Tak to vypadá že přišli na to, jak si každý může bastlit na vlastním písečku a neohrozit druhé. Samozřejmě že nejsou schopni se jakkoli domluvit na nějakém sdílení knihoven, protože by, šmarjápanno, museli ty knihovny psát tak aby byly zpětně kompatibilní (což bastliči samozřejmě neumí). Dále by museli mít nějaký centrální registr ve kterém by se programy hlásily že chtějí tu a tu knihovnu té a té verze anebo novější zpětně kompatibilní (což nejde protože bastliči neumí ve verzování mít informaci o zpětné kompatibilitě) a dále by museli mít centrální správu takových knihoven (což nejde protože si bastliči píšou i vlastní blikání kurzorem či zápisy na disk) a v neposlední řadě jednotný způsob instalace a odinstalace programů.Místo toho vám řeknou "no a co, šak je na disku místa dost, žejo". A nazvou svůj naprosto geniální objev "Klik".
btw, nejlepší verzování knohoven, jaké jsem kdy viděl je v microsoftím .netu (a tedy i monu). Je tam sdílený repozitář, kde můžou být různé verze a programy můžou být slinkované buď na pevné verze nebo jenom na "na jméno".Pořádně nevím, jak je to v linuxu, ale asi podobně. Programy můžou být slinkované buď na jméno (libc.so.6) nebo (snad) na pevnou verzi (libc.so.6.2.4.5.4).
Doporucoval bych Astorovy, aby se podival do adresare /lib nebo spise /usr/lib na nejakem unixu. Na rozdil od Windows, kde se knihovny jmenuji vetsinou porad stejne, verze neverze, v unixech se verze knihoven rozlisuji. Takze bezne se k jedne knihovne davaji tri, obcas ctyri symlinky, typu:libabc-1.2.3.solibacb-1.2.so -> libabc-1.2.3.solibabc-1.so -> libabc-1.2.soNo a kdyz prijde treba verze 1.2.4, plne kompatibilni s 1.2.3, tak se udela jen zmena jednoho symlinku:libabc-1.2.3.solibabc-1.2.4.solibacb -1.2.so -> libabc-1.2.4.solibabc-1.so -> libabc-1.2.soA i kdyz prijde treba verze 2.0.0, nekompatiblini s 1.x, tak muzou koexistovat spokojene vedle sebe.Navic, zpetna kompatibilita vetsinou neni problem, protoze vetsinou staci prekompilovat aplikaci vuci novym knihovnam (pokud ano, explicitne se uvede verze knihovny). A centralni registr neni treba (vsichni vime, jak to dopadlo ve Windows), protoze tohle zaridi ldd, dynamicky loader, kltery se z ELF hlavicky dozvi, jakouze verzi knihovny ma natathnout.Mimochodem, ELF pochazi puvodne ze Solarisu.
Tak naco pak klik ?
Jinak Lemur thx za pěkný vysvětlující popis, jo, takhle nějak jsem si představoval že by to mělo fungovat ku spokojenosti všech (programů). Co nechápu je proč je nutné program překompilovat vůči nové knihovně pokud je tato zpětně kompatibilní s tou pro kterou byl program zkompilován. Chápal bych to když prg. hledá "natvrdo" verzi x.y.z - ale to je špatný přístup, žejo. Myslel jsem že ty knihovny mají nějaký mechanismus uvnitř který jim řekne co je kompatibilní s čím. Žeby proto neměly windowsí dllka v názvu číslo verze, ale mají ho ve vlastnostech ? Ono je to o tom psát ty programy dobře - aby si našly knihovny co potřebujou, aby testly kompatibilitu jejich verze, když je nenajdou aby si tam z instalačního balíku nacpaly svoje, vím že to není sranda, psal jsem něco takového 1x (a stejně blbě ) a úplně mi to stačilo.
Proč si přeji Vaše názory už nečíst?Přemýšlejte o tom!
A proč to tedy děláte ? Přemýšlejte vo tom
To by mě zajímalo z čeho tvůrci těchto vesměs open-source distribucí žijí, když je to free?
Ne všechno je zcela free, je možné je podporovat, nadšení lidí pro věc. Ostatně se podívejte kolik je freewaru pro Windows (pouze closed-source a nemyslím komerční produkt, který má nějakou tu free-verzi) a zjistíte, že jich také není málo. A z čeho žíjí ? Myslíte si, že otevřením zdrojového kódu se začíná hladovět ? Možná jste také někdy studoval a chtěl jste jen něco předvést. Nebo již od mateřské školky vytváříte profesionální součásti komerčních aplikací ? Osobně jsem rád, že mohu vytvářet programy ve volně dostupných vývojových prostředích, díky open source mám přístup k velkému množství informací, které mohu využít především v práci, kde již o žádný open source nejde. To Vám tolik vadí, že jsou na zemi lidé, kteří dělají rádi pro druhé, jen pro dobrý pocit z díla ? Nebo se domníváte, že open source tajně dotují teroristické organizace, které tak chtěl chtějí zlomit "odporný Americký kapitalismus" ?
To tihle lide tezko pochopi. Dnes je modni vyznavat ideologii penez a spotreby. Vse co je (zdanlive) mimo tento proud je pro ty lidi nepochopitelne a ihned to povazuji za utok na zapadni civilizaci . Hloupe a kratkozrake mysleni.OSS pritom v zadnem pripade neni synonymem pro "zadarmo". Je to jen jiny model vyvoje softwaru, za ktery muze zakaznik, kdyz na to prijde, tvrde platit. Vydelavat se da take na podpore OSS produktu atd. - viz. treba dobre prosperujici RedHat.
No ja treba pouzivam Mandriva (Mandrake) linux a zde je cenik nekterych verzi. Vse neni zadarmo.http://shop.qcm.cz/catalog/index.php?cPath=30
Tak na tohle pozor, Mandriva je zadarmo. Zde platite media, hezkou krabici, obrazkovy manual a predevsim rocni softwarovou podporu.
Ja stim souhlasim a nic proti tomu memam jen jsem reagoval na prispevek cim se zivi. Zakladni verze je zdarma, ale jsou i placene verze Corporate server, PowerPack+ ................
Proc neni nekolik hlavnich distribuci (ktere maji historicke koreny)? Vadim mi, ze si kazdy "nadsenec" dela nejakou distribuci, u ktere nikdo nevi kdy vznikne a kdy zanikne, ma jiny bal. system, jinak se aktualizuje, ma nekde jinak konfigy atd. Je mi jasne, ze v globalu se stejne vsechno kompiluje stejne a je to podobne jinym distribucim. A tim, ze to je podobne, tak nechapu proc zase neco noveho? Nechci flame, ale uz tech distribuci je opravdu hodne. Modularnosti systemu se da vytvorit ta sama distribuce jen jakou router i jako supr server se vsemi sluzbami. K cemu distro pro podniky? To jim jiny linux tam nebezi? To tam bude lepsi samba, dhcp, apache...?
Zakon trhu Bill Gates udelal jiny IBM-DOS ci DR-DOS ci ..., ktery pojmenoval MS-DOS a jak zbohatnul a prevalcoval je. To same se deje u Linuxu, kde zatim vede Redhat.Hezky den.
Ale vzdyt ty hlavni distribuce existuji (a maji zpravidla podporu velkych firem):- RedHat- SuSE- DebianPak je cela rada dalsich, ale nikoho prece nikdo nenuti, aby pouzival ty "drobne" distribuce. Je to jenom na zakaznicich a uzivatelich. Pokud nebudou vyzadovat jine distribuce nez ty "hlavni", ty "malicke" umrou. Vubec nechapu, co vas na tom znepokojuje. Klidne pouzivejte treba RedHat nebo SuSE - ty jsou ciste komercni a firmy jako treba Oracle s nimi proste pocitaji.Existence vetsiho mnozstvi distribuci je dana poptavkou - proste se vzdy najdou lide, kteri to chteji trochu jinak nez je v hlavnim proudu - vam to ale muze byt uplne jedno. Pravdepodobne na vas zanechala nasledky monopolisticka ideologie jiste firmy
"Pokud se podíváme systému hlouběji pod pokličku, zjistíme, že používá koncepci AppDirů, dobře známou z Mac OS X nebo Gobo Linuxu. Kromě základního systému se každá aplikace nachází ve vlastním adresáři, kde má vše, co potřebuje ke svému běhu. V tomto případě je adresář navíc komprimován a před uživatelem se tváří jako jediný soubor. Filozofie, že programy se docela dobře obejdou bez sdílených knihoven se nemusí každému líbit, ale v době velkých a levných disků i pamětí to není nijak zvlášť citelná nevýhoda. "No konecne na to nekdo prisel! Cesta ven z toho bordelu!
To je cesta přímo do pekel...
Z praxe mohu rici, ze prave sdileni je hruza. Jeden program totiz pri instalaci preinstaluje stileny modul novym, a starsi programy se na novem-sdilenem modulu nerozjedou.Delal jsem na velkych systemech IBM, serverech HP-UX a vzdy jsem se snazil sdileni neumoznit. Protoze pri migracich na novy soft nebo hardware se tahaly ohromne knihovny a nikdo nemel odvahu odstranit sdilene knihovny.Co kdyby...
Jednoznačně s Vámi souhlasím. Když se někomu něco podělá doma, tak v zásadě o nic nejde, ale co ve firmě, kde každý výpadek je negativním signálem zákazníkům a stojí velké peníze? S tím pak přímo souvisí i přísné požadavky tvůrců a prodejců profesionálních aplikací na distribuce a konfigurace v souvislosti s poskytováním záruk, což vede k nutnosti vytvářet samostatné servery pro jednotlivé aplikace.
To ja zase absolutne nesouhlasim. Ne nadarmo maji (teda alepson v linuxu a bsd) dynamicke knihovny za svym jmenem pripojene i cislo verze. To ze to vetsina programu neumi pouuzivat neni problem sdilenych knihoven. A btw ja radsi nahradim jednu vadnou knihovnu (libz.so.1.2.2 ;) nez abych musel aktualizovat nekolik obrovskych baliku (a to teprve az si vyrobce vzpomene, ze by tu opravu mohl vydat).
A co kdyz vam po updatu sdilene knihovny prestane jedna kriticka aplikace pracovat? To vam nebude vadit cakat, az si vyrobce vzpomene, ze by ji mohl aktualizovat? A zakaznikum budete nefunkcnost serveru omlouvat tak, ze to vlastne neni vase chyba, ze za to mohou programatori, kteri neumeji spravne pouzivat verze knihoven? Je hezke ze jste takovy purista, ktery porsazujete neco, co je sice technicky ciste, ale v praxi problematicke, ale podobnym pristupem byste asi spravcem kritickeho podnikoveho serveru moc dlouho nebyl.....
Kdyz upgraduju knihovnu, tak nic neprestane fungovat, protoze dokud procesy neprestanou pouzivat tu starou, tak problemy nemaji a funkcnost nove se da celkem rychle overit.Navic tam puvodni soubor porad zustane a nic se neprepise.A btw ukazte mi u napriklad u debianu (ktery se velmi casto na kriticke stroje pouziva, alespon pokud je tam vubec linux), kdy naposledy neco prestalo po upgradu knihoven fungovat.Navic na kritickem serveru nebudu ty nove knihovny testovat, od toho mate mit specialni stroj, kdyz je ten hlavni tak dulezity.
"masi" o neco vyse JASNE pise: "... Je hezke ze jste takovy purista ktery prosazujete neco, co je sice technicky ciste, ALE v praxi problematicke ..." A DALE uvadis "na kritickem serveru nebudu ty nove knihovny testovat..." Delal jsem s velmi drahymi testovacim softy, ale chyba se vzdy vloudi. Pokud delas na SKUTECNE kritickych systemech (nemyslim tim PC doma), pak sdilet knihovny je hra velmi nebezpecna. Navic pri zdilenych knihovnach se velmi tezce hleda.
Pokud delas na skutecne kritickych systemech a testujes nove verze cehokoliv naostro(at sdilenych knihoven nebo primo aplikaci) tak ses jouda, kolega pred tebou ma naprostou pravdu.
Petrovi a Marsikovi - prave popirate zakladni zakon, KAZDY PROGRAM MA CHYBU. Ve velkych systemech i malych - viz americka NASA a jejich ztracene druzice za 100vky milionu dolacu. ... a netvrdte, ze vse si nevyzkouseli. Prave, tim ze si aplikaci odstinite, snadno napriklad dohledavate problemy, jak vyse nekdo naznacil.
Ale tenhle 'zakon' ja znam (a moc dobre), jenze je tu jeden problem. Pokud se vyskytne nejaka vazna bezpecnostni chyba (ten zlib postihuje opravdu _mnoho_ produktu), tak mate dve moznosti.1) Pokusit se to nejak obejit2) Opravit tu knihovnuOba dva pristupy muzou do systemu zanest potencialni problem, jde o to najit kompromis.Ja uznavam ze Appdir pristup ma nektere vyhody (jenze jadro a libc si s sebou urcite taky nenese), jenze ma i nektere nevyhody a ta hlavni z nich je, ze proste budete muset jednu chybu opravovat mockrat a bude to trvat dlouho (bud sam rucne, nebo aktualizaci od vyrobce).Navic dalsi vyhoda dynamickych knihoven (i kdyz na systemech kde bezi jedna aplikace asi moc velka nebude) je, ze pokud ji pouziva nekolik procesu, tak je v pameti nastrankovana pouze jednou (u nekterych velkych knihoven to muze byt dost uspora).Proste podle me uz pred lety zavladl nazor, ze vyhody prevazuji nad nevyhodami.No a co se druzic tyce..programovani hardware je uz trosku jina sranda, tam totiz muze taky dojit k elektrickemu/mechanickemu selhani a tomu ani sebedokonalejsi program nezabrani.A navic (zase uvedu priklad debian, i kdyz ho nepouzivam ;) stable vetev zarazuje jednotlive balicky (knihovny) az po nekolika mesicich(rocich? ;) jejich pouzivani na testing systemech, tudiz bych rekl, ze vetsina novych chyb se vylouci a nekolik starych opravi.K poslednimu bodu bych rekl jenom jedno: Odstinenim aplikace v appdiru nic neziskam. Pokud mam knihovny dynamicke, tak pouzivane verze vzdycky jednoduse zjistim a jsem presne ve stejne situaci (a navic tu jednu knihovnu pak muzu odladit samostatne a nemusim poustet celej obrovskej superslozitej system - staticky to uvnitr tech appdiru taky urcite neni)
....dodava telefony s QTOPIi uz davno pakarna je ze ne u nas ((
Preco mi to pripada ako "roztrzky v opozicii".
Mandriva, Progeny a Turbolinux nemají dost dobré distribuce a tak si "ukradnou" svobodný Debian. Nádhera...
Len tak na okraj. Progeny je firma zakladatela Debianu.
Muj nazor je, ze distribuce se lisi v podstate jen instalatorem, balickovacim systeme a par upravami ve zdrojacich tedy zapomel jsem na ruzne stari jednotlivych programu. Pokud jste tak znaly, tak byste mohl vedet, ze Mandriva uz davno umi v pohode installovat debianovske baliky (apt-neco i graficka nastavba ?synaptic? jsou uz dlouho v contribu). Jen ma trochu jine usporadani initu (tusim, ze Debian a Slackware + odvozeniny pouzivaji BSD schema).
Ta svoboda je tu pro to, aby ti prave tohle zarucila, troubo . Abys mohl vzit hotovy produkt a pouzit jej. Aby mohlo vice subjektu snadno spolupacovat na jenom produktu atd. Mi to pripada, jako by ses zlobil, ze lidi chodi na chodnicich .
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.