Vyšlo GCC 4.0
Vydání nové celočíselné verze kompilátoru GCC (GNU Compiler Collection) ovlivní nejen život vývojářů, ale i všech uživatelů Linuxu, Mac OS X, BSD a dalších podobných systémů, protože pro překládání jejich software se používá právě GCC.
GCC má úctyhodnou delší než patnáctiletou historii. Jeho první verzi napsal Richard Stallman, otec hnutí GNU, v roce 1987, protože překladač byl klíčovým programem pro vývoj dalšího svobodného software. Dnešní GCC od toho původního urazilo ohromný kus cesty - kromě C překládá mnoho dalších jazyků, jeho vývoje se účastní mnoho dobrovolníků a je jedním z nejpoužívanějších kompilátorů vůbec. Podporuje ohromné množství nejrůznějších platforem - mimo X86 a x86-64 např. také PowerPC, SPARC nebo Alpha. Kromě C, C++ nebo Javy překládá také třeba Fortran.
Verze 4.0 přináší mnoho různých vylepšení, nejvíce prospěje programům napsaným v C++, kterým má oproti předchozí verzi 3.4 přinést zrychlení až o 25 procent. Do všech významných linuxových distribucí i dalších systémů se dostane nejspíš přibližně během roku, v některých ji ale najdeme mnohem rychleji. Například, firma Apple přislíbila, že GCC 4.0 bude použito v nové verzi jejího operačního systému.
Vývojáři kernelu přecházejí z BitKeeperu na git
Pro vývoj linuxového kernelu byl dlouho používán proprietární nástroj jménem BitKeeper. Linus Torvalds je totiž sice autorem svobodného operačního systému, ale přesto je pro něj funkčnost software důležitější než licence. Proto se rozhodl jej používat i navzdory neustálým přívalům kritiky.
Nakonec se bohužel ukázalo, že kritika byla oprávněná - firma vyvíjející BitKeeper přestala poskytovat jeho verzi zdarma a Torvaldsovi nezbylo, než začít hledat jiný nástroj pro správu kódu kernelu. Nástroje jako CVS nebo SubVersion běžně používané v open source komunitě jeho potřebám nevyhovovaly. Dlouho uvažoval o používání programu monotone, nakonec ho ale odradilo, že je pro tak velký projekt, jakým je linuxový kernel, příliš pomalý.
Nakonec si napsal vlastní nástroj, který pojmenoval git. Není to systém pro správu kódu jako ty ostatní, ale spíš speciální souborový systém, na kterém se dá tento systém postavit. K použitelnosti mu momentálně pomáhá sada skriptů git-pasky od Petra Baudiše, časem se jistě dočká mnohých vylepšení.
Několika dobrovolníkům se podařilo převést celý archiv kódu kernelu z BitKeeperu na git, po přechodu na git už také vyšla jedna verze kernelu. Vypadá to, že rychlosti vývoje Linuxu se tato nepříjemnost nijak vážně nedotkne.
Intel pomůže rozvoji open source ve Vietnamu
Intel uzavřel s vietnamskou vládou smlouvu týkající se budoucího rozvoje open source v této zemi. V nejbližší době tam otevře vývojářské centrum OpenSource Lab, vyškolí programátory, pomůže tamním firmám získat přístup k open source nástrojům a bude poskytovat konzultace.
Smlouva, uzavřená mezi představiteli Intelu a vietnamským ministerstvem pro vědu a technologii, bude platit dva roky. V případě, že partneři najdou další společné zájmy, může být prodloužena. Intel zatím nezveřejnil žádné podrobnosti o plánech svého projektu, slíbil tak učinit během tří měsíců.
Indie odmítla softwarové patenty
Poslanci levicových stran indického parlamentu se na poslední chvíli postarali o vypuštění části týkající se umožnění softwarových patentů z tamního zákona o patentech. Zajímavě je řešeno i udělování ostatních patentů - narozdíl od amerického modelu, v Indii budou patenty důkladně ověřovány ještě před udělením, ne teprve ve chvíli, kdy je začne majitel vymáhat. Zákon také neumožní patenty neomezeně rozšiřovat pomocí občasných drobných modifikací, jako se to běžně děje v USA.
Diskuze o patentovém zákonu v Indii vznikla kvůli tamním farmaceutickým firmám, které vyrábějí levné kopie patentovaných západních léků. Většinou jde o léky proti AIDS, žloutence a podobným chorobám, jejichž epidemie pravidelně postihují rozvojové země. Zatímco nakupovat léčiva za západní ceny si tamní nemocní nemohou dovolit, generické léky zaplatí bez větších problémů - cena obvykle představuje zhruba 5 % částky vyžadované za originální lék. Západní firmy se proto snaží podobným praktikám v Indii zamezit a činnost těchto firem zakázat.
Rozhodnutí nezahrnout do zákona softwarové patenty je velkým vítězstvím pro indický softwarový průmysl, tak pro hnutí svobodného software.
