Analýza: Microsoft a regulace hospodářské soutěže

V posledních dnech se hodně mluví o pokutě udělené Microsoftu. V diskuzích na mnoha webových serverech se ale objevuje řada špatně pochopených faktů a mylných závěrů. V tomto článku se pokusíme vše potřebné vyjasnit.

Proč vůbec regulovat Microsoft?

Trh se softwarem obecně má určitá specifika oproti ostatním trhům. Je to v poslední době jedno z nejrychleji se rozvíjejících odvětví a to s sebou přináší nedostatečnou informovanost spotřebitelů. Drtivá většina spotřebitelů se na tomto trhu neorientuje a pro softwarové firmy to přináší výhody v podobě možnosti zavádějících marketingových kampaní („jediný legální operační systém“) nebo vytváření iluze jediného použitelného softwaru.

Klíčové pojmy z ekonomie

Dokonalá konkurence spočívá v existenci jediného identického produktu, účasti mnoha producentů na trhu a dokonalé informovanosti všech subjektů na trhu. Přirozeně se dokonalá konkurence prakticky nikde neobjevuje.

Nedokonalá konkurence se dále dělí na "monopolistickou konkurenci", "oligopol" a "monopol". Všechny druhy nedokonalé konkurence mají jako doprovodný (pro tento případ velice důležitý) nebo druhotný znak nedostatek informací nebo jejich nepravdivost atp.

Monopolistická konkurence – existuje mnoho malých firem, produkt je diferencovaný a tudíž existuje určitá deformace ceny, oproti čistému střetávání nabídky a poptávky v dokonalé konkurenci. Monopolistická konkurence je nejmenší zlo, prakticky není regulována a podle některých teorií se za určitých předpokladů v dlouhém období ustálí jako dokonalá konkurence.

Oligopol se vyznačuje malým počtem firem, diferencovaným produktem a existencí určitých bariér vstupu do odvětví. Oligopol se dělí na smluvní (několik firem se smluvně spojí, aby vytvořily dominantní subjekt - tzv. kartely nebo trusty) a oligopol s dominantní firmou typický dnes na trhu operačních systémů. V druhém případě je na trhu několik malých firem a jedna silná firma. Dominantní firma má určující vliv na cenu a malé firmy se cenou přizpůsobují. V případě software je ovšem zjednodušení na cenovou konkurenci mírně zavádějící.

Monopol je charakteristický existencí pouze jediného nabízejícího (producenta) na trhu. Ten má samozřejmě rozhodující vliv na tvorbu cen, na nabídku a všechny ostatní věci z toho vyplývající. Taky je jediným kupujícím na trhu výrobních faktorů.

Monopson je takový monopol z druhé strany, monopson není jediným kupujícím na trhu výrobních faktorů, ale naopak je jediným nabízejícím na trhu výrobních faktorů (např. vysoce specializovaný odborník, o kterého má zájem několik firem).

Velká část spotřebitelů například klade rovnítko mezi Internet Explorer a internet nebo nemá ponětí o existenci alternativních programů (příklad Internet Exploreru nebo Windows Media Playeru). To je podporováno asociací některých typů souborů rovnou po nainstalování systému s aplikacemi tvořícími součást Windows. Nedostatek informací sám o sobě je brán v mikroekonomii jako tržní selhání, z něhož vyplývá nutnost vládní (hlavně právní) regulace. Dalším specifikem je provázanost jednotlivých druhů „zboží“, které na tento trh přicházejí. Aplikace a ovladače hardwaru jsou přirozeně programovány pro nejrozšířenější platformu, protože zde mají největší odbyt. Posledním specifikem ve prospěch Microsoftu je neustálé vytváření nových „generací“ zákazníků vlivem školství a rozšířenosti jeho operačního systému. Tyto tři prvky tvoří silnou pozici MS.

Silné postavení Microsoftu se nazývá oligopol s dominantní firmou a při komplexním pohledu na softwarový trh vyjde najevo také monopolní postavení Microsoftu. Je totiž monopsonem a to hned dvou trzích. Toto je u široké veřejnosti neprozřetelně opomíjeno a do budoucna představuje tento rys větší hrozbu, než dominance na poli operačních systémů. Microsoft je monopsonem z hlediska trhu výrobních zdrojů softwarových firem. Na tomto trhu se neobjevují klasické zdroje (práce, přírodní zdroje a kapitál), ale zdroje charakteristické pro odvětví, jako jsou například formáty souborů, kodeky atp. Když budou formáty Microsoftu dostatečně uzavřené a rozšířené díky začlenění různých programů přímo v operačním systému, budou muset ostatní firmy, které budou chtít vyrábět software spolupracující s těmito formáty, kupovat příslušné licence. Tento stav zatím (pokud vím) neexistuje, ale stávající situace se může za předpokladů neregulace a dalšího uzavírání "MS standardů" lehce vyhrotit.

Monopson Microsoftu spočívá také v propojení aplikací na jeho operační systém. Firmy využívající takovýto software musí nutně koupit operační systém Windows. Nedokonalá konkurence potírá ideu „neviditelné ruky trhu“ a vyžaduje více nebo méně silnou regulaci státu. Ta je vyjádřena v ochraně hospodářské soutěže právními normami.

Kontroverzní tvrzení

Pokusil jsem se vybrat nejčastěji se vyskytující chybné argumenty v diskusích o postavení Microsoftu a uvést je na pravou míru.

„Microsoft by příště mohl být trestán i za kalkulačku“ – Za prvé kalkulačka není software, který by používal svůj proprietární formát, u kalkulačky tedy nehrozí žádné zneužití ze strany Microsoftu. Za druhé není problémem pro běžného uživatele kalkulačku ze systému odebrat.

„Linux také dodává v distribucích software“ – Distribuce GNU/Linux jsou sice dodávány se softwarem, ale všechen software je volitelný. Můžete se rozhodnout, jestli chcete holý systém, který bude zabírat 200 MB paměti nebo systém na 6GB. Dále drtivá většina GNU programů nepoužívá uzavřené formáty. Můžete si vybrat libovolnou distribuci GNU/Linuxu, která vyhovuje vašim potřebám. Ve většině distribucí je navíc dodáváno několik různých aplikací pro stejný účel. A jako poslední argument proti tomuto tvrzení poslouží jednoduché konstatování, že Linux ani zdaleka nemá monopol.

„Když se Vám Microsoft nelíbí, používejte jiný OS“ – Zde hraje roli provázanost celého odvětví, jak je uvedeno výše. Bohužel je situace taková.

„Microsoft nemá monopol“ – Právo proti omezování hospodářské soutěže není vázaná nutně na monopol. Nekalá soutěž, další forma porušování soutěžního práva, není ani vázána na dominanci firmy.

„Uzavřené formáty nevyužívá pouze MS, ale také Apple nebo Real Player“ – Ano, to je pravda. Ale jejich formáty se nedají prosazovat silou, kterou disponuje Microsoft.

„Trh nemá být regulovaný“ – Tento názor souvisí s u nás často opakovanou tezí neviditelné ruky. Musíme si ovšem uvědomit odlišnost ekonomiky, ve které žijeme, a ekonomik západních států. Navíc tento názor pochází z 18. století od Adama Smitha a jeho „Welfare of Nations“. Nejvlivnější ekonomie 20. století – keynesiánská – na regulaci trhu trvá. Samozřejmě existují i jiné, novější teorie, které jsou liberální. Ovšem například učebnice ekonomie Paula Samuelsona, nositele Nobelovy ceny, dnes nejslavnější učebnice ekonomie, podle které se učí již čtyři desetiletí nejen na amerických vysokých školách, vychází hlavně z keynesových teorií.

Microsoft nemicrosoft, regulace je nutná

Postavení Microsoftu je díky důvodům uvedeným v prvních dvou odstavcích velmi silné a tato situace se mění (ale velmi pomalu) díky větší informovanosti zákazníků a jistým odchylkám. Většina alternativních operačních systémů, jako je GNU/Linux, *BSD, GNU/Hurd atp. je totiž z tržního hlediska anomálií (nikdo totiž nepředpokládal práci zadarmo). Prakticky neexistuje odvětví srovnatelné s dnešním stavem trhu operačních systémů. Tento trh sám o sobě vyžaduje ze všech uvedených důvodů velmi silnou regulaci ať už je na špici kdokoliv nebo i v případě, kdy jsou síly rovnoměrně rozložené kvůli zmíněnému nedostatku informací. Souhlasím s pokutou udělenou Microsoftu i když si dokáži představit lepší řešení. Regulace by měla být silnější a v jiné formě, což se už naštěstí děje, jak je vidět na příkladu Windows Media Playeru. Paradoxně například i náš stát regulaci oslabuje ve vzdělávacím procesu nebo používáním formátu doc v úředním styku. Cestou ven je podle mě otevření všech formátů na trhu a alternativy ve vzdělávacím procesu.

Právní pozadí hospodářské soutěže

Problematika hospodářské soutěže se začala právně řešit nejdříve v USA. Zde na konci 19. století vzniklo antitrustové (kartelové) právo v souvislosti s tehdejším obrovským vlivem kartelů. Z této doby je známý například Sharemanův nebo Claytonův antitrustový zákon. V nově vznikajících odvětvích kartelové právo vzniká postupně, například v oblasti telekomunikací se regulující normy přijímaly i v 90. letech. To je další důležitý fakt.

Budu vycházet ze soutěžního práva v ČR, které do určité míry vychází z moderních západních legislativ. Právo proti omezování hospodářské soutěže zmiňuje především dohody soutěžitelů narušujících soutěž, zneužití dominantního postavení soutěžitelů a spojení soutěžitelů.

Dohody narušující soutěž jsou zejména dohody o přímém a nepřímém určení cen, popř. o jiných obchodních podmínkách, o omezení nebo kontrole výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo investic. Dále jde o uzavření smlouvy vázaném na přijetí dalšího plnění, které věcně ani podle obchodních zvyklostí a zásad poctivého obchodního styku s předmětem smlouvy nesouvisí. Také je nepřípustné uplatnění jiných podmínek vůči jednotlivým soutěžitelům či dohody o nespolupracování nebo neobchodování s ostatními soutěžiteli.

Zneužití dominantního postavení spočívá v obdobných situacích. Spadá do toho přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve vztahu s ostatními soutěžiteli či vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy nesouvisí. Dále se jedná o uplatňování rozdílných podmínek, zastavení nebo omezení výroby, odbytu nebo výzkumu a vývoje na úkor spotřebitelů, dlouhodobé nabízení a prodej zboží za nepřiměřeně nízké ceny.

Zajímavým ohrožením soutěže z českého práva je odmítnutí poskytnout jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu přístup k vlastním přenosovým sítím nebo obdobným rozvodným a jiným infrastrukturním zařízením. O spojování soutěžitelů nemá význam se v souvislosti s Microsoftem zmiňovat. V oblasti nekalé soutěže lze u Microsoftu uvažovat o těchto druzích nekalosoutěžního jednání – klamavá reklama, zlehčování nebo srovnávací reklama (která se vyjadřuje klamavě nebo neobjektivně o produktech konkurentů). Ve Spojených státech ale srovnávací reklama zakázána není.

Diskuze (430) Další článek: Spam vás může stát i Porsche

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,