červnové studie Forrester Research na svých serverech používá Linux 24 procent velkých firem s obratem větším než 500 milionů dolarů. Samozřejmě, že k Windows a jejich 88 procentům je ještě daleko. Ostatně, Linux dnes získává na síle zejména na úkor Solarisu, nejpopulárnějšího unixového systému od firmy Sun.
Podle IDC Windows v roce 2003 překonaly Linux v množství prodaných serverových operačních systémů. Skutečnost však může být úplně jiná - jaká část firem si Linux na server kupuje, když existuje dostatečný výběr kvalitních distribucí zcela zadarmo? Příznivě se vyvíjí i situace na poli desktopových systémů, kde Linux překonal Mac OS a získal tak druhé místo na žebříčku nejrozšířenějších operačních systémů pro osobní počítače. Spokojeni mohou být i odborníci na Linux - počet nabízených pracovních míst vyžadující znalosti Linuxu se jen za poslední rok ztrojnásobil.
Velké společnosti podporující Linux se však bez pochyb postarají o to, že statistiky budou v budoucnu ještě příznivější. IBM rozběhlo program pro univerzity s cílem testovat servery s novými PowerPC procesory a Linuxem. Dalšími projekty hodlá přimět k používání Linuxu i své obchodní partnery. Postoj k Linuxu změnila také firma Sun - sice stále silně preferuje svůj vlastní operační systém Solaris, ale začala vydávat i verze svého software pro Linux. Příkladem je například Sun Ray Server 3 či Sun Sun Studio 9.
První linuxový notebook
Důvěru Linuxu jako desktopovému operačnímu systému se rozhodla dát i společnost HP. Na Linux World Expu představila svůj první notebook s předinstalovaným Linuxem, HP Compaq nx5000, který bude dodáván se SuSE Linuxem od Novellu. Výbava notebooku zahrnuje mimo jiné software umožňující vypalovat CD, přehrávat DVD, připojovat se k bezdrátové síti či vytvářet dokumenty pomocí oblíbeného kancelářského balíku OpenOffice.org. V USA se bude přístroj prodávat zhruba za 1140 amerických dolarů. To je asi o šedesát dolarů méně než základní model notebooku s Windows XP Professional.
Notebook je možné zakoupit zatím pouze v Severní Americe, časem by však měl být prodáván i v Evropě. Situace na našem trhu zatím není nijak růžová, sehnat notebook bez OEM verze Windows je velmi obtížné. Přitom pro většinu uživatelů Linuxu je důležitější možnost zakoupit notebook bez systému a neutratit peníze za věc, kterou nikdy nepoužijí. Koupě notebooku s předinstalovaným Linuxem už je jen taková třešnička na dortu - koneckonců, šance, že se prodejce trefí do naší oblíbené distribuce, je velmi malá.
SCO neplánuje další žaloby
Nechvalně proslulý Darl Mc Bride, výkonný ředitel společnosti SCO, oznámil, že v nejbližší době neplánuje SCO podávat žádné další žaloby. Hodlá se zcela soustředit na spory, které už probíhají. Nad aktivitami této firmy však zůstává rozum stát. Kromě toho, že vyvíjí vyspělý operační systém UnixWare (údajně na něm má být snazší spustit aplikace pro Windows než pro Linux), má bohužel ve zvyku žalovat své zákazníky a bojuje proti Linuxu. Záminkou pro žaloby je tvrzení, že jádro operačního systému Linux obsahuje neoprávněně kód převzatý z operačního systému Unix, k němuž SCO drží autorská práva. Licence GPL, která chrání Linux, zas prý přímo odporuje americkým patentovým zákonům.
Lidé spříznění s linuxovou komunitou se shodují, že SCO pouze parazituje na práci ostatních. Zatím naštěstí ne příliš úspěšně - například nedávno soud odmítl veškeré nároky SCO vůči výrobci automobilů DaimlerChrysler.