Anička z říše Linuxu: Indie odmítla softwarové patenty

Diskuze čtenářů k článku

Mr.Gentleman  |  25. 04. 2005 01:17  | 

<<Linus Torvalds je totiž sice autorem svobodného operačního systému, ale přesto je pro něj funkčnost software důležitější než licence. Proto se rozhodl jej používat i navzdory neustálým přívalům kritiky.

Nakonec se bohužel ukázalo, že kritika byla oprávněná - firma vyvíjející BitKeeper přestala poskytovat jeho verzi zdarma a Torvaldsovi nezbylo, než začít hledat jiný nástroj pro správu kódu kernelu.>>
Ač sám jsem uživatelem Windows a nemám nic proti jiným systémům a sám jsem již několik z nich i lehce zkoušel a vím také, že Anička je faninkou Linuxu, MacOS a OpenSource, tak takto zkrácená zpráva mi přijde jako velmi neobjektivní. Podle výše uvedeného to vypadá, jakože mocná společnost poskytující svůj uzavřený nástroj se proste ze dne na den rozhodla neposkytovat tento nástroj pro vývoj Linuxu a tak se ukázalo, že veškerá kritika používání uzavřených systémů je oprávněná. Pokud ale já vím, tak firma poskytovala tento nástroj linuxovým vývojářům zdarma takříkajíc z dobré vůle (samozřejmě, že to pro ni bylo i reklamou a pomocí) a přestala jej takto nabízet až poté, co se "fanatičtí" přívrženci Open Source pokoušeli reverzně zkoumat jakésy protokoly aplikací používané, či snad, což se firmě nelíbilo. Byli to tedy spíše sami Stallmanovi příznivci, kteří zavrhujíce vše s užavřeným kódem odřízli vývoj linuxu od možnosti využívání systémuBitKeeperu - firma na to měla nepochybně právo, zvláště když software poskytovala zdarma a přesto se jej ještě někdo pokoušel "vykrádat"... Toť ale jen můj názor.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Almad  |  25. 04. 2005 01:35  | 

"Pokud ale já vím, tak firma poskytovala tento nástroj linuxovým vývojářům zdarma takříkajíc z dobré vůle (samozřejmě, že to pro ni bylo i reklamou a pomocí) a přestala jej takto nabízet až poté, co se "fanatičtí" přívrženci Open Source pokoušeli reverzně zkoumat jakésy protokoly aplikací používané, či snad, což se firmě nelíbilo. Byli to tedy spíše sami Stallmanovi příznivci, kteří zavrhujíce vše s užavřeným kódem odřízli vývoj linuxu od možnosti využívání systémuBitKeeperu - firma na to měla nepochybně právo, zvláště když software poskytovala zdarma a přesto se jej ještě někdo pokoušel "vykrádat"... Toť ale jen můj názor."

Ačkoli s tebou souhlasím, jenom poznámka - nikdo se nesnažil o reverzní inženýrství BK, ale o zjištění fungování jeho protokolu pomocí brutální deasseblujícího nástroje - telnetu. A jak bylo správně podotknuto, nešlo o nic jiného, než co tento reverzní inženýr udělal u jiného produktu a z kteréžto aktivity vznikla Samba (kterou pod linuxem používají skoro všichni).

Takže hovořit o reverzním inženýrství je poněkud přehnané a divím se, že se proti analýze protokolu někdo takhle brání (vždyť podle stejné logiky by se měli začít postihovat všichni klienti icq protokolu), ale chápu to.

Každopádně, přechod na gis chápu jako krok vpřed.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Almad  |  25. 04. 2005 01:36  | 

Šmarja, git...mnojo, už je pozdě ;)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
cicobasket, cicobasket  |  25. 04. 2005 08:39  | 

" brutální deasseblujícího nástroje - telnetu "

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Izak  |  25. 04. 2005 12:45  | 

Takze vazeny tluchubo:
Hlavni problem byl v tom, ze se pocet souboru rozrustal a mel co nevydet narazit na limit, tento limit byl opraven ovsem az v dalsi verzi, ale dana firma nechtela dat tento program zdarma, Linus rekl OK za kolik si jej muzeme koupit ... a oni mu jej odmitli prodat.

Z toho jasne plyne ze tato komercni firma je smejd, nebot Linus prosadil jejich soft, za X let jim jej pomohl vyladit do miry ze se stal vcelku bezproblemovy (v dobe kdy se nasadil 1. na kernel byl jeden problem za druhym) A dnes kdyz uz jim velmi skuseni proghramatori produkt vydebugovali je poslou do pr....

Linus si to mel uvedomit driv, ale on teto firme duveroval, oni jeho duveru sklamali a tak udelal jediny logicky krok, zahodil jejich produkt a vsadil na produkt ktery je OpenSource

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
z  |  25. 04. 2005 13:04  | 

No hlavna ze ho Sklamali

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Baláš  |  25. 04. 2005 08:18  | 

Ehm omezit mohl BitMover pouze uživatele BitKeeperu protože ti pro jeho využití museli přistoupit na licenční smlouvu. Těžko mohl omezit někoho, kdo ho nevyužíval a jen se pomocí telnetu připojil na port serveru a napsal help (ano, až takto snadné to bylo ).
Ono podstatné je zamyslet se nad situací - BitMover když začínal byla neznámá pofidérní firmička kteří svůj program nikdo rozumný nesvěří. Pak BitKeeper začal používat Linus a tím jím udělal takovou reklamu, jakou by si v životě nezaplatili. Jenže reklamu už dnes nepotřebují (a platit servery stojí peníze) a tak hledali záminku, proč se Linuxu zbavit. T.j. toto byla záminka a k témuž by dříve nebo později došlo stejně.
A ještě pro jistotu - nikdo se nesnažil kopírovat celý BitKeeper - snaha byla pouze napsat klienta, který umožní vyexportovat data a tím se zúčastnit vývoje kernelu i těm lidem, kteří se zúčastní vývoje jiného systému pro správu verzí (což dle BK smlouvy nemohou) a nebo jim je toto omezení proti srsti už jen z principu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  25. 04. 2005 08:59  | 

Takže sumasumárum: Ani jedna zmínka o tom že v tom měl prsty Tridgell. Ani jedna zmínka o tom že ten humbuk je díky tomu že chtěl "hacknout" protokoly bitkeeperu a vytvořit klienta který by poskytoval uživatelům placená metadata zadarmo. Místo toho - "oprávněná kritika" a "zlá" firma která se rozhodne přestat poskytovat bk zadarmo jen tak... teda Aničko, to jste nám fakt ukázala jak je to s Vaší objektivitou...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
anicka, anicka  |  25. 04. 2005 09:39  | 

mno, o tom, jakou roli v tom hrál Tridgell jsem psala před týdnem - nestačilo?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  25. 04. 2005 13:37  | 

Nojo jenže lidem co se v dané problematice neorientují a Váš minulý článek nečetli, by se z tohohle článku mohlo zdát, že za ukončení může jen a jen zlá firma která se "jen tak" rozhodla že to utne.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
BoodOk  |  25. 04. 2005 14:05  | 

Anicka to napsala objektivne. Jen ty si to vykladas prilis subjektivne. Ty pises "hacknul" protokol, "zla" firma. Opravnena kritika znamena opravnena kritika rozhodnuti LT, nikoliv kritika BitKeeperu. Ta kritika mj. poukazovala na riziko, ktere se nyni pouze realizovalo, tudiz logicky zaver je, ze kritika byla opravnena. Pokud ti pripada subjektivni logicke odvozeni, pak s Tebou asi nema smysl diskutovat. Jinak Anicka nenapsala ani slovo kritiky na BitMover samotny.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  26. 04. 2005 13:12  | 

Hehe, takže byla kritizována možnost, že konkrétní aplikace, která byla zadarmo, jednou přestane být zadarmo. No a pak ta aplikace opravdu přestala být zadarmo (z nějakých dejme tomu obecných důvodů) a proto ta kritika byla oprávněná ? No pokud myslíš, že na takto stavěných úhlech pohledu založené články jsou dobré a objektivní, tak se vrať k čtení Blesku a sledování "Na vlastní oči"

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
x  |  26. 04. 2005 13:29  | 

No ale presne takhle to je. Vypada to zes to fakt nepochopil. Lidi kritizovali Linuse za to ze si vybral BK pro vyvoj kernelu presto ze neni dostatecne otevreny a v budoucnu kdykoliv hrozi ze se stane to co se pak opravdu stalo. Takze kritika Linusova vyberu byla opravnena. Co je na tom neobjektivniho?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jk  |  25. 04. 2005 02:03  | 

Diskuze o patentovém zákonu v Indii vznikla kvůli tamním farmaceutickým firmám, které vyrábějí levné kopie patentovaných západních léků. Většinou jde o léky proti AIDS, žloutence a podobným chorobám, jejichž epidemie pravidelně postihují rozvojové země. Zatímco nakupovat léčiva za západní ceny si tamní nemocní nemohou dovolit, generické léky zaplatí bez větších problémů - cena obvykle představuje zhruba 5 % částky vyžadované za originální lék. Západní firmy se proto snaží podobným praktikám v Indii zamezit a činnost těchto firem zakázat.
Problem u techto generickych leku je, ze pokud farmaceuticke firmy dovoli firmam v rozvojovych zemich je vyrabet, vetsinou to dopadne tak, ze cast produkce generik smeruje zpet do rozvinutych zemi, kde za ne firmy z rozvojovych zemi dostanou ten desetinasobek a zisk si samozrejme ponechaji.
Vubec vyroba generickych leku je velice podobna nelegalnimu kopirovani huby, filmu, programu - tvurci se zadna prima skoda nezpusobuje, ale pokud se nekdo pokusi zkopirovany produkt (lek) vydavat za puvodni (a chtit za nej stejne penez), skoda vznikne. Zajimave je, ze na rozdil od SW firem (filmovych studii, hudebnich vydavatelstvi) farmaceuticke fimy si nedovoli vypocitat svoje ztraty z generik tak, ze by vzali pocet vyrobenych generik a vynasobili ho cenou napr. v USA.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
JeCh, JeCh  |  25. 04. 2005 02:42  | 

U léků neni drahá jejich výroba, ale vývoj. Testování, zkoumání, schvalování atd. A když se konečně nějakej lék povede, funguje a nemá vedlejší účinky, tak na něm chtějí samozřejmě vydělat co nejvíc. Pokud ten lék je opravdu dobrej a navíc za něj neexistuje náhrada, tak si můžou nasadit cenu jakou chtějí. Zaplatí to pojišťovna a pacient často ani neví, kolik kterej lék stojí. Navíc tady skoro neni konkurence, celej trh ovládá jenom pár firem.
Je to dost sporná otázka. Na jednu stranu je pochopitelný, že firmy chtějí zpátky svoje peníze, který vložily do vývoje. A mají na to nezpochybnitelný právo. Co tomu ale řeknou lidi, který umírají, nutně potřebují nějakej lék, ale nemají na něj....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Frn  |  25. 04. 2005 07:38  | 

Generika jsou určitě levnější než nově vyvinuté léky.

Jak je ale možné, že :
- z lékáren se (tuším vloni) vytratil lék na bolest Ibuprofen
- byl nahrazen lékem Ibalgin
- oba léky mají hodně podobný obal
- oba mají stejnou účinnou látku.

Z mého pohledu laika je tedy Ibalgin generikum nahrazující Ibuprofen.

JAK JE ALE MOŽNÉ ŽE OBA LÉKY STOJÍ STEJNĚ ?!? Nemělo by generikum být levnější ? A není v tomto případě od výrobce sprosté vyrábět generikum s daleko menšími náklady, ale prodávat ho za stejnou cenu a mít tak nepřiměřený zisk ?

A nakonec - není nemorální nebo pímo nezákonné že se přestal prodávat Ibuprofen ? Oni mají lékárníci taky máslo na hlavě, protože nová verze léku by se vedle staré (s osvědčeným názvem) špatně prodávala. A tak výrobce (Zentiva, abysme byli konkrétní) asi lékárníky nějak (větší marží ?) přesvědčil, že se jim vyplatí neodebírat Ibuproen a namísto něj lidi naučit aby si kupovali Ibalgin.

Hnus. A nechci vidět jak podoné "přecházení ke konkurenci" probíhá u léků na předpis ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
pavel  |  25. 04. 2005 08:51  | 

V tomhle případě je v tom Zentiva nevinně, její Ibuprofen byl vždy generikum (tuším, že začátkem osmdesátých let tehdejší Léčiva vyráběla Brufen v licenci, ale od roku 1984 je látka volná). Důvod ke změně názvu netuším.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
shrek  |  25. 04. 2005 08:52  | 

No oni dostavaji lekarnici nejruznejsi pobidky, aby odebirali nebo nabizeli ten ci onen lek. Propiskou pocinaje a zajezdy konce.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
neregistrovanyy, neregistrovanyy  |  25. 04. 2005 09:26  | 

nejen lekarnici, i doktori...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
shrek  |  25. 04. 2005 08:55  | 

Ale jinak muzes byt klidny, nejvetsi "vejvar" maji farmaceuticke firmy na lecich na predpis, takze lekarnici jsou pravdepodobne jenom male ryby.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Sirka  |  25. 04. 2005 10:34  | 

Pak se člověk nemůže divit, že je ve zdravotnictví "málo" peněz. Peněz je hodně, ale končí v kapsách někoho jiného, místo aby se lěčili lidi.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Izak  |  25. 04. 2005 13:43  | 

No ohledne leciv jsem se bavil s clovekem co dane klony vyrabi.
Rekl mi ze lek je chranen patentem 3 roky (mozna ze se pletu ale na 98% jsou to 3 roky).
lek ma zname slozeni, a neni ani problem zjistit co tam je.
Po 3 letech muze kdokoliv dany klon zacit vyrabet, musi jen urcit postup vyroby a z dane varky se odebiraji vzorky a musi prokazat ze je 1) 100% totozny (pak nemusi ziskat novy atest) 2) ze je schopen jej vyrabet z dostatecnou stalosti, to znamena ze kazda varka bude stejna (odchylky dle normy)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bobule  |  25. 04. 2005 18:03  | 

Kvuli trilete patentove ochrane by se nevedlo tolik diskuzi ohledne jejiho porusovani rozvojovymi zememi. To uz spis verim informaci na http://my.webmd.com/content/article/61/67575.htm, ze patentova ochrana je 20 let. To v pripade AIDS skutecne musi predstavovat pro chude zeme problem. Mozna ty 3 roky plati v CR.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
mol  |  25. 04. 2005 10:31  | 

ja bych upresnil, ze tohle zrychleni se tyka doby kompilace bez optimalizaci; coz je pro vyvoj samozrejme velmi prijemne. generovany kod rychlejsi bude urcite diky novym optimalizacim taky, ale o 25% tezko

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr II.  |  25. 04. 2005 18:58  | 

Copak už je nějaký lék na AIDS?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vraána  |  25. 04. 2005 21:21  | 

Je spoustu léků brzdících po dlouhá léta postup této choroby.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jakub Hegenbart  |  27. 04. 2005 14:57  | 

...Ty neumíš Cčko :)

4.0 - double literál
4.0f - float literál
4.0l - long double literál
4 - celočíselný literál

Takže je to double verze stejně jako všechny před ní...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor
Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest 20 procesorů

Srovnání 15 True Wireless sluchátek

Vyplatí se tisknout fotografie doma?

Vybíráme nejlepší základní desky