AMD tento rok překvapilo celý procesorový trh, protože po více než deseti letech na pozici dvojky jak v oblasti desktopu, tak i serverových platforem, dokázalo představit procesory, které předčily dlouholetého krále – Intel.
AMD zaútočilo na Intel postupně ve vícero segmentech, přičemž dochází k velkým změnám, které mohou být pro Intel z dlouhodobého hlediska velkým problémem. V tomto článku se podíváme, co všechno se stalo a co lze dále očekávat.
Intel usnul na vavřínech
Goliáš z pohledu podniku má specifickou vlastnost – přestává být mrštný, je méně odvážný a snaží se být opatrný. Postupuje po menších krůčcích, což je pochopitelně nejen bezpečnější, ale dává to i skvělý ekonomický smysl pro akcionáře.
Oproti tomu menší konkurent se snaží dostat na vrchol všemi způsoby, je dravý, zkouší mnohem více inovovat a mnohem více riskuje. Alespoň v ideálním případě. A to přesně se odehrálo mezi Intelem a AMD.
Intel v posledních letech výrazně zpomalil tempo vývoje a od původního „tick-tock“ plánu, který počítal s novou architekturou a novou výrobní technologií každé 2 roky, se najednou stal jen planý slib, na který se Intel zcela vykašlal. A tak není divu, že Intel dnes většinu procesorů vyrábí pomocí 14nm technologie, která byla v rámci procesorů s architekturou Broadwell používána už v roce 2014.
To je skoro 6 let, což znamená, že Intel zcela vynechal 3 fáze zlepšování výrobní technologie a tento rok měl správně vyrábět pomocí 7nm technologie. To se ale nestalo.
A právě AMD vyrábí čipy pomocí 7nm technologie díky TSMC, které se stará o výrobu. I když si tak Intel řeší i sám vlastní výrobní linky, s postupným zmenšováním a zvyšováním náročnosti i nákladů se výroba stala komplikovanější i pro Intel. Alespoň dalo by se odhadovat, že je to jeden z důvodů.
Frekvence vs. jádra
Samotná výrobní technologie ale neřeší vše. AMD využívalo TSMC i v minulosti a na Intel nestačilo kvůli architektuře, kterou měl Intel skvěle vyladěnou. Skončily ale honičky za maximální frekvencí a vše se začalo otáčet ve prospěch počtu jader, které lze stále jednodušeji využívat pro škálování výkonu ve hrách i v nejrůznějších aplikacích.
AMD ještě minulý rok nestačilo na Intel z pohledu efektivity a výkonu architektury Zen+, ale tento rok s příchodem 7nm technologie a architektury Zen 2 se vše otočilo a AMD vyhrává v řadě testů jak v oblasti desktopu a her, tak i náročných aplikacích, serverovém nasazení a dokonce i v superpočítačové oblasti.
AMD totiž přineslo pokrok nejen v efektivitě, což umožnila optimalizovaná architektura a moderní 7nm výrobní technologie, ale hlavně lepší poměr ceny a výkonu ve spojení i s dalšími vlastnostmi a moderními technologiemi jako například počet dostupných PCI Express 4.0, kterou Intel stále nenabízí.
Intel tak dostal zásah ze všech možných stran v jednom jediném roce, což se projevilo i na prodejích.
AMD šílenství
Zatímco dříve zaslouženě kralovaly procesory Intel pro segment hráčů i v serverovém trhu, nyní se zájem zcela otočil. Velký německý prodejce počítačových komponent, který jako jeden z mála pravidelně zveřejňuje prodejní statistiky, v poslední podrobné zprávě prezentoval, že nové Ryzeny řady 3000 od AMD mají už 82% podíl vůči procesorům Intel. Většina zákazníků tak volí při nákupu nového procesoru právě AMD.
Situace se začíná otáčet i v oblasti serverů, kde si AMD získává přízeň díky dostupnosti až 64jádrových procesorů EPYC za relativně nízkou cenu oproti nabídce od Intelu, která je navíc i výkonově slabší. Zatímco v herním segmentu se ale změny dějí rychle, v serverové oblasti je to pomalejší, takže tam lze očekávat viditelné změny v celkových podílech na trhu postupně s tím, jak podniky budou upgradovat a vyměňovat servery.
I když Intel tento rok představil první 10nm procesory, zatím se jedná jen o omezený počet modelů pro mobilní nasazení, což je jediné místo, kde má Intel ještě stále významný prostor k boji.
Přelomový rok
Rok 2019 znamenal pro AMD významné období, které znamená i nový začátek. Jednou z hlavních postav tohoto úspěchu je jistě i šéfka AMD – Lisa Su, která je původem elektroinženýrka a vede AMD od roku 2014. Nastavení správného směru bylo určitě klíčovou částí současného úspěchu, ke kterému byla cesta dlouhá několik let.
Ale zatímco Intel plánuje „nové“ 14nm čipy ještě na příští rok a do roku 2021 teprve postupně rozšíří 10nm výrobu a první 7nm čipy plánuje na rok 2022, AMD už běží na zcela jiném převodovém stupni.
Klíčové partnerství s TSMC
Díky tomu, že má AMD tak silného a inovativního partnera jako je TSMC, může i samotné AMD postupovat mnohem rychleji než Intel. Na příští rok chystá procesory s architekturou Zen 3, které budou vyráběné vylepšeným 7nm+ procesem.
TSMC na příští rok bude mít připravenou už 5nm výrobní technologii, kterou ale nejspíše stihne pouze Apple pro své mobilní čipy. AMD se k němu dostane v roce 2021 s procesory s architekturou Zen 4. Lze tak počítat s tím, že vylepšená 5nm+ technologie bude v roce 2022 součástí procesorů s architekturou Zen 5, která je dle dřívějších informací už nyní ve vývoji.
Na rok 2023 chystá TSMC spuštění hromadné výroby 3nm čipů, protože továrnu o hodnotě 19,5 miliardy dolarů na tyto čipy už začala stavět v říjnu tohoto roku. Dle tohoto harmonogramu bychom se tak 3nm čipů od AMD mohli dočkat právě s architekturou Zen 6.
Jak už jsme psali výše, Intel bude ve zpoždění jen z pohledu výrobní technologie okolo 2 až 3 let, což pro něj znamená konkurenční nevýhodu. Lze si jen těžko představit, že by takový rozdíl dokázal dohnat pouze pomocí pokročilejší architektury.
Na příští rok chystá AMD 64jádro i pro desktopy
Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet v průběhu příštího roku, protože tempo AMD je zatím mnohem rychlejší než u Intelu. Ať už to ale dopadne jakkoli, pro koncového uživatele je jedině dobře, že jsou v procesorové oblasti opět dva silní rivalové, což požene ceny mnohem rychleji dolů a bude docházet k rychlejší inovaci.