Po dlouhém čekání AMD představilo nové desktopové procesory Ryzen 2000, které jsou nejen postavené na nové architektuře Zen+, ale ještě navíc jsou vyráběné pokročilejší 12nm technologií. Tyto dvě změny znamenají možnost posunout schopnosti čipů najednou o velký kus a jestli se to AMD podařilo, na to se podrobně podíváme.
Novou architekturu Zen a spojené procesory Ryzen představilo AMD teprve na začátku minulého roku. AMD ukázalo, že má šanci na boj v oblasti nejvýkonnější desktopových čipů proti Intelu, který tomuto segmentu dlouho vládnul a částečně způsobil i jeho pomalý vývoj. AMD zaútočilo hlavně vyšším počtem jader a vysokým výkonem ve vícevláknovém použití, naopak na Intel stále ztrácelo ve hrách. To ale AMD velmi dobře řešilo cenovou politikou, která byla dobře nastavená přímo proti Intelu.
Nyní přichází druhá generace, která má za cíl stát se plnohodnotnou konkurencí Intelu.
Přehled novinek
Jak už jsme zmínili, nový architektura Zen+ přináší několik novinek a některé jsou pochopitelně spojené i s tím, že jsou čipy vyráběné menším 12nm procesem. Nová generace přináší vyšší frekvence, pokročilejší systém Turba, nižší latenci pamětí a také nové chladiče. Mezi jasné výhody patří odemčené násobiče pro snadné přetaktování (včetně software od AMD) a nový čipset AMD X470, se kterým je možné využívat novou technologii AMD StoreMI.
Přehled nových modelů Ryzen 5 a 7
Pokud jde o maximální frekvence, ty se podařilo zvýšit o přibližně 250 MHz a současné maximum je nyní nově 4,35 GHz. To pochopitelně platí pouze při využití menšího počtu jader. Jakmile jsou plně vytížená všechna jádra, maximální frekvence je nejvíce 4,2 GHz. I to je ale poměrně velký úspěch z pohledu optimalizace. AMD Precision Boost 2umožňuje velmi přesné a efektivní nastavování frekvencí jednotlivých jader dle zatížení, čímž je docíleno maximálního výkonu při udržení stanoveného TDP.
AMD značně zapracovalo na latencích pamětí všeho druhu. V případě nejnižší L1 cache je mezigenerační zlepšení až o 13 %, u L2 cache až o výrazných 34 % a u velké L3 cache pak až o 16 %. Zlepšení nastalo i u latence s klasickou operační pamětí, kde je to oproti čipům s architekturou Zen až o 11 %. Podporovány jsou operační paměti DDR4-2933 ve dvoukanálovém zapojení, ale testy ukázaly, že bez problému fungují i paměti s vyšší frekvencí.
V prezentaci se AMD rovněž chlubí, že díky pájenému rozvaděči tepla je u nových čipů dosaženo o 10 stupňů Celsia nižších teplot, čímž se bohužel Intel chlubit nemůže. I to je jeden z důvodů, proč se fanoušci pouští u procesorů Intel do delidu, který sníží teploty až o 20 %.
AMD má pro snadné přetaktování připravený software Ryzen Master ve verzi 1.3, kde lze sledovat různé parametry a vše důležité nastavovat. Nejvyšší model Ryzen 2700X se pyšní i novým chladičem Wraith Prism, který má nízký hluk (maximálně 39 dBa) i RGB podsvícení. S technologií XFR 2 (Extended Frequency Range) je možné s lepším chlazením dosáhnout mírně vyšších frekvenci. Takže pokud uvažujete o nových Ryzenech, určitě také myslete na kvalitní chlazení a co nejnižší teploty. Dle prvních testů lze počítat s tím, že lze dosáhnout přetaktování na 4,2 až 4,3 GHz s velmi dobrým chlazením. Velmi dobré kousky by měly zvládnout i 4,4 GHz.
Jednou z výhod oproti procesorům od Intelu je, že se AMD daří držet stabilitu v kompatibilitě socketů. I nové Ryzeny lze totiž osadit do socketu AM4, který bude dle informací od AMD podporován dokonce až do roku 2020. Pokud chcete dát nový Ryzen 2000 do základní desky s AM4, budete muset akorát aktualizovat bios. Ale počítejte s menším omezením, protože nebudete moci vyžít například technologie spojené s novým čipsetem AMD X470.
Čipset AMD X470
Nový čipset bude k dispozici v mnoha variantách základních desek od výrobců jako je MSI, Biostar, Gigabyte, ASRock, ECS nebo Asus. Jeho hlavní předností je podpora zvýšených frekvencí procesorů, které znamenají i vyšší zátěž na napájecí prvky.
AMD se hodně chlubí především novinkou StoreMI, což je taková vylepšená obdoba řešení Intel RST (Rapid Storage Technology). V tomto případě jako cache k pomalému pevnému disku neslouží pouze SSD, ale také část operační paměti.
StoreMI v současné verzi počítá s tím, že lze použít kombinaci až 2 GB operační paměti s až 256GB SSD (SATA/NVMe) pro rychlejší práci s daty na pevném disku. Může jít o spouštění hry či náročné aplikace, ve všech případech AMD slibuje i několikanásobně zrychlení načítání. Je ale třeba počítat s tím, že se jedná o cache, takže funguje ideální v případě, když přistupujete ke stejným souborů opakovaně.
Herní výkon
AMD v prezentačních materiálech ukázalo i srovnání výkonu nejvyšší modelu Ryzen 7 2700X proti nejvyššímu Intel Core i7-8700K. Normálně bychom se k nim ani nevyjadřovali, ale jak si potvrdíme v pozdější části článku, tentokrát to není jen mediální trik, ale reálné srovnání.
V případě vicevláknových aplikací není celkem co řešit, tam už AMD vítězilo v minulé generaci, s druhou generací Ryzenů se náskok ještě zvýšil. Nelze se tomu divit – vyladěné osmijádro od AMD proti šestijádru od Intelu už zkrátka má jasný výkonnostní výhodu.
V případě hraní her se AMD částečně podařilo dohnat Intelu, respektive dohnat v oblasti, kde vítězí využití spíše méně jader, ale s vysokou frekvencí. V mnoha hrách už je Ryzen 7 2700X rychlejší než Core i7-8700K, někdy je to nastejno a někdy mírně ztrácí. Co ale ukazují reálné testy?
Přehled recenzí z celého světa
Testy zahraničních webů
4Gamer, Adrenaline, AnandTech, BenchLife, Benchmark, Bit-Tech, ComputerBase,
Digit, ElChapuzasInformatico, Eteknix, Expreview, GamersNexus, Golem, Guru3D,
Hardware.info, HardwareLuxx, Hexus, HKEPC, HotHardware, HardwareBattle,
ITHardware, IXBIT, Lab501, MadBoxPC, Overclock3D, Overclockers.ru,
PCGamesHardware, PCLab, PCGamesN, PCPerspective, PCWorld, Phoronix,
PurePC, SweClockers, TechGage, TechPowerUP, TechRadar, TechReport,
Tom’s Hardware, TrustedReviews, Tweak, Tweakers, TweakTown, WASD, WCCFTech, XFastest.
Intel se musí začít bát
Nová generace ukázala, že AMD dokáže velmi rychle zlepšovat novou architekturu Zen a velmi rychle tak posouvat výkon čipů, které jsou ale zároveň i cenově dostupné pro běžné uživatele. Právě to je největší výhoda, na kterou hraje AMD.
Intel už přestává být králem, jeho jedinou výhodou je, že v některých jednovláknových aplikacích je rychlejší, ostatní výhody se překlápí k AMD – výkon ve vícevláknových aplikacích, cena, kompatibilita a dokonce i spotřeba v klidu i při zátěži.
Karta se začíná obracet a pokud nepotřebujete počítač jen a pouze na hraní, nedává Intel příliš smysl. A to je pro Intel velký problém, na který by měl hodně rychle reagovat, protože jak AMD nedávno prozradilo, v těchto chvílích už inženýři pracují dokonce na páté generaci Zenu, takže lze očekávat, že třetí generace na sebe nenechá dlouho čekat a dočkáme se jí možná zase začátkem příštího roku.