Obdobné firmy působící u nás ale vstupují na Internet váhavými krůčky.
Zatímco první místa v celkové návštěvnosti – a zřejmě i obratech – patří stále čistě internetovým gigantům, jako je Amazon nebo eBay, nejrychlejší
růsty v návštěvnosti patří v USA společnostem z kamenného světa, jako je Wal-Mart, JCPenney nebo Kmart. Návštěvnost samozřejmě u e-obchodu není žádným měřítkem, ale údaje o obratech v e-komerci o sobě giganti nesdělují – jsou povinni (coby veřejně obchodovatelné firmy) zveřejnit pouze celková čísla a také tak činí. Přesto ale hodnoty návštěvnosti o mnohém vypovídají.
Na prvním místě v červnové návštěvnosti webových „tváří“ známých amerických řetězců je Wal-Mart s dvěma milióny návštěvníků (meziroční růst o 133 %), JCPenney má rovněž 2 mil. návštěvníků (růst o 34 %), Kmart má 1,6 mil. (+36 %), Target 1,6 mil. (+142 %), Sears 1,59 mil. (+23 %). Pozoruhodné jsou malé rozdíly mezi jednotlivými firmami – tito prodejci obvykle tvoří standardní součást všech nákupních center v USA, a jsou tak každému Američanovi důvěrně známými značkami. K uvedeným číslům dospěla firma Nielsen/NetRatings (panelový průzkum 70 000 lidí); zpráva dále tvrdí, že v červnu se na americkém Internetu utratilo celkem 5,3 miliardy dolarů, přičemž tzv. offline shopping, nákupy v kamenném obchodě vyvolané získáním informací z Internetu, znamenal dalších 5,5 „e-komerčních“ miliard dolarů. Tato čísla jsou ale mimochodem ve značném rozporu s tím, k čemu za stejný měsíc dospěla firma MediaMetrix (3,2 miliardy dolarů v e-komerci).
Americké obchodní řetězce už dávno nemají jenom svoje propagační stránky – to by tak vysokých návštěvností nedosahovaly; jejich stránky jsou plnohodnotnými, kvalitními a bohatými internetovými obchody, kde si lze pořizovat plný sortiment prodávaný danou (v krámě nebývá celý sortiment), místy levněji, jindy ne.
Jak se k tomuto staví české, či přesněji, v ČR působící obchodní řetězce? Zatím je to docela bídné – online obchod je bílou vránou a i prezentační stránky bývají docela chabé. Relativně dobře je na tom Makro (disponuje přehledným ceníkem), Ahold (prodejny Hypernova a Albert) má standardní firemní propagační stránky typu „kdo jsme a co děláme“, což samozřejmě zákazníka, který si jde koupit deset deka salámu, příliš nezajímá. Podobně neurčitě působí stránky sítě Julius Meinl (firmě bohužel „utekly“ logičtější domény meinl.cz nebo juliusmeinl.cz), kde vedle reklamy na špekáčky za 61 Kč najdeme jakési nerelevantní články z novin. To jsou ale, bohužel, ještě ty zářné příklady – na stránku na adrese Jednota.cz (dnes „Coop“, na vesnicích převládající typ prodejny) je cosi, co se nedá slovy popsat, ale musí se vidět, Billa zase předpokládá, že Česká republika se nalézá někde u Vídně, Delvita pro změnu není pár dní vůbec přístupná. Britskému Tescu unikla původní doména po zásluze, protože Tesco.cz patří stejnojmenné jihlavské počítačové firmě; tuto doménu získala už mnoho let před tím, než u nás vůbec Britové provedli svou invazi; oficiální stránky (?) firmy nalezneme na prapodivné adrese tesco.crolink.cz, které je nutné rovněž shlédnout, protože slovy se popsat nedají.
Je neradostný stav stránek těchto firem důvodem k pláči nad bídnými domácími poměry? Ano i ne. Amerika se svou stovkou miliónů lidí používajících Internet z domácnosti, versus pár set tisíc obyvatel České republiky, kteří tak činí, je samozřejmě pro řetězce nesrovnatelně větším a zajímavějším trhem, udělat a udržovat kvalitní stránky či přímo elektronický obchod se na tomto trhu vyplatí – v ČR by to bylo v dnešní době pro řetězce zřejmě silně ztrátové a cílem podnikání je bohatnout, nikoli mít „image za každou cenu“. Velmi bídné stránky některých českých supermarketových řetězců jsou ale skutečně ostudou, navíc když jim jejich místní konkurenti dokáží ukázat, že to jde a že to není ani těžké, ani drahé; pořád je to ale pokrok oproti stavu před rokem nebo dvěma, kdy řada těchto domén byla úplně bez obsahu.
Jsem si jist, že se internetových obchodů v podání řetězců v ČR také dočkáme; tyto firmy samozřejmě o Internetu vědí a zejména jejich mateřské společnosti (řetězce dnes bez výjimky patří zahraničním vlastníkům) internetové strategie mají a pozvolna je realizují. Bude zajímavé sledovat, který z těchto řetězců si opravdový, kvalitní internetový obchod spustí jako první.
