AMD Hammer - detaily

dal sem si tu praci a precetl si celou diskusi a jedine co si odnasim, je ze pan Jurak uz nad psanim prispevku musel stravit cca 7hod (jen cisteho psani) a pan Orel cca 5hod ... ale ze to bylo poctenicko

neuveritelne...

(btw: pri vydelcich co si oba panove dle jejich vedomosti zaslouzi mohli jiz oba mit sve ia64 / popr. useterno na Hammera ... nebo ne ? )

 jen tak dale...

Josef Jurák Podla mna si moc mudry a vobec nechapes o co tam slape.

Nejsem odbornik na HW, nicmene unikl mi v clanku popis nevyhod nove architektury. A to si nemyslim, ze by zadne nebyly, me napdaji tyto:

(1) Pripojeni pameti primo k procesoru, kdy ma procesor vyhradni pravo s ni nakladat, znemoznuje DMA (direct memory access). DMA umoznuje presouvat z ruznych zarizeni pocitace (HDD, CDROM atd.) data do pameti (nebo opacnym smerem) temer bez spoluprace procesoru. Resp. procesor "rucne" nevyzvedava kazdy byte z pameti a neposila ho na nejaky port, ale pouze rekne DMA controlleru, ze blok zacinajici na te a te adrese o delce te a te ma soupnout na nejaky port (treba disku, zvukovky, modemu) a pak az dostane pres preruseni info o tom, ze je hotovo. Mezitim muze delat jine vypocty (prepnout na jine procesy), ktere nejsou zavisle na dokonceni te operace. To muze byt velmi uzitecne treba pro multimedia (velke mnozstvi dat proudicich z pameti/disku ke graficke karte atd.) a procesor se mezitim muze venovat jine cinosti.

(2) U dvouprocesorove masiny autor pise o moznosti adresovat celkem az 8GB pameti tak, ze kazdy z procesoru adresuje 4 GB. To ale znamena, ze kazdy z procesoru ma svou pamet (nebot adresuje max. 4GB). Ne ze by to neslo nebo ze by se to uz dnes nepouzivalo, ale autor alespon mohl poznamenat, ze se to dost lisi od dnesnich v praxi beznych dvouprocesrovych stanic architektury i386, kde je pamet mezi procesory sdilena, coz usnadnuje/umoznuje multitaskovemu OS takove veci jako pri velkem zatizeni jednoho procesoru prehodit nektere procesy na druhy procesor (za predpokladu, ze ten je mene zatizen a flaka se), aniz by se musely v pameti presouvat data nebo kod procesu. Tady to neni mozne (resp. mozna ano, ale za cenu presunu procesu z pameti jednoho procesoru do pameti druheho, coz asi neni moc levne, co se tyce procesoroveho casu a takovy presun muze vyjit draz nez dokonceni procesu na stavajicim pretizenem procesoru. Navic to snizuje vyhody sdilenych knihoven. Kod knihovny, kterou potrebuje nejaku proces na jednom procesoru i na druhem, musi byt v pameti dvakrat.

Mozna, ze je presnejsi o takovem pocitaci uvazovat jako o dvou pocitacich, ktere sdileji periferie (disk, obrazovku, klavesnici atd.)

ad 1) Proč by to nemělo fungovat i nyní? Řadič pamětí (v procesoru) je připojen dvěma spojeními - jedním s výpočetní částí a druhým přes HyperTransport do ostatních částí počítače. Samotný řadič pamětí je nezávislé zařízení, takže může bez problémů pracovat i s DMA přenosy.

ad 2) Zatím nebylo oznámeno, jak bude s daty nakládáno, zda např. každý procesor bude mít stejná data nebo může mít jiná. Jisté ale je, že pokud budou jiná, je limitace pouze ve schopnostech řadiče pamětí adresovat určité množství pamětí. Takže když jeden procesor bude adresovat 4 GB dat, tak ty se napapují na 0h -100000000h a dalších 4GB jiného procesoru na 100000001h - 200000000h. Přístup bude možný ke všem datům, protože samotný procesor je schopen adresovat 40 bit.

Když nad tím tak přemýšlím, tak se možná pletu a bylo to plnohodnotný PII. Ale stoprocentně existovalo něco s PII jádrem na 233MHz. Ale to už je dneska stejně jedno... Leda že by tu byl někdo archeolog

Bylo.

mrknete sem http://radeon.borec.cz/  

Me se osobne libi integrovani do pracaku. Ale ja bych tam integroval i normalni pamet.Pracak s 256 ram by byl neco jako MX, pracak s pul giga normalni a pracak s giga ram by byl ULTRA.Zvecila byse velikost, ale aspon by se vsecko chladilo najednou a pekne by to fachalo.Ale to ja jen tak.Urcite mi to vsichni vyvratite vasimi argumenty....

Vim ze to sem napatri, ale musim pochvalit pctunning, ze reklama na GAMEZONE je konecne v prdeli 

Jaka reklama na gamezonu? Niceho jsem si nevsim...

Tak to asi server zive.cz moc casto nenavstevujete, este tak pred 3 dny to tady bylo

Nebo ho navstevuje casto, ale nepouziva lamersky IE, ale pouziva Mozillu

I kdyz spise fandim AMD nez Intelu, presto si myslim, ze Intel ma v rukave neco co, AMD nema - vyspelejsi VYROBNI technologii. Nejsem odbornik na procesory, nicmene si myslim, ze 'architektonicky' je na tom AMD asi o nejaky bodik lepe, ale to, ze bude Intel pristi rok prechazet na 0,09 mikrometrovy vyr. proces je fakt s kterym AMD musi - pokud chce uspet - neco delat. Jinak clanek zni zajimave a je dost mozne ze AMD - pokud naplni ocekavani - trochu popichne Intel. Otazkou ale je, k cemu pouzijeme v soucasnych OSech pro BEZNE pouziti- tzv. mainstream - 64 bitu...

Petr V.

Celkom zaujimavy postreh, plne suhlasim, akurat mi nesedi posledna veta. Pripada mi to ako otazka Billa Gatesa, ktory sa pred rokmi pytal, naco je komu viac ako 640kB pamete...
Jednoducho AMD aj Intel len dohanaju vyspele spickove technologie, pouzivane v pracovnych staniciach a serveroch. Ja osobne pouzivam pracovnu stanicu staru 7 rokov (!!!!), v ktorej mam sice len 32 bitove procesory, lenze mozem ich tam naskladat celkove 4. Kazdy z nich moze mat az 1MB cache. A potom hor sa robit nejake benchmarky s najnovsim Intelom!

Jakožto zastánce AMD musím říct, že 0,13µm technologie AMD se již zlepšila, viz poslední Athlony XP2600+ které na TomsHardware přetaktovali až na 2660MHz. Intel bude přecházet na 0,09 - AMD má připraveno SOI (Intel prý také něco obdobného) SOI by mělo znamenat výrazně nižší spotřebu procesorů. Nechme se překvapit, jak to dopadne.

1) Intel používá Silicon On Insulate již delší dobu a je ku prospěchu věci.

2) Intel právě začíná vyrábět 0.09um

3) Intel právě začíná používat 300mm wafer, tedy výrobní plátek křemíku, což znamená nižší náklady, nižší ceny a vyšší zisk.

V tom všem AMD nebezpečně zaostává. Ono to ale holt není ani levné ani jednoduché. Více podrobností viz článek na svethardware

Ad1 - kde intel používá SOI - kde, prosím vás, v procesorech určitě ne
Ad2 - co vyrábí technologií 0,09 - procesory opět určitě ne, možná nějaké předvýrobní samply
Ad3 - to máte pravdu, ale na druhou stranu si uvědomte velikost jádra ThoroughBredů a Pentií 4. Výtěžnost u AMD je díky malé ploše jádra i z 200mm waferů velmi dobrá (tím mám na mysli odpad na okrajích). Nemám až tak podrobné informace, ale tuším že v továrnách Infineon (či jak se to píše) budou CPU AMD vyráběny také na 300mm waferech. FAB30 na ně v dohledné době přejde zřejmě taky.

Ad ad2) Ano - v soucasnosti jde o predvyrobni samply, ale vtip je v tom, ze pokud se I. opravdu podari pristi rok prejit vetsinove na technologii 0,09, tak je otazkou, kdy se to podari i AMD. Tipuji, ze drive jak 1 rok po I. to nebude. Takze zase AMD dohani - a pokud I. zlepsi i architekturu ... Navic i kdyz je P4 ciste procesorove slabsi, je zase lepsi v praci s pameti, takze vykonnostni rozdil se snizi. V realnych aplikacich (pri stale se zvysujici se 'hrube' rychlosti CPU) bude cim dal tim vice hrat ulohu uzke hrdlo systemu. A tou neni nic jineho nez - vetsinou - operacni pamet. Ruzne cache L1, L2,... mohou tento nedostatek 'zmirnit'. ale ne vyresit...

Petr V.

Ad1 - pokud tomu správně rozumím, tak Intel používá Silicon On Insulator už od 0.18um technologie, viz např. v PIII Xeon (samozřejmě pokud jej řadíteme zi procesory )  http://www.intel.com/pressroom/archive/releases/dp102599.htm

Ad2 - ano, předvýrobní samply, ale říká, že do konce roku to rozjede. Počkáme, uvidíme. AMD zatím o 90nm technologii ani nešpitlo (bohužel).

Já myslím, že AMD zvolilo správnou cestu s K8. Maximální integrace do procesoru. Co je na procesoru, běží na frekvenci jádra. L2 cache byla dřív na desce, dnes je v procesoru a běží na frekvenci jádra (ku prospěchu výkonu). Dobrá cesta je dle mě také v integraci North a Southbridge (SIS). AMD jde však dál...a to je dobře. (Když porovnáte layout SoundBlasteru 16 a SBLive!, layout mé staré videokarty Spea Storm a Matrox G550, tak je vám jasné, o co jde. Čím dál větší integrace, čím dál jednodušší layouty - procesor, paměť, nezbytné podpůrné obvody a konektory a dost.). North Bridge, South Bridge, North-South Bridge, no Bridge...only processor...; 1.krok je integrace všeho možného (potřebného) do layoutu desky (všechny možné řadiče, LAN, sound), 2. krok je integrace všeho možného přímo do procesoru. Musí to však jít povypínat, aby bylo možno použít také neintegrované komponenty (pro individuální speciální požadavky), které jsou ovšem napojeny nějakým tunelem (ať se mu říká, jak chce) přímo do procesoru).

Mno musim rict, ze mne Pavel "Intel ...ee... Eagle" Orel prekvapil. Po precteni uvodu jsem v celem clanku cekal na nejake ALE, ale to se nedostavilo ;o) (teda Eagle to spojeni Athlonu s Intelem pomoci Hypertransportu sis teda mohl odpustit ;o))

Autor píše:

Jistě má tato technologie i své nevýhody, zmínit mohu například nemožnost volby druhu pamětí, nutnost vyměnit celý motherboard i procesor při přechodu na DDR-II (tyto paměti totiž nejsou elektricky kompatibilní s DDR), potencionálně velké zadrátování motherboardu v souvislosti s použitím více procesorů (i když to asi nebude o moc horší než u dvojkanálu DDR plánovaného pro nové procesory Intelu), otázky spojené s integrovanými grafickými kartami a jejich pamětí. Celkově vzato je ale tato technologie natolik převratná a nabízí tolik výhod, že těchto několik drobností bezpochyby převýší.

Nemožnost volby druhé paměti ? Jak to myslí ? Asi by chtěl na desku přidělat staré EDO simm.

nutnost vyměnit celý motherboard i procesor při přechodu na DDR-II  - pták - jako by Intel neměnil Sockety jako ponožky s heslem - plaťte hňupové - zn: Měníme patice  - udělejte si redukce ??

potencionálně velké zadrátování motherboardu v souvislosti s použitím více procesorů - hahaha - a jak by to chtěl někdo udělat bez drátů ? Možná spojit oba dva CPU pomocí BLUE TOOTH

Na druhou stranu každé řešení zastará a určitě se i zde najdou chybky a celý článek byl jinak výtečný.
John DON

no precti si to poradne chlape, je tam "druhu pameti" a pak remcej...

Druhou pamet ? Jak druhou pamet ?
Co to pises za blbosti ?

Kde jako chces vzit tu druhou pamet ?

Do kazdeho slotu ( pro cpu ) budou 2-4 sloty das pamet........jakou dalsi ?

Vyuzivat pamet druheho procesoru ? No problem......pri dvouprocesorove konfiguraci.

Mluvíme o druzích paměti, ne o druhé paměti. Už je to jasné? Hammer bude podporovat pouze DDR SDRAM, takže není možné použít nic jiného. Jakmile se objeví DDR-II, což bude zhruba v polovině roku 2003 (patrně je bude podporovat čipset Intel Springdale), majitelé Hammeru je nebudou moct použít, ať budou mít desku od kohokoliv. Budou si muset počkat na novou verzi Hammeru a zároveň vyměnit motherboard.

Budou si muset počkat na novou verzi Hammeru a zároveň vyměnit motherboard.

Ale to prece bude muset pri prechodu na DDR-II udelat kazdej, kdo bude mit DDR. Takze v tom nic spatneho nevidim. Ja mam v kompu i440BX a SDRAM. Pokud budu chtit DDR-SDRAM, musim si holt koupit novou desku. A s novou deskou jde ruku v ruce novy procesor, kdo by dneska taky delal desky s DDR pametma pro Dual-Celeron, ze? Takze to je jen mnoho humbuku pro nic.

howgh

V klasickém uspořádání řadiče v North Bridge je nutné vyměnit pouze motherboard, procesor si můžete nechat.

ale ved intel to robi stale

ked prechadzas napr z pentia3 600mhz na p4 2ghz, tak menis procesor, musis zmenit aj dosku a predsa nie si blby aby si nevymenil aj sdr za ddr, takze to vyjde to iste

a ako vies ze sa tento problem dovtedy nejako nevyriesi, mozno to pojde, ved maju na to skoro rok

Jeste jsem nevidel cloveka, ktery by upgradoval zakladni desku a zustaval u puvodniho procesoru. Deje se tak spis opacne. Upgraduju procesor a zakladni desku si necham. Ale myslim si, ze vetsina kompu skonci tak, jak byla koupena a zadny upgrade se nekona. Krome pameti a pridavnych karet.

vis ony existujou mnohem vykonejsi pameti nez DDR333 napr. takove RDRAM ...

no u intelu se menily desky kvuli paticim, a u amd kvuli nepovedenym chipsetum ... btw doma mam zakladni desku (abit bx6r2) kterou jsou nemusel doposud vymenit, pocinaje 233MHz celeronem, az po dnesni 800MHz PIII, a jeste ted planuju vymenit procesor (ne desku) za nejaky 1.2GHz PIII ...

bezdratu to sice nejde, ale jde to udelat o rady mensim poctem dratu, viz napr. reseni s RDRAM ...

Tak to fuckt pochybuju.

Jestli jsi tam měl 233Mhz celer, tak to bude slot 1 deska a nějaké BX/LX chipset.

V tom případě podporuje PII/PIII až obvykle do násobiče asi tak 8x možná i víc.

Ale určitě nepodporuje jádro Tualatin :o))

Takže si klidně kup PIII za celou svou podporu v nezaměstnanosti :)

jo je to chipset BX (zatim jediny ktery by ho nahradil je i850), a slot1, tudiz ted tam mam redukci na socket, copermina, a tudiz ted planuju zakoupit redukci na tualatina dat tam (bez vymeny desky) nejaky PIII na 1.2GHz ...

A že Intel používání redukcí, obzvlášť těch řešících kompatibilitu, nedoporučuje a negarantuje spolehlivost už vám uniká?

i850?  Dnes už trošku out-of-date.

no intel (MS napodobne) toho doporucuje hodne, a vetsina (rozhone ne vsechny) techto doporuceni ma vice spolecne s marketingem, nez se samotnou technologii. Ten pocitac bezi prakticky nonstop, a jeste se mi za tu dobu nestalo ze by spadl nebo dokonce ze bych na nem videl BSOD, a rozhodne je spolehlivejsi nez kdejaka 815 (o chipsetech via se radeji nezminuji).

i850 = i850e = i850e certifikovana na PC1066,
btw i puvodni i850 bezprobemu bezi na 600MHz s PC1200 RDRAM ...
btw2 jednu dobu byla rec o nasledovniku 850e (asi s oznacenim 850pe) (northbridge =i850, oficialni podpora 32bit PC1066 (mozna PC1200), podpora ICH4(mozna 5)), pokud by se to ukazalo jako pravda, tak si myslim ze i850 by byla opravdu prvnim chipsetem srovnatelnym s i440BX ...

Hmmm, AGP x2, ATA33, propojeni S-N prez PCI, oficialne max PC100 pameti/100FSB ... on ten BX se Slot1 je sice takovym hezkym ostruvkem kompatibility diky redukcim, ale precejenom dnes uz jsou PC ponekud jinde ... Nahrada za vybehovy 850? No jak je libo ... Intel se vubec nejak v chipsetech prestal snazit, 815 nic moc, 845 pouze postupny mirny pokrok v mezich zakona, na 850 se vyprdnul ... zase tolik se v P4 nevyznam, neb me to prilis nezajima, ale slysel jsem, ze dneska je skoro nejlepsi koupit si k P4 chipset od SiS ...

je to jen domaci pocitac, nemam ho primarne na praci, stejne tak mi nevadi ze to neni zrovna herni delo (protoze hry moc nehraju), a radeji davam prednost spolehlivosti ... (predevsim jsem nekomu  (JD) chtel ukazat ze stim menenim patic to neni az tak zhave).

ale jinak mas pravdu intel na chipsety tak trochu kasle (posledni slusny byl i850), ovsem jedinym pouzitelnym konkurentem je sis (splacaniny od via jaksi nepocitam) ...

No jasne, ale prijde mi to proste trochu nefer timhle argumentovat, protoze Slot1 BX chipset je takova vyjimka potvrzujici pravdilo ...

Na druhou stranu, ono ani u toho AMD to neni tak uplne pravda. Nejdriv bylo KT133 kde si clovek o vice jak 100FSB (110 s OC) muze nechat jenom zdat. Pak prislo KT133A kde je 133FSB (ke 150 s OC), ovsem ne vzdy jsou oficialne podporovany vsechny procesory (Abit KT7A v.1.0-1.2 neumi A XP, MSI K7T Turbo pouze do 1800+ ...). Jak to je s novymi 0.13 verzemi procesoru, je take otazka. Dalsi otazky se urcite mohou drive ci pozdeji objevit i pro prvni DDR chipsety. A objevi se dalsi pozadavky po uvedeni procesoru s 166FSB, ty si do desek s mene jak KT333 take nikdo neda ...

Tudiz ono to neni zase tak ruzove nikdy, u EV6 to akorat neni tak viditelne drasticke, jako uvedeni prvnich P4 rovnou s predpokladem brzke vymeny socketu ...

no do toho domaciho pocitace, s deskou starou par let, ktera podporuje ATA33 a od kteryho necekas zadnej velkej vykon bych koupil Pentium III 1,2 GHz ... to je pekna blbost :o/ BTW ja do sve desky muzu nacpat Duron 600 ... AMD XP 2600+ a to dokonce bez SPOUSTY NESMYSLNEJCH REDUKCI.

BX je sice out-of-date, ale co se tyce stability a kompatibility, parada (deska abit bx6r2). byl v nem celer 366, za par dni 400 a ted  /skoro 2 roky/ piii-800 (slot-1). zadny problem se stabilitou a nekompatibilitou. vykon mozna neni na nejnovejsi hry v plnych detailech a max. rozliseni, ale na beznou praci staci, hlavne je spolehlivy a to je nejdulezitejsi.

Pan Jurák má asi docela bujnou fantazii, když používal neexistující procesor... ono totiž Celerony se dělají až od frekvence 266 MHz.

nejsem si jist, byl to prvni celer (jeste bez cache), a mam pocit ze to byl prave 233, ale muze se mylit, poc se totiz u mne neohral, docela rychle jsem ho menil za celer 300a (@450)

První Celeron byl Covington (Deschutes 0650 dA0) na frekvencích 266 a 300 MHz.

Celer se na 233 doopravdy nikdy neprodaval a samozrejme, ze je to jen dalsi vymysl bujne fantazie Mr. Juraka....jeste, ze je jeho predstavivost tak vyjimecna, ze z toho, jako vzdy vybruslil se vsi eleganci. Ostatne je to stejna volovina, jako provozovat Tulene 1,2 GHz na chipsetu BX s pouzitim nejake podivne redukce...

P.S.: Co mate proti chipsetu i815 a v cem je vas BX lepsi?

 Xp10it

Do desek s BX můžete osadit tuším maximálně 768MB RAM a do i815 "pouze" 512MB.

Mám 512 MB a i tak mi to připadá, jako zhýralost...ale děkuji, až budu potřebovat více operační paměti určitě si koupím nějako destičku s BX chipsetem, seženu si redukci a strčím do ní mého nebohého celera 1,3 GHz

Nie je to uplne pravda, ABIT BX6 - II ver. 1 aj 2 idu az do frekvencie 1 GHz (maju podporu 133 FSB). Mam doma a od Intelu som nemal lepsi cipset. Jedinou slabinou je RAID u ver 1 (ATA-66) - nekoreknte fungovali disky napr. IBM a SEAGATE. Ver. 2. podporuje ATA-100 a je to super rychle aj na dnesnu dobu.

no k pameti, BX podporuje az 1GB pameti (navic ma podporu ECC).

k deskam abit, nevim co presne mate zac, ale BX6v2 to urcite nebude, proto ze BX6r2 byla jedna z poslednich cistych a kvalitnich BX desek (taky BX6r1, BH6 a BF6, ale ty byly mirne horsi), pak uz jenom nasledovali paskvili s integrovanym vsim moznym (predevsim noname ata66, raid), coz pusobylo vice skody(predevsim na spolehlivosti a stabilite) nez uzitku, a v tu dobu jsem skoncil se znackou abit ... tudiz predpokladam ze asi mate neco jako BE6 ...

O tomto tvrzení se dá s naprostým úspěchem pochybovat.

Celeron 233 bez L2 existoval!

Sám jsem ho montoval.

Aha, takže tento - http://developer.intel.com/design/celeron/datashts/243658.htm - datasheet a tento - http://developer.intel.com/design/celeron/specupdt/243748.htm - specification update si patrně vymýšlejí.

no nevim jestli si to vymysleji, ale kazdopadne si ho muzes koupit jeste dnes viz http://www.computerhq.com/store/store-detailspec.asp?type=retail&goodsid=2125 

btw ja opravdu nevim co jsem mel tedy za procesor, je mozne to byla zrovna 266, ale jisty si nejsem, to zaprve, a zadruhe si myslim ze je to celkem jedno ...

No neviem, ci to bude s RDRAM az take horke, ked aj samotny Intel ustupuje od ich podpory - ale to som vam uz vlastne pisal cca pred 3 mesiacmi, takze este stale klapky na ociach???

je pravdou ze intel by mohl byt co se tyce rdram trochu aktivnejsi (nebo vubec trochu aktivnejsi v oblasti chipsetu), nicmene stale i850e patri k tem nejvykonejsim chipsetum. Navic predratovane a zastarale ddr nemuze technicky dlouho vydrzet (vzdyt na stejne komlikovanem zpusobu pracovali uz prvni pc s dram), takze tak ci tak stejne prijde neco noveho, co bude vychazet z rdram (i kdyz se to mozna bude jmenovat ddr4) ...

dale intel stale oficialne nepotrvdil ani nevyvratil konecne podoby chipsetu springdale (puvodne maji byt tri verze, jedna s ddr, druha s ddr a int.grafikou, a treti s rdram). Osobne doufam v to ze intel uvede i verzi springdalu s rdram, nebo aspon chipset i850pe (s podporou ich5 a PC1200), a da tak zase jednou prednost technologii pred marketingem. Takze se nechme prekvapit ...

O čipsetu Springdale se dlouho mluví o třech verzích, a sice

a) verze s dvojkanálem DDR
b) verze s DDR
c) verze s DDR a integrovaným grafickým jádrem

Jestli se o něčem spekuluje, tak je to podpora DDR-II, ale určitě ne RDRAM !

http://gameinfowire.com/news.asp?nid=198 http://bbs.pcstats.com/intelzone/messageview.cfm?catid=2&threadid=2299 atd., atd.

btw ta verze b) a c) je jen jedna (dohromady)

Jediny, co Intel udelal v posledni dobe s RDRAM, je 850E, coz u me neni zadnej novej kremik. Kdyz se ale podivate na DDR reseni od Intelu, je tam celkem zivo...

Doplnění:

BX byl nejlepší Chipset na světě a podle mého ještě nebyl překonán. ( Technologicky jistě, ale jinak ne )
Mám stále doma ASUS P2B s BXkem.

815ka je sráč - protože je dělaná na paměti RDram  - v chipsetech pro SDRAM je použit takzvaný MEMORY HUB který má několik nevýhod - A) není to řešení které vždy funguje dobře (čas od času se ucpe a pak počítač funguje nějakou krátko dobu rychlostí 386ky než se zase uvolní)
B) výrazně snižuje rychlost a propustnost pamětí ( Ne při vyhledávání, ale při přesouvání velkých bloků ram je výkon snížen o 1/2 až o 3/4)

Intel udělal nejlepší Chipset a nejlepší procesor na světě Chipset BX a jádra Deschutes, Tualatin

Intel poněkud střídá patice na můj vkus.

Pro srovnání si napíšeme nutnosti modernizace desky:
INTEL
Socket 7 (75-233), Slot 1(233ostráPII - 1100Mhz s použítím redukce), PPGA,FCPGA,SuperFCPGA,Patice pro Wiliamate,Pro NorthWooD, patice pro Hyperthreading.......shit.....patice pro Billa Gatese.

AMD

Socket 7(Super socket 7) do 533Mhz, Slot A(velmi krátkou a přechodnou dobu - navíc AMD stále ještě nabízí do této patice procesory), Socket A do dneška.......

Intel prostě mění patice jako ponožky a navíc jeho chipsety jsou dělané na RDram a aby do nich bylo možné dávat DDRka musejí se různě předělávat a nebo jejich vývoji nebyl věnován potřebný čas.
To intelu zazlívám.

AMD má u mě bonus za integraci svého chipsetu do jádra procesoru - pokuď se AMD podaří vychytat mouchy, mohla by být sestava s tímto CPU stejně výtečná jako moje PIII v ASUS BXku ( Co mám doma) - navíc mnohem rychlejší.

Dále: AMD má vážnou hrozbu. Hyperthreading není možné podceňovat !!!!

a) i815 je čipset už od začátku dělaný pro SDRAM, to si pleteš s i820.

b) Ty patice máš nějak popletené, tak to vůbec není. Spousta ti jich tam chybí a některé máš naopak navíc (např. pro HyperThreading nová patice není třeba). Jenom u Socket 7 vím o čtyřech různých verzích, u Slot A byl taky jeden průšvih, Socket A taky už tři zásadní změny (a čtvrtá na cestě), Slot 1 dvě verze atd.

...4 GB paměti, celkově se tak dostupné množství pro dvojici zvedá na 8 GB...

Tak to jsem fakt zvedavy jak to bude fungovat pokud bude procesor A potrebovat neco z pameti pripojene k procesoru B

Mezi proc. A a proc.B vede HT link, takze bez problemu.

jo tzn. pristup do pameti bude v prumeru pomalejsi nez s pouzitim klasickeho reseni s northbridgem ....  

btw a jeste jen naokraj, jaky pak bude mit vynam DMA?

Sdílená paměťová sběrnice u procesorů Intel je v praxi ještě větší brzda, ale na to jste ve svém "svatém nadšení"zapomněl ...

no pokud hodlate mluvit o praxi, tak by me teda zajimalo to jak je na tom s praxi ten revolucni hammer ??????

S praxí je na tom docela dobře, už existují plně funkční 2 a 4 procesorové prototypové systémy. 

Point-to-point topologii používá i Athlon MP u své sběrnice EV-6, a to jak jistě sám uznáte, je naprosto běžná praxe.  

Jetli rikace praxe tomu ze se jim podarilo rozbehnout par testovacich hammrum s mizernym vykonem, tak tomu rikam odvaha ....

btw co stim ma spolecne procesorova sbernice ev6 firmy digital, ktera je zabudovana v athlonech???

Jestli říkáte té demagogii, kterou zde soustavně předvádíte, argumenty, tak prosím (tahle diskuze byla původně úplně o něčem jiném).

A mimochodem, pokud tvrdíteže testované Hammery mají mizerný výkon, tak jste na tom s jejich znalostí hůře, než se tváříte. Možná byste se měl trochu porozhlédnout po Interentu. Ale v češtině to nenajdete.

EV6 používá rovněž point-to-point topologii, ale to je asi na vás moc složité, pro vás je vrcholem sdílená sběrnice ála Intel. Nebudu vám to ovšem vyvracet.

myslim ze diskuze byla puvodne, o tom jak si k8 pres omezeny HT bude predavat data, napr. jakym zpusobem (rychle, latence, ...) bude moci jeden procesor (nebo treba agp karta) pristopit do pameti druheho procesoru pripojeneho pres 8bit HT. A nejak nevim co stim ma spolecne EV6 sbernice uvnitr k7 athlona....

Jinak chci jeste podotknout ke srovnani "sbernice ala intel", ze pokud je rec o P4 (nebo itanium), tak jestlise nepletu tak je taky point-to-point, a je podobna ev7 (jako u hammra). Jinak to ze ma hammer integ. radic, a HT, nema zadny vliv na funkcnost (tedy zalezi jak ze uvnitr zapojen cross-bar (predevsim XBAR, SRQ, MCT a HT), a pokud vim tak je stejne, tzn. ze se usetrilo jen par cm dratu...). Uvnitr hammera samozdrejme taky pouziva jednu sdilenou sbernici (jako P4), ktera propojuje SRQ(systemrequestqueue) a XBAR(cross-bar) na ktery jsou pak napojeny dalsi veci jako MCT (memory contr.) a HT. Jediny rozdil tedy je ze u hammru je to vsechno v jedne krabicce, tak u intelu je to ve dvou (-SRQ-BIU------XBAR-(MCT, HUB, ...)) 

vykon hammra, zatim jsem videl jen testy kde se jeho vykon ukazoval byt jen srovnatelny se soucasnymi athlony (jestli mas nejake zajimavesi info, dej link ...), otazkou vsak je na jakych frekvencich bude dostupny, takze na prime srovnani si jeste pockejme ....

Uz som sa raz na tuto temu vyjadril, na to aby som mohol robit 64 bit aritmetiku netreba 64 bit registre a hammer je presne o tom :)

takze nasilu upravena x86 architektura. podla mna to prinesie minimalne zvysenie vykonu, ktore bude ako stale zavisle od frq. CPU.

PS: Napadlo vás, jaké by to bylo mít v počítači jeden procesor AMD spojený pomocí HyperTransport s jiným procesorem Intelu ?

a napadlo Vás, jaké by to bylo mít v automobilu jeden motor z Toyoty (přední náhon) a dtuhý ze Škodovky(zadní náhon)???

to je ale pěkná píčovina, že pane Orel?

Souhlas, autor asi dostal upal nebo uzeh.

Je, ale koukam, ze ma uspech.

pokud by intel zacal podporovat u Yahmillu hypertransport tak by to blbost nebyla rpotozez ht ma presne definovane chovani procesoru a dalsich chipu, jediny problem by byl v socketu ktery aby asi nebyl uplne OK (pokud by se amd a intel dohodly na socktu ktery by byl pouzitelny pro oba CPU"oni se ty sockety zase tak moc nelisi pokud se pouziva HT")

jenom by to chtelo nejak vyresit napajeni"nejlepe po vzoru p4"

to eagle: ty mas teda napady

No, na papieri je to OK, ale asi by som počkal na konkrétne merania - ono totiž takých paperových "tigrov" bolo už viac ...

Bylo uplne jasne, kdo dostane cest napsat tenhle clanek

Clanek super, ale celou dobu jsem se bal, ze klasicke Eaglovo popichnuti na adresu AMD bude chybet. Ale Eagle nezklamal . Hammer a Pentium v jednom kompu, tak to je fakt sila

Co je na tom nelogicke? Hlupy Hammer pocita o dusu a dozorca Intel len dava pozor aby sa to AMDcko neflakalo... )

To přece nebylo popíchnutí na adresu AMD, ale jenom uvažování, co vše by teoreticky bylo možné.

Pokud je mi známo, tak ia64 neni kompatibilni s x86, coz komplikuje jeji zavadeni. Naopak kdyz AMD pouziva stejny postup, jako Intel pri prechodu z x86 na x86-32, lze predpokladat i softwareovou kompatibilitu (ale opradvu jen vestim z koule). Takze pokud na Hammeru pobezi soucasne 32-bit systemy a aplikace (tak jako na 386 tehdejsi 16-bit) (teoreticky mozna i ty stare 16-bitove??), tak podle me bude mit podstatnou vyhodu oproti Intelu a jeho ia64 prave v teto softwareove kompatibilite. A ja mu drzim palce.
David Škola

ia64 neni nijak kompatibilni (nastesti) se zastaralou x86, je tam jen zabudovany hw emulator (prekladac instrukci), i kdyz se predpoklada ze i ten by mel zmizet, a pouzivat jen sw prekladace (tak jak se to resi s kompatibilitou s pa-risc). Jestli se ti libi ze dodnes tu mame 16bit OS (WinMe) , a 16bit aplikace, ktere diky tomu jsou znacne nestabilni (vcetne os), a pomerne dost snizuji vykon celeho systemu, nemluve o bordelu v kodu, tak se ti urcite bude libit i ta zpetna kompatibilita u x86-64, btw mozna se za par (desitek) let dockate i nejakeho plne 64bit OS pro x86-64  ....  . Ja jsem radeji pro ciste, a moderni reseni (napr. s IA64) ... BTW jestli si myslis ze bez sw nema ia64 sanci, tak mas pravdu, jenze ono toho sw pro ia64 je pomerne dostatek (samozdjene jen tech ktere maji smysl, tzn zatim nelze cekat ze by nekdo psal pro ia64 treba hry ...).

A můžete mi prozradit, která že to běžná aplikace dokáže využít 6 ALU a 3 FPU jednotky Itania 2 ?  Ono totiž IA64 není až tak špatný nápad, ale bez plně HW dekódování současných instrukcí a se současným designem procesorů Itanium nemá šanci se prosadit kromě vědeckých výpočtů téměř nikde.

vykon (a robustnost) je a bude potreba vzdycky, zvlaste v aplikacich kde je dnes itanium2 nasazovan (cad/cam, mcae, eda, databaze, ebussines, erp, serurity, hpc, ...), a tom neni pochyb.

HW dekoder je tam docela zbytecny, jsou predpoklady ze pokud by se preklad x86 instrukci resil softwarove tak by byl mozna rychlejsi nez ten soucasny hw. Napr. pa-risc aplikace na hp-ux ktere prekladaji za behu softwarove, jsou jen mirne pomalejsi nez nativni ia64 aplikace.

Jinak asi nikdo si ted nekupuje itanium2 jenom proto aby na nem mohl provozovat svuj oblibeny office a hrat hry, a ty aplikace (vcetne OS) ktere jsou treba(cad/cam, mcae, eda, databaze, ebussines, erp, serurity, hpc, ...) jsou bud uz hotove (uvadi se radove ve stovkach), nebo se na nich velmi intezivne pracuje. Dale portace vetsiny kancelarskych aplikaci (tedy tam kde neni potreba velkeho vykonu(optimalizace) a pokud jsou slusne napsany, je vetsinou jen otazka mirnych uprav a recompilace.

Aha, takže odpověď neznáte. Uvědomujete si vůbec, že při současném vytížení např. pouze dvou ALU v důsledku nemožnosti počítat paralelně s více bude výkon Athlonu a Itania 2 na stejné frekvenci identický? Jenže Athlnon má víc než 2x tak vysokou frekvenci, takže co bude asi rychlejší? IA64 zastoupené Itaniem 2 je optimalizováno pro náročné výpočty typu předpověď počasí, modelování jaderných výbuchů atp. A protože Itanium sice může nabídnout ohromný výkon, ale jen ve speciálních případech, tj. v 99% aplikací se jeho výkon nevyužije, nemůže to být cesta do mainstream. Intel stále do budoucna počítá s procesory jako Itanium s megalomanskými výpočetními potenciály při využití všech výpočetních jednotek, jenže pro běžné programy tady varianta IA64 procesoru s např. pouze dvěmi ALU není. IA64 je tak odsunuto pouze pro zmíněné vědecké výzkumy, jeho nasazení pro běžné programy nepřipadá v úvahu. Intel tuhle architekturu sám zakopal, AMD naopak využívá současného (a osvědčeného!) designu tří ALU, jenom přidá podporu pro více RAM a další registry, což bude mít po kompilaci rozhodně velký význam z hlediska nárůstu výkonu.

opakuji:

1) soucasne itanium neni ladeno na vykon officeXP, takze je kazdemu absolutne fuk, kolik je vyuzito ALU a FPU (kdyz je procesor stejne v idle).

2) existuje spustu aplikaci ktere tento vykon dokazi uporebit (neni to jiz zmineny office), coz dokazuji prakticke testy. Pokud si myslis ze to tak neni zkus napsat vyvojarum do intelu, ze tomu vubec nerozumeji, ze tam dali uple spatny pocet alu, a ze bys jim to udelal lepe ...

3) od toho aby vypocetni jednotky meli co delat se stara prave epic a optimalizovany kod (coz athlon nema), proto se nediv kdyz se athlon zpulky flaka ...

4) neexistuji jen vedecke vypocty a kancelarske aplikace, existuje i neco mezi tim, a to je prave hlavni domenou pro itanium2, (tedy napr. cad/cam, mcae, eda, databaze, ebussines, erp, serurity, hpc(vedecke vypocty-HighPerformanceComputing), ...),  coz neni prave malo.

5) soucasne itanium2 neni delano pro kancelarske pouziti (proto je tam ALU tolik kolik je),  az bude intel prodavat procesor zalozeny na itanium2 pro kancelarske pouziti (takovym prvnim naznakem bude deerfield) tak tam mozna bude tach ALU mene, ale to bych radeji nechal na vyvojare od intelu ...

6) abys mohl pomoci itania2 delat takove vypocty jako předpověď počasí, modelování jaderných výbuchů atp, tak ti rozhodne nebude stacit nejaky blbych 6 ALU a 3 FPU, ale budes jich radove potrebovat desetitisice (a uzivi se vykon i stotisicu, pokud je nekdo zaplati) ... Tak tady nevykladej ptakoviny o hpc a jsi si zahrat svou oblibenou hru na Tvem super vykonem hammorvi ...

7) btw a jestli je opravdu jedine co ti na itaniu2 vadi to, ze ma 6 alu a 3 fpu, tak si ho proste nekupuj ...

hehe

ad 1) Mně to moc jedno není, když stojí 1300 až 4200 USD za kus. A k čemu mi je? I kdyby měl HW podporu x86, tak šest ALU a tři FPU nevyužiju, 3 MB integrované cache ve většině případů taky ne.

ad 2) O jaké spoustě aplikací mluvíš? Když budu pro CAD potřebovat vysoký výkon, tak si koupím dual Athlon a nebude mě to stát ani zlomek ceny jednoho Itania 2. Získám tím šest ALU a dvě FPU rozdělené na tři paralelní subjednotky. No možná budu mít horší výkon při práci s velkými datovými bloky kvůli malé cache, ale u CAD se jaksi počítá výkon FPU a ne cache.

ad 3) O tom, jak se Athlon fláká, se můžeš přesvědčit při porovnání výsledků testů náročných na výpočty mezi Athlonem a Pentiem 4.

ad 4) Hmm... databáze a Itanium? Za tu cenu? To má být vtip? V ČR je zatím jediné Itanium a to si koupila Škoda Auto, takže je vidět, jak moc je to výhodné. Pro srovnání - Xeony se prodávají alespoň po desítkách.

ad 5) Pokud se nepletu, tak Deerfield byl jaksi vyškrtnut a počítá se pouze s Madisonem. A i tak si nemyslím, že by Intel dělal dva diametrálně odlišné procesory pro IA64 - jeden s šesti ALU a 1 GHz a druhý s třemi ALU a 2 GHz. Je doufám jasné, že ten druhý jmenovaný by byl výrobně levnější a zároveň rychlejší.

ad 6) Ano, ale to jsou přesně místa, kde se Itanium v součastnosti prodává - vědecké výpočty ve velkých clusterech.

ad 7) Neboj, nekoupil bych ho ani při HW podpoře x86 a ceně běžného procesoru... teda možná když bych potřeboval práci s velkými datovými bloky, pak by se o tom dalo uvažovat.

1) no jak bych rekl, ... jen si dej bacha abys nekoupil treba manzelce na kazdodenni nakupy treba nejaky kamion, proto ver ze by te ta sranda vysla ponekud draze nez nejake itanium, a pritom efekt by byl stejny ...

2) no a kdyz ti ani takovy vykon nebude stacit .... ????

3) nevim, vetsinou vsude vede P4, o itaniu2 ani nemluve (1cpu itanium, v daleko predci 2cpu athlon (2000+))

4) cena? vetsinou je zajimavejsi pomer cena/vykon, a tam itanium2 patri rozhodne k tem (nej)lepsim ....

5) deerfield vyskrtnut???? a od kdy ???? btw hlavni rozdil ma byt v mensi cache (1MB?), jestli ubudou nejake ALU se da spise pochybovat, ... btw co bude rychlejsi deerfield s 6alu na 2GHz nebo deerfield se 3alu na 2GHz ????  takze si pockejme na finalni podobu deerfielda ...

6) ano vznika sice par superpocitacovych center zalozenych na itaniu2, nic mene to je jen zlomek skutecneho vyuziti, jako BI (bussines inteligence), erp, mcae, security, .... vis ono kdyby byl itanium fakt zameren jen na hpc, tak by asi desitky firem nepsaly stovky programu urcenych pro mainstream-enterprice servry, a pro workstationy ...

7) ale itanium2 ma hw podporu x86 .....

ad 1) Jinými slovy je Itanium pro běžného uživatele nepoužitelné, i kdyby mělo HW zpracování x86 instrukcí. To se asi hodně prosadí, co?

ad 2) V tom případě jsou tady řešení jako 4x Xeon MP, popř. něco o SGI. A ten výkon bude stačit, dřív se v CADu dělalo i na mnohem větších šunkách.

ad 3) No tak k tomu se nedá říct nic než - děláš si legraci? Šifra RC5-64, ideální příklad: Athlon XP 2200+ : 6394 Kkeys/s, Pentium 4 2,8 GHz: 5073 Kkeys ... na to, že je rozdíl 1 GHz je to docela síla, ne? Podívej se na nějaké výpočetně náročné testy. Tam Athlon vždy vyhrává, jeho jádro je na to lépe konstruované.

ad 4) Nejlepším? No, ehm... kolik mě bude stát dual Athlon nebo dual Xeon a kolik Itanium 2? Řekl bych, že Itanium moc výhodné není, jelikož se nějak dobře neprodává.

ad 5) Asi ti uniká, že větší počet ALU = větší složitost, menší výtěžnost, vyšší tepelný výkon, nižší max. frekvence. Reálně 2 GHz s šesti ALU nepřipadá v úvahu ani po přechodu na 0,13um.

ad 6) Znovu - kolik procesorů se za tuhle cenu prodá? Počítač s Itaniem stojí přes milion korun, kdo si ho za tu cenu koupí? Jaký je k dispozici OS? Např. od Microsoftu jsou to stále systémy ve stádiu beta.

ad 7) no to teda nemá, pouze je tam HW překladač x86 na IA64... opravdu skvělé, zhruba tak jako nový čipset od Intelu pro Itanium 2, který překládá instrukce pro RDRAM na instrukce pro DDR SDRAM (aneb ať žije napodobování i820, že?)

1) super, pokrok, uz tomu zacinas prichazet na kloub, ... ano itanium v soucasne dobe neni urceno pro bezneho (domaciho) uzivatele, to ale neznamena ze tim padem nema uplatneni ...

2) no jenze pak uz bych si nebyl jisty jestli te to vijde levnej, to jednak, a taky, dost mozna budes uz vyzadovat 64bitu (ono dneska 4GB v tehle oblasti neni nic moc)

3) aha takze zrovna v jednom testu je amd rychlejsi, ... vsadim se ze test byl provaden nejakym linuxakem, na svem linuxu ...

4) mrkni na www.tpc.org zobraz si vsechny tpc-c testy serazene podle price/tmp-c a uvidis ...

5) jestli dobre chapu tak se mi snazis rici ze po prechodu na 0.13 bude stale maximalni frekvence 1GHz????

6) Pracovni stanice s itaniem2 by zakladni sestavy nemeli vyrazne presahovat 150.000,- czk, coz je v porovnani s ostatnimi (ve stejne tride) slusna cena. Finalni verze OS: HP-UX 11i, Win2000advancedServer LE 1.2, WinXP Pro 64bit ed., par linuxu (pokud se vubec da nejaky linux oznacit za finalni ), ... beta verze: napr. Win.net server, dalsi WinXP, linuxy, mozna taky budou nejaka portovane komercni unixy (irix, aix, ...) ale dost pochybuji ze by to melo smysl, kdyz tu je linux, ...

7) ok, budes chtit (zaplatis to, najdes odbytiste, ...) tak takovy system neni problem udelat, budou to proste dva pocitace v jednom ... , jinak tohle mi taky vadi, osobne bych tam nechtel ani hw emulaci x86 (prekladac instrukci), ani plne hw zpracovani instrukci , ... k cemu?????

Pracovni stanice s Itaniem za 150.000 ,- CZK ?

Ty ses ale hnup. K tomu neni co dodat.

pracovni stanice s Itaniem2 na 900MHz, 1GB DDR ram, ... te vyjde asi na nejakych 180 000,- czk, ...

napr. odpovidajici stroj od sgi bude podstatne drazsi, ...

dale pokud si vzpomenes na takovou frasku na zive se jmenem dream pc, tak cena jednoho toho pocitace taky znacne prevysovala zminenou pracovni stanici s itaniem2, a navic vykon onoho pc pusobi vice mene smesne (samozdrejme oproti itaniu2) ...

ad 1) Ano, v současné době není určeno pro běžného uživatele... ale ty asi nechápeš, že při současném plánu nebude nikdy určeno pro běžného uživatele. Intel ho sám pohřbil tím, kam ho směřoval.

ad 2) Nejseš si jistý? Itanium je otázka 30 až 50 tisíc USD a víc. Za tu cenu můžeš klidně pořídit deset špičkových dual počítačů s Athlony.

ad 3) Tak to zrovna ne, je to totiž test výkonu téměř všech platforem. Je napsaný v C++ a některé pasáže v ASM. Jedná se o průmyslovou šifru a na její luštění je nasazováno několik desítek typů OS DOSem počínaje, Unixem konče. Optimalizovaný kód je dostupný pro téměř všechny typy procesorů, Alpha, PA-RISC, Sparc nevyjímaje. Jinak viz www.distributed.net.

ad 4) No a? Vidím tu jen mašiny s cenou v řádu desítek tisíc USD... kdopak si je asi koupí?

ad 5) Madison má mít frekvenci 1,5 GHz. V době, kdy Intel bude vyrábět Prescott a AMD mít frekvence kolem 2,5 až 3 GHz.

ad 6) Pracovní stanice s Itaniem 2 za 150 tisíc Kč? Ty jsi asi upadnul. Kde bereš takovou cenu? Stanice s Itaniem 2 totiž ve skutečnosti stojí 30 až 50 tisíc USD.

ad 7) Kompletní předělání procesoru pro IA64 je nutnost, aby ho vůbec někdo koupil. Podívej se na http://stats.distributed.net/misc/platformlist.php?project_id=5&view=tco a uvidíš, kdo vede v distribuovaných výpočtech. Docela mě překvapilo, jak vysoko je PA-RISC a Alpha... Itanium tu ale nějak chybí, čímpak to asi bude?

1) pri soucasnem planu ???? ty vis jake ma plany intel ????? to ses teda fakt dobry, predevsim vzhledem k tomu s tema planama si neni jisto ani samotne vedeni intelu, ale ty uz je vis .....  btw soucasna situace se ma takto itanium2 je urceno pro oblast vykonych pracovnich stanic, vykonych servru, a pro hpc, podobne tomu bude i s madisnem, ale napr. deerfield uz ma byt zameren na mainstream pracovnich stanic a mainstream servru (tedy porad jeste ne bezna pc, to jeste par let potrva), ma byt taky v jine patici nez soucasne itanium2 (madison patici menit nebude), a da se predpokladat ze mozna bude mit nejaky jiny nazev (u madisna dost mozna zustane nazev itanium2). Jsou taky prepoklady ze intel bude chtit vytvorit tri rady ia64 procesoru, podobne jako dnes u x86 (celeron, pentium, xeon), pricemz dnesni itanium2 a madison spada do te nejvyssi, a derrfileld do te stredni .... takze se nechme prekvapit ...

2) viz 6.

3) viz 7.

4) no jednak to nejsou ceny jedne masinky ale celeho db systemu, tedy pocinaje samotnym db serverm, diskovym polem (vetsinou v radech TB), sitovymi servry, clienty, samotnou sitovou technikou, atd. A jednak vi ver si tohle si kupuje hodne firem, protoze to potrebuje, nicmene je fakt ze si to asi nikdo nekupuje domu na hrani, protoze to je Tvoje maximalni rovina kam az jses schpen myslet ...

5) a, ... porad bude mnohem rychlejsi, stabilnejsi, a 64bit .... (na frekvensi prece nezalezi, jak se nas snazi presvedcit amd)

6) viz to co jsem odpovedel v tomhle threadu Amorphiusu

7) uz jsi napsal toho mail do intelu???? btw myslim ze vyvojari od intelu (nekteri puvodne delajici na alphe), si mysim ze vi co maji delat, btw vsiml jsi si treba toho ze vnitrni architektura itania je az velmi podobna kdysi pripravovane EV8 ????
ad ten link, je v podstane nic nerikajici, je to jen celkovy pocet zpracovanych useku dat, rika to jenon to jak ktera platchorma je mezi nadsenci rozsirena. jinak itanium2 tam docela zrejme neni protoze ji tam jeste nikdo netestoval, ne proto ze by nebyla konkuranceschopna ... zkus dat nejaky link na solidni testy, a ne na takovy pochybny projekt ...

ad 1) Na toto téma nemá cenu diskutovat, uvídíme, kolik Itanií se prodá a pak teprve má cenu o výhodnosti či nevýhodnosti bavit.

ad 4) Kupuje si hodně firem? No to je ale blábol, firmy si kupují především Celerony a rozhodně ne nějaké Xeony (to tak maximálně na náročné operace). Mimochodem, proč máš takovou šunku - PIII 800 MHz? Víc jak dva a půl roku starý procesor... neměl by sis pořídit Itanium nebo nějaký dual Xeon, když je tady tak vychvaluješ?

ad 5) Bude rychlejší? Četl jsi vůbec mé povídání o využití jednotek? Asi ne, jinak by jsi totiž nemohl tvrdit takovou pitomost. Na frekvenci samozřejmě záleží a AMD nic takového netvrdí. Mimochodem, 64bit je ve většině případů úplně na prd, ale protože nejsi programátor, nemůžeš to pochopit. A stabilnější? Se 130W tepelného výkonu? To je "jenom" dvojnásobek spotřeby Athlonu XP...

ad 6) Opravdu? Itanium 2 začíná na 10K USD, přičemž to je jenom zlomeček systémů. Tam Itanium 2 směřováno není, naopak je to do segmentu 20 - 50K USD a více. Tohle jsou oficiální informace z prezentace Intelu.

ad 7) Není tam, protože o něj nikdo nemá zájem. A že je to pochybný projekt? No samozřejmě, je to společně se SETI nejrozsáhlejší distribuovaný projekt, ale podle tebe je pochybný. Mimochodem, Alpha se mi nezdá jako procesor pro nadšence.

1) uff, konecne jsi to pochopil ...

4) nevim v jakem svete to zijes, ale na svete existujou i firmy vetsi nez je tvoje mysl schopna prijmout (proto te nadale uz nebudu presvedcovat ze takove firmy jsou), a napodobne s tim ze tyto firmy asi budou v promeru potrebovat (at uz k cemukoliv) vypocetni vykon vetsi nez jeden celeron, nebo si myslis ze snad procesory jako ibm power, sgi mips, sun sparc, digital alpha, hp pa-risc, a neposledni rade taky intel itanium, vznikly uplne zbytecne protoze vsem firmam prece musi stacit nejaky celeron .... ????? ty ses asi fakt d. ...
btw domam mam PIII na 800MHz proto ze ho mam prave doma, a ne v praci, tudiz na nem delam skutecne vyjmecne, a na tu praci mi bohate dostacuje ...

5) nevim co natom presne nechapes ... ? kdyz je ted itanium minimalne dvojnasobne rychlejsi na polovicni frekvenci, tak nevim proc by se to melo do budoucnosti nejak cele postavit na hlavu ... btw 130W je mezi "velkymi" 64bit procesory prumer ..

6)  http://www.hp.com/workstations/products/itanium/zx2000/summary.html 

7) nic proti, ale podle seti ani jinych takovych projektu, nezjistis jak ktera platforma na tom je zvykonem ... pouze zjistis rozsirenost mezi nadsenci...
BTW seti@home jsem taky kdysi chvilku (asi 1200h) pocital, jeste na ultrasparcech (myslim ze ultrasparc II), ovsem pote co jsem zjistim ze moje domaci amd K6 je ponekud rychlejsi, tak jsem se na to vybod ...

ad 4) Většina firem dnes kupuje Celerony, a to stále Tualatiny. Ty mluvíš pouze o velkých firmách, které se specializují na IT.... takových je ale minimum. Procesory jako Alpha vznikly v době, kdy RISC technologie měla budoucnost a kdy byl potřeba maximální výkon. Tehdy jednak nebyl počet počítačů ani zdaleka takový jako dnes, jejich výkon taky ne a cena byla úplně někde jinde. Nikomu nepřišlo nenormální zaplatit za server s Alpha obrovské sumy. Dnes je situace ale poněkud odlišná. x86 je už dostatečně výkonné a může vykonávat i roli menších serverů. Na procesory typu Alpha tak zbyly pouze high-end servery.

ad 5) Dvojnásobně rychlejší? Měřeno podle čeho? Napsat syntetický test, který využije všech výpočetních jednotek, není zas tak složité. V reálu to tak ale není, vytíženost více než řekněme dvou tří ALU rapidně klesá. To bude asi ten důvod, proč se ani Intel ani AMD do integrace více ALU nikdy nehnali (kromě "vědeckého" Itania, pochopitelně).

ad 6) Takový systém musí být úžasně rychlý, když je v něm IDE disk 40GB a Ati Radeon 7000... radši se neptám, k čemu je tato sestava určena. Jestli k CAD, tak to je teda síla. Chudák ten, kdo si to koupí.

ad 7) SETI je hodně závislé na propustnosti pamětí, zatímco Dnetc se celý vejde do cache a plně tak vytěžuje jednotky. Spočítej si to - Athlon 1800 MHz * 3 ALU = 5400, Pentium 4 2800 MHz * 1.7 ALU (jedna pro vše, dvě double pumped pro simple instrukce (ne všechny), celkově to odhaduju na výkon ani ne dvou běžných ALU, protože Trace cache je ani nestíhá zásobit micro-ops) = 4760. Protože má Pentium 4 rychlejší L1 cache, tak může získat něco málo navíc.

4) x86 je už dostatečně výkonné a může vykonávat i roli menších serverů. Na procesory typu Alpha tak zbyly pouze high-end servery. A nemyslis ze mezi mensimi servry a high-end servry bude jeste nejaka ta oblast ... nebo si myslis v marketingovych oddeleni firem jako sgi, ibm, sun, hp, intel, ... nevi co delaji ...

5) realne vysledky realnych aplikaci

6) neboj je rychlejsi nez tvoje dvouprocesorove amd ... pokud znas zakladni operace se svym internetexplorerem tak jses urcite doklikal k tomu ze to neni jedina nabizena pracovni stanice s itaniem2, a taky ze ty stanice jdou rozsirovat ...

7) promin, ale merit vykon podle projektu jako seti ci dnetc muze jen magor ... ukaz(link) nejake realnejsi (a porovnatelnejsi) cisla ...

Reakce pod tímto příspěvkem se již nevětví

ad 4) Vážně si myslíš, že roli středních serverů zastoupí Itanium? To by jsi se měl jít někam podívat, třeba by jsi pak zjistil, že takové servery se nedělají jako jeden počítač, ale jako cluster. No a mít cluster z Itanií... no to by sis připlatil.

ad 5) To by mě teda zajímalo kterých a která nezávislá organizace toto měření provedla.

ad 6) Nepochybuji o tom, že to není jediná nabízená stanice, ale my tady mluvíme o tvé úžasné stanici s Itaniem 2 za 180 tisíc Kč (mimochodem, zapomněl jsi na DPH 22%). Nějak se mi nezdá, že by jiné stanice stály tuto částku. Tvůj argument tak padl, protože Radeon 7000 je dneska dost slabá grafika a 40GB IDE disky jsou ty nejmenší, které se prodávají.

ad 7) No když myslíš. Nebude to třeba tím, že tam žádné Itanium není a to vypovídá o jeho úspěšnosti?

ad4) střední server a clustery? definuj střední server, ty trubko! jestli je to něco k řízení sítě o cca. 100-150 PC/Mac stanicích, tak na to nám tu stačí dvouprocesorovej Xeon s pár GB ram a pár TB raid

ad6) jde o výkon PROCESORU! POCHOP TO UŽ KONEČNĚ!!! na to stačí i to zasraný ide a readeon...

ad7) když už někdo potřebuje Itanium, tak ty si vážně myslíš, že si s ním bude počítat takový píčoviny jako SETI? ty jsi fakt KRETÉN!!!!!! seti je statistika kolik pc od jaký platformy se účastní tohodle blboprojektu, kde si lidi jako ty s OC Athlonama pinďěj hoňoury u svejch misslejch ufounů...! fakt věříš tomu, že firma s pracovníma stanicema za miliony bude pouštět screensaver s touhle kravinou?????

přečetl jsem si celej tenhle thread a zbejvá už jen dodat: proboha, Eagle, mysli hlavou!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

D.M.

4) Jsi asi padlý na hlavu, ty trubko. Nikde netvrdím, že menší síť nemůže být obsloužena jakýmkoliv dualem. To pan Jurák tady neustále tvrdí, jak si normální firmy budou kupovat Itanium.

6) Výkon procesoru potřebuješ buďto na práci s grafikou (kde je Radeon 7000 šunka) nebo na server (kde zase IDE nepřipadá v úvahu). Panem Jurákem zmiňovaný počítač má jen procesor Itanium, ale ostatní součásti jsou totálně podceněné. Navíc zmíněné Itanium je ten nejpomalejší a nejlevnější model.

7) ty jsi fakt KRETÉN!!!!!! jak se asi dostaly do přehledu Dnetc procesory jako Alpha, PA-RISC, Sparc? Někdo si je koupil domu na hraní, že jo?

přečetl jsem si tenhle thread a zbejvá už jen dodat: proboha, D.M., mysli hlavou!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

 muzes mi prosim ukazat kde tvrdim to jak si normální firmy budou kupovat Itanium, ????? pokud je teda rec o soucasnem itaniu2, na to si (mozna, pokud vsechno dobre pujde) budem muset nejaky ten rok pockat (nejdrive s deefieldem, a ani to mozna ne), ty totiz asi nedokazes pochopit mezi normalni firmou(mainstream) a hpc asi jeste neco bude ....

asi tomu nebudes verit, ale existuji i jine oblasti kde nepotrebujes ani super 3d grafiku, ani super vykony hdd, ale presto potrebujes vykony cpu, ... navic ceny grafik, a hdd jsou dnes zanedbatelne (v porovnani s cenou pracovni stanice) ...

jak se do prehledu dostali takove pocitace jako alpha, pa-risc, ... no urcine ne tak ze by nejaka firma nevedela co delat s penezma a tak nakoupili za par desitek milionu nejake ty pocitace na pocitani hovadin, ale vetsinou to je tak ze nejaky nadsenec ma (bohuzel) pristup k vykonym pocitacum (na skolach, univerzitach, firmach, atd.) ktere tim to zpusobem zneuziva ...

Najednou couváš, že jo?

A které asi tak? Jestli myslíš náročné výpočty, tak tam jim nebude uboze vybavená hračka za 6 tisíc USD stačit.

To je možné, ale vylučuje to nějak mé tvrzení o Itaniu? Kdyby ho totiž někdo měl (např. na těch školách), tak by se v přehledu objevilo. Jenže on ho nikdo nekupuje, to je problém.

couvam???? Řek jsem, jen abys mi řek, kde jsem řek, to co jsi o me řek, že jsem řek, ...  Ne vazne, nejsem si vedom toho ze bych nekde, nekdy, nekam napsal ze soucasne itania2 se dostanou do mainstream oblasti servru.... jedne co jsi mohl cist ze by tuhle sanci mohl dostat az deerfield. Jinak te jeste chci upozornit mainstream servru u nas (CR) je ponekud jinde nez treba v USA ci v zapadni evrope ...

napr. vsechny co maji neco spolecneho 2d, videm, profi 3d (3d graf. karty jsou dobre jen na nahledy), konstrukce, simulace, cad/cam, mcae, eda, a spoustu dalsiho ...

itanium na skolach??? na vetsine si budes muset jeste chvili pockat (vetsinou tam jsou systemy jaksi z vyprodeje (ale za edu cenu ;) ) a tam kde jsou opravdu spickove systemy, tak tam radeji nepousteji nadsence, ... za druhe jelikoz uz podle webu dnetcu je videt ze je delany prevazne free linuxaky, a ti moc intel (a jine uspesne firmy) v lasce nemaji, tak ani neocekavam ze se tam nejake ia64 bude, spise se dockas nejakeho toho hammra. Ale jsetli porad chces videt nejake ty dist. vypocty tak mrkni sem http://setiathome.ssl.berkeley.edu/stats/platforms.html na seti (podle ktereho se sice taky neda nic urcit, ale narozdil od dnetcu to aspon nejaky smysl ma) ....

4) cluster z itanii, proc ne, porad bude levnejsi (a vykonejsi) nez cluster treba z ultrasparcu, a btw tyto systemy se bezne dodavaji ...

5) sap, tpc.org, spec.org, netlib.org, pnl.gov, MSC.Nastran, a dalsi ... neni ti to malo ???? a ty se tady ohanis nejakym testem nadsencu, podle ktereho se navic neda urcit vubec nic, i ten blby seti ma zastoupeni ia64 (a vede si velice dobre) ...

6) i pokud do te stanice vsadis nejake to quadro4, a scsi disky tak vyslednou castku to moc nezvysi (porad to bude levnejsi (a mnohem vykonejsi) nez nejake podelane dream pc od zive). DPH? ano a taky clo, rabaty, dovozne, ... ses asi cvok, puvodne ses nam tady snazil namluvit ze stanice s itanium stoji temer 10x tolik (30000 az 50000 $) a ted se hadas o procenta ????  Nezda se ti ze by jine stanice mohli stat takovou castku???? no je fakt ze o takovych stanicich si muzes jen nechat zdat, nicmene presto existuji, doporucuji abys poohlednou co cenach 64bit pracovnich stanic podobneho razeni, nejlepe od firem jako HP ci SGI...

7) viz 5.

Tak jsem si procetl Vasi diskuzi o nasezeni ve vypocetnich aplikaci a dovolim si to posoudit z bezne praxe a z trosku jineho pohledu.Budu se snazit odpovedet na to,zda si poridit pocitac,ktery ma velky vypocetni vykon a investovat do neho penize.Delal jsem NC programetora a i v konstrukci.Ve vyslednem realu je to jedno,jesi jsem generoval NC kod 45 minut a nebo 1h.Pro me osobne byla jednoznacne dulezita stabilata a svizna grafika(a tu muze nabidnoiut v dnesni dibe i levnejsi reseni).Osobne jsem mel IBM RS6000,pak jsem sedel i u SGI (indigo,O2,Octane),ale i dvoprocesorve masiny s Xeonem(Integraph).Ono totiz je nejdulezitejsi kdo u toho sedi a ani ne,na cem to dela.Je sice krasne,ze ma clovek delo,ale kdyz neco vytvari treba mesic a udela chybu,tak to muze zahodit.Pak muze mit sebevykonejsi pocitac,tak je mu to na nic.Ten ztraceny cas nikdy nedozene.Proto bych radsi poridil do sve firmy neco levnejsiho a ty penize,co usetrim bych pouzil na odmeny pro spolehlive zamestnance,ktery zcela jednoznacne svou 100% praci nahradi jakykoli vykon pocitace.To byla tak trochu odpeved na nasazeni v CAD/CAM systemech.

Add 6) Vim, ze to nerad uslysite, ale je uz dostupna verze Linuxu pro IA64. Prece jen, Itanium(2) je procesor pro vykonne servery, ne pro pocitace do kanclu. Serverova verze Hammeru dtto.

Ale ma a v tomto plne souhlasim a J. Jurakem (napr. vse pod linuxem)
Proc tam prasit 32bit ??? a jeste k tomu x86 ??? to jsou jen tranz. navic a zeslozitovani arch. (pokud se budou 32b. pouzivat)

pokud chcete pouzivat 32bit. instrukce muze se to resit emulatory: http://bochs.sourceforge.net/ nebo jako IBM pridani procesoru nebo rovnou cele desky (treba s390 ma v sobe PC s OS/2 warp)

gcc ma podporu pro ia64 (a dokonce pro nove hammery)

Problem je jen a pouze v M$ ze sparsil vsechny sve systemy ja vam linux dam jak na PC tak g4(PowerPC) dokonce i Aplhu a SPARC ... a M$ neni hracem na poli vykonnych aplikaci

MS sice není hráčem na poli výkonných aplikací, ale má gigantický tržní podíl. Když se podíváte kolem sebe, všude jsou samá Windows, možná ještě někde je Linux jako server a u náročných výpočtů používají některý z Unixů. Trh pro masivní výpočty je značně omezen a konkurence je tam víc než slušná - Sparc, PA-RISC, Itanium, Alpha...

A k tomu prosazení Itania... ano, ale pouze v minimu množství příkladů. Jestli jste už někdy něco naprogramoval, určitě víte, že většina výpočtů probíhá tak, že se napřed spočte něco, výsledek se použije na jiný výpočet, z něho se výsledek použije na další výpočet, až nakonci získáte požadovaný údaj. Jenže v této posloupnosti paralelismus uplatnit nelze. A když budou příklady typu (a+b) * (c+d), tak v prvním kroku spočtu paralelně (a+b) a (c+d), čímž vytížím dvě ALU. V dalším kroku výsledky vynásobím, čímž vytížím jednu ALU... a na co teda potřebuju šest ALU jednotek?

No ja tady mam kolem sebe same linuxy
Ale k tomu vyuziti: fortran 90-99, PVM, MPI.
No ovsem pokud se podivame na cenu, tak pokud poskladam cluster za levnejsi peniz priklad ubench:

HP 9000/800/SD32000 "Superdome"
HP-UX B.11.11 64-bit
8x750Mhz PA-RISK 8700, 32Gb RAM
###############################
CPU 172 719
Pamet:542 522

MOSIX(kernel 2.4.17)cluster (pod GNU :
2xAMD 1.6XP + 1xPIII 1GHz
#########################
CPU: 183 853
Pamet:82 693 (tam jsem s pochopitelnych duvodu prohral, holt vsechny PC jsou v pametech pozadu)

Ale ted si vezmete cenu takoveho HP a vezmete v uvahu ze ubench nevytezoval AMD na plny vykon (on si totiz zjistil nejpomalejsi CPU a vytezoval to podle PIII ... proste v realnych paralelnich vypoctech je to jeste rychlejsi, to bezi vse na 100%)
..... Takze pokud bych nepotreboval pametovy vykon sahnu po levnych PC. Pokud bych osem potreboval i pametovy vykon spojim optikou nebo pres net_over_SCSI treba i 2x HP (nebo itanium, pokud bude mit i dobry pametovy vykon (bude urcite levnejsi nez zde uvedeny HP))

Muzete mi vysvetlit, proc by mely byt 16-bitove aplikace nestabilni?
To jestli je aplikace stabilni nebo nestabilni nesouvisi s tim kolika
bitove jsou.
O.

ne ze by samotne 16bit aplikace meli byt nejak nestabilni, nicmene on pak dostava zabrat spis samotny os, viz WinMe, nebo napr taky viz Win3.1x

Mam dojem ze ani Athlon od uvedenia spracovava taketo instrukcie HW dekoderom.

no abych pravdu rek, tak jsem tehle vete nejak neporozumel, ...

athlon nepotrebuje zadny dekoder (ala itanium) protoze to je nativni x86 procesor ...

jestli mas na mysli microops, tak to je rec o necem jinem, a btw jestli se nepletu tak neco takoveho se uspesne pouziva uz od K6 u amd, a od PPro u intelu ...

ale jestli to chces prirovnat, tak neco podobneho pouzivaji procesory crusoe ...

Hmmm, K6 mozna neco mela jestli tohle nevim ... PPro to ale zcela jiste nemelo.

Nejsem si ted jist, jestli to nakonec Athlon dostal do vinka .... ale slo o to, ze ten procesor jiz nemel CISC instrukcie, ale je RISC procesor, a CISC instrukcie prekladal HW dekoder do vice RISC instrukcii. Zcela urcite tohle Pentium nemelo, a mel to mit Athlon. ( Nebo Hammer sveho casu ? Ccca 2-3 roky nazpatek je tomu co jsem to cetl).

Emulace CISC instrukci procesoru rady x86 smysl nema, nakonec, myslim ze taky procesor tady jiz byl, o jeho vykonnosti ale radeji pomlcim. Pokud ma Itanium emmulaci, tak spanembohem.

Tak jak rikam, to o cem mluvis se vetsinou oznacuje jako microOps, a u x86 procesoru se v pripade intelu pouziva od PentiaPro (tedy PPro, PII, PIII, P4, celerony, ...) a v pripade AMD od procesoru K6 (presneji receno uz od K5, ale ta byla takove celkove neporadena).

"Přestože technologie x86-64 nemá šanci se bez podpory Intelu v nejbližší době výrazněji prosadit..."

To myslite vazne, pan Orel? A naco by asi tak tu podporu Intelu potrebovali, prezradite nam? Podla mna totiz to, ci sa x86-64 presadi zavisi skor od dostupnosti kompilatorov, vyvojovych prostredi, operacnych systemov a aplikacii (myslim teraz 64b) a nic z toho rozhodne Intel nebude pre x86-64 vytvarat. V 32b vdaka spatnej kompatibilite nevidim ziaden problem, hammer prinesie vyssi vykon, a ak cena nebude moc premrstena, urcite sa casom presadi aj beznych desktopoch. Okrem toho, Hammer predsa len primarne mieri kamsi inam, a sice do "midrange computing", cize kdesi medzi sucasne desktopy (pripadne male servery na architekturach intel/amd) a velke risc/unixove servery. Nech premyslam ako chcem, nevidim ziaden dovod, preco by x86-64 nemalo mat bez podpory Intelu dokonca ani len sancu...

Ano, závisí na podpoře kompilátorů, jenže... nejlepší kompilátory na trhu má Intel, příručky pro x86 dělá taktéž Intel. Stačí se jenom podívat na stránku AMD a zjistíte, že popis instrukcí nikde, popis procesorů nikde (nebo velmi ubohý) a o kompilátorech si můžete nechat tak maximálně zdát. Navíc Intel má 80% trhu, spoustu vynikajících programátorů, dlouhodobě spolupracuje s vývojáři SW a konec konců má dost peněz a vliv na to, aby mohl značně ovlivňovat ostatní firmy. A podíváte-li se na např. Microsoft Visual Studio NETt, zjistíte, že v něm není kompilátor byť jen s volitelnými optimalizacemi na Pentium 4, takže o nějakém Hammeru si budete moct nechat ještě dlouho zdát.

Coze ??? intelovske kompilatory jsou tak akorat na fortran a vedecke vypocty v jeho cc
Ale gnome, kde, mplayer si s nim asi nezkompiliji. Porovnejste s GCC http://gcc.gnu.org/ (a benchmark uvadi zamerne se starsim gcc, ale na nove si netroufne)

Intel C++ Compiler je už i pro Linux. Hlavní ale je, že vyzváří bezkonkurenčně nejrychlejší výstupní kód, podporuje kompilaci kódu do IA64 a je kompatibilní (resp. se integruje) do běžně používaného prostředí Visual Studia. A o tom to je. AMD nic takového nemá, s kompilací kódu optimalizovaného pro Hammer x86-64 nelze počítat, jedině že by to někdo dělal v ASM, na což se dneska, v době několika set MB velkých projektů ale jen tak někdo nechytne.

Nekolika set megabajtovych? To myslite vazne? Ukazte mi nejaky produkt ve visual studiu, kde vysledny vykonny kod (pouze kod, ne obrazky a jina data) tvori stovky MB . Kolik by pak mely zdrojaky? Gigabajty? Pravda, napr. WinXP maji 670M kodu, ale pochybuju ze je to jeden projekt  A co se tyce kompilatoru - i SW se musi na necem vyvyjet, a pokud vim, tak AMD je C-drtic Intelu. Nic moc, ale i my tu v praci mam IS ktery se ve VS6 (VC) kompiluje na P4 1.8A 2 hodiny. Pak si kliknete na rebuild

Myslel jsem včetně resources. Jasně že Athlony kompilují rychleji než Pentia 4 (dokonce i v Intel C++), ale jde o to, že Intel má velmi kvalitní kompilátory a i pro IA64, zatímco AMD nemá kompilátor ani pro x86... bez kvalitního kompilátoru nemá x86-64 šanci. A to si vemte, že třeba ve Flask MPEG Intel jednoduše vzal veřejně dostupný kód, přidal do něj optimalizace na SSE2, všechno to zkompiloval jejich rychlým C++ Compiler a poslal autorům nazpátek. Ti integrovali upravenou verzi do programu a hned Pentium 4 nad Athlony vítězilo. A kdo pak dělal optimalizace pro Athlon? AMD? Ale kdepak, byli to "fanoušci" AMD. S tímto přístupem to ale x86-64 nemá šanci daleko dotáhnout.

Nevim, skoly memam.... ale pokud AMD chce dosahnout nejvetsi vykon s Athlony, tak pouzivat kompilator od Intelu.... http://www.spec.org/osg/cpu2000/results/res2002q3/cpu2000-20020701-01441.asc To bude mit asi trochu problemy s Hammerem - anebo ze by Intel dodaval kompilator pro Hammer??

No vsak ja mluvil o kompilatoru pro linux.
AMD ma "svuj" kompilator a to prave GCC ... protoze plati lidi, co delaji optimalizace prave pro AMD ... a GCC samozrejme podporuje Hammer (x86-64)

Co furt pletete M$ ... ty jsou opimalizovane pro i386 (protoze pokud si opimalizuju neco pro sse a ten proc sse nebude mit tak core dumped
Takze pokud mam neco narocnejsiho, tak si to prekompiluji pro svuj procesor.(vyrobce distribuce/sw samozrejme "nemuze" udelat i686 pro PIII ale univerzalni pro vsechny i686)

Proc si myslite ze si lidi asi kompilujou kernel ? protoze i686 je celeron/PII,AMD,PIII,P4
zatimco optimalizovat jde pro kazdy zvlast, (celeron neni kompatibini s PIII (kernel panic))

Myslim, ze Hammer sa postara o rozsirenie Linux a naopak. Predsa len mat moznost si doma spravit viacprocesorovy server, jadro skompilovat native pre 64bit procesor, hmmm, moc lakava predstava, mnam, mnam. Skoda, ze uz na taketo veci nemam cas

Možná AMD sponzoruje GCC, to nevím, já Linux nepoužívám, rychlost GCC si tak nedokážu představit. Co jsem si ale vyzkoušel, Intel C++ produkuje kód podobné rychlosti jako ten přímo dělaný v ASM. Lépe už to prostě nejde. A hlavně - Linux vývoj procesoru Hammer nezaplatí.

"protoze pokud si opimalizuju neco pro sse a ten proc sse nebude mit tak core dumped" - je přece možné používat větvení. Pravda, stojí to trochu výkonu, ale někdy by to mohlo pomoct.

"protoze i686 je celeron/PII,AMD,PIII,P4" - cože? Víte vůbec rozdíl mezi těmito procesory? Myslím z hlediska zpracování instrukcí. P6 má dekodéry 1+2, Athlon 3+0 a P4 1+0. Pak je myslím docela jasné, jakým způsobem řadit instrukce a který procesor bude kterou politikou poškozen a který vyhraje. Tohle totiž nejsou moc optimalizace, důležité je za sebou zařadit instrukce pro odstranění stall.

Pěkné!!!! Jen tak dál. Už aby tu bylo "KLADIVO", ale nějak mi tu chybí podpora SerialATA.  Nebo jsem to přehlídl????

Nenechte se odradit od psaní!!!!!! Vždyť Ti co Vás pomlouvají často nic sami nedokázali!!!!!! Pavel

Vypada to jako clanek opsany z reklamni brozury firmy AMD. Sucha fakta bez jakychkoliv komentaru.

Tož napiš lepší článek ogare  rádi si ho všichni přečtem

Mac

Tak mi pripada, ze na zive je nekdo, kdo hleda presne tyhle druhy prispevku a potira je. Nic proti, ale co je na konstatovani, ze to je opsany PR clanek, spatneho? Je to legitimni nazor a reakce typu "tak napis ..." neni argument.

Od hodnoceni tu je teplomer pod clankem.

Nechci si hrát na nějakého znalce, ale reagujíce na dřívější příspěvky se musím zastat autora článku.

Hammer skutečně je největší revoluce v dějinách počítačů!!!!! (teda aspoň těch PC, nepočítám alternativní nebo vědecké architektury typu vektor, atd.)

Proč? Dosud všechny inovace se děly v rámci starého Von Neumannova schématu. Ale nový Hammer nemá přes stejný řadič připojenu paměť a všechna zařízení. Takže Hammer je jakási počítačová "revoluce", byť spíš v hlavách teoretiků a nadšenců, než ekonomů natož herních pařanů.

Já také souhlasím že se jedná o skutečnou revoluci myšlení od doby 80386tek.  Tam se jednalo o možnost chráněného režimu a multitaskink, možnost externi cache. Navíc to byl první 32 bit procesor samozřejmě spětně kompatabilní s 80286tkou. Dokonce první 80386tky SXka měly 16bit externí sběrnici a 32bit jádro. Jako paravel s novym athlonem je mnoho a mnoho.

16-ti bitovou externi sbernici mely nejen ty prvni, ale i ty posledni 386SX. Dovolil bych si tvrdit, ze ji dokonce mely vsechny procesory 80386SX. Byla to totiz levnejsi varianta DX a prave v tomhle spocival ten rozdil mezi DX a SX :)

dxka mala koprocesor tusim este

Nie, takto sa lisily procesory 486. 486SX bez koprocesora a DX s koprocesorom. 386DX bola plne 32-bitova, ale koprocesor nemala.

Pamatujete 286 ? Na nekterych deskach byla jeste patice (normalni DILova) kam jste mohli soupnout koprocesor pro 286.... ach jo to byly casy...

Kdyz jsem zacinal s PC, mel jsem XT s procesorem NEC V30. Deska mela patici pro koprocesor 8087, tvarove i poctem vyvodu zcela identickou s patici pro procesor (ktery nebyl v desce naletovan napevno, jak se stalo standardem u 286 a vetsiny 386). Pak jsem presel na 80386DX od AMD a k ni jsem jiz koprocesor kupoval (hodil se na vypocty), tehda od Cyrixu.

Svatá pravda. 386DX/40 (odst dlouho slušný standard) opravdu nemá koprocesor. Zato nejčastěji používané desky (oprti dřívějším 286-kám krásně malé a úhledné) mají patici peo koprocesor ... do které se strká IIT 487DLC.

Ať žije zmatek !

no mal som taky doma aj s tym koprocesorom .... to ste mali vidiet ako fical AutoCAD ;o))

Abych pravdu rekl tak mi to jako revoluce nepripada, radic se jen rozdelil na nekolik casti s tim ze jeden kousek je v processoru a dalsi je pripojen pres hypertransport. Ale Von Neuman zustava, a asi jeste dlouho zustane.

Presne tak, ziadna revolucia sa nekona, a ani sa konat nebude, ak to ma byt x86 kompatibilne. Co sa tyka pristupu do pamate priamo z CPU - napada ma pocitac Amiga z roku cca 1986, ktory isiel este dalej - mohol mat 2 druhy RAM-ky tzv. "Fast" a "Chip". Fast bola pristupna len pre procak, Chip bola pristupna pre procak len v kazdom druhom takte, v ostatnych len pre zakaznicke cipy amigackeho chipsetu.

jo, zlata architektura amigy. kdyz si vezmu, kde jsme mohli byt v navrhu pocitacu dnes, kdybychom vychazeli z amigy a ne z pecka :c( v posledni dobe se do pecka pomerne nasilnym zpusobem roubuji ruzne koprocesory (grafika, zvuk), coz je vec, kterou mela uz stara amiga1000. pomerne nevykonny procesor, k tomu 3 specializovane a vykonne koprocesory. a to nemluvim a skvelem AmogaOSu.

Noio, Amiga rulovala, ale to vies MS je MS a ludia chceli word . Takze mame pecky, blbe windosy a tam, kde sme mohli byt predvcerom, chceme ist este len dnes, vraj...Zivot je pes, ale co uz s tym...

No, v podstate tato architektura bola u Atari800,130 este par rokov spat, nakoniec, minimalne graficky chip Amigy bol urobeny podla Atari 8bit chipu. Hnusna architektura IBM XT bohuzial vyhrala marketingovo, asi ich natlacili do uradov v Amerike a odtial sa to dostalo vsade. Zrejme im Amiga - ktora bola minimalne o 2 rady lepsia, ved graficky a vykonov sa PC cko dostalo na uroven Amigy 500 asi s procesorom 486DX33 a lepsou grafickou kartou - pripadal ako hracka na hranie hier, co sice bola ale zaroven poskytovala omnoho lepsie moznosti na pracu.

"vykonov sa PC cko dostalo na uroven Amigy 500 asi s procesorom 486DX33 " -  trosku nesmysl - dovolil bych si velmi zbezne a nepresne srovnani, dvou zcela nesourodych rodin procesoru - 486DX33 odpovidala priblizne  A4000 s procesorem 68040/25 (velmi, velmi priblizne) ... 68030/50 odpovidala priblizne 386DX/40, a 68060 opet velmi priblizne PI/60

Uznavam jedna se o znacne pokulhavajici srovnani )

Pravda, napisal som to dost blbo, vykonovo v MIPS to bol nepomer, chcel som len porovnat graficke moznosti a zabudol som sa o tom zmienit
Bolo to take SOHO porovnanie

no nic proti ale hammer porad typickym zastupcem Von Neumanna, jedinymi (pokud je mi znamo) bezne dostupnymi procesory ktere nejsou ala Von Neumann jsou DSP

Co neni ala von Neumann, je ala Harvardsky typ . Rozdil mezi nimi, jak vsichni dobre vime, je hlavne v pameti - Neumann ma data i kod ve spol. pameti, Harvard ma data a kod v oddelene pameti. Harvard = pracky, lednicky, televize a podobny "pytlovinky"

takze DSP = harvard

Myslel jsem si, že to bude výpočetně nabušenej procik, ale když píšete, že bude jen o několik (20 - 30 %) výkonější, tak sem byl docela zklamán. Nedávno jsem však viděl graf, kde 800 Mhz testovací varianta tohoto procesoru "rozfakčila" v Q3A všechny dosavadní procesory o dobrejch 60%. To párování procesorů se mi taky líbí, ale tento procesor už mohl mít v sobě zahrnutu funkci SMT jako má P4. Tím myslím hyper-threadling. Takže to mě taky nepotěšilo. Ale jako vždycky, když přijde novej procik s jinou architekturou, tak se musí časem zabydlet, a potom se vychytaj jeho mouchy a udělá se lepší (vyzrálá) varianta (486 DX -> 486 DX2(4), Pentium -> Pentium MMX, Pentium II -> Pentium III, Athlon -> Athlon XP, 386 -> 386 with SSE2 instr., K6-2 -> k6-2 full on 128 bit, Via C3 1Ghz -> Via C3 -> 1Thz ), která bude "IN". Podle mejch představ by teď od Intela mělo přijít nějaký to lepší Pentium 4 (třeba XP) a potom přejít na jinou architekturu. Teda aspoň tak to prognózuju... A to samý bude s Hammrem. Bude lepší Hammer a pak jinej procik. Ale furt to neni vono. Rozdíly v architekruře ale nejsou tak velký. V podstatě jsou obě architektury (Intel P4 vs. Athlon XP) velmi podobný. V žádném testu není propad třeba o 80%. Proto si myslím, že kdyby jeden z gigantů přišel s procesorem (pro platformu x86) s řádově desetkrát rychlejším, tak by to znamenalo tu zmíněnou "revoluci" v microprocesorové technice. A jak se tak dívám, tak k tomu K8 (Hammer) asi nepatří. Připomíná mi to časy, kdy na světě byly jen PIII a AMD přišlo s Athlonem... Takže nic nového pod Sluncem. Ale stejně se nechám překvapit, třeba to bude výkonovej Machr, masér, killer, zabiják, hustoň no prostě "DRAK".

No buďme optimisti a řekněme, že to bude těch 30% navíc proti starému Athlonu XP. Pusťte si Sandru2002(nerad jí argumentuju, ale v tomhle případě musím) a mrkněte na údaj výkonů jednotlivých procíků. Athlon XP1800+ (1600MHz) 4240DHRY, P4/1600MHz 2950DHRY. Pokud bude Hammer o 30% výkonnější než Athlon XP, měl by mít na 1600MHz zhruba 5512DHRY. No a to je o 93% víc, než P4 na ekvivalentním kmitočtu. To není zas tak zlý, že. Tak, a teď se na mě můžou sesypat všichni "Antihalenisti".

Sorry za špatný výpočet. Je to "jen" o 87%

Výpočet pěkný, ale má to jednu zásadní vadu - těch 20% navrch je díky integrovanému řadiči pamětí. Výpočetní výkon má být vyšší oproti Athlonu o zhruba 5 až 10%, nepočítám-li SSE2.

divim se ze jeste nezareagoval Josef Jurak s nejakym postrehem se kterrym by te absolutne setrel protozes blbe pocital a INTEL by na stejne frekvenci by byl o 34,2 rychlejsi (a to jeste bez zapnutyho turba) :o))))))

386 - 386 with SSE2 instr.

Jejda, tohle neznám. Kdo to dělal a do čeho se to srtkalo ?
Nějak mi uniklo, že by SSE2 byly už od 386 :)

To by mne zajimalo co na to Intel ! ! ! Pred casem jsem na Technet.cz cetl zajimavy clanek a popis procesoru Hammer koncil "Nový procesor Intelu vyvíjený pod kódovým označením Yamhill má umět to samé, co Hammer od AMD, a ještě má přinést výkon navíc." Kdo vi co na tom ale je. Nevite o tom neco? Kdy ma byt Hammer vlastne uveden - varianta 1

Yamhill, neni kodove oznaceni proceosoru, ale oznaceni technologie ktera pridava do x86 64bitu (tedy neco jako and x86-64).Technologie je u intelu davno hotova (i kdyz intel oficialne popira ze na necem takovem vubec pracuje), puvodne se ocekavalo ze ji intal da do procesoru prescot, nic mene tam jeste nebude, takze bud v jeho nasledovniku, a nebo mozna vubec. Yamhill je totiz spise jen odpoved (marketingova) na amd x86-64, pokud x86-64 bude uspesne, tak intel uvede yamhill, pokud ne tak intel nebude dale vice zaplacavat x86 a co se tyce 64bitu tak se bude soustredit na ia64. jinak osobne doufam ze pokud bude yamhill uveden tak bude doufam kompatibilni s x86-64 ...

Zde si evidentně protiřečíte s dalším příspěvkem, ve kterém tvrdíte, že x86-64 je jen přidání pár 64bitových registrů, které zvýšení výkonu nepřinesou. Jak by tedy mohlo být x86-64 vůbec úspěšné?! Myslíte, že marketing AMD má takovou moc?! Proč by vývojem Yamhill vůbec ztrácel Intel čas, když má v záloze IA64 nebo HyperThreading?

pane Wagner, prosim pokud chcete reagovat na me prispevky tak si je nejprve precte ...

Zde si evidentně protiřečíte s dalším příspěvkem, ve kterém tvrdíte, že "x86-64 je jen přidání pár 64bitových registrů, které zvýšení výkonu nepřinesou"
muzete mi prosim ukazat kde si takhle evidentne protirecim ??? uvedl jsem snad v nekde ze x86-64 je strasne slozita technologii, ktera prinese obrovsky narust vykonu ???? vzbudte se ...

Proč by vývojem Yamhill vůbec ztrácel Intel čas ???? predpokladan ze bylo tak ze intel na tyden uvolnil jednoho vyvojare aby vyvinul neco jako x86-64 ...

kdyz tak ctu tvoje prispevky tak si myslim, ze ses pomalu Buh. Vis co dela Intel pod poklickou, Intel je nejlepsi, Intel si pocka, Intel to ma v kapse... Bud mas naprosto neomylne, informace (samozrejme od Intelu) anebo se me zda ze ses tak trochu mirne hodne naprostej fanatik... Intel je pro tebe Buh. Pripominas mi vymakovanyho Billa Gatese kterej vzdycky tak udesne lpi na svym jedinecnym nejlepsim vymakanym systemu. Vivat AMD.

Projevujes se temer stejne. Vivat Tesla

Kdyz to shrnu tak hammer prinasi jen asi tyto nove veci:

Integrovany DDR radic, ktery neni az tak uplne super, protoze omezuje pouziti pameti jen na max DDR333, tedy zapomente na DDR400, DDRII ci RDRAM, nastesti jde radic ddr vypnout. Jeste pro upresneni latence pameti nevznika na northbridgi (tam je zanedbatelna), ale v pametovam chipu samotnem. Jinak FSB jako takovou ( komplikovane rozdeleni FSB data-adresy-control je spis problem zastaralych  sdr/ddr pameti nez nortbridge) uz nepouziva prakticky nikdo (snad amd u athlonu (k7)),  viz reseni napr P4 s RDRAM.

64bit???, presneji tedy pridani par 64bit registru, vzhledem ktomu ze to neprinese zadne zvyseni vykonu, a k tomu ze se hammer ani nikdy moc nebude nasazovat v servrovych aplikaci (prece jen to je procesor na doma), btw zatim jedinym uvazovanym os je linux, MS u sveho .NET servru vubec neplanuje x86-64 verzi (jen IA64), a v pripade WinXP se nebude jednat o plne 64bit verzi (plne 64bit verze WinXP bude jen pro IA64 - zatim), to nema prilis velky vyznam, a spise bude vse komplikovat (viz delka prechodu z 16 na 32 bit (i386 prvni plne 32bit x86 procesor (uveden nejakych 15 let (asi) nazpet), a jeste pomerne cerstve WinMe (ktere je porad z casti 16bit)).

Hypertransport>ok, jedna vec ktera se mi libi, i kdyz jen tak na okraj ona hub architektura od intelu neni o moc horsi (predevsim ma mensi propustnost), a taky intel pokud vm tak pripravuje dalsi generaci sve hub architektury (ze by uz ve springdalu?) ...

Takze nevim v cem ze je ta revoluce ... nic proti hammru, ale ja bych misto slova revoluce, pouzil jen vyraz ze je to procesor 8. generace  ... (zvlaste kdyz zatim nepodava moc presvedcivy vykon, ale pockejme na hotovy produk)

jinak k clanku, az na drobnosti OK

Pan Jurák je zavilým odpůrcem vývoje u AMD a již opakovaně v řadě diskusí dokázal svoje znalosti, ale znovu si dovolím pár připomínek:

1. řadič paměti na CPU odstraňuje úzké místo v komunikaci s pamětí


2. podpora DDR400 či DDRII se dá očekávat v další generaci CPU AMD, je to určitá nevýhoda, protože u Athlonů XP či P4 budou nové chipsety s jejich podporou použitelné (možná) i pro starší CPU, na druhou stranu se morální životnost CPU i celých systémů zkracuje a vždy jde v první fázi dodávek o high-end systémy (viz třeba případ RIMM), takže i tento argument vlastně padá


3. FSB jako takovou  uz nepouziva prakticky nikdo  - jak jste tohle myslel?


4. x86-64 není jen přidání několika 64bitových registrů, ale také cele sady 64bitových instrukcí - podle čeho soudíte, že to nepřinese zvýšení výkonu, proč tedy Intel instaloval MMX, SSE či SSE2?!


5. i kdyby byl pro x86-64 dostupný jen OS Linux, pro řadu serverových řešení (není server jako server) to bude stačit (ale to předbíháme)


6. důležitým faktorem pro serverová řešení budou i nejrůznější certifikace a pochopitelně i poměr cena/výkon (ale to stále předbíháme)

1) mate pravdu pokud se omezite pouze na procesory amd, nicmene pokud zacnete uvazovat i jine procesory, tak je treba pripomenout ze to odstranene uzke hrdlo u hammra cinni asi 2600KB/s, kdezto to uzke hrdlo u P4 je zatim 4200kB/s (a nadale poroste). Jedine duvody proc integrovany ddr radic jsou to ze se zvysi prime financni prijmy amd (nebude northbridge), a to ze to amd umozni stavit smp stanice bez specialnich chipsetu.

2) To stale nic nemeni na faktu ze, jednak amd omezuje pouziti pameti na ddr333 (je otazkou kdy uvede dalsi model hammra), a to ze pro zvyseni propustnosti pameti budete muset vymenit zakladnidesku, pameti a i samotny procesor. Jinak nevim co stim ma spolecne RDRAM, ty porad patri mezi spicku (a u amd na ne muzete zapomenout) ...

3) narazim na to jakym zpusobem byl popsan FSB na zacatku tohoto clanku, chce si to jen precist ...

4) ano, x86-64 je jen pridanim (rozsirenim) nekolika 64bit registru, plus par instrukci pro praci s nemi. Samotnych 64bitu nijak neprinese zvyseni vykonu (to prinese napr. vice GPR), 64bitu ma predevsim za ukol rozsireni adresovatelneho prostoru. Nicmene tohle jsou zakladni veci, takze predpokladam ze by jste je mohl vedet ... BTW MMX,SSE,SSE2 jsou naopak delany pro zvyseni vykonu specifickych (hodne pouzivanych) operaci, a btw vyvoj veci jako mmx,sse,sse2 je urcite slozitejsi nez pridani par registru a instrukci ala x86-64

5,6) dokazu si predstavit cluster hammru s 64bit linuxem jak pocita frejmy do noveho filmu ala matrix4, nicmene je dosti tezke si neco takoveho predstavit pro MCP aplikace (mission critical) coz je ted predevsim domenou 64bit riscu s komercnima unixama, ale posledni dobou se hodne rozsiruje x86 (intel, ne amd) a ia64 (s win2k).

Pan Josef Jurák nejen že jde vidět že tomu rozumte ale vy jste i jasnovědec... to co zde píšete je většina pravda ale momentálně nemůže te nikdo vědět jak to doopravdy poběží... proto pane Jurák, si počkejte na výsledky srovnání procesorů za nějaký ten měsíc  

mužete byt konkretnejsi? kde jsem uvaděl nejake veci o budoucnosti???? btw jestli mate namysli vykon, tak o nem jsem nemluvil, uvedl jsem jenom fakt ze to jestli je procesor 64bitovy nebo ne, nema zadny vliv na vykon (jak ovlivni skutecnost ze procesor muze adresovat vice pameti jeho vykon????, dulezity je pocet zpracovanych instrukci, a ty se s poctem adresovatelnych bitu nemeni), jedine co by mohlo ovlivnit vykon ve spojeni s 64bit architekturou, je moznost pouzivat 64bitove operandy, jenze ty se pouzivaji jen zanedbatelne (presneji u programu portovanych puvodne z 32bit platformy, vubec), a navic se daji resit jeste lepe a rychleji napr pomoci 128bitoveho SSE. Nicmene tohle je obecne znama vec ...

BTW co je to jasnovědec ???

64 bit arch. urcite urychli I/O operace (pokud ovsem nebudu pouzivat 32bit. programy/instrukce)
Nechapu co znamena portovanych z 32bit arch. ??? To je prece vec kompilatoru, dokonce pouziti mmx instrukci je vec kompilatoru (pokud pomineme Assembler)
skuste si napr. mp3 encoder prekompilovat s mmx (gcc -mmmx -msse -mmmx2)
a pomerte vykon bez pouziti mmx (Procesorova a arch. nezavyslost je hlavni vyhoda c/c++)

Takze pokud to AMD nezmrsi, tak jako server to bude super.
Jinak k tem mission_critical aplikacim ... pokud nekdo muze nasadit HP-UX (nebo IRIX) tak naprosto nechapu proc nenasadit linux ??? Troufam si rict, ze H-A linux ma profesionalni nasazeni: http://www.linuxvirtualserver.org/ http://linux-ha.org/
http://www.coda.cs.cmu.edu/ http://www.inter-mezzo.org/ a na nazor firem na nasazeni H-A clusteru na linuxu http://ssic-linux.sourceforge.net ... popr. IBM.

A H-A cluster ma prave tu schopnost, ze s levnych PC poskladate super pocitac ktery smele konkuruje mainframe (a IBM na nejvetsi zatizeni a nutnost nepretrziteho behu pouziva prave linux (a sve mainframe ani nedoporucuje)) ... a pokud nekdo nepovazuje napr. jaderne simulace za MC aplikaci tak se plete (asy tezko budou vysvetlovat ze po 1. roce vypoctu to jaksi "spadlo" )

Skuste se zeptat nejakeho sparvce vice unixu jake problemy jsou z HP-UX,IRIX,Solaris a kde je *BSD a Linux a co povazujou za stabilnejsi .... a budete se divyt jak jsu natom nektere komercni Unix_y zalostne spatne (napr HP-UX je hodne spatny)

64 bit arch. urcite urychli I/O operace ... Proc? a jaky to bude mit vliv na celkovy vykon?

ad kompilace: samozdrejme mate pravdu, jenze ve svete MS je situace takova ze takovy kompilaror neni ...

jinak MCP a HA je neco jineho, jsou tak klady ruzne naroky na ruzne veci, neni mozne to jednoduse srovnat ...

ostatni souhlas (btw nechtel jsem vyvolat diskuzi kolem os (linuxu) nebo kolem sw obecne (je tady spise res o hw (cpu)), komercni unixy jsem tak zminil jen na okraj (a nemel jsem tak na mysli unixy jako irix (ten by asi fakt pouzit nesel), solaris, ...) ...

Zaujimalo by ma odkial mate informaciu, ze mainframe nie je doporucovane IBMkou pre MC aplikacie. Pokial ja viem, prave IBM mainframe maju najvyssiu strednu dobu poruchovosti a hardwarovo su daleko najspolahlivejsie stroje vobec.

hm, tak si jdi tedka koupit IBM HDD a uvidime, jak dlouho ti poslape bez poruchy.
Faktem ale zustava, ze to je neco jinyho, pokud se bavime o celych stanicich, tak tam jsou jine pozadavky na kvalitu a myslim si, ze si to IBM dost hlida...

p.s. s tema diskama by uz meli neco udelat, je to des!

Ja mluvim o mainframe, ne o PCckach (IDE disky)
Co se tyce PC, taky jsem slysel ze jsou poruchovy. Kdysi jsem pora kupoval jenom WD Caviar, hodne lidi na ne nadavalo ( poruchove pomale), spicka byla IBM. Tak jsem presel na IBM, a vida , Caviar jsou nejlepsi, na IBM nadavaji. Nu coz

programoval jste nekdy neco v ASM?
pro me je docela rozdil kdyz muzu anpsat
add ax,bx ; a secist rovnou 2 16ti bitove cisla nez scitat po 8mi bitech a presouvat do vyssich radu :)
staci dosadit 64 a 32

hodne davno....

no jednak tu dnes je daleko pouzitelnejsi sse, realna situace je takove ze 64bitovych operandu temer nevyuziva, kdyz uz je potreba tak se pouzije neco jako sse ...

To si fakt myslis,ze bude rychlejsi tam dat nejaky externi radic pameti pro DDR400? Ty ses proste marťan...

Tak to se hodne pletes. Az priste napises takovy blabol, minimalne 3x si ho precti a pak jej radeji smaz/vyhod.

P.S. Delas ostudu vsem Pepikum ;o)

Souhlas, ale podle AMD to stejně je jen konkurence pro P4 takže žadna revoluce to není

"Jinak FSB jako takovou ( komplikovane rozdeleni FSB data-adresy-control je spis problem zastaralych  sdr/ddr pameti nez nortbridge) uz nepouziva prakticky nikdo (snad amd u athlonu (k7)),  viz reseni napr P4 s RDRAM."

Co to povídáte? Víte vůbec, že Pentium 4 pracuje s daty v režimu QDR, ale s adresami pouze v DDR režimu? To asi nebude pravda, že čipsety pro Pentium 4 nerozlišují adresy, data a control...

to sice ano, ale jde o to ze se vyrazne lisi od klasicke FSB na 66MHz (pozdeji 100, 133MHz, ...) ktera byla defakto primo napojena na dram radic. Ale predevsim mi jde o to ze by mne zajimalo kde ze to je to uzke hrdlo ...

A tady není napojena na dram řadič? A na co teda?

Kde je to úzké hrdlo? A co třeba fakt, že při přístupu do pamětí musí procesor synchronizovat svůj CLK na frekvenci FSB, přes kterou přenáší adresy, popř. data s mnohem větší periodou než má CPU (rozdíl frekvence CPU a FSB je poněkud vyšší a DDR nebo QDR režimy neřeší rychlost přenosu jedné informace, pouze zvyšují průtok), data přes FSB dorazí do north bridge, kde jsou zapsána do bufferu a čekají na zpracování. Řadic potom synchronizuje tyto data s CLK pamětí a vyvolá požadavek. Paměť nějakou dobu vyhledává, potom začně přenášet data. Ty se dostanou zpět k řadiči pamětí a zapíšou se do bufferu. Odtud se opět musí změnit frekvence tak, aby byla synchronní s FSB. A odtud se opět s nějakou latencí přenáší do CPU, kde se opět musí sesynchronizovat s CLK procesoru.

Celkově vzato je to proces plný synchronizování a omezení přenosem přes pomalou FSB. A to samozřejmě nemluvím o tom, že data proudí do procesoru pouze přes FSB, zatímco u Hammeru to bude přes řadič pamětí i přes FSB, čímž se FSB ulehčí pro případy jako jsou Fast Writes.

technicky je to reseno ponekud vyrane jinym zpusobem ...

sysnchronizovani (a vubec cely pruchod pres nortbridge) je v podstate za nedbatelne (pamatujes na prvni chipsety (myslimze via nebo sis) v dobe nejakych k6, kde slo prepinat mezi synchronim a asysnchronim rezimem), protoze se zatim vzdy ceka na pamet, tam je ta nejvetsi prodleva (btw a myslis si snad ze kdyz je dram radic v procesuru tak uz neni potreba frekvence synchronizoat ????)

BTW reknimi jaky vyznam budemi ted (u hammru) treba takove dma prenosy, zvlaste v multiprocesorovem zapojeni, v servrech kde je to docela dulezite (scsi, 1gb sitovky, ...) ???

"technicky je to reseno ponekud vyrane jinym zpusobem ..." - koukám, že nějak nemáš argument, ale přiznat neznalost věci je problém, že?

Cože? Ono šlo někdy přepínat mezi synchronním a asynchronním režimem? Nepovídej, a kdy?

Když je řadič v procesoru, není nutné synchronizovat s frekvencí FSB ani se dělit o propustnost FSB s ostatními komponentami.

Řekl bych že naprosto stejný jako dosud.

no jednak vzhledem k pozadavkum na propustnost (procesor, pamet, agp, ...), a taky vzhledem ktomu ze fsb je napr. u P4 resen kombinaci sdr/ddr/qdr (cemuz by asi dram radic nerozumel) je zrejme ze mezi fsb a dram radicem neco jeste musi byt (drive byl dram napojen na fdb prakticky temer naprimo), jinak tohle je oblast do ktere uz tak presne nevidim, btw zkus si vyhladat nejake informace o cross-baru (v northbridgi), .... ale zpet k tematu (proc je stavajici fsb nedostacujici) ...

pokud je stale rec o synchroni a asynchroni napojeni northbridge na dram radic, tak jo (link si aspon jednou najdi sam(pseudo-synchronous, async-buffered, nebo tak neco), jinak pokud je rec o samotnem dram busu tak pochopitelne ne (sdram, ddr je synchroni, a fpm, edo jsou asynchroni).

i kdyz je ddr radic v procesoru, tak je taky potreba synchronizovat, ddr bezi na jine frekvenci nez procesor, a to jak se deli o fsb taky neni jednoznacne (zalezi jak je resen cross-bar uvnitr procesoru hammer (predevsim jak je napojen dram na procesorovou sbernici (asi 8bit x core frekvence) a jak je napojen HT na ddr radic a na procesorovou sbernici) ...

btw prad jsi mi nevysvetlil ty dma prenosy, a podobne veci (predevsim napr. prenosy mezi agp a pameti, ...) ...

Ty do toho nevidíš, ale já naštěstí ano. A už jsem o tom mluvil. Napojen "přímo" je pouze synchronní čipset.

Přepínání mezi synchronní a asynchronní prácí s pamětí nebylo možné nikdy, čipset který by umožňoval synchronní a asynchronní práci totiž neexistuje! Pojem pseudo-synchronous nemá se synchronní prácí absolutně nic společného.

Pokud je řadič v procesoru, je třeba synchronizovat pouze CLK pamětí s CLK procesoru. Už ale není nutné synchronizovat s FSB, protože data proudí přímo do procesoru po dráze taktované stejnou frekvencí (viz článek). Synchronizace je vidět pouze při přístupu k HyperTransport, to je ale proti koncepci s FSB značně omezený počet přístupů, navíc HyperTransport běží na mnohem vyšší frekvenci než FSB, takže synchronizování je rychlejší a rychlost přenosu jednotlivých dat je vyšší.

Co je potřeba vysvětlovat na přenosech mezi AGP a pamětí? Grafika si prostě vyžádá přístup do paměti, tento požadavek dorazí do řadiče pamětí (v CPU) a ten ho provede. Výhodou oproti řadiči v north bridge je to, že procesor teoreticky může určovat prioritu jednotlivých přístupů podle aktuální situace (požadavků na data do CPU atp.).

kdyz do toho tak vidis, tak uz k tomu neco konecne rekni, ... nicmene jsem rad zes konecne pochopil ze dnesni pojeti fsb je neco jineho nez drive (synchroni prime napojeni na dram radic (ktery pak pracuje s pametmi synchrone ci asynchorone)), o tom totiz byla rec ...

jen hledej ...

abych to upresnil synchonizovat se bude muset tak ci tak dvakrat, jde pouze o to mezi jakyma frekvencema, a taky je velky rozdil jetli jde o cteni nebo zapis, tak ci tak jedna se o zanedbatelne hodnoty (ve srovnani s latenci samotnych pameti). Synchronizovat dvakrat i vpripade integrovaneho ddr radice, je nutne protoze se stale jedna o samotny ddr radic, ale vzhledem k tomu ze bezi na frekvenci procesoru tak to bude minimalni ztrata (v idealnim pripade jen 1T (takt)). Pri cteni  (z pomalejsiho do rychlejsiho) je navic o jedno synchronizovani mene (respektive trva jen 1T). Takze se da odhadnot jednotlive spozdeni, pomer casu pri cteni:zapisu by se mel pohybovat asi kolem 1:2, a pomer mezi resenim s integrovanym ddr radicem a externim nortbridgem by mohl asi byt kolem 2:3. Ale tohle jsou hodnoty latence pouze pri prenosu mezi ddr a procesorem, ktere jsou zanedbatelne s porovnanim celkovych latenci pameti (ty se dnes pohybuji u desitkach az stovkach T, kdezto zpozdeni na prenosu pri cteni muze trvat asi 2-4T), navic tu jeste hraje roli cache, takze celkovou rychlost prenosu dat ovlivni integrovany ddr radic prakticky nemeritelne.

to znamena ze pokud budu mit dvou procesorovou sestavu (procesory se dvema 8bit HT linky) a AGP8x karta bude vyzadovat blok dat, tak krom toho ze mi integrovany ddr radic neprinese zadne vyhody (prenos bude dokonce pomalejsi), tak si jeste zahltim cely HT v systemu?

"jen hledej ..." - ??? co mám hledat? čipset umožňující synchronní a asynchronní práci s pamětí? No když nějaký takový znáš, tak nám ho prozraď.

O tom, jaký vliv bude mít integrovaný řadič pamětí na propustnost, se přesvědčíme za pár měsíců. Do té doby si mysli, co chceš, já mám jiný názor.

Ach pánové. Není nejmenší problém vám porozumět, ale evidentně v tom ani jeden nemáte zcela jasno, stejně tak jako já (a mylsím, že jasno v tom má jen pár expertů, kteří se tím živí).

Pravdou ale zůstává fakt, že mi není jasné, zda bude eliminace FSB při práci s pamětí tak podstatná. Pan Jurák má totiž pravdu v tom, že nejpodstatnější latence vznikají přímo v pamětech, Eagle má zase pravdu, že HyperTransport je v porovnání s FSB nebe a dudy.

Jenže jaký bude celkový dopad na výkon ... na to máme každý svůj názor. Já si počkám na měření s tím, že dopad stejně nezistíme, protože bude samozřejmě brán jako výkonový celkek. Takže je to vlastně marné. Radši sežeňte někoho, kdo tyto technologie vymýšlí a rozumí jim (zcela), aby nám to všem (nerad bych vás podceňoval, ale mám na vaše znalosti v tomto ohledu svůj názor, nemyslím, že jsou hlubší než moje) pořádně vysvětlil ;)

no nejak si najednou zmlknul ....

napr. VIA Apollo MVP3  (chces jeste poslat link???), a urcite dalsi (krom intelovskych FX,VX,HX a TX, ty umeli jen synchroni) ...

na zaver bych jen dodal ze integrovany radic urcite prinese mensi latence pri prenosu (moje odhady jsou 2T pri cteni, a v prumeru 4T pri zapisu) nez s pouzitim externiho dram radice pres fsb (odhadem 3-4T pri cteni, a v prumeru 6T pri zapisu (melo by plati asi pro 2.2GHz P4 @533)), nicmene vzhledem k tomu ze latence samotnych pameti jsou v radech desitek az stovek T, jsou tyto udaje zanedbatelne (svoji roli taky samozdrejme sehraje cache). Takze celkova pruchodnost pametoveho systemu bude srovnatelna (tedy lepsi nez v pripade stareho athlona). Hypertransport je urcite vec dobra (ale hub architektura intelu taky neni spatna), jen bych poznamanal ze jeho pruchodnost je zrejme 1.6GB/s (jeden 16bit nebo dva 8bit HT linky) a pruchodnost ddr systemu je 2.6GB/s, v pripade P4@533 ktery pro oba pripady pouziva jednu fsb je pruchodnost 4.2GB/s, je to tedy 1:1, nicmene v dobe uvedeni hammra by mel mit intel v prodeji procesory na 667fsb tady s 5.4GB/s. Jinak si ale samozdrejme pockejme na prvni realne testy ...

Až na to, že čipsety VIA pracují s pamětí pouze asynchronně nebo pseudo-sychronně. Synchronní práce totiž znamená, že paměti používají zcela stejný CLK jako FSB, což u čipsetů VIA nepoužívají. Jakmile čipset umožňuje měnit frekvenci pamětí nezávisle na FSB, jedná se o asynchronní práci (frekvence FSB != frekvenci pamětí) nebo pseudo-synchronní práci (frekvence FSB = frekvence pamětí, ale paměti nepoužívají stejný CLK). Při stejné očekávané frekvenci FSB a pamětí je pochopitelně lepší synchroní práce (viz i440BX vs. i815), v opačném případě asynchronní (viz KX133 vs. AMD750).

Jistě, nejdůležitější je latence samotných pamětí, ty ale urychlit nelze, zatímco řadič poměrně dobře. Stačí se jenom podívat, co dokázala VIA implementací více bufferů udělat s KT266... KT266A je díky této menší úpravě mnohem lepší, takže nejen paměti rozhodují, ale i řadič. A ty latence 3-4T pro čtení a 6T při zápisu vzhledem k frekvenci P4 2,2 GHz nemůžeš myslet vážně. Je to mnohem víc. Vždyť jenom jeden cyklus čipsetu i845 při 133 MHz trvá přes 16T procesoru.

ne, asynchroni = pseudo-synchroni, jen drive (v dobe socket7) se spise pouzivalo oznaceni pseudo-synchroni, protoze slovo asynchroni (napojeni na dram radic) se casto zamenovalo za asynchroni rezim pameti (tedy fpm, edo, ...), coz je neco jineho. Prosim, snad umis pouzivat najaky ten vyhledavac, tak si tyhle informace najdi (doporucuji hledat neco jako "pseudo synchronous dram mode").

ano se spatne navrzenym dram radicem, lze udelat hodne veci (viz via) jenze o tech ja nemluvim, ja vedu rec o tech dobre navrzenych (intel, (s nejakyma vyjimkama jako i820 a spol)). Ano pri 1T 133fsb utece asi 16T procesoru (pri asi 2.2GHz), jenze tady neni rec o 133, ale o 533, i ikdyz jde o qdr, tak se prece data neposilaji v jednom okamziku, ale ve ctyrech (na lo-hi, hi, hi-lo a lo), tedy data se prenaseni po skutecne frekvenci 533MHz (i pres to ze clk je jen 133). Tedy napr. cteni by v pripade dram na fsb, mohlo vypadat takhle (v idealni pripade): pote co jsou data dostupne v dram radici pudou cekat maximalne jeden takt qdr, coz odpovida 1T-4T, tedy v prumeru 2.5T, dale pote co jsou na fsb si je muze prevzit nasledujici takt primo procesor, tudiz 1T, a 2.5T + 1T = asi 3 az 4T. V pripade hammra to bude 1+1T = 2T (opet v idealnim pripade). Pri zapisu to bude 1-4T cekani na fsb, a dalsich 1-8T cekani na ddr, tedy z prumerovano 2.5T+4.5T= 6 az 8T.V pripade hammra to bude asi 1T + 4.5T = 5 az 7T. Samozdrejme ve skutecnosti na to bude mit vliv vice veci, jenze ty budou jak u integrovaneho ddr radice, tak u radice na fsb, a navic to bude stale zanedbatelne...

Hezky jsem si počet'. Díky.

Já taky, díky 

...takychto prezentacii som uz videl tony, radsej si pockam na realny produkt, uvidime, ci sa zase vytiahnu...

Ja taky. Ale ne v cestine.