Když astronaut se slovensko-českými kořeny Eugene Cernan v roce 1972 opouštěl povrch Měsíce, asi ho ani ve snu nenapadlo, že bude minimálně na dalších 50 let posledním člověkem na povrchu našeho vesmírného souseda. Bílý dům to chce nyní změnit.
Víceprezident Mike Pence 26. března v Huntsville prohlásil, že Američané do roku 2024 přistanou na Měsíci. Podle některých je to teoreticky možné, podle jiných Pence poněkud „zmuskovatěl“ a hodil do éteru zcela nereálný termín, který je navíc v rozporu s čerstvým návrhem rozpočtu NASA.
Problém je, že Američanům nyní chybí tři klíčové komponenty pro opětovné dobytí Měsíce: jak, za co a s čím.
Podle šéfa NASA Jima Bridenstina bychom se „jak“ měli dozvědět v následujících týdnech. Jasný plán nyní chybí.
NASA také nemá s čím se na povrch dostat a v neposlední řadě na to nemá peníze – návrh rozpočtu s tím nepočítá. Dokonce je to ještě horší. Jen asi dva týdny před tím, než Pence oznámil návrat na Měsíc, představila Trumpova administrativa návrh rozpočtu NASA, ve kterém „odložila“ nejsilnější verzi rakety SLS, která by logicky měla být základem budoucího lunárního programu.
Úvahy o návratu člověka na Měsíc nejsou nové. Čína a Rusko. NASA měla plán před více než 10 lety, ale program Constellation Obama zrušil.
Nedávno se objevil termín možného přistání člověka na Měsíci do roku 2028. Pence už tak obtížný termín ještě zkrátil. Podle šéfa NASA došlo k urychlení plánů jednoduše proto, že v roce 2033 chce NASA přistát na Marsu.
Problém jménem SLS
Pro let na Měsíc potřebujete tři prvky: raketu, kosmickou loď a lunární modul. V případě NASA je „nejednodušší“ poslední část projektu – lunární modul totiž nemá vůbec, ani na něm nepracuje. Na raketě SLS a lodi Orion se sice pracuje, ale nedávno jsme rozebírali, že se vývoj dostává do slepé uličky.
V příštím roce mělo dojít k prvnímu startu rakety s lodí Orion, která by se vydala na nepilotovaný oblet Měsíce. Projekt nabírá skluz a je pravděpodobné, že k prvnímu letu dojde nejdříve v roce 2021. Astronauti by se pak měli vydat na oblet Měsíce v roce 2023. Je tedy nepravděpodobné, že by už o rok později přistál člověk na Měsíci.
Pokud by SLS byla skutečně k dispozici, nedokáže ani ve své nejsilnější verzi (Block 1B) vynést Orion i lunární modul současně. Musely by proběhnout dva starty.
Podle asi tři týdny starých plánů Trumpovy administrativy měly být první dva lety Orionu prioritou. NASA dokonce zvažovala, že by minimálně některý z nich provedl Orion pomoci soukromé rakety (zřejmě Falcon Heavy od SpaceX).
Pomůže Musk nebo Bezos?
Mohly by soukromé rakety dostat člověka i na Měsíc? Rychlost vývoje rakety Super Heavy je ve hvězdách. K dispozici je ale Falcon Heavy a za dva roky by mohla být také raketa New Glenn od Blue Origin, která bude mít průměr 7 metrů.
Jim Bridenstine připustil, že ve hře je start Orionu pomoci Falconu Heavy. NASA ale stále upřednostňuje spíše urychlení vývoje SLS.
Přistání na Měsíci je trochu více sexy plán než jeho pouhý oblet, takže by to mohlo přinést více financí. Nesmíme však zapomínat, že projekt SLS už tak spolykal přes 12 miliard dolarů a přesto nabírá zpoždění.
Vesmírná brána
Hlavním cílem SLS a Orionu neměl být povrch Měsíce ale oběžná dráha okolo něj – a to ne taková, po které se pohybovaly velitelské moduly Apolla, ale cislunární oběžná dráha. Má na ní vyrůst nová mezinárodní vesmírná stanice Gateway.
Původní plán koketoval s myšlenkou, že by se na Měsíc letělo v roce 2028 právě z Gateway. Stavba stanice by měla začít v roce 2022. Moduly měla do vesmíru dopravovat právě SLS, ale nyní to opět vypadá na komerční rakety.
Další možností by tak byl let na Měsíc od zárodku Gateway, ale tato možnost stojí už na více než mnoha nestabilních nohou.
