Anička z říše Linuxu: Boj proti softwarovým patentům hýbe Evropou

Diskuze čtenářů k článku

mol  |  25. 10. 2004 01:46  | 

teda fakt nechápu, jak nelegální obsazování domů souvisí se svobodou (resp. kromě toho, že to pošlapává svobodu majitelů dané nemovitosti)

jinak nevím, jestli NoSoftwarePatents.com přinášejí zajímavá fakta, ale každopádně některé odstavce mají zjevně jednoznačný účel iracionálně vyděsit čtenáře

jo a proc link patenty.modry.cz ukazuje na neexistující http://patenty.software.cz/ ?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
cicobasket, cicobasket  |  25. 10. 2004 07:25  | 

jj, nazorna ukazka demagogie, jenom obracena jaksi tentokrate na druhou stranu...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
shocuer  |  25. 10. 2004 07:31  | 

stale ma fascinuje, ze novinari a velka cast odporcov softwarovych patentov to vnimaju ako smrt open sourcu. ze je to vobec volovina pre hospodarstvo to sa malo kedy spomenie. napriklad, ze velke nemecke politicke strany su proti vobec nemusi byt spomenute v ramci clanku z rise linuxu. urcite by ste dostali moznost napisat separatny clanok. ale ked vam to takto staci, tak ok.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Baláš  |  25. 10. 2004 08:10  | 

Nebude to třeba proto, že velké SW společnosti se pomocí patentů vzájemně drží v šachu a pokud by jedna vytáhla něco na druhou, tak druhá okamžitě něco najde na první a skončí to mimosoudní dohodou o vzájemném licencování patentů ale malé firmy a jednotlivci (držitelé autorských práv k OSS programům jsou obvykle jednotlivci) se nemají jak účinně bránit (aneb patenty coby obdoba atomové bomby - nikdo z velkých států ji nikdy nepoužije ale na vyhrožování malým se hodí perfektně .

Aneb že by ono šaškování okolo přechodu Mnichova na Linux donutilo ostatní německé strany zamyslet se nad tím, kolik by Německo mohly stát patenty na SW?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
cicobasket, cicobasket  |  25. 10. 2004 08:55  | 

souhlas

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Baláš  |  25. 10. 2004 10:31  | 

A ještě jedno doplnění. Pokud dám k dispozici zdrojáky (a la OSS), tak se výrazně snáze dokazuje, že jsem porušil nějaký patent. A pak je OSS výrazně snazším terčem.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Vlčinský  |  25. 10. 2004 10:46  | 

Patenty na SW je má noční můra (mám malou SW firmu).
To mám jako při dokončení programu projít celý program, zkontrolovat, jaké myšlenky tam byly použity a zkusit si nechat udělat rešerši třeba na 2 až 20 ideí, které jsme použili a možná je už někdo někdy patentoval? A účinnost takové péče bude stejně malá, protože odhalování ideí je téměř neuchopitelné.
A to se týká jak closed source, jako open source (kde se to daleko lépe kontroluje).
Ne, ne ne.
A nechci rady, že toho mám zkusit zneužít já sám, něco si patentovat a na tom vydělat. Mám raději, když se věci hýbou dopředu, a ne do marasu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Radek Novák  |  25. 10. 2004 12:51  | 

1. Není pravda, že sw patenty blokují vývoj. Prosazování patentu týkající se gr.formátu gif okamžitě vyústilo ve vývoj png, prosazování patentů okolo mp3 okamžitě vyústilo ve vývoj a vznik mnohem lepšího a kvalitnějšího formátu ogg. Troufnu si tvrdit, že uplatňovaní patentů si vynutí akceleraci vývoje, rozhodně ho nepotlačí.
2. Problém není v patentech samotných, ale v tom, že patentové úřady udělují patenty (udělení patentu jim zajišťuje příjem) na řešení, která lze považovat za běžná (obecná) v okamžiku, kdy je podávána žádost o zapsání patentu. Představte si, že vymyslíte zázračný lék, deset let budete rozdávat návod na jeho výrobu zdarma, takže ho bude znát doslova každý. Pak si jednoho dne vzpomenete, že by jste chtěli peníze, patentujete se váš původní recept a žačnete vydírat všechny výrobce. Pochopitelně, že na žádný patent nemáte nárok, protože:
a) patent má být udělován na řešení, která jsou inovativní - rozumní se v době podádání žádosti. Zpětně si patentovat www odkaz v době, kdy je toto řešení zcela běžné a desetiletí co bylo volně k dispozici, může jen spekulant. Každý patentový "úřad" by takovou žádost měl odmítnout, protože nejde o novinku, ale o běžné řešení
b) Pokud vývojář/firma/a pod.  vymyslel něco inovativního a po deset let DOBROVOLNĚ REZIGNOVAL na vymáhání svých práv, nemá prostě nárok. Jsem zvědav, jak bude držitel patetentu na hypertextový odkaz dokazovat, že dobrovolně nerezignoval na vymáhání svých práv v době bezprostředně po vzniku řešení.
3. Malou firmu patenty sw rozhodně nepoloží. Jednak se dá předpokládat, že patenty se vůbec nebudou vztahovat na možnosti, které poskytují stávající vývojová prostředí a jednak je pravděpodobné, že pokud vývojář koupí IDE, ve kterém bude zakompováno řešení, na které 3.strana uplatňuje patent, bude to problém především firmy, která vyrábí a prodává vývojové prostředí, nikoli koncového uživatele (viz automobilový průmysl a automobily, kde řidiče, který prostřednictvím koupeného vozu dále vydělá vůbec nezajímá vztah mezi automobilkou a držitelem patentu na řízený katalyzátor...)
4. Pokud nebudou poplatky za patentování a udržování patentů přemrštěné, mohou sw patenty naopak mnoha malým firmám zajistit dobrý zisk, nebo minimálně zajistí to, že taková firma s dobrými nápady bude odkoupena větší společností.
5. Potřebuje "BLACKBOX" patentovou ochranu? Nepotřebuje. Stávající zákony na ochranu duševního vlastnictví dostatečně chrání před reverzním inženýrstvím. Problém není v legislativě, ale v důkazním řízení. Jestliže někdo stvrdí svůj souhlas s tím, že váš program nesmí být disassemblován, a poruší to, pak pokud takové porušení dokážete, nepotřebujete sw patenty. Tím chci říci, že každý sw požívá dostatečné ochrany (autorská práva, obchodní zákoník) a tvůrci sw se nemusí až tak obávat toho, že si nebudou moci své produkty ochránit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Baláš  |  25. 10. 2004 13:24  | 

1) A jste si jistý, že by nezniklo něco ještě mnohem lepšího než OGG kdyby nebyly patenty ba MP3? A kde je lepší náhrada za MPEG4?
Ale ony by možná nebyly takovým problémem "rozumné" patenty (když pominu to, že vhodná doba platnosti patentu je cca 5 let) ale spíš různé spekulativní patenty na blbosti (prohledejte živě na slovo patent a pár extra křiklavých příkladů najdete) a ono i jejich zrušení stojí spoustu času a peněz.

2) patentový úřad nemá schopné odborníky na to, aby byl schopen posoudit, zda je patent rozumný (odborník si v privátní sféře vydělá mnohem víc) a je placen od PŘIJATÉHO patentu. K čemu to vede snad nemusím vysvětlovat

3) Jsem jednomužná firma a prodávám nějaký svůj výtvor. Prodávám i na Internetu. A teď mě třeba MS v Americe (protože i tam prodávám) zažaluje. A já jdu shánět nějakého dobrého patentového právníka v USA (kde jsem v životě nebyl). Jesli si myslíte, že to pro mne není problém tak každý žijeme na jiné planetě.

4) Kdo zaručí, že poplatky nebudou přemrštěné? Myslíte, že třeba MS poskytne svůj patent pro použití v nějakém linuxovém programu? Nehledě na to, že pro např. Linuxový kernel (je zdarma a nikdo neví, kolik lidí jej používá) je jakýkoliv poplatek problém.

5) Jen pro informaci. Pokud se něco nezměnilo, tak reverzní inženýrství JE povolené pro řešení interoperability problémů ať si EULA tvrdí co chce.

Mohu se zeptat - vy jste programátor nebo právník nebo úředník?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Radek Novák  |  25. 10. 2004 21:55  | 

Je "patent" zveřejněním nebo utajením nápadu? Je zveřejněním!!! se současnou zárukou vymahatelnosti poplatků za vynaloženou duševní činnost a ochranu proti ukradení. jestli se máme někam dobrat, tak se musíme bavit o rozdílu mezi patentovou ochranou a autorskými právy, které podle mně dostačují k ochraně.
ad 1) nevzniklo něco ještě mnohem lepšího než OGG ... a jak to souvisí s patenty? Máte volné pole působnosti

ad 2) tady se příliš nelišíme, K čemu to vede snad jsem nastínil (udělují se patenty na řešení, která jsou běžná/obvyklá)

3) A teď mě třeba MS v Americe (protože i tam prodávám) zažaluje. - Fikce, budete-li stát (vaše jednomuž.firma) US Microsoftu za žalobu, nepochbně půjde o něco, co vám zajistití finance na právníka. Navíc, dost možná vám řada neziskových organizací (EFF) poskytne plnou právní podporu zdarma.

4) MS poskytne svůj patent pro použití? Patent nerovná se utajení. Naopak.

5) ať EULA tvrdí co chce. Pochopitelně nejde o to, zda to smíte nebo nesmíte dělat, ale o to zda toho nemůžete komerčně těžit.

programátor
 
- můj názor : autorské právo je naprosto dostatečná ochrana kódu, patenty vývoj nezastaví, naopak ho akcelerují
 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Baláš  |  26. 10. 2004 18:38  | 

1) To je reakce na "Troufnu si tvrdit, že uplatňovaní patentů si vynutí akceleraci vývoje, rozhodně ho nepotlačí" a příklad MP3. IMHO uplaťování patentů může vést k akceleraci vývoje ale taky ho velice často může zcela zastavit (pokud je patent zcela klíčový a musí se složitě obcházet).

2) ale toto je zcela klíčový problém. Pokud bude existovat levné a rychlé řešení špatných patentů a držitel špatného patentu bude citelně penalizován (t.j. zaplatí balík peněz a ne jen ztratí patent + za právníky což je pro velkou firmu pakatel) tak mnoho mých námitek padne. Problém je v tom, že toto obávám se nehrozí. Pak je IMHO mnohem menším zlem nemít patenty vůbec.

3) Dáte mi na to záruku? Obávám se, že pokud budu autorem nějaké třeba malé linuxové utility tak to může MS stát za tu srandu i když by se jednalo o prkotinu (všechny linuxové distribuce budou stahovat všechna svá CDčka - ohromná sranda). Aneb nechci sázet svoji budoucnost na váš pocit ale chci záruky.

4) takže praktický příklad ze současnosti. MS a jejich patent na Sender-ID. Sender-ID (identifikace odesilatele mailu a tím zprostředkovaně ochrana proti SPAMu) chce MS prosadit jako standart. A dokonce jej hodlá poskytovat zdarma. Má to jen jeden háček - je nutná licence od MS. Pro komerční firmy to není takový problém - ty si ji pro svoje produkty vyjednají. Ale pro software pod GPL je to naprostý průser - každý koncový uživatel by si musel vypapírovat licenci s MS. A to se jedná o patent který MS přislíbil za jeho standartizaci poskytnout zdarma - u jiných patentů by bylo mnohem hůř.

T.j. můj názror je, že rozumně implementované SW patenty by nemusely být špatné (rozumná doba platnosti patentu t.j. cca 5 let, snadná a levná likvidace špatných patentů, nemožnost patentovat každou blbost, vyřešit spravedlivé to, že USA firmy mají díky tomu, že tam SW patenty platí již dlouhou dobu nefér náskok, ...). Ale současná podoba SW patentů je taková, že nám bude mnohem lépe bez nich.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Yaroukh, Yaroukh  |  25. 10. 2004 08:54  | 

zkusenost napovida, ze to nejspis bude cele trochu jinak

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
IPP  |  25. 10. 2004 10:51  | 

Teda chtělo by to v článku uvést i to, jak se k problému patentu staví české politické strany v EP. Počítám, že ODS jako klasická temná strana síly prorostlá klientelismem bude pro, socani nebudou vědět, co to patenty jsou, komunisti (kromě Randsdorfa) nebudou vědět, co je to software, Železný bude pro to, z čeho by mu případně nejvíc káplo, KDU to nechá na Bohu, a Zielencovi to bude u prdele.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pavel  |  25. 10. 2004 11:21  | 

Sice vtipne, ale Zielenec se vyslovil proti SW patentum.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
sartori, sartori  |  25. 10. 2004 18:00  | 

To ale nepopira predchozi tvrzeni

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
MAno_F., MAno_F.  |  26. 10. 2004 17:40  | 

Nejak mi nejde do hlavy pocet pocitacu Singapurskeho ministerstvi obrany. Singapur je de facto mestsky stat,
tedy vlastne jen jedno vetsi mesto + nejaka ta predmesti. Dohromady nejakych 4,2 milionu lidi. Ze by
ministerstvi obrany tak maleho statu zamestnavalo vice nez 20000 lidi (predpokladam, ze ne kazdy zamestnenec
potrebuje pocitac - radovy vojin, uklizecka...)?

Nerikam, ze to je totalni blbost, ale jen ze se mi to nejak nezda.

Kolik pocitacu ma ceske ministerstvi obrany? I kdybychom vzali do uvahy zaostalost ceske armady, tak na druhou
stranu ma ceska republika dva-a-pul-krat vic obyvatel. I tak si myslim, ze ceske ministerstvi obrany nema
ani 10000 pocitacu, spis o hodne min.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor

Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test autokamer

Test ATX skříní

Jak surfovat pohodlně

Sportovní aplikace

Jak funguje procesor