Než se přihlásíte k užívání nějaké služby, podle současné legislativy, která platí prakticky po celém světě, musíte odsouhlasit tzv. všeobecné podmínky. Ty jsou obvykle velmi podrobné, několikastránkové, a tak je ve výsledku téměř nikdo nečte. Skupina amerických politiků přišla s nápadem vyřešit tento problém zahrnováním povinného souhrnu, zákon trefně nazývají TLDR.
TLDR (too long, didn't read) se v internetovém slangu nazývají situace, kdy máte dlouhý text, diskuzi, cokoliv a nějaká hodná duše vám poskytne stručný popis toho, o co jde, abyste nemuseli trávit hodiny pročítáním. Američtí senátoři Bill Cassidy, Ben Ray Luján a kongresmanka Lori Trahamová si tuto zkratku vypůjčili a pojmenovali tak svůj zákon Terms-of-service Labelling, Desing and Readability Act, který má do všeobecných podmínek užívání služeb doslova TLDR zavést.
V praxi to znamená, že by v rámci nového zákona všeobecné podmínky užívání musely u online služeb obsahovat souhrn hlavních bodů, aby lidé věděli, s čím souhlasí. Protože ruku na srdce – dokumenty bývají tak dlouhé a psané tak nezáživně, že je nikdo z nás nečte, minimálně ne celé. Pak se ale může stát, že omylem dáme svolení k něčemu, čemu nechceme.
Samy firmy toho využívají a trochu spoléhají, že zákazníci texty reálně nečtou a nezřídka do nich zařazují diskutabilní povinnosti, nároky apod., obvykle o využívání dat. Jednoduše klasická situace o drobném písmu pod čarou. Povinný TLDR to má pomoci řešit, lidé by byli více informovaní, s čím mají čest. Politici dokonce počítají s tím, že souhrn bude opravdu stručný, aby se v něm zvládl zorientovat každý, nacházet se má na začátku všeobecných podmínek.
Autoři zákona se odvolávají zejména na studii z roku 2012, podle které kdyby chtěl průměrný Američan přečíst celé podmínky užívání u všech služeb, které využívá, strávil by tím 76 pracovních dnů. To podle Trahamové není únosné.
Zákon pak obsahuje i další nové povinnosti, online služby by například musely začít uvádět všechny nedávné úniky dat a informaci, zda lidé mohou žádat o vymazání údajů spojených s jejich profily. To je aspekt, který v Evropě řeší GDPR.