Analýza studie proveditelnosti – velký krok vpřed pro český internet?

Před několika dny jsme informovali o prvním velkém kroku na cestě k plnohodnotným paušálům založených na modelu FRIACO. Po víc než 8 měsících vzájemného vyjednávání mezi ČTc, alternativními operátory, ČTÚ a zástupci uživatelů (ZUI) jde o první hmatatelný výsledek jednání.
Feasibility Study, nebo chcete-li Studie proveditelnosti, jasně říká, že intervalové a neměřené paušály založené na modelu FRIACO mají své místo na trhu a jejich urychlené zavedení bude přínosem nejen pro uživatele, ale rovněž pro všechny poskytovatele přístupu k síti internet. Pojďme se však podívat na tuto studii trochu podrobněji a říct si také něco o tom, jaké kroky budou následovat v případě, že Český Telecom přehodnotí svůj odmítavý postoj a ministr Mlynář dostojí svému slibu ohledně zavedení plnohodnotných paušálů u vytáčeného připojení do konce roku 2003.

Trochu historie

Ve zprávě zveřejněné 9. července 2003 jsme už načrtli o čem Studie proveditelnosti pojednává a jaké budou následovat kroky. Velké nejasnosti panují v řadách uživatelů také v souvislosti se zkušebním provozem paušálního připojení na několika ústřednách, který je naplánován na poslední 3 měsíce tohoto roku. Ale pěkně po pořádku.

Prvním krůčkem, který vůbec umožnil vznik této studie bylo hlasování Řídícího výboru dne 30.4.2003, kde zástupci uživatelů společně s alternativními operátory a ČTÚ přehlasovali v poměru 3:2 zástupce Českého Telecomu a do společného dokumentu byla zanesená tato významná věta: „Model paušálního zpoplatnění originace internetových hovorů na rozhraní mezi operátory – tzv. FRIACO - bude zaveden nejpozději k 1. 10. 2003.

Na tomto místě je třeba připomenout, že všechny záležitosti odsouhlasené v Internetovém Fóru sice nejsou právně závazné, na druhé straně se však všechny zúčastněné strany zavázaly, že svou účastí potvrzují, že všechny ujednané a Řídícím výborem schválené věci budou plně respektovat.

Před několika dny byla představena první verze Studie proveditelnosti a její vznik provázelo mnoho problémů. Zástupci ČTc se totiž odmítli podílet na jejím vzniku a bez této studie zase v podstatě nebylo možné pokračovat v práci na konečné verzi paušálů a následujícím zkušebním provozu. Zodpovědnosti za vznik studie se proto ujala společnost Tiscali a část na které se měl podílet ČTc na sebe převzali ostatní alternativní operátoři. Zástupci uživatelů (ZUI) přispěli částí, která dokumentuje zkušenosti ze zahraničí konkrétně států, kde už FRIACO úspěšně používají (Anglie,Španělsko,Portugalsko a Itálie) a celé znění jsme zveřejnili už před časem v článcích „Odpovědi Oftelu“ a Mercedes Gomez odpovídá na dotazy ZUI.

Analýza trhu

První důležitým bodem studie který stojí za povšimnutí je analýza trhu. Její součástí je nejen analýza poptávkové (uživatelské) a nabídkové strany (jednotlivý operátoři) ale také analýza koupěschopnosti obyvatelstva a popis sociálně-ekonomického prostředí. A právě u tohoto popisu bych chtěl začít. V studii se vysloveně říká:

Sociálně-ekonomické prostředí České Republiky je až na drobné rozdíly obecně srovnatelné s okolními zeměmi, které zavedly nebo připravují obdobné modely, jež jsou předmětem tohoto dokumentu. Obecně platí, že zákazníci požadují a budou požadovat nízkou cenu za připojení k síti Internet. Model FRIACO je jedním z možných řešení jak uspokojit takto definovanou poptávku, model ovšem může řešit i další obecně významné společenské požadavky. Tím hlavním je „internetová“ gramotnost obyvatel ČR.

Co se týká zájmu uživatelů o paušál, přichází studie s výsledkem který je všeobecně znám. Sice v ČR existuje ADSL, ale jeho rozšíření do jednotlivých lokalit je nedostatečné a tudíž ještě dlouho bude nedostupné velké části populace. Navíc cena nejlevnější nabídky ADSL po započtení všech poplatků je vysoká a nedostupná velké části uživatelů Internetu. Na současných tarifech u Dial-upu zase vadí velké části uživatelů minutové zpoplatnění, které je velmi limitující při opravdu intenzivním a plnohodnotném využívání Internetu. Závěry analytické části studie snad nejlépe vystihuje tato věta:

Zavedení plného neměřeného paušálního poplatku je pro operátory relativně jednoduché a nenákladné, proto i v případě menšího zájmu ze strany uživatelů (který ovšem není možné příliš předpokládat) nejsou operátoři vystaveni příliš vysokému riziku. Naopak lze očekávat ze strany uživatelů velký zájem o paušální zpoplatnění, které zaplní prostor mezi stávající tarifní nabídkou a ADSL.

Další důležitou částí je ekonomická analýza, která se věnuje nejen intervalovým a neměřeným paušálům, ale i časovým tarifikacím a časovým kreditům. Časové tarifikace a kredity jsou však stále založené na zpoplatnění po minutách, a proto si dovolím věnovat pozornost pouze skutečně paušálním modelům.

Z ekonomické analýzy mě nejvíce zaujaly tabulky popisující klady a zápory jednotlivých modelů. Nejdříve tedy tabulka která se váže k Intervalovým paušálům. Mnoho uživatelů si asi neumí představit co to vlastně Intervalový paušál znamená, proto si dovolím použít definice použité v tomto dokumentu: „Intervalový paušál je když – uživatel platí fixní měsíční poplatek. Za to se může v definovaném časovém období (například o víkendech, mimo špičku, ve špičce apod.) připojovat bez toho, že by musel platit další poplatky související s délkou připojení nebo objemem přenesených dat.“ Samozřejmě, že když by se zákazník platící paušál například na období mimo špičku připojil ve špičce, bude zpoplatněn po minutách. A teď slíbená tabulka:

 

Silné stránky
  • jednoduchý způsob účtování pro koncového zákazníka
  • jednoduchý způsob účtování na propojení

Příležitosti
  • model velmi očekáván trhem
  • možnost oslovit segmenty, pro které je minutové zúčtování ekonomicky nevýhodné

Slabé stránky
  • neoslovuje všechny zákaznické segmenty
  • chybí ochota ČTc model zavést

Hrozby
  • špatná definice produktu může ohrozit stabilitu originujícícho i terminujícího operátora
  • v případě špatné definice produktu může být model kanibalizován časovým kreditem

Co se týká neměřeného paušálu jeho definice je jasná: „Uživatel platí pouze fixní měsíční poplatek. Neplatí se žádné další poplatky související s délkou připojení nebo objemem přenesených dat.“

 

Silné stránky
  • jednoduchý způsob účtování pro koncového zákazníka
  • jednoduchý způsob účtování na propojení

Příležitosti
  • model velmi očekáván trhem
  • možnost oslovit segmenty, pro které je minutové zúčtování ekonomicky nevýhodné

Slabé stránky
  • neoslovuje všechny zákaznické segmenty
  • chybí ochota ČTc model zavést

Hrozby
  • špatná definice produktu může ohrozit stabilitu sítě originujícícho i terminujícího operátora
  • v případě rozšíření dostupnosti ADSL a úpravy jeho cen na EU úroveň může být model kanibalizován ADSL službou

K těmto tabulkám mám pouze krátký komentář. Silné stránky a příležitosti jsou myslím každému jasné. Co se týká hrozeb nemůžu posoudit jak kvalitně jsou AO schopni nadefinovat oba produkty, předpokládám však, že se bude jednat nejen o výslednou cenu modelů ale i o případné omezení s kterými počítá i náš průzkum, kterého se zúčastnilo už téměř 4000 lidí (např. odpojování po určitém čase,nebo v případě hrozby přetížení sítě).

Co se týká hrozby ze strany ADSL – myslím že to snad asi ani nemělo být zařazeno do hrozeb. Jelikož náklady na model FRIACO budou u operátorů minimální nemusí se ani obávat případné kanibalizace ze strany ADSL. A pokud bude rozšiřování ADSL pokračovat stejným tempem jaké předvádí ČTc, tak bude tato hrozba reálná možná za pár let a odliv uživatelů k ADSL naopak uleví síti Dial-up a zvýší kvalitu připojení u těch uživatelů, kteří ani po létech nedosáhnou na jiný alternativní způsob připojení než je právě klasické vytáčené připojení.

Opravdu za povšimnutí stojí kolonka upozorňující na slabé stránky, především však (ne)ochotu Českého Telecomu tyto modely zavést. To už by však měl být úkol také pro ministra Mlynáře, aby se v této věci více angažoval – když to již veřejnosti několikrát přislíbil.

Testovací provoz

Informace o pilotním projektu nebo také testovacím provozu už se probírala na některých diskusních fórech. Dovolím si tedy zareagovat na hlasy některých „expertů“ kteří považují testovací provoz za zbytečný, případně poukazují na skutečnost, že úzkým hrdlem v síti Českého Telecomu nejsou jen RSU stojany, případně lokální ústředny (podrobněji rozebírám problematiku úzkého hrdla v tomto článku). Téměř všechny názory v diskusích vystihuje tato věta z kterou hodlám v následujících řádcích polemizovat: „Jediný smysl je testovat to na jednom TO (aby se prokázalo, zda a nakolik budou modemová pole ISP tím úzkým hrdlem) – žádná menší území nemají smysl.

Podle mého názoru, názoru všech členů ZUI a potvrzuje to i technická část studie proveditelnosti si ISP přidají tolik modemů kolik potřebují. To, co se musí otestovat, je průchodnost sítě ČTc. A jak by měl tento testovací provoz probíhat? Zde je doslovný přepis z už schváleného dokumentu:

„Pilotní provoz by měl být spuštěn nejpozději ke dni 1.10.2003 na třech místních ústřednách. Jedna místní ústředna bude v městské částí, druhá v příměstské a třetí ve venkovské oblasti. Ústředny budou reprezentativním vzorkem ústředny pro daný typ oblastí – městská, příměstská a venkovská. Budou vybrány ústředny, na které jsou již žádající ISP případně OLO připojeni. Pilotní provoz bude ukončen nejpozději k 31. 12. 2003. Po dvou měsících pilotního provozu pilotující ISP, OLO a ČTc provedou předběžné vyhodnocení pilotního provozu. Do ukončení pilotního provozu budou dohodou stran modifikovány podmínky pro komerční provoz. Po ukončení pilotního provozu bude bez přerušení – tj. plynule – zahájen komerční provoz.“

K této informaci bych chtěl pouze doplnit, že alespoň jedna ústředna musí být v oblasti, kde není k dispozici připojení ADSL a alespoň jedna ústředna zase musí být v lokalitě, kde už je ADSL v současné době dostupné.

A jak to bude s případnými náklady na nákup zařízení nutných k posílení sítě? Zatím nejsou spočteny náklady potřebné pro posílení sítě na celém území ČR, co se týče nákladů na pilotní provoz tak těm se věnuje tato část studie: „Pro potřebu zprovoznění pilotního provozu FRIACO je potřeba v lokalitách, kde by se testovalo, zvýšit kapacitu mezi LTG a DLU pomocí propojovacích linek, což je zanedbatelný náklad. Pro přidání 640 portů pro potřeby FRIACO je potřeba v případě volných kapacit opět pouze rozšířit kapacitu propojení, takže investiční náklady jsou rovny 0,-Kč“

Posledním důležitou částí studie je právní analýza, která má za úkol posoudit jestli zavedení modelu FRIACO neodporuje některému ze současných platných zákonů. I zde je však všechno v nejlepším pořádku:

„Stávající platná právní úprava nebrání implementaci modelu FRIACO v České republice, zároveň však nestanoví pro jeho zavedení žádné konkrétní podmínky.“

Tak to by bylo téměř vše co lze v současné době široké veřejnosti představit. Pro ty z vás co tento trošku nudný článek dočetli až sem, máme připravené jen krátké shrnutí na závěr.

Studie proveditelnosti jasně dokázala, že plnohodnotné paušály založené na modelu FRIACO si rozhodně své zákazníky najdou. Rovněž zkušenosti z vyspělé Evropy dokazují, že i přes určité nevýhody (nižší rychlost oproti ADSL) má neměřený paušální přístup k Internetu stále výhody. Po technické stránce paušály nepřinášejí žádné významnější nepřekonatelné problémy ani žádné obrovské investice do posílení stávající sítě.

Jediným problémem proto nadále zůstává postoj Českého Telecomu , který snad co nejdřív přehodnotí svoje stanovisko k paušálům a pochopí, že na trhu s internetovým připojením je skutečně jedna velká díra, kterou je potřebné co nejrychleji zaplnit. Čím dřív dokáže Český Telecom společně s alternativními operátory nabídnout svým zákazníkům paušál, tím méně uživatelů jim uteče k jiným alternativním zdrojům připojení. A že toto číslo ztracených uživatelů není zrovna malé se můžete přesvědčit zde. A jak je všeobecně známo – jednou ztracený zákazník se jen velmi těžko získává zpět.

Autor Miloslav Sova je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny.

Diskuze (48) Další článek: Servery Blade od Sunu s procesory Athlon budou později

Témata článku: Internet, Analýza, Studie, Současný trh, Velký krok, Současné období, Špatná stabilita, Krok, Jednoduché rozšíření, Velká část, Model, Stávající model, Špatná věc, Krátký článek, Český internet, Velká kapacita, Internetový provoz, Následující minuta, Špatná podmínka, Model S, Krátké shrnutí, Velký smysl, Testovací produkt, Mercedes, Stud


Určitě si přečtěte

Šmírovačka kamerami Googlu: Koukněte se, co nového zachytily na Street View

Šmírovačka kamerami Googlu: Koukněte se, co nového zachytily na Street View

Google stále fotí celý svět do své služby Street View. A novodobou zábavou je hledat v mapách Googlu vtipné záběry. Podívejte se na výběr nejlepších!

redakce | 44

Budoucnost elektroniky: čeští vědci stojí za revolučním čipem, který nemá ve světě obdoby

Budoucnost elektroniky: čeští vědci stojí za revolučním čipem, který nemá ve světě obdoby

** Čeští vědci pod vedením Tomáše Jungwirtha vyvíjí nový typ revolučního paměťového čipu ** Zatímco v současnosti elektronika pracuje s elektrony, v budoucnu to budou spiny elektronů ** Čipy budou moci být klidně i 1 000x rychlejší a úspornější

Karel Javůrek | 32

Apple dal do MacBooku procesor Core i9 a 4TB SSD. Ani se neptejte, co za to chce...

Apple dal do MacBooku procesor Core i9 a 4TB SSD. Ani se neptejte, co za to chce...

** Apple aktualizoval notebooky MacBook Pro, dostaly nový hardware ** Těšit se můžete na nové procesory a větší paměť ** Cena nejvybavenějšího modelu překročí 200 tisíc korun

Martin Miksa | 99

Byli tam! Důkazy o přistání na Měsíci, Lunochody i čínská sonda jsou vidět z vesmíru

Byli tam! Důkazy o přistání na Měsíci, Lunochody i čínská sonda jsou vidět z vesmíru

** Sonda LRO pořídila z oběžné dráhy Měsíce zajímavé snímky ** Jsou na nich vidět artefakty všech misí programu Apolla, které přistály na povrchu Měsíce ** Jde například o části lunárních modulů, rovery a dokonce i vlajky

Petr Kubala | 60


Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test 18 bezdrátových sluchátek

Vše o přechodu na DVB-T2

Procesory AMD opět porážejí Intel

7 NVMe M.2 SSD v přímém souboji