ADSL v roce 2004: Čeká nás stagnace nebo „velký třesk“?

V dnešním článku bych se alespoň pokusil nahlédnout do budoucnosti českého telekomunikačního trhu a odhadnout vývoj u jednotlivých druhů připojení v následujících 12 měsících. Sice jakýmkoliv odhadem týkajícím se nárůstu počtu uživatelů riskuji, že když se můj odhad bude výrazně lišit od skutečnosti, kritice čtenářů i internetových odborníků neuniknu, loni mi to ale vyšlo.
ADSL v roce 2004: Čeká nás stagnace nebo „velký třesk“?

Na přelomu roku se téměř na každém významnějším technicky zaměřeném serveru objevily články, jejichž autoři se snažili zhodnotit uplynulý rok z pohledu uživatele internetu. Z těchto článků jsme se dozvěděli, co všechno se událo v roce 2003, kolik přípojek nainstaloval který operátor, kolik lidí si pořídilo paušální GPRS nebo kolik nových bezdrátových sítí nám ve kterém regionu vyrostlo. V dnešním článku bych se alespoň pokusil nahlédnout do budoucnosti českého telekomunikačního trhu a odhadnout vývoj u jednotlivých druhů připojení v následujících 12 měsících.

Čím vším může překvapit ADSL?

Klepněte pro větší obrázekPo pravdě řečeno, jakýmkoliv odhadem týkajícím se nárůstu počtu uživatelů riskuji, že když se můj odhad bude výrazně lišit od skutečnosti, kritice čtenářů i internetových odborníků neuniknu. Minulé léto jsem v odpovědích na otázky uživatelů tipoval, že do konce roku bude v ČR zrealizováno zhruba 12 až 13 tisíc připojení. Konečné číslo bylo den před Štědrým dnem zhruba 14 100 zřízených přípojek. Kdybych tiskové oddělení ČTc chytil za slovo, také o tomto údaji by bylo možno s úspěchem pochybovat. Počet zřízených přípojek se nemusí nutně shodovat s počtem uživatelů (je zde oprávněný důvod k vyslovení domněnky, že po dvojnásobném pokusu zavést agregaci u služeb ADSL a následném zpomalení rychlosti u některých uživatelů pod úroveň dial-upu se tyto kroky ČTc neobešly bez odezvy ze strany uživatelů).

Při prognóze vývoje „vysokorychlostního ADSL“ musíme v tomto roce brát v úvahu hned několik faktorů. Při spuštění ADSL v roce 2003 neexistovala plnohodnotná konkurence v oblasti paušálního připojení (provozovatelé bezdrátových sítí mi snad prominou, ale nezapomínejme, že se jedná o stav před 12 měsíci). Navíc zde byla početná skupina technicky zaměřených uživatelů, kteří na ADSL skutečně čekali dost dlouho, takže by se dalo prohlásit, že tato technologie měla při svém startu v ČR všechny předpoklady stát se trhákem roku. Přesto se tak nestalo. Na otázku proč se snažilo odpovědět hned několik odborníků.

Být v dosahu neznamená mít možnost se připojit

Z čistě technického hlediska byla tato technologie teoreticky dostupná v 295 lokalitách po celém území ČR. Převedeno na součet portů na všech DSLAMech to představovalo zhruba 24 000 volných portů (což odpovídá poměru 1 port na cca 70 pevných linek) . Údaje tiskového oddělení Českého Telecomu o počtu telefonních linek v dosahu ADSL a procentech obyvatelstva s možností si tuto službu objednat je tedy nutné brát s rezervou. Podle Českého Telecomu jeho nabídka ADSL "pokrývala" 1 678 000 pevných linek, což by odpovídalo cca 44 procentům všech jeho pevných linek. Je totiž velký rozdíl v údaji, kolik lidí je v dosahu technologie a pro kolik lidí jsou v té době současně také volné porty na ústředně.

V roce 2003 byla navíc velká část ústředen osazena starším typem DSLAMů, které neumožňují dodatečné rozšíření o další volné porty. Mohla tedy nastat situace, kdy zájem uživatelů v dané lokalitě převyšoval technické možnosti namontovaného zařízení. Přestože teoreticky je pro ně ADSL technicky dostupné, ve skutečnosti není možno na jejich přípojce tuto službu instalovat.

Pro prvních šest měsíců letošního roku máme po technické stránce už také jasno. Přibude 100 nových lokalit, teoreticky na ADSL dosáhne mnohem větší počet obyvatel. Ve skutečnosti už je však výpočet poněkud složitější. Lze totiž předpokládat, že nově montované DSLAMy už umožňují dodatečné rozšíření, takže z jejich počtu nebo nově pokrytých lokalit lze jen těžko odvodit počet portů, které budou připravené pro nové zájemce o službu ADSL.

O opravdu hrubý odhad se pokusil opět pan Jiří Peterka, který při svých výpočtech vychází z čísel udávaných ČTc.

Jestliže se dostupnost ADSL v první polovině roku 2004 má rozšířit na 2 280 000 zákazníků a byl by zachován dosavadní poměr (1 port na 70 pevných linek), pak by to znamenalo přírůstek zhruba 8 570 portů, celkem tedy 32 570 portů. Jak už jsem ale uvedl výše, podobná kalkulace by platila pouze v případě, kdyby Český Telecom používal i nadále staré typy DSLAMů nakoupených již před víc než dvěma lety.

Hodně také naznačuje stagnace počtu objednávek v závěru roku minulého a počátkem toho letošního. Na tento jev poukazuje i Jiří Peterka. Zmiňuje se o tiskových zprávách ČTc, kde ještě v listopadu tiskové oddělení ohlásilo 17 500 potvrzených objednávek, zatímco o dva měsíce později 20.1.2004 již uvádí pouze 17 000 tisíc potvrzených (technicky ověřených objednávek). Skutečně se tedy nabízí úvaha, že zatímco ve všech státech světa bez výjimky se v závěru roku překonávají rekordy v počtu zřízených přípojek (ve sledovaném období 3 let je každoročně druhá polovina roku silnější v nárůstu přípojek ADSL i kabelových modemů a výjimkou nejsou ani Slováci), naopak v ČR paradoxně dochází k dosti podstatnému útlumu.

Přibrzdí paušální GPRS rozvoj vysokorychlostního internetu?

Dalším faktorem, který výrazně ovlivní rozvoj vysokorychlostního Internetu, je podle mého názoru paušální GPRS připojení, které v současné době nabízejí hned dva ze tří mobilních operátorů. Jedná se skutečně o světový unikát, protože podle všech dostupných informací provozovali stejnou službu v době, kdy se rozhodoval o spuštění služby Eurotel pouze 2 světoví mobilní operátoři.

Dnes už známe i odpověď na otázku, co usnadnilo Eurotelu rozhodování. Sám Eurotel totiž přiznal, že konečné rozhodnutí padlo až ve chvíli, kdy obdrželi informace od Českého Telecomu, že paušál na dial-up v dohledné době jen tak neprojde. Vzpomeneme-li si, že v té době ještě stále probíhala bouřlivá jednání o paušálech na dial-up v rámci internetového fóra, je jistě zajímavé vědět, že zatímco se alternativní operátoři společně s ČTÚ a zástupci uživatelů snažili najít nějaké řešení, v Telecomu a Eurotelu již měli jasno. Ať už jsou moje úvahy pravdivé nebo je skutečnost ještě trochu jiná, je rozhodně dobře, že se objevila na trhu možnost paušálního připojení za lidovou cenu.

Když počátkem listopadu oznámil Eurotel překročení hranice 13 tisíc uživatelů služby Data Nonstop a předběhl tak ADSL, tipovali jsme v přestávce konference „tel.con2003“, kolik uživatelů bude mít Eurotel do konce roku. Můj tip byl něco kolem 20 tisíc uživatelů, protože se již proslýchalo, že stejnou službu spustí i T-Mobile. Nakonec mi můj tip nevyšel a Eurotel měl k 31.12.2003 přesně 31 842 uživatelů služby Data Nonstop. Reklamní kampaň Eurotelu a konkurenčního T-mobile však nepolevovala ani v průběhu celého prvního měsíce tohoto roku. Pokud bylo tempo růstu podobné jako v prosinci 2003, je možné, že v době, kdy čtete tyto řádky, už Eurotelu do počtu 50 tisíc mnoho nechybí.

Proč zde mluvím o paušálním GPRS, když se tento způsob připojení zdaleka nemůže srovnávat s vysokorychlostním ADSL a zaměřuje se na úplně jinou cílovou skupinu uživatelů? Jedno totiž mají tyto technologie společné – jedná se o paušální způsob připojení. Nezáleží tedy na délce připojení ani na objemu přenesených dat (přestože u technologie ADSL už toto druhé pravidlo není už tak jednoznačné a rozhodně neplatí pro všechny nabízené varianty). Výhodou GPRS je jeho dostupnost, nevýhodou např. nízká rychlost.

ADSL je zatím dostupné v nesrovnatelně menším počtu lokalit, zato rychlostně několikanásobně GPRS převyšuje (alespoň by tomu tak mělo být). Bohužel realita je taková, že ještě dnes je řada uživatelů, kterým se po většinu dne pohybuje rychlost ADSL na hranici dial-upu a ani průměrná rychlost ADSL v ČR není právě důvodem k radosti. Podle měření serveru DSL.cz se průměrná rychlost pohybovala kolem 250 kb/s, sám Telecom na své tiskové konferenci mluvil o průměrné rychlosti 350 kb/s u základních variant s deklarovanou rychlostí 512 kb/s.

Porovnáme-li však tyto výsledky s průměrnými hodnotami dosahovanými na stejných variantách se stejnou hodnotou agregace v Anglii, zjistíme, že zde se průměrná rychlost pohybuje zhruba kolem 430 kb/s. Výsledky měření za měsíc leden dávají důvod k mírnému optimismu a signalizují, že rychlost u jednotlivých operátorů pomalu roste. Přidáme-li tedy ke všemu i nedávné doporučení ČTÚ adresované nespokojeným uživatelům (v podstatě říká, že s rychlostí ADSL u nás je vlastně všechno v pořádku a chyba je v uživatelích, kteří si nedostatečně prostudovali smluvní podmínky), není se vlastně čemu divit, že potenciální zájemci o ADSL už pozorněji sledují situaci kolem ADSL. Všechny závažné nedostatky, které celou službu provázejí už od začátku, samozřejmě berou v potaz při svém rozhodování, jestli si zvolit ADSL nebo jiný druh připojení.

GPRS je kvůli své nízké rychlosti vhodné pouze na prohlížení stránek a vyřizování elektronické pošty. ADSL je technologie, která má ambice mnohem vyšší, má však průměrný český uživatel na výběr nějaké aplikace, které by byly ušité na míru právě této technologii? Nepočítám nedávné pokusy společnosti Czech On Line s internetovým zpravodajstvím, které vyvolalo na tvářích uživatelů spíše pousmání a v horším případě rozpaky. Nebo se zeptám jinak. Nenasvědčují právě informace ČTc o počtu uživatelů, kteří nepřekročí hranici 3 GB, že většina uživatelů vysokorychlostního připojení ještě nenalezla způsob, jak s takovým připojením pracovat? Na co v předešlých řádcích narážím?

Ve státech EU by se podobný paušál na GPRS zřejmě nesetkal s velkou odezvou uživatelů (proč také, když zde každý měsíc přibývají desetitisíce ADSL přípojek a kabelových modemů), avšak v ČR je situace poněkud jiná. Počty uživatelů paušálního GPRS již teď naznačují, že hranice 100 tisíc uživatelů vůbec není nereálná, vše záleží pouze na tom jestli jsou oba mobilní operátoři připraveni na obrovský zájem ze strany uživatelů a jestli si v budoucnu vystačí pouze s posilováním kapacity na jednotlivých vysílačích, nebo jestli mají v záloze jiné řešení. Do hry ještě stále může vstoupit také třetí operátor Oskar, který už několikrát dokázal svým konkurentům pěkně zamotat hlavu.

Abych však odpověděl na otázku, kterou pokládá podtitulek tohoto článku. Paušální GPRS připojení určitě ovlivní rozvoj ADSL u nás velmi výrazným způsobem a zpomalí tempo nárůstu počtu uživatelů ADSL. Na druhé straně - za jistých okolností se může stát také velmi významným „stimulujícím faktorem“. Paušální GPRS totiž není konkurencí jenom pro ADSL, ale také zejména pro klasický dial-up nebo bezdrátové připojení. Především svojí cenou a dostupností tak nutí všechny poskytovatele připojení k internetu v ČR, aby přehodnotili své plány do budoucna a vyvíjeli mnohem větší aktivitu, než tomu bylo doposud. Navíc dlouhotrvající stagnaci v oblasti vysokorychlostního připojení si ČR s ohledem k blížícímu se vstupu do EU a k závazkům, které z toho pro nás vyplývají, už zřejmě nemůže dovolit.

Do hry vstupuje také paušál na dial-up

Před několika dny krátce po sobě představil Český Telecom a společnost GTS novou podobu intervalových paušálů. Z pohledu běžného zákazníka se jedná o opravdový „průlom“ v myšlení ČTc, z pohledu alternativních operátorů a technicky více založených uživatelů internetu jen o malý krůček ke skutečným paušálům. Problém spočívá v tom, že ačkoliv všichni koncoví uživatelé tohoto nového tarifního programu zaplatí ČTc nebo GTS určitý paušální poplatek a nemusí se v období mimo špičku ohlížet na „prosurfované minuty“, tak každý operátor, který by chtěl podobně jako GTS takový tarif svým zákazníkům nabídnout, by musel ČTc zaplatit za skutečně provolané minuty.

Stručně řečeno, je velmi pravděpodobné, že si takovýto paušál objednají především uživatelé, kterým nestačí pouhá půlhodinka denně, ale budou si chtít dlouho očekávaný paušál pořádně užít. V takovém případě už ale operátor riskuje, že bude muset ČTc zaplatit mnohem víc, než vybere od svého zákazníka. To je také jeden z důvodů, proč se zatím ostatní alternativní operátoři do nové služby moc nehrnou (v tomto článku naleznete všechny důvody, proč se ostatním AO nové paušály nelíbí a jaké požadují řešení). Velmi zajímavý fakt ale je, že Český Telecom se už zřejmě neobává přetížení své sítě, jak tomu bylo doposud, a operátoři tak po něm celkem oprávněně požadují urychlené zahájení pilotního projektu založeného na modelu „FRIACO“. Velmi zjednodušeně vysvětleno by FRIACO umožňovalo, aby i alternativní operátor platil ČTc paušálně a ne za každou minutu, jak je tomu v současné době. Dost těžko odhadnout, která z nesvářených stran ustoupí, nebo jestli novou službu opět nepozastaví ČTÚ, který už o to byl ze strany ostatních operátorů požádán. Jisté však je, že ze strany uživatelů je o paušály velký zájem. Za první 2 dny zaznamenala společnost GTS již 500 registrovaných uživatelů a sám ČTc má již 700 zájemců o svůj pilotní projekt.

Co by se muselo u ADSL změnit, aby u nás nastal boom, v oblasti vysokorychlostního připojení?

Každý z nás má asi jinou představu o tom, co lze v oblasti vysokorychlostního připojení považovat za „boom“. U zemí se srovnatelným počtem obyvatel a výkonností ekonomiky znamená „boom“ zhruba 10-20 tisíc nových přípojek čtvrtletně. Takových výsledků po celý uplynulý rok dosahovaly země jako Maďarsko a Portugalsko. Dokázaly se tak ve srovnáních zařadit mezi evropské velmoci, jakými jsou Francie, Anglie, Itálie či Německo. Podrobně se problematice počtu přípojek věnuji v článku „Analýza: pomalý nástup rychlého připojení“. Podobný počet zatím nedokázal ČTc zřídit ani za 10 měsíců trvání této služby u nás.

Co tedy českému ADSL chybí? Vše by se dalo shrnout do tří hlavních bodů:

1.) Masivní investice do této technologie a co nejrychlejší pokrytí většího počtu lokalit. Podle dostupných informací (vycházejících z odhadů samotného ČTc) by pokrytí zhruba 960 lokalit přišlo na 1,8 miliardy Kč a 1939 lokalit na 3,7 miliardy. Může si takové investice Telecom před svou plánovanou privatizací dovolit?

2.) Dobrá pověst! Bohužel po téměř roce uplynulém od spuštění této služby sklízí české ADSL oprávněně kritiku uživatelů. Je tedy vcelku pochopitelné, že potenciální zájemci dávají přednost alternativním způsobům připojení nebo vyčkávají, až se kvalita služby přece jen trochu zvýší. To, že Český Telecom za provozu odstraňoval jednotlivé nedostatky, je pochopitelné a logické. Nelogické mi však připadá, že se nesnažil už od začátku poučit na chybách zahraničních operátorů, kteří už mají s touto službou delší zkušenosti. Jak z této bryndy ven? Rozhlédnout se do okolních států, nesnažit se za každou cenu vymýšlet vlastní řešení, ale použít osvědčené postupy od zemí, které patří ve světě ADSL ke špičce.

3.) Dostatek důvodů pro uživatele, aby si ADSL pořídil. Tak, jako mobilní operátoři dokázali zákazníka „přesvědčit“, že bez mobilu to prostě nejde a naučili ho využívat SMS a MMS, tak i operátoři poskytující ADSL by měli něco nabídnout svým zákazníkům. Co může nabídnout uživatelům ADSL ČTc a ostatní alternativní operátoři? Zatím toho moc není.

Čtvrtým důvodem by mohl být ještě poměr nabízené kvality a ceny. Ačkoliv ČTc tvrdí, že nové ceny ADSL jsou nejnižší v Evropě, naše průzkumy ukazují, že tomu tak není. Je však celkem pochopitelné, že zákazníkovi žádná cena nebude dost nízká a poskytovatel služby bude vždy tvrdit, že níž už jít nemůže. Až čas ukáže kdo má v cenovém sporu pravdu. Osobně bych ale tipoval, že v průběhu roku 2004 bude muset cena ještě poklesnout, protože celková koncová cena včetně DPH a tarifu HOME Mini je stále dost vysoká na to, aby oslovila většinu českých domácností.

V úvodu článku jsem slíbil, že se pokusím odhadnout počet uživatelů ADSL na konci roku 2004. Jiří Hlavenka ve svém článku Rok 2003: jaký byl (III) - WiFi a ADSL vyslovuje názor, že rok 2004 bude co do počtu uživatelů lepší, než byl rok 2003. S tímto názorem nelze nesouhlasit, kdyby byl horší, bylo by to asi velmi smutné. Vezmeme-li však v úvahu nárůsty ve srovnatelných zemích z doby, kdy měli podobný počet uživatelů jako máme dnes my, a budeme předpokládat, že vývoj se i u nás bude ubírat podobným směrem, dopracujeme se k číslu zhruba 50 tisíc přípojek ke konci tohoto roku. Můj pesimistický odhad je někde kolem 40 tisíc přípojek. V žádném případě však nesdílím nadšení tiskového mluvčího ČTc Vladana Crhy, který podle ekonomického týdeníku EURO ani 100 tisíc přípojek nepovažuje za nereálné číslo. Co říci na úplný závěr? Snad pouze jediné. Jak rád bych se mýlil!

Autor Miloslav Sova je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny.

Diskuze (58) Další článek: Historické okénko – o myších a lidech

Témata článku: Byznys, Velký, Uplynulý rok, Nová linka, Následné zpomalení, Pomalý nástup, Podobný počet, Masivní rozšíření, Reality Show, Tisíc uživatelů, Početná skupina, Nový rok, Malý krůček, Udávaná doba, Stagnace, Podobná technologie, Volný port, Tito, Dobrá pověst, ADSL, velké pokrytí, Podobný způsob, Pravdivá informace, Dosah, Boom


Určitě si přečtěte

Dnes nastal konec Windows 7. Ale nepropadejte panice, počítač vám nastartuje i zítra

Dnes nastal konec Windows 7. Ale nepropadejte panice, počítač vám nastartuje i zítra

** Dnes končí podpora Windows 7 a systém formálně umírá ** Co to ale znamená v praxi a bude mi PC fungovat i zítra? ** A mohu i v lednu 2020 zdarma přejít na Windows 10?

Jakub Čížek | 121

Windows 10X už si můžete vyzkoušet. Novému systému Microsoft zjevně věří

Windows 10X už si můžete vyzkoušet. Novému systému Microsoft zjevně věří

** Windows 10X přijdou již ke konci roku ** Microsoft vydal emulátor, kde systém ukázal ** Vývojáři musí upravit své aplikace

Vladislav Kluska | 62

USA rozdávají chudým dotované telefony s Androidem. Jsou z Číny a plné virů

USA rozdávají chudým dotované telefony s Androidem. Jsou z Číny a plné virů

** Chudí Američané mohou dosáhnout na dotovaný mobil ** Jeden takový rozdává třeba tamní Virgin Mobile ** Má to jeden háček. Je prošpikovaný malwarem

Jakub Čížek | 46

Koupili jsme nejlevnější dron s kamerou. Stál nás 300 Kč a má rozměry kreditky

Koupili jsme nejlevnější dron s kamerou. Stál nás 300 Kč a má rozměry kreditky

** Kvalitní drony začínají na 10 000 Kč ** Šli jsme na to jinak a koupili ten nejlevnější s kamerou ** I když je to čínský šmejd, je s ním zábava

Jakub Čížek | 35

Šmírování kamerami Googlu: Koukněte, co šíleného se objevilo na Street View

Šmírování kamerami Googlu: Koukněte, co šíleného se objevilo na Street View

Google stále fotí celý svět do své služby Street View. A novodobou zábavou je hledat v mapách Googlu vtipné záběry. Podívejte se na výběr nejlepších!

redakce | 8



Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test autokamer

Test ATX skříní

Jak surfovat pohodlně

Sportovní aplikace

Jak funguje procesor