Když se příliš nedaří Intelu, nedaří se ani jeho pronásledovateli.
Téměř současně oznámil své čtvrtletní výsledky Intel a byly neslavné, jedny z nejhorších v jeho novodobé historii – po zveřejnění kvartálních výsledků jeho hlavního konkurenta, firmy AMD, je už zřejmé, že problém není „v Intelu“, ale v celkově velmi špatné poptávce po procesorech a dalších polovodičových výrobcích.
AMD ohlásilo za druhé čtvrtletí čistý profit 17,4 mil. dolarů, což je u takto velké firmy plus-mínus nula (loni to bylo 207 mil.); tržby činily 0,98 miliardy dolarů, což je oproti loňské 1,17 mld pokles.
Čím je dán pokles tržeb, když celosvětově počet prodaných počítačů neustále, i když už poměrně pomalu, roste? Jednoznačně cenovou válkou s Intelem, která snižuje zisk oběma firmám. AMD prodala za druhé čtvrtletí 7,7 miliónů procesorů, což je její rekord za celou historii firmy. Kdyby prodávala tento počet procesorů každé čtvrtletí, činilo by to přes 30 mil. procesorů ročně a to odpovídá tržnímu podílu okolo 25-27 % – Intel z těchto čísel určitě nemá radost. Ředitel AMD si na tržním podílu zakládá a říká, že se nehodlá dát svým obřím protivníkem vytlačit z ringu a bude válčit dál – radost tedy budou mít v příštích čtvrtletích pro změnu zase zákazníci, ceny výkonných počítačů (příjemně ovlivněné padajícími cenami paměti) budou v podzimním trhu asi opravdu velmi nízké.
Podzimní trh bude mimochodem nabitý i záplavou čipů s taktem nad gigahertz, a to jak od AMD, tak od Intelu: AMD ještě do konce léta uvede dva mobilní Athlony na 1,1 a 1,2 GHz stejně jako mobilní Duron na 1,0 GHz; do stolních počítačů pak přibudou Athlony na 1,5 a 1,6 GHz. Intel nezůstane pozadu a podle zkušeností z historie se dá s velkou pravděpodobností očekávat, že zatímco čipy s rekordní rychlostí (okolo jednoho a půl gigahertzu) budou drahé, poklesne příjemně cena procesorů „okolo“ jednoho gigahertzu a tyto procesory budou standardně instalovány i do levných řad PC.
