Anglie zažila svůj „Millenium Bug“ až v roce 2004

Selhal počítačový systém a nemohla vzlétnout letadla, škody činí miliardu dolarů. A to nemusel přijít ani virus, ani teroristický útok, ani problém roku 2000. Neděsí vás, na jak tenkém vlásku visí civilizace?

Vzpomínky na největší falešný poplach v dějinách informačních technologií už blednou, ale jedna zůstává: za nejhorší hrozbu tzv. problému roku 2000 (též populárně „Millenium Bug“) se označovalo možné selhání leteckých systémů. Vzpomínám si, že se naše redakce dotazovaly světových leteckých společností, zda jejich letadla budou o půlnoci ze Silvestra na Nový rok 2000 ve vzduchu, a odpovědi byly pověstným tancem mezi vejci. Nikdo nechtěl přiznat otevřeně, že jeho letadla budou sedět na zemi, protože to znamená, že by musel připustit obavu z nevyřešených technických problémů; a nikdo nechtěl jednoznačně říci, že budou ve vzduchu, protože by to vypadalo, že možné problémy bagatelizuje. (A jak to dopadlo? Aerolinky neriskovaly – ještě nikdy nesedělo na zemi tolik letadel jako právě v onu chvíli).

Toto nezbytně vytanulo na mysl, když se odehrálo první skutečné selhání leteckých řídících systémů v Británii – vinou selhání informačního systému zůstaly na zemi stovky letadel, stovky letů byly o mnoho hodin opožděny, postihl 200 000 (!) cestujících a celková škoda se předběžně odhaduje na miliardu dolarů. Neselhaly radary, neselhala technika letadel, nebyl výpadek proudu či stávka – chybička v software řídícím letový provoz však spolehlivě způsobila, že na velkých britských letištích (mj. Heathrow, Gatwick, Stansted atd.) zavládl neplánovaný klid.

Nebudeme zde rozebírat technickou podstatu problému (údajně „upgrade software“). Důležitější je zobecnění situace, která v celosvětovém měřítku nenastala ani poprvé, ani naposledy – zobecnění nejen pro aerolinky, ale vůbec pro moderní civilizaci. V tomto konkrétním případě existuje jediné centrum pro celý letový provoz nad britskými ostrovy, ve kterém šest set lidí a složitý informační systém určuje, které letadlo může vzlétnout a které přistát, a které má kam, kdy a kudy letět. Informační systém je samozřejmě přesnější, rychlejší a neúnavnější než člověk, a dnes na něm závisí milióny lidí, kteří cestují letadly (na celém světě). Spoléhají se na něj posádky letadel i pozemní personál na letišti: ovšem, existuje „Plán B“ pro případ výpadku a ten byl nasazen (lety se v centrálním středisku začaly opět počítat ručně a malovat tužkou na papír), ovšem než se rozhozený letecký provoz, který samozřejmě ovlivnil stovky dalších a navazujících letů v jiných zemích, a ty zase další lety, dal do pořádku, uplynulo několik dní.

K počítání na kuličkových počitadlech se nevrátíme, ale někdy se zdá, že hladké fungování civilizace visí na stále tenčích provázcích – a také na nich toho visí stále více. Je těžko představitelné, že jen nad Evropou je dnes v každém okamžiku ve vzduchu 3500 letadel; jejich závislost na počítačových řídících systémech je stále větší. Věříte, že v případě jejich výpadku (celosvětově se nejčastěji používá jeden systém od Lockheed-Martin) se hladce přejde na ruční řízení a pojede se dál, jakoby se nestalo? A jistě můžeme jmenovat další odvětví, kde je tomu podobně – nepochybně mezi ně patří distribuce elektřiny, jistě také řízení dopravy, obrana a bezpečnostní systémy, finanční sítě a podobně. Nevěřím, že existuje „full backup“, plná záloha, jak to pojmenovali v případě tohoto leteckého selhání, ve všech případech – tedy že všude je možné okamžitě přejít na ruční řízení, které bude funkční. Vždyť informační systémy, které jsou nákladné – tento britský stál, pro zajímavost, asi 600 mil. liber – se obvykle pořizují také kvůli úspoře personálu.

Dnes se rádi smějeme starším sci-fi filmům, ve kterých se pokazí centrální mozek lidstva, kurzor na zelené textové obrazovce přestane blikat, z počítačů zvíci kamiónu začnou sršet jiskry a inženýři v bílých pláštích začnou přehazovat různá relé. Jenomže dnešní, či spíše budoucí situace je horší: inženýři v bílých pláštích ji nespraví odcvaknutím zkratovaného drátu ani přehozením velkého relé, pokud nastane zásadní selhání gigantického řídícího systému, její opravení může zabrat týdny a po tu dobu, nemá-li tato část civilizace přestat fungovat, je potřeba začít dělat věci postaru, ručně. Pokud to ovšem bude možné – spíše lze v řadě případů odhadnout, že ne.

Bezpečnost informačních systémů je nyní vůbec nejčastěji skloňovaným tématem v IT (a mimochodem, poptávka po bezpečnostních počítačových odbornících převyšuje nabídku, takže průměrný plat počítačového „bezpečáka“ v USA patří dnes mezi nejvyšší v branži, před administrátory, programátory atd.). Zmíněné selhání leteckého řídícího provozu, které způsobilo zřejmě vůbec největší jednorázovou škodu na planetě způsobenou informačními systémy za řadu let, nebylo způsobeno ani virem, ani útokem, ani odhalenou bezpečnostní dírou – jen špatně napsaným software. Z toho ovšem nevyplývá, že proti těmto problémům se ubráníme tím, že budeme psát software dobře, bez chyb: to totiž není možné, protože software tvoří lidé a je to stejné jako předpokládat, že lidé začnou pracovat zcela bez chyb. Spíše z toho vyplývá varování, aby si lidstvo nebralo příliš velká sousta: nevytvářelo systémy s ambicí řídit půl zeměkoule, bez možnosti snadného a rychlého návratu k původnímu, ručnímu stavu.

Jednou z typických vlastností všech civilizačních výdobytků (strojů, informačních systémů atd.) je, že mají obvykle nulovou vlastnost samozhojení. I roční dítě, když si kecne na zadek, se dokáže postavit zpět na vlastní – ale počítačový program nemá „v genech“ automatický restart poté, co spadne. I týdennímu miminku se automaticky zhojí drobná ranka, ještěrce zhojený ocas a když rozkrojíte žížalu, získáte dvě žížaly. Ale program, který padne na první drobně poškozený soubor, se zarazí, zobrazí hlášku s výkřičníkem a bezmocně čeká, co dál. Jistěže můžete namítnout, že to je takto uděláno záměrně – ale pokud chceme, aby počítačové systémy řídily lidstvo, není to dobře.

Diskuze (101) Další článek: Červ Zafi.B je rafinovaný – mluví česky

Témata článku: Software, Bezpečnost, Heathrow, Anglie, Výpadek proudu, Gatwick, Letecký provoz, Bug, Celá planeta, Nejhorší stav, Velká škoda, Pozemní doprava, Možný problém, Složitý způsob, Lockheed Martin, Stávka, Roční dítě, Celková škoda, Největší obrazovka, Informační systém, Bezpečnost cestujících, Budoucí situace, Ruční řízení, Automatický návrat, Drobný stroj


Určitě si přečtěte

Nejlepší notebooky do 10 000 korun: Co koupit a čemu se raději vyhnout

Nejlepší notebooky do 10 000 korun: Co koupit a čemu se raději vyhnout

** Do deseti tisíc korun lze dnes koupit slušné notebooky ** V nabídce ale i tak převládají zastaralé a pomalé modely ** Poradíme, jak dobře vybrat i s omezeným rozpočtem

David Polesný | 102

Pozor, na Česko v těchto dnech útočí falešné Tesco, Penny Market a Lidl

Pozor, na Česko v těchto dnech útočí falešné Tesco, Penny Market a Lidl

** Máme tu další českou phishingovou vlnu ** Podle průzkumů máme stále problém s kybernetickou gramotností ** Nebezpečím jsou děti, které opouštějí rodiče

Jakub Čížek | 34

Vybrali jsme 21 programovatelných hraček a stavebnic pro děti i jejich rodiče

Vybrali jsme 21 programovatelných hraček a stavebnic pro děti i jejich rodiče

** Získejte děti pro matematiku a základy techniky ** Kupte jim hračku nebo stavebnici, které vdechnou vlastní život ** Vybrali jsme 21 stavebnic pro malé caparty i budoucí experty na A.I.

Jakub Čížek | 10


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest: 20 powerbank s USB-C

Test: mobily do 3 500 Kč

Radíme s výběrem routeru

Tipy na nejlepší vánoční dárky