ADSL – svět, Evropa a my

Širokopásmové připojení v zahraničí

K širokopásmovému připojení patří zejména připojení pomocí technologie DSL, připojení s využitím rozvodů kabelové TV, satelitní připojení, FTTH (fiber to the home) a rychlé bezdrátové připojení.

Počátkem letošního roku bylo ve světě cca 30 miliónů uživatelů širokopásmového připojení těchto typů, přičemž koncem roku by toto číslo mělo stoupnout na 46 miliónů. K celosvětově nejpoužívanějšímu typu připojení patří technologie DSL s 24 milióny uživateli následovaná kabelovým připojením. Kabelové připojení vede zejména v USA, kde díky rozsáhlé infrastruktuře kabelových TV převyšuje DSL zhruba o třetinu. V rámci DSL patří mezi nejpoužívanější technologie asymetrická DSL neboli ADSL.

Přestože vysokorychlostní připojení k Internetu pomocí ADSL zatím využívá pouze malá část populace, vývoj v posledních měsících jednoznačně ukazuje, že vyspělé země nepovažují vysokorychlostní připojení k Internetu za luxus, jak se zřejmě domnívá Český Telecom.

Podle studie Evropské komise ADSL a kabelové modemy se stanou vedoucími technologiemi vysokorychlostního připojení, přičemž jejich rozšiřování v rámci jednotlivých evropských zemích bude záviset především na úrovni penetrace Internetu v dané zemi, na liberalizaci telekomunikačního trhu a na existenci konkurence mezi jednotlivými platformami poskytování Internetu. Do roku 2005 má být více než 50 % komutovaného připojení realizováno pomocí ADSL. To díky využití stávajících telefonních linek umožní při relativně nízkých nákladech připojit většinu evropských domácností.

Proč Evropa věnuje rychlému internetovému připojení takovou pozornost? Odpověď je velice jednoduchá, permanentní a rychlé internetové připojení za přijatelné ceny přináší do používání internetu zcela nový rozměr. Elektronická pošta funguje s okamžitou odezvou (není třeba se pětkrát denně připojovat ke zjištění nových zpráv). Stránky je možno prohlížet bez neustálého sledování počtu provolaných jednotek, funguje audio, video i stahování objemnějších souborů. Právě tyto vlastnosti umožní větší rozvoj práce z domova tzv. telecommutingu, možnost internetového vzdělávání spolu s většími příležitostmi zábavy a trávení volného času. Studie Information Technology Association of America z dubna 2002 ukazuje, že jednou z největších překážek práce z domova, která může částečně vyřešit problém nezaměstnanosti ve vyspělých zemích, je pomalé internetové připojení, které nedovoluje efektivní připojování k firemním sítím.

Nyní se podíváme na rozšíření širokopásmového připojení v některých zemích:

Velká Británie

Oftel – britský regulátor telekomunikačního trhu v červnu oznámil, že v Británii je v provozu cca 600 tisíc přípojek ADSL a kabelového připojení. Toto číslo se týdně zvyšuje zhruba o 20 tisíc nových uživatelů. Z těchto čísel Oftel usuzuje, že je zde něco mezi 250 tisíci až 300 tisíci uživateli ADSL. Od začátku roku 2002 se podle ZDNetu počet britských uživatelů připojených k širokopásmovému internetu zdvojnásobil. Jak britská vláda, tak Oftel podporují rychlé zavádění DSL. Právě tlak na razantní snížení cen u největšího poskytovatele, kterým je British Telecom, způsobil příliv nových uživatelů. Ke konci roku 2002 má mít možnost DSL připojení 70 % britského obyvatelstva, přičemž k pokrytí celé země má dojít podle představitelů Oftelu a British Telecomu do dvou let. V současné době hledá British Telecom hardware pro ústředny, který by umožnil efektivní provoz ADSL připojení v oblastech s malou poptávkou (malé obce a venkov). Masivní podpora státu v rozšiřování širokopásmového připojení byla vyvolána obavou o technologické zaostávání Velké Británie za ostatními vyspělými zeměmi. Nejnovější průzkum britského regulátora telekomunikačního trhu ukazuje, že ceny širokopásmového připojení se ve Velké Británii dostaly na stejnou úroveň jako v USA, Francii a Německu. Celkový pokles cen od začátku roku činí 39 %. Tady je názorně vidět, jak vypadá skutečná státní podpora novým technologiím a jak pracuje funkční telekomunikační regulátor. Český telekomunikační úřad, který jednou za dva roky odklepne Českému Telecomu zvýšení telefonních poplatků, se má co učit. Přičemž asi není pochyb, že Velká Británie je vyspělá země s fungující tržní ekonomikou.

Německo

Zhruba 2,2 miliónu německých zákazníků má na konci roku 2001 DSL připojení od Deutsche Telekom, což znamená více než 3,5násobek ve srovnání s koncem roku 1999. Že DLS technologie nepatří u našich západních sousedů k neznámým pojmům, se nejlépe přesvědčíte, pokud navštívíte stránky Deutsche Telekomu.

Rakousko

Podle zprávy eMarketeru bylo koncem roku 2001 připojeno k Internetu 1,6 milionu rakouských domácností, z toho činilo 1,36 miliónu standardní vytáčené připojení, 100 tisíc DSL a 140 tisíc kabelové připojení. Více než 53 % rakouských domácností s televizemi používá služby kabelové TV a tři čtvrtiny všech domácností budou mít do konce roku možnost přístupu k ADSL. Počet DSL připojení má podle průzkumů v roce 2002 překročit počet kabelových.

Kanada

Podle průzkumu NFO CFgroup téměř polovina kanadských uživatelů se standardním vytáčeným připojením je ochotna přejít na vysokorychlostní připojení k internetu, pokud dojde ke snížení měsíčních poplatků ze současných 29 dolarů na cenu mezi 13 až 16 dolary. Poskytovatelé na to reagovali právě zaváděnou službou v ceně 16 dolarů. Podle studie využívá dnes vysokorychlostního připojení 46 % všech připojených domácností, což znamená 12% nárůst oproti červenci minulého roku. Vysokorychlostní připojení je rozšířeno především ve velkých městech. Také se vám zdá těch 29 dolarů moc?

Japonsko

Podle japonského Ministerstva veřejné zprávy, pošt a telekomunikací má Japonsko v současné době přes 3 milióny uživatelů DSL připojení. Toto číslo by mělo do konce roku překročit 5 miliónů.

Jižní Korea

Podle jihokorejského Ministerstva komunikací a informatiky bude do konce roku 2002 k širokopásmovému internetu připojeno 80 % domácností. Ke konci června to bylo 9,21 miliónů domácností, což představuje asi 64 % z celkového počtu. Zpráva ministerstva nicméně poukazuje na to, že je zde stále ještě značný rozdíl mezi připojením městských a venkovských oblastí. Zajímavé je i to, že 74 % surfujících Korejců využívá internetové audio a video.

Z výše uvedených příkladů je naprosto jasné, že nám opět začíná ujíždět vlak. Alibistické tvrzení mluvčího Českého Telecomu, že rozšíření ADSL v evropských zemích je zatím velmi malé a dosahuje řádově procent, je sice pravdivé, na druhou stranu dosavadní letošní růsty naznačují, že než se nadějeme, bude penetrace širokopásmového připojení dosahovat desítek procent. To je v době, kdy u nás existuje pouze omezený testovací provoz ve velkých městech za nehorázně vysoké ceny přinejmenším varující.

Jak dlouho bude trvat pokrytí celé České republiky? Jak dlouho bude trvat, než se ceny dostanou na světovou úroveň? Jak je možné, že ceny v USA, Velké Británii, Francii, Německu a dalších státech jsou o tolik nižší než u nás? Má snad telefonní technik u British Telecomu o tolik nižší plat než jeho kolega u Českého Telecomu anebo snad metr kabelu stojí v Británii o tolik méně?

Všímáte si té absurdity, kdy Kanaďan s průměrným platem v přepočtu možná 40 000 korun volá po snížení měsíčního poplatku za širokopásmový Internet z 870 korun na 480 korun, přičemž jeho český protějšek s několikanásobně nižším platem zaplatí za datově omezené ADSL připojení nejméně 2 300 korun? A to se ještě musí přestěhovat do Prahy, Brna nebo Ostravy. Kdo za to může? Kdo chce, aby naše země byla technologicky zaostalá?

Výzva k rozšíření Internetu

Z předchozích řádků jste si mohli udělat představu o situaci v zahraničí. Situaci v České republice nejspíš znáte. I proto jsme iniciovali vznik Výzvy k rozšíření Internetu. Oponenti nám stále tvrdí, že naše požadavky nejsou oprávněné a přiměřené stavu telekomunikační sítě a trhu v České republice.

K počátku srpna výzvu podepsalo celkem 1 411 osob. Organizátoři výzvy navázali kontakt s ministrem bez portfeje Vladimírem Mlynářem, který má na starosti informatiku a oslovili tiskové oddělení Českého Telecomu s otázkami, které se týkají cenové politiky a plánovaného spuštění ADSL připojení. Dále se organizátoři hodlají se svými požadavky a návrhy obrátit na Český telekomunikační úřad a alternativní telekomunikační operátory.

Zde jsou některé statistické údaje, které ukazují rozložení signatářů výzvy z hlediska věku a dosaženého vzdělání.

Neméně zajímavé jsou výsledky ankety, ve které se respondenti vyjadřovali k maximální měsíční ceně za časově a datově neomezené připojení k Internetu.

Z obrázku je zřejmé, že měsíční poplatek za připojení k Internetu do výše 1 000 korun je ochotno zaplatit 62 % respondentů, pro 14 % respondentů je přípustnou hranicí 1 500 korun. Výsledky též naznačují, že se respondenti snažili reálně zhodnotit situaci na českém telekomunikačním trhu, takže volba do 500 korun nezískala nejvyšší počet hlasů. Otázkou však zůstává, zda by Český Telecom mohl vytvořit pro méně solventní zákazníky (studenti, důchodci, tělesně postižení atd.) ekvivalentní paušální program do 500 korun v omezeném časovém rozmezí odpovídajícím současnému období mimo špičku (18.00–6.00).

Poznámka: Autoři jsou iniciátory Výzvy k rozšíření Internetu v České republice.