Bylo nebylo, ve známém městě kocourkově býval vždy rybník bahňálek. Byl přímo ve středu malebné vísky ověnčený prstencem rákosí a staletých dubů. Místní vesničené se v něm s oblibou ráchali a občas se jim podařilo vyrýt si v blátě i strouhu, v níž se dalo i obstojně plavat čubičkou. Ale ani to neodrazovalo koupajícichtivou většinu vesničanů a i tak se přišli i ti nejméně závislí čas od času smočit v této blahodárné hroudě mokré hlíny. Jejich vášeň přehlížela i zpoplatnění které nastolili radní; to bylo tarifikované podle stráveného času plácáním se v louži, nebo jen sluněním se okolo. Nu což, radnice to tu vybudovala a jsme jí vděční, už jen pro nedostatek jiných nádrží v širém okolí. Kdo by se taky vztěkal, vždyť za hluboké noci v zimě při -10stupních nastupoval velice výhodný tarif, při kterém se jako vstupné dávala jen levá zadní noha živého chovného býka!
Čas plynul a vesničanům styl čubičky byl stále méně a méně po chuti. Na olympiádě sledovali úžasneho Torba, plavajícího všemožnými styly, dokonce i na zádech! Odevšad se začínaly rozšiřovat historky o šťastlivcích z okolních států, jež byl tento luxus umožněn, některým dokonce nepřetržitě!
I začali se radní dohadovat o tom, že přeci Kocourkov není natolik zaostalý, že přece existují i některé ruské vesnice, co nemají ani studnu. I tu přišel návrh na supr čup zahraniční technologii - spočívala v prohloubení bahňálku a jeho vydláždění, rozdělení na mnoho drah a celkovém rozšíření. Tento návrh vyvolal všeobecný rozruch, nejen tím, že se mluvilo o výšce vody celých 20cm, ale o tom, že v neruských státech lze na takovýto kolos dokonce koupit permanentku!
I začalo složité budování a z řad obyvatel bylo vybráno nemálo dobrovolníků. Vše dychtivě kolemjdoucí sledovali, jak se bagruje, jak se používají nové kachličky, sice lepené naruby, ale to nikoho nezajímalo, snad přece ví co dělají? I přišli i první zkušební provozy a dědinou se rozléhaly nadšené skřeky plácajících se ve 30 cm vody, že sice chytli zase plíseň ale už doplavali do prostřed bazénu!
Nebudu vás napínat, z prvního spuštění nic nebylo, všichni byli nadšení z krásného aquaparku, celého nablýskaného bez střechy a šikmo postaveného, ale nikomu se nechtělo dávat vedle nevlastní sestry za každých uplavaných 10m i svoje levé varle jako nadstandartní poplatek. A tak z dlouholetého snu opět sešlo...
...až se tu najednou objevily pověry o jakémsi novém modelu - ten má dokonce 1m vody v základní nabídce! a co navíc, měl by být nepoměrně levnější! A tak sen znovu nabyl svého lesku, o to většího pak po prohlášení a sdělení radnice o nových tarifech - za měsíc plavání pouhá tchýně a můžete uplavat kolik chcete!
Vlna nadšení neznala mezí, někteří sice stále mluvili něco o tom, že tchýni nemají a že se budou muset stále jenom rochnit v bahňálku. Radnice byla najednou přeplněna objednávkami, ale protože se vším počítali, měli už na vše připravený systém - potrubní poštu - objednávku tedy posílali tímto osvědčeným způsobem - list papíru se dal do trubky a uzavřel, po té se poslal svému nadřízenému či podřízenému až vše dospělo k cílovému bodu.. všichni věděli že by bylo rychlejší zavolat telefounem, ale radniční se rádi drželi svých tradic. Takovýmto způsobém fungovala též velice efektivní komunikace s jednotlivými PAB (poskytovateli aqaparkového bazénu) se kterým se dostali někdy i pod rekordní 3 týdny za vydání permanentky a nastavení obou vstupních dveří.
Celý nový bazén měl též svoje zvláštnosti - po otevření zakódované skříňky bylo ještě nutné otevřít trezor. V tomto byla až přístupná klika ke vstupním dveřím! Ovšem je to jen malé zdržení, pak už jen člověk prošel místností, kde mu vyměnili plavky za jiné a pak už mohl s chutí vhupsnout do bazénu.
S postupem času ovšem nadšení opadalo, a lidé si začali uvědomovat, že v některých okolních vesnicích mají lepší 2m bazény se skokánky a to dokonce jen za půl tchýně a dva ukazováčky, o zahraniční nabídce nemluvě! Tak bylo nařízeno, že kocourkov přece nemůže zaostávat a po rozsáhlé studii zohledňující všechny aspekty bylo rozhodnuto - budeme regulovat, buď za půl tchýně nebo 2m!
Už necelý měsíc po vypršení ultimáta přišli radniční novou koncepcí - napustí víc vody, ale každý dostane škrtící plavky, které plavci po uplavání 5km způsobí nesmírnou bolest a odřežou mu kus šourku za každých dalších 500m. Nu což, většina uživatelů stejně uplave jen 3km v průměru, hájil se institut radnice.
Jednoho dne se ovšem začalo projevovat to, co bylo ohlášeno už při slavnostním napuštění - jednu dráhu bude sdílet až 50 plavců! no co, doteď to údajně nevadilo a kapacita bazénu se zdála dostatečná i pro víc lidí, než pro ty co si nakoupili průkazku.
Ovšem čeho se plavci nenadáli, jednoho dne přišli do bazénu a jeho dno nepoznávali - bylo hrubé, nerovné a špičaté, místy mělo hloubku svých 2m, ale v některých místech museli vycházet z bazénu a obcházet malé ostrůvky! A co víc, ne že by se bazén plnil rovnoměrně, ale plnil se po drahách. a tak se stalo, že každou dráhu sdílelo 50 uživatelů, někteří byli rodilí sportovci, kteří naplavou hodně kilometrů, někteří byli hráči vodního póla, ovšem zjistili, že při tahu na bránu se jim najednou z vody zvedl malinkatý ostrůvek a bylo po vyložené šanci...
co víc? chudáci hráči vodního póla, kteří v rámci týmové hry hráli samozřejmě v jednom prostoru, tak dálkoví plavci vymysleli nový fígl - odřezali si končetiny a trup na několik částí a plavali ve více drahách najednou a tím měli vlastně stále stejnou průměrnou hloubku!
Co z našeho příběhu plyne? Co by člověk čekal od kocourkova, vždyť stačí se rozřezat na mnoho kousků a chudák důchodce, co jsi jde omočit zadek musí se smočením čekat až levý ušní boltec udělá otočku. Hráči vodního póla ztrácejí naděje, polovinu gólových šancí jim ničí nezbedné ostrůvky co se objevují zničehonic uprostřed bazénu. Důchodci se plácají na mělčinách a lamentují, že v bahňálku byli mokří rychleji. Všichni jen nechápavě zírají, proč najednou ze dne na den mají místo 2m hloubky pouhých 30cm v průměru. Nezbývá se jen divit proč radniční nevyužívají i sousední volné dráhy aby využili celý bazén, ale cíl byl splněn, v kocourkově je aquapark....
(tento příspěvek nemá být vtipný ale hořký a ať si ho každý pochopí jak chce)