Osobnosti počítačové historie

Alan Shugart: Říkají mu otec diskety a pevného disku, ale byl spíš jejich porodník

  • Diskety a pevné disky napomohly rozmachu osobních počítačů
  • U jejich zrodu stál Alan Shugart
  • Pomohl na svět standardizovaným disketám a později i harddiskům
Kapitoly článku

Disketa a pevný disk jsou zcela zásadní technologie, které umožnily milionům lidí počítače efektivně používat. Dá se říci, že bez nich by vznik moderního mikropočítače nebyl možný, protože by šlo o zařízení bez schopnosti spolehlivě uchovávat data.

Disketa i pevný disk byly vymyšleny týmy šikovných inženýrů, ovšem za jejich „otce“ je poněkud paradoxně považován Alan Shugart. Ano, u obou těchto vynálezů byl, ale jak si povíme, ve skutečnosti sám nic z toho nevynalezl, ba co víc, některé přelomové kroky byly učiněny zcela bez jeho účasti.

Alan Shugart

Inženýr a konstruktér, který se podílel na vývoji první disketové jednotky a následných standardů disket. Rovněž je spolutvůrcem pevných disků a založil firmu Seagate.

Klepněte pro větší obrázek

  • narození: 27. září 1930
  • úmrtí: 12. prosince 2006
  • původ: USA

Narodil se v roce 1930 v Los Angeles a vystudoval inženýrskou fyziku na baptistické univerzitě v Redlands. Ta nepatří k těm nejlepším a nejznámějším vzdělávacím institucím v USA, leč Shugart byl šikovný žák a tak získal ihned po škole v roce 1951 místo v IBM.

Zpočátku nešlo o nijak závratný job – účtovací stroje s děrnou páskou, což byla tehdejší běžná technologie uchování informací. Za čtyři roky si v IBM povšimli, že jde o talentovaného inženýra, takže v roce 1955 mohl nastoupit do vývojové laboratoře v San Jose. Šlo o zásadní událost jeho kariéry. Ocitl se totiž v centru dění, ve chvíli, kdy byl vyvíjen přelomový vynález historie výpočetní techniky. První pevný disk.

Začátky v IBM

Jeho vývoj trval několik let a hotový byl v roce 1958. Měl tehdy neskutečnou kapacitu (necelých 5 MB) a rychlost (cca 8kb/sec), což umožnilo realizovat aplikace s rozsáhlými databázemi s prakticky okamžitým přístupem k jednotlivým položkám.

Samozřejmě, nebyl nijak přenosný, právě naopak, šlo o velkou krabici. Obsahoval padesát 24‘‘ magnetických disků, na nichž byla data zapisována. Pevný disk tehdy vážil kolem tuny, takže při výstavbě počítačového střediska jste si se silou svých paží rozhodně nevystačili. Už při vývoji bylo evidentní, že by disk zvládl vyšší kapacitu, ale s tím nesouhlasil management IBM, protože si nedokázal představit, že by více informací zákazníci potřebovali.

V této době IBM své stroje většinou pronajímala, než aby je zákazníkům prodávala. Nájem tohoto disku stál 750 dolarů měsíčně, no a protože jste pro chlazení potřebovali kompresor, ten byl pronajímán za dalších 150. Je možná škoda, že dnes už kompresor k používání počítačů nepotřebujeme. Mohlo by to být zajímavé.

Klepněte pro větší obrázek
Úložiště dat pro počítače ze šedesátých let. Tunová almara zvaná IBM 1301

IBM technologii dále vylepšovala a Alan Shugart stoupal ve firemní hierarchii. Spíše, než vývojář byl dobrý manažer, takže nakonec vedl vývojářský tým, který pracoval na dalším přelomovém typu disku, IBM 1301. Ten byl uveden na trh roku 1961 a šlo v podstatě o disk, jehož principy byly posléze užívány v dalších mnohem menších a výkonnějších následovnících.

Na rozdíl od předcházejících modelů, které obsahovaly pouze jednu hlavu pro všechny magnetické disky, 1301 představil koncept, kdy pro každý magnetický disk byla k dispozici hlava, vznášející se nad ním na vzduchovém polštáři vytvořeném rychlou rotací disku. To samozřejmě přineslo mnohem vyšší čtecí i přístupovou dobu. Kapacita se také navýšila na cca 25 MB (50 MB pro Model 2).

O rok později přišla s modelem IBM 1311, který obsahoval vyměnitelný diskový zásobník, takže jste si tento 2MB pevný disk mohli měnit dle libosti. Kapacita ušla, ale pochopitelně nešlo o kapesní záležitost. Pro počítačový průmysl šlo ale o další zlom, protože najednou bylo možné mít v zásobě mnoho disků a data používat tehdy, když byla potřeba.

Přichází diskety

Shugart i nadále stoupal v pozicích, až se nakonec stal šéfem vývojového centra pro vývoj záznamových médií. V roce 1967 dostal další přelomový úkol. Vymyslet jednoduchý a levný způsob, jak k zákazníkům distribuovat novou verzi firmwaru pro jejich počítače, případně nějaké diagnostické programy, které by bylo možné lehce nahrát do mainframu. Tento proces zvaný „Initial Control Program Load“ považovala IBM za to nejdůležitější – snadné přenášení dat ji v tu chvíli nezajímalo.

IBM totiž řešila problém, jak na svém populárním systému System/360 měnit firmware. Ten byl uložen v nepřepisovatelné paměti ROM, takže jakákoliv oprava chyb či vylepšení znamenalo měnit paměťový modul. No a v šedesátých létech to opravdu ještě nebyl malý černý „šváb“, ale velká krabice. Pro nástupce System/370 byla plánovaná polovodičová paměť, která si ale data po odpojení proudu neuchovala a bylo nutné tedy firmware odněkud nahrát.

Shugart nominoval Davida L. Nobleho jakožto šéfa týmu, který následně vyzkoušel několik možností. Zvažovaná byla magnetická páska, tedy médium důvěrně známé a používané, ale pomalé a neefektivní. Zkoušely se magnetické disky s drážkami, různé zásuvné moduly, ba dokonce i gramofonové desky.

Klepněte pro větší obrázek
IBM Minnow

Výsledkem experimentů byl projekt Minnow, tedy použití pružného magnetického disku, který rotoval a čtecí data z něj byla schopna štěrbinou v obalu číst zapsaná data.

Disk byl tehdy považován za velmi malý – nějakých 200 mm (8‘‘), co to je, že. Kapacita byla 80 kB, což na nahrání základního firmwaru stačilo. Disk měl osm otvorů značících začátek datových sektorů, aby se elektronika mohla snadno orientovat.

Až později nahradila IBM toto komplikované řešení pomocí jednoho indexového otvoru a počátky sektorů byly značeny zápisem, nikoliv dírou v médiu. Systém zprvu trpěl tím, že při používání se disk zaprášil a čtecí hlava se tím ušpinila a nepracovala spolehlivě. Proto byl obal diskety vystlán textilem, který povrch disku čistil.

Klepněte pro větší obrázek
Disketová mechanika velikosti 8‘‘ a srovnání s následovníkem velikosti 3,5"

V roce 1971 byla představena první disketová mechanika 23FD, která ale neuměla na diskety zapisovat, pouze číst její obsah a to jen z jedné strany. Uživatelé počítačů tak mohli nahrávat do svých mainframů firmware velice jednoduše a rychle. V IBM přitom existovala speciální jednotka zvaná Mackerel, která tyto diskety dokázala zapisovat. Bylo to velké vítězství, jenže… Jenže Alan Shugart už u toho nebyl.

Témata článku: Apple, Historie, USA, IBM, Osobnosti počítačové historie, Paměti, Seagate, Atari, San Jose, Shugart, Firmware, Los Angeles, Alan Shugart, Santa Cruz, Kapacita, Wang, Vedení firmy, Matshushita, Disk, Tanda, Mikropočítač, Seagate technologie, Pevný disk, Memorex, Sinclair


Určitě si přečtěte

7 nejvýkonnějších jaderných elektráren světa: Temelín ani Dukovany si neškrtnou

7 nejvýkonnějších jaderných elektráren světa: Temelín ani Dukovany si neškrtnou

** Představíme vám sedm nejvýkonnějších jaderných elektráren ** Srovnáme je s Temelínem, Dukovany a největší solární farmou ** Naznačíme, kde tkví hlavní výhody tohoto zdroje elektřiny

Karel Kilián | 98

Šmírování na Street View: Koukněte se, co zachytily kamery Googlu

Šmírování na Street View: Koukněte se, co zachytily kamery Googlu

Google stále fotí celý svět do své služby Street View. A novodobou zábavou je hledat v mapách Googlu vtipné záběry. Podívejte se na výběr nejlepších!

redakce | 46

Modelářský zázrak: Maketa raketoplánu Columbia, která létá jako skutečná raketa

Modelářský zázrak: Maketa raketoplánu Columbia, která létá jako skutečná raketa

** Model raketoplánu Columbia od českého konstruktéra umí i létat ** Obdivuhodný model si vzal 1600 hodin práce ** Podívejte se na fotografie ze stavby a prvního letu

Karel Jeřábek | 23

Tohle tak jednou zažít: Nová vzducholoď Airlander 10 s prosklenou podlahou

Tohle tak jednou zažít: Nová vzducholoď Airlander 10 s prosklenou podlahou

** Airlander 10 nabídne plavby vzduchem v interiéru s prosklenou podlahou ** Luxusní vzducholoď byla původně vyvíjena pro vojenské účely ** Počítá se s třídenními „kochacími“ výlety za poznáním

Karel Kilián | 7



Aktuální číslo časopisu Computer

Test 9 levných notebooků

Jak na digitalizaci fotek

Otestovali jsme chytré osobní váhy

Ohebné displeje: budoucnost či slepá cesta?