Tým chirurgů pod vedením Roberta Montgomeryho ze zdravotnického zařízení Longone Health na Newyorské univerzitě v září tohoto roku úspěšně transplantoval prasečí ledvinu lidskému příjemci, informuje deník The Guardian.
Jedná se o první případ, kdy byla transplantována ledvina z jiného živočišného druhu (odborně se tomu říká xenotransplantace) a nebyla odmítnuta imunitním systémem hostitele.
Úspěšná operace přináší naději statisícům lidí, kteří jsou v současné době zařazeni na čekacích listinách na transplantaci orgánů. Jen v USA podle odhadů každý den zemře 12 lidí čekajících na orgán.
Ledvina z prasete
Cesta k tomuto významnému úspěchu rozhodně nebyla snadná. Myšlenka získávání transplantačního materiálu ze zvířat existuje přinejmenším od 17. století. Po pokusech o transfuzi zvířecí krve se vědci dokonce pokusili o transplantaci srdce paviána umírajícímu kojenci, který pak žil ještě 21 dní.
Výzkum v následujících letech ukázal, že prasata jsou s lidským tělem kompatibilnější než primáti. Jejich srdeční chlopně a kožní štěpy fungují u lidských příjemců velice dobře. Z prasečích střev se také získává lék na ředění krve – heparin. Čínští chirurgové dokonce používají prasečí rohovky k obnově zraku.
Aby mohla být transplantace orgánu úspěšná, vyžadovala operace geneticky upravené prase. Prasečí buňky totiž produkují cukr zvaný alfa-galaktóza, který je běžný i u jiných savců kromě člověka.
Pokud je prasečí orgán transplantován člověku, obsahuje tedy alfa-galaktózu, jež je pro lidský imunitní systém cizorodou látkou. Transplantát je pak lidským tělem napaden a nakonec odmítnut.
Geneticky modifikovaná prasata
Tým vědců z biotechnologické společnosti Revivicor proto upravil genetickou výbavu prasat tak, aby v ní chyběl gen, který je zodpovědný za produkci alfa-galaktózy. V uzavřeném zařízení v americké Iowě chovali v přísně kontrolovaných podmínkách stádo čítající stovku geneticky modifikovaných vepřů.
Nespornou zajímavostí je, že příjemcem prasečí ledviny byl mrtvý člověk. Zesnulá žena chtěla po smrti darovat své orgány, ale protože nebyly vhodné k transplantaci, její rodina souhlasila s tímto experimentem.
„Rodina cítila, že existuje možnost, že by z tohoto daru mohlo vzejít něco dobrého“, uvedl Montgomery. Tělo ženy bylo po smrti udržováno na ventilátoru a prasečí ledvina byla připojena k páru velkých cév mimo její tělo.
Výsledky byly nad očekávání dobré: když orgánem protékala krev, ledvina pracovala, filtrovala odpad a produkovala moč. Funkce transplantovaného orgánu byla sledována po dobu 54 hodin, během nichž byly hladiny moči a kreatininu (ukazatele funkce ledvin) v normě a nebyly pozorovány žádné známky odmítnutí orgánu.
Ještě nás čeká dlouhá cesta
Přestože má Revivicor povolení amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pro změnu genů, bude třeba udělat ještě mnoho práce, než bude možné transplantovat orgány živým lidem.
Vzhledem ke kratší březosti a velkému počtu mláďat představují prasata škálovatelný způsob získávání orgánů. Metoda však nevyhnutelně vyvolá i etické otázky – jako například, zda bychom měli něco takového dělat jen proto, že můžeme.
O transplantaci zatím nebyly zveřejněny žádné vědecké údaje, a než ji bude možné považovat za zcela úspěšnou, bude nutné ji technicky zhodnotit. Je to zatím malý krok v desetiletí trvajícím úsilí o to, aby se jednoho dne mohly používat zvířecí orgány k transplantacím zachraňujícím životy.
Jistým paradoxem je, že doktor Robert Montgomery sám před třemi lety podstoupil transplantaci lidského srdce od dárce s hepatitidou typu C, protože byl ochoten přijmout jakýkoli orgán. „Byl jsem jedním z těch lidí, kteří leželi na jednotce intenzivní péče, čekali a nevěděli, zda orgán přijde včas,“ řekl.
