Firma AMD se snaží vybrat takový izolant pro své procesory, aby snížila vysoké množství tepla, které procesory AMD produkují. Snížení teploty je u některých izolantů překvapivě velké.
Firma AMD se snaží vybrat takový izolant pro své procesory, aby snížila vysoké množství tepla, které procesory AMD produkují. Snížení teploty je u některých izolantů překvapivě velké.
V boji s teplem pomáhá firma Isonics Corporation, která vyrábí čistý křemík (Silicon-28) bez izotopů, který má daleko lepší tepelnou vodivost než používaný přírodní křemík. Firma ve svých materiálech Isonics uvádí, že „hlavní výrobce procesorů testoval řezy z izotopicky čistého křemíku a oznámil nám (tj. firmě Isonics – pozn. překl.), že špičková teplota jejich „pokročilého 1 GHz mikroprocesoru“ byla snížena o 35°C.“ (?!) Onou firmou je s velkou pravděpodobností firma AMD, ovšem s jistotou to tvrdit nelze.
Živě komentuje: Procesory firmy AMD jsou známé nejen svými výkony a poměrem cena/výkon, ale rovněž vysokou spotřebou elektrické energie. To v sobě skrývá nejen potřebu velmi výkonného chlazení, ale rovněž doposud opomíjený příslušný napájecí zdroj a příslušný odvod tepla z vnitřku počítače ven.
Na těchto faktech si postavily mnohé firmy své zaměření. Praktiky používané přetaktovávači se pomalu stávají běžným způsobem chlazení. Tento trend je patrný poměrně dlouho. První procesory 486 nepotřebovaly chlazení (tj. ani pasivní), takže zde se přilepoval pasivní chladič. Pasivní chladič tehdejších rozměrů přestával stačit, takže přišly ke slovu první větráky. To se jednalo o pozdější procesory 486. U procesorů kategorie Pentium se díky většímu pouzdru (v porovnání s 486kami) chladilo lépe, protože jak slitinový profil, tak větrák na něm měly větší rozměry a tudíž i účinnost.
Razantní změna filozofie přinesly slotové verze procesorů, kde byly možnosti pro chlazení úplně jiné. Některé procesory se dokonce vrátily k pasivnímu chladiči (Intel Pentium Xeon) díky svým rozměrům. U jiných se objevily dokonce dvouvětrákové chladiče. Vlastnictví výkonného chladiče se nestalo výsměchem, ale dokonce chloubou. Zde zatím konvenční chladicí postupy končí. Ve fázi experimentů jsou alternativní způsoby chlazení od použití Peltierových článků přes vodní (nebo obecně kapalinové) až po chlazení zkapalněnými plyny (dusík). Existuje sice několik výjimek, které uvedené typy chlazení používají sériově, ovšem díky ceně a náročnosti lze tento způsob stále považovat za jeden velký experiment. Jako typický příklad lze uvést firmu Sys Technology (KryoTech) podchlazující právě procesor AMD Athlon na –40 ct. C.
