Takzvaná umělá inteligence udělala za posledních několik let obrovský pokrok. Aktuálně světem hýbe například platforma ChatGPT, která je schopná komunikovat s člověkem tak, že to mnohdy dává hlavu i patu. Je to užitečný pomocník, nebo díky ní lidské mozky zakrní?
Některé světové univerzity už začaly bojovat s umělou inteligencí. Respektive proti jejímu zneužití v případě psaní odborných prací. Adam Herout z Fakulty informačních technologií brněnského Vysokého učení technického však bere AI v této oblasti spíš jako pomocníka. „Současné textové umělé inteligence jsou docela dobré v generování plků a omáček, ale neudělají za studenta návrh řešení a jeho vyhodnocení,“ podotýká Herout, který se mimo jiné věnuje tématu lidského vnímání a IT.
Zaměřujete se možnosti komunikace mezi počítačem a člověkem. Postoupila vlastně tato oblast od definice umělé inteligence od Alana Turinga v polovině minulého století?
Slovo počítač vzniklo kdysi dávno, kdy počítače skutečně sloužily hlavně k tomu, aby něco spočítaly – operátor do počítače zadal čísla popisující nějaký problém a vypadla mu čísla s řešením. Dneska má počítač nejčastěji podobu chytrého telefonu a ten lidi téměř nepoužívají, aby s ním něco spočítali, ale telefon je opravdu intimním společníkem každého člověka. Pořizuje fotky, rezervuje ubytování, zařizuje všechnu komunikaci, hlídá nám kalendář, stará se nám o informace a zábavu.
Někde vevnitř počítač telefon pořád počítá, ale pro uživatele se chová jako kamarád, asistent, kouzelný džin. Počítač je zdrojem radosti a trápení. Láska dvou lidí dnes nejčastěji vzniká a rozvíjí se přes textové zprávy, emoji, obrázky, fotky. Duše člověka komunikuje s telefonem, ten s dalším telefonem a až ten s tou druhou duší. To je síla, ne?
Kdo je Adam Herout
Na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně působí Adam Herout jako zástupce Ústavu počítačové grafiky a multimédií. V roce 2015 se ve svých 37 letech stal jedním z nejmladších profesorů VUT. Garantuje a učí předměty Počítačová grafika, Tvorba aplikací pro mobilní zařízení a Uživatelská zkušenost a návrh uživatelských rozhraní a služeb. Mimo to specializuje se na počítačové vidění a spoluzaložil i stejně zaměřené firmy Angelcam nebo Veracity Protocol. Ve svém výzkumu se také zabývá tím, jak lidé a počítače vnímají různé stupnice. „Třeba škála škaredý – hezký. Na této stupnici může být něco hodně škaredé, maličko škaredé, neutrální, celkem hezké, velmi hezké, nejhezčí na světě. Takovým stupnicím lidé rozumí přirozeně od nejútlejšího věku, ale pro počítač jsou to prostě jen různá slova,“ vysvětluje Adam Herout. Cílem tohoto projektu je pochopit, jakým způsobem se liší komunikační vzorce lidí a počítačů.
Dokážete si jako vyučující představit, že umělá inteligence dnes dokáže napsat například diplomové práce a jejich vedoucí nebo oponent na to nepřijde?
Já se vždycky ježím, když někdo říká „napsat diplomku“. Jmenuje se to diplomová práce a práce se dělá. Až se práce udělá, tak se o ní napíše písemná zpráva. Vedoucí a oponent se v první řadě mají zajímat o to, co student udělal, s čím přišel, co jsou jeho myšlenky a práce. Jak tak čtu ty písemné zprávy, vždycky tam je popis té studentovy práce a pak tam jsou takové obecné plky a omáčky. Současné textové umělé inteligence jsou docela dobré v generování těch plků a omáček, ale neudělají za studenta návrh řešení a jeho vyhodnocení.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
