AMD převálcuje Intel a ten přestane vyrábět procesory?

23. února 2000
Computer 3/00 SDÍLET NA FACEBOOKU TWEETNOUT
Plno spekulací, plno zajímavých faktů. Následující článek našeho čtenáře nevyjadřuje plně názory naší redakce, přesto si myslíme, že by vás mohl zaujmout a vyburcovat k otevřené diskusi.
Následující článek našeho čtenáře nevyjadřuje plně názory naší redakce, přesto si myslíme, že by vás mohl zaujmout a vyburcovat k otevřené diskusi. I sám autor připustil, že článek je v mnoha ohledech spekulativní. Nesázejte prosím na zde prezentovaný obraz budoucnosti svoji kariéru nebo cokoliv jiného.

Petr Baláš: Intel je silný. Intel je větší než mnohé současné i minulé monopoly. Intel v minulosti odrazil mnohé útoky (často až se šokující lehkostí). Ale jaká je současná situace? Ač by tomu málokdo ještě před půl rokem věřil, tak nyní poprvé Intel má reálnou konkurenci. A je jí firma kdysi známá svou neschopností dodávat své procesory. Je to AMD.

Co k této situaci vedlo? Přispěl k ní tlak firem, které nakonec selhaly - Cyrix a Rise. Přispívá k ní i tlak od společnosti Transmeta. Může za ni i firma AMD. Ale v největší míře si ji zavinil Intel sám svými chybami. Pojďme se na ně podívat.

Chyba č. 1: Intel se všemi svými silami napnul k novému 64bitovému procesoru a zanedbal vývoj současných procesorů. Nový procesor - Merced (či nově Itanium) je VLIW (Very Long Instruction Word). Zde je zajímavé zmínit to, že se sám Intel označení VLIW vyhýbá jako čert kříži a vymyslel nové označení - EPIC. K tomu došlo pravděpodobné proto, že architektura VLIW je zatím úspěšná pouze ve specializovaných procesorech - DSP a pokusy o její prosazení v obecných procesorech zatím vždy skončilo katastrofou. Obecnou vlastností VLIW architektury by mělo být zjednodušení procesoru, protože část jeho funkčnosti je přenesena na kompilátor (bohužel v případě Mercedu se jedná pouze o teorii - Merced je výrazně složitější než předchozí generace procesorů). Přímým důsledkem je silná závislost rychlosti procesoru na kvalitě kompilátoru.

A jaký je současný stav procesoru Merced? Merced je veliký, má ohromný odběr energie (přes 100W), topí tak, že by na něm šlo vařit čaj a běží pomalu. Některé zdroje dokonce udávají, že testovací počítače pro vývojáře jsou k dispozici na frekvenci pouze 400MHz. A zpoždění, které má Merced oproti plánu se neustále zvětšuje. Ozývají se dokonce hlasy, že Merced bude k dispozici později, než druhý člen rodiny IA64 - McKinley. McKinley je vyvíjen převážně firmou HP (celý projekt vývoje 64 bitové architektury IA64 je společným podnikem mezi Intelem a HP). A HP zcela veřejně prohlásila, že Merced je pouze technickým vzorkem a že prvním reálným produktem bude McKinley. Dalším nebezpečím pro architekturu IA64 se snadno může stát nedostatek software. Sun před několika dny zrušil vývoj Solarisu pro IA64, z Microsoftu se začínají ozývat hlasy o tom, že Windows NT (ať již se jmenují Windows 2000 nebo jakkoli jinak) budou pro Merced k dispozici až v roce 2002 a o projektu Monterey (společný projekt firem IBM a SCO - portace UNIXu na IA64) také není moc slyšet. Takže je možné, že jediný operační systém dostupný při uvedení na trh bude ironií osudu Linux. Dalším velice varovným příznakem pro Intel by měl prodloužení vývoje architektury PaRISC u HP - zdá se, že ani HP se neodváží sázet na úspěch architektury IA64 celou svou budoucnost.

A zatímco se Intel všemi svými silami napřel do vývoje Mercedu, vývoj 32 bitového procesoru se zastavil. Dnešní jádro procesoru Pentium III je téměř totožné s jádrem procesoru Pentium Pro. Ano přibyla integrovaná cache, ano přibyla podpora MMX a SIMD a procesor běží na výrazné vyšší frekvenci. Ale to jsou pouze nové vlastnosti přilepené ke starému jádru (MMX, SIMD) a nebo pokrok technologie výroby, (vyšší frekvence a možnost integrovat cache na chip) ale žádná revoluční změna. A tím Intel ztratil to nejdůležitější - čas. Vývoj stojí mnoho peněz - ty Intel má. Ale stojí i hodně času, a ten si Intel žádné peníze není schopen koupit.

Chyba č. 2: RAMBUS. S pamětmi typu RAMBUS se Intel pokusil dostat pod svou kontrolu další část trhu s polovodiči. RAMBUS je pod kontrolou společnosti Rambus a v té nezanedbatelný podíl vlastní Intel. Každý výrobce vyrábějící paměti RAMBUS bude muset zaplatit licenci společnosti Rambus a platit licenční poplatky. Intel prosadí paměti RAMBUS pomocí svých chipsetů. Alespoň takto si to Intel představoval. Realita je však jiná. Paměti RAMBUS jsou sice schopny dodávat více dat, za časovou jednotku než staré paměti (vyšší průchodnost), ale trvá jim déle, než jsou schopny dodat první data (vyšší latence). Cena pamětí RAMBUS je výrazně vyšší než klasických pamětí - problémy s organizací paměti na chipu do buněk a s tím spojená výrazně nižší výtěžnost. Objevuje se se konkurence - DDR RAM, která má obdobnou průchodnost dat jako RAMBUS, ale není postižena vysokou latencí. A co více - lze ji vyrábět téměř stejným postupem jako dnes běžnou paměť SDRAM, a tak nevyžaduje vysoké náklady na rozběh výroby. Slibuje podobnou výtěžnost jako dnes běžná SDRAM. A ani za ni není nutné platit licenční poplatky. Ale největší ránu do zad dostal RAMBUS přímo od firmy Intel.

Caminogate. První motherboard od Intelu, který měl podporovat RAMBUS je CC 820 - Camino. Intel těsně před uvedením Camina na trh zjistil, že motherboard osazený třemi moduly RAMBUS není stabilní. Bohužel ke své škodě se to pokusil ututlat a chybu rychle opravit. Zbytek je známá historie - Intel v den uvedení Camina na trh musí oznámit, že Camino je nestabilní a že je nutné všechny motherboardy stáhnout. Tím se mu daří úspěšně nabourat důvěryhodnost pamětí RAMBUS jako pamětí příští generace. Ale také jeho důvěryhodnost jako seriózního partnera tím utrpí velkou ránu.

A jaká je současnost pamětí RAMBUS? Z původního gangu sedmi výrobců polovodičů, kteří stáli za RAMBUS jsou jen trosky. RAMBUS dnes ve větším množství vyrábí pouze Toshiba (ale ta pouze pro potřebu Sony Playstation 2 a ne pro PC) a Samsung, do kterého nedávno Intel investoval nemalé sumy.

Dalším problémem pro Intel je to, že mnoho jeho budoucích produktů počítá s RAMBUSem. Některé se momentálně snaží změnit. Některé ne. Zajímavé ale je, že Intel kupodivu nikdy nepočítal s podporou RAMBUS pro Merced. I dnes Intel tvrdí, že servery budou používat DDR RAM a stanice RAMBUS. Což s ohledem na očekávanou nižší cenu pamětí DDR RAM zní přinejmenším podivně.

Dost bylo Intelu. Pojďme se podívat na AMD. AMD je firma, která kdysi vyráběla klony procesorů 386 a 486. Pak se soudila s Intelem, zda takovéto klony může vyrábět nebo ne. Poté se pokusila navrhnout vlastní procesor kompatibilní s Pentiem - K5. Ale výsledek ..., prostě nebylo to to pravé ořechové. Trn z paty se jí podařilo vytáhnout koupí společnosti NextGen (jejíž procesory nebyly špatné, ale jejich problémem byla nutnost speciálních motherboardů). Výsledkem byl procesor K6. Ten při svém uvedení vypadal jako trefa do černého. Bohužel AMD nejprve nebyla schopna jej dodávat v požadovaném množství a v okamžiku, kdy už byla schopna dodávat, už měl Intel odpověď a tím srazil ceny na úroveň, kde výroba pro AMD nebyla příliš zisková. Vedlejším efektem pro AMD byla ztráta důvěry zákazníků. Ale to už je minulost.

Athlon. Stačí toto jediné slovo a Intel začíná panikařit. Athlon je lepší procesor než Pentium III. A je to také první procesor, který poráží Intel na jeho domácí půdě - Athlon je znatelně rychlejší v numerických operacích v plovoucí řádové čárce. A opět poprvé, je dnes schopno AMD dodávat své procesory, zatímco Intel ne. Přestože na první pohled hrají AMD a Intel vyrovnanou hru co se týče frekvencí procesoru, tak první pohled do velkoobchodních ceníků kohokoliv vyvede z omylu. Nabídka procesorů Intel končí na 733MHz, zatímco AMD je až na 800MHz. A pokud sledujete, zda velcí výrobci počítačů nabízejí počítače s procesorem Athlon, mohli jste za posledních pár měsíců sledovat následující vývoj: "AMD nevedeme", "AMD nebude schopno dodávat", "AMD máme v nabídce a pokud ho výslovně chcete, tak ho dostanete", "AMD - ale samozřejmě". Zde AMD získává jeden skalp za druhým. Jako perličku je možno uvést, že poslední odolávající - firma Dell dokonce veřejně označila neschopnost Intelu dodávat požadované procesory za důvod, proč její výsledky za konec roku 1999 jsou horší, než se očekávalo.

Budoucnost Athlonu - Athlon se v blízké budoucnosti rozvine do několika větví. Jednou z nich bude Athlon v PPGA pouzdře (levnější výroba, levnější motherboardy), který by měl konkurovat Celeronům. Druhou neméně důležitou větví bude Sledehammer - procesor pro servery. Ten řeší jediný podstatný problém architektury IA32 a sice nemožnost rozumně adresovat více než 4GB paměti (ano Pentium III umožňuje adresovat až 64 GB paměti, ale její použití není pro programátory transparentní). A zato přináší jednu podstatnou výhodu - zpětnou kompatibilitu. Je zajímavé, že Intel, jehož celá strategie až doposud byla postavena na zpětné kompatibilitě ji právě s příchodem architektury Mercedu opouští. A v neposlední řadě zde není možno zapomenout na to, že ve velmi blízké budoucnosti se naplno rozjede továrna ve Drážďanech a tím se i výrazně zvýší produkční schopnosti AMD a jeho schopnost produkovat rychlé procesory. A AMD má díky chybě č. 1 dost času rozvinout svoji strategii a opevnit se na pozicích.

Zpět k Intelu. Intel není zvyklý produkovat výrobky s malým ziskem. Je libo příklad? Zkusme si vzpomenout na pokus Intelu vstoupit na trh s 3D akcelerátory. Intel vyprodukoval chip, který sice uměl mnoho věcí, ale v porovnání s konkurencí nebyl příliš rychlý. Proto musel být prodáván levně. Co následovalo? Intel se rozhodl rozdrtit konkurenci, začal šlapat do pedálů, byl schopen produkovat špičkové chipy levně. Ehm tak takto doopravdy to nebylo. Intel prostě zbaběle vyklidil pole. To nás ale staví před zajímavou otázku. Protože se Intel v oblasti procesorů dostává pod podobný tlak jako v případě 3D akcelerátorů, zachová se Intel stejně? Vyklidí pole konkurenci a zapomene na výrobu procesorů?

Reakce Intelu. Intel začíná bojovat všemi způsoby. Zkusme si popsat některé z nich. Prvním z nich je tisk. Intel oznamuje spoustu nových vylepšení a označuje je za výrazný pokrok. Bohužel ve skutečnosti to zas taková sláva není. Druhým je uvádění neodladěných produktů - problémy, které nedávno měly některé procesory při zapnutí jsou krásným příkladem. Třetím bude opět tisk a podporování zvěstí o tom, že Intel procesor nové generace (Willamette) je za dveřmi, přestože skutečnost je poněkud jiná. Čtvrtým jsou špinavé hry, které hraje Intel s výrobci motherboardů v Asii. Intel není schopen dodávat dostatečné množství chipsetu BX pro výrobce motherboardů. A přednostně jsou pochopitelně uspokojováni takoví výrobci, kteří jsou "hodní" a nevyrábí motherboardy pro Athlon. Přestože toto tvrzení není možné přímo dokázat, je zde jedna věc, která tyto hypotézu podporuje. Velmi dlouhou dobu se výrobci motherboardů za své výrobky natolik "styděli", že informace o nich nebylo možné nalézt na jejich webových stránkách. No a pátým je soud. Intel zde nenapadá přímo AMD, ale snaží se napadnout firmu VIA, jejíž chipset je pro úspěch Athlonu klíčový. Přesto je příznačné, že mezi obžalovanými není žádný z velkých výrobců počítačů. Intel chce pouze pohrozit, ne si rozházet své klíčové zákazníky.

VIA. VIA je firma, která je zvyklá operovat s malými maržemi. A je to také firma, která v poslední době hodně zbrojila, ale své zbraně ještě netasila. A je to tatáž firma, o které šéf Intelu prohlásil, že se jí obává mnohem více, než AMD. Pojďme se podívat na to proč. VIA koupila firmu Cyrix. O chvíli později koupila i firmu Centaur. Na první pohled nesmyslnný krok. Ale ve skutečnosti jde o patenty. VIA se chystá vyrazit na trh s procesory, a proto se opevňuje proti obvinění, že porušuje patenty Intelu, které ji rozhodně nemine. Zde je nebezpečí pro AMD, kdy AMD závisí na chipsetech od VIA a je zde oblast trhu, kde si bude AMD a VIA konkurovat. Na druhou stranu není třeba toto nebezpečí přeceňovat, protože VIA se zaměřuje na trh s levnými počítači, zatímco AMD se se svým Athlonem zaměřuje na rychlé a tím pádem ne až zas tak levné počítače. Ale rozhodně bude zajímavé firmu VIA bedlivě sledovat.

A na závěr jsme si nechali závan budoucnosti, firmu Transmeta. Její IA32 kompatibilní procesor je vytvořen zcela originálním způsobem. Vlastní procesor je VLIW jako Merced, ale je odlehčený a neobsahuje žádné optimalizace vedoucí k velkému a rychlému procesoru s velkou spotřebou. Naopak je jednoduchý. A optimalizace je umístěna v software, kde lze optimalizovat lépe. Daní za tuto softwarovou mezivrstvu je určitá ztráta výkonu - procesor občas nezpracovává program, ale předpřipravuje jeho běh a nebo optimalizuje. Výhodou naopak je kompatibilita s procesory Intel a přitom elegantní vyhnutí se velkému množství patentů společnosti Intel. Ale největší výhodou do budoucnosti je odtržení se od v mnoha ohledech omezující architektury IA32 při zachování zpětné kompatibility. A pokud by se tato vlastnost podařila prosadit procesoru výkonově srovnatelného s procesorem Merced, může se snadno stát, že architektura IA64 bude mrtvě narozeným dítětem. A je jedno, zda tím, kdo se takto prosadí bude Transmeta a nebo kdokoli jiný.

Diskuze (29) Další článek: Computer 3/00

Témata článku: Software, Procesory, Proces, Gang, Velké množství, Procesory Intel, Vedlejší produkt, První uvedení, Procesor, Velká rána, Velký problém, Silná konkurence, První generace, Celá strategie, Silná závislost, První pokus, Jediná frekvence, Zajímavý trh, Revoluční změna, Druhá generace, Podstatný problém, Obecný procesor, Jediné slovo, Klíčová vlastnost, Procesory AMD


Určitě si přečtěte

Týden Živě: Zapomeňte na širokoúhlý televizor. Budoucnost patří vertikálním

Týden Živě: Zapomeňte na širokoúhlý televizor. Budoucnost patří vertikálním

** Vertikální televizory do každé rodiny ** Desítky budou mít problém s počítači s malými disky ** Facebook se chlubil novinkami na F8

David Polesný, Jakub Čížek | 24

Biblická potopa Česka: Jak bychom dopadli, kdyby nás zatopil oceán

Biblická potopa Česka: Jak bychom dopadli, kdyby nás zatopil oceán

** Představte si biblickou potopu ** Nejprve zaniknou Děčín a Břeclav, pak i Brno a Praha ** Hlavním městem se stane Jihlava a zbytky Čechů přežijí na Kvildě

Jakub Čížek | 89

Mac Pro: Apple nehraje na kompromisy a postavil počítač bez ohledu na cenu

Mac Pro: Apple nehraje na kompromisy a postavil počítač bez ohledu na cenu

** Apple uvedl nový modulární počítač s vysokým výkonem ** Vrátil se k rozšiřitelnosti a standardnímu formátu ** Cena se může vyšplhat až k milionu

Karel Javůrek | 137



Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test Wi-Fi mesh

Nejlepší hodinky pro všechny aktivity

Důležité aplikace na cesty

Jak streamovat video na Twitch