Oblastí, kde je náhle potřeba "pořádná databáze", je stále více.
Jedním z hodně diskutovaných témat je už pár měsíců krize skoro všech firem produkujících databázové systémy. Producenti databázových systémů vždy patřili mezi silné a neohroženě podnikající firmy, kteří si mohli účtovat zákazníkům vysoké ceny za své programy a řešení – firmy jako Oracle, Informix nebo Sybase patřily málem mezi blue chips, což je v podání Ameriky něco jako "rodinné stříbro".
Ale přišlo několik šoků. Nejsilnější z těchto firem, Oracle, se na burze propadla ze 42 dolarů za akcii na 18 – a to jen z důvodu určitých spekulací o tom, že databáze už nebudou tak profitabilní jako kdysi kvůli naplněnosti trhu a zvyšujícího se tlaku Microsoftu. Přitom finanční výsledky Oracle jsou stále slušné a stabilní. Informix doplatil na svoji příliš progresívní technologii, pro kterou není trh dostatečně zralý a během roku se jeho kurs doslova zhroutil z 30 dolarů za akcii na 4 dolary. Informix totiž oznámil ztráty v takové výši, až se tají dech.
Na konci ledna pak přišlo i na třetího krále: firmu Sybase. Ta je ve ztrátě po většinu kvartálu loňského roku, přičemž za poslední čtvrtletí ohlásila největší záporné číslo (25.5 mil. USD). I u této firmy klesly akcie na historicky nízkou úroveň, z 23 USD na 7 USD.
(Pro úplnost je nutné zmínit i firmu IBM se svým systémem DB2: zde ale nejsou údaje k dispozici, protože IBM vydává čísla jen za celou korporaci a databáze z nich není možné extrahovat. Firma ovšem sama tvrdí, že databáze se prodávají dobře.)
Co se stalo tak náhle, že americká burza – nejcitlivější indikátor důvěry v hospodaření významných firem – během osmi měsíců zcela změnila svůj postoj k producentům databází, od velké důvěry k téměř absolutní nedůvěře?
Nejzajímavější je, že to skoro nikdo neví či nedokáže pořádně vyargumentovat. Analytici předpovídají, že trh s databází se do čtyř let zdvojnásobí na grandiózní hodnotu deseti miliard USD ročně (zhruba obrat celého Microsoftu) – to je velice optimistické, tak velký růst není kromě Internetu předpovídán nikde. Oblastí, kde je náhle potřeba "pořádná databáze", je stále více – například, každé pořádné webové sídlo, od obchodního k čistě informačnímu, bude muset časem běžet na výkonné databázi. Několik negativních trendů ale vysledovat lze:
a) Tak velký strach z Microsoftu?Experti vědí, že Microsoft SQL Server 6.5 je už hodně silná databáze. Microsoft různými cestičkami pouští ven informace, že právě databáze bude jeho další oblast, na kterou se nesmírně silně zaměří ve vývoji i marketingu a že soustředěným úsilím způsobí konkurentům těžké ztráty. Zdá se, že tady zafungoval strach z této firmy, kterou mají dnešní softwaroví vývojáři už skoro v genech. Ale přece v "mission critical" oblastech se tato hrozba nezdá reálnou ještě řadu let.
b) Internet a objektově orientované technologie. To je docela pravděpodobný viník. Internet mění svět z centrálního na decentralizovaný; potřeba supervýkonných centrálních databází mírně klesá. Dále způsobuje určité přibrždění přechod z relačních technologií na objektově orientované. Je zřejmé, že budoucí databáze budou muset bez problémů zvládat práci s nejrůznějšími typy dat (obecně s multimediálními daty); zde je objektově orientovaný přístup asi jediný možný, ale jeho zvládnutí je hodně obtížné. Zde musíme zmínit, že do arény čistě objektově orientovaných databází vstupila razantně firma Computer Associates s produktem Jasmine; to určitě také přidalo neklid mezi tradiční databázové producenty, u nichž je známé, že by jejich vlajkové lodě potřebovaly kompletní přepracování.
c) Jsou zákazníci ochotni platit? Databáze se postupně postěhují na Windows NT, to je evidentní – ne samozřejmě vždy, ale většina nových instalací bude na této platformě, a tato většina bude stále růst. A tato platforma je apriori levná; firmy si už vyzkoušely, že zde nemohou žádat za programy takové peníze jako na UNIXu, a že i cena za systémovou podporu a instalace klesá. Ať už konkurencí Microsoftu, jiných firem, konkurencí vzájemnou či prostě nechutí zákazníků platit – ceny za výkonné databázové programy postupně půjdou dolů, a to je další citelné rýpnutí do profitability těchto firem.
Jak tomu bývá, houpá se kyvadlo důvěry od bezmezného optimismu až skoro do zatracení, a nyní je právě v nejvyšším bodě onoho záporného výkyvu. Typický investor je známý jako plaché zvíře – a nyní je poplašen na nejvyšší míru a "pro jistotu" prodává akcie těchto firem. Nelze samozřejmě vyloučit, že jeho panika je oprávněná a že například někdo z velké databázové trojice skutečně "zkolabuje"; ale moc pravděpodobné to není – mnohem pravděpodobnější je, že tito výrobci rychle zareagují a tváří v tvář těmto hrozbám přinesou řešení lépe vyhovující požadavkům, a rychle se vrátí do černých čísel. Protože: kde bychom byli bez kvalitních databází?