Adobe .PDF – poslední kancelářská bašta, která nepatří Microsoftu

Softwarový obr sice přichází s XDocs, ale je to opravdu „zabiják“ Acrobatu?
Datovému formátu s názvem PDF (Portable Document Format) bude letos deset let – v rychle se měnícím softwarovém světě natolik úctyhodný věk, že bychom měli PDF na potkání oslovovat velebný kmete. Úctyhodnější však je to, kam se formát, zvaný mezi lidmi též jako „Akrobat“ díky názvu vlastní technologie a programům pro práci s PDF formátem, dostal. Je dnes zřejmým a nepsaným standardem v kanceláři pro výměnu dokumentů, které mají být především prohlíženy a u kterých musí být zachována forma (layout, formátování, písma atd.), je to formát zcela proprietární a není to formát firmy Microsoft.

I když je to nepochybně formát .doc, který se používá nejčastěji pro výměnu textových dokumentů, stejně jako .xls slouží pro výměnu tabulek, .ppt pro posílání prezentací a podobně, vyšvihl se PDF po mnoha letech obecné nevýznamnosti, kdy byl známý vlastně jen v oblasti desktop publishingu, náhle do pozice všeobecně známého a stejně tak všeobecně používaného formátu. Zapátrejte sami v paměti: před třemi, čtyřmi lety, kolik z vás mělo nainstalovaný Acrobat Reader – a kolik je to nyní? Pokud odhadnu, že v prvním případě to byl možná každý desátý až dvacátý, a dnes je to jistě dvoutřetinová většina, nebudu snad daleko od pravdy. Firma Adobe sama tvrdí, že Readeru dnes používá více než půl miliardy lidí; přitom to je program, který není součástí dodávky Windows ani Office.

Čím si Adobe PDF zasloužil tuto pozici? Tím, že dokument v něm vytvořený zachovává na každém počítači, každém operačním systému, každém monitoru svůj stejný vzhled – a stejně tak na každé tiskárně, samozřejmě v rámci technických možností; dokonce ani PDF se na černobílé tiskárně nevytiskne barevně. PDF v sobě může obsahovat jakékoli elementy dokumentu – texty, rovnice, grafy nebo obrázky, které nenafukují jeho velikost neúměrně, při jejichž otevírání čtecí program nespadne; rovněž hrozba zavirování je nesrovnatelně menší, téměř nulová. Adobe PDF navíc má další podstatné vlastnosti, které ve Wordu nenajdete: bez hackerských schopností a pomůcek PDF dokument nevytisknete a nevykopírujete z něj text, pokud si to jeho autor nepřeje, o tom, že byste v něm něco mohli pozměnit, ani nemluvě – to z něj činí výtečnou volbu pro „read-only“ dokumenty. Konečně možnosti formátování PDF jsou nesrovnatelně větší než u .doc; PDF je univerzální formát, který lze vydestilovat prakticky z jakéhokoli programu.

A ač často lidé hlásající, jak má vypadat budoucí výměnný formát, dávají na první místo jeho „otevřenost“, priority běžných uživatelů jsou, jak dokazuje úspěch .PDF a neúspěch různých otevřených formátů – trh přízemně preferuje praktičnost a užitečnost před pro něj abstraktními atributy otevřenosti.

Pro své vlastnosti – a rovněž proto, že čtečka je zdarma – činí PDF preferovaným formátem u firem či státních organizací, které poskytují svoje formuláře (určené pro vytištění a vyplnění) právě v „Acrobatu“; firma Adobe si toto včas uvědomila a začíná formát PDF modernizovat – například o možnost doplnění elektronického podpisu a tudíž vyplnění formuláře a jeho odeslání kompletně elektronickou cestou včetně jeho autentizace, těžko zfalšovatelným podepsáním. PDF se žení s XML – výsledkem bude interaktivní, nikoli jen prohlížitelný dokument, například onen formulář.

Neobvyklé je, že Microsoft nechal Adobe v tomto směru v poklidu tak dlouho. Firma dlouhodobě zanedbává ve svých projektech oblast desktop publishingu, ale tomu se nelze divit – Adobe (a několik dalších firem) je daleko vpředu, dohnat je by bylo drahé a obor není tak lukrativní, aby to Microsoftu stálo za to. Microsoft dokonce vytvořil svůj publikační program (Microsoft Publisher), ale nijak aktivně jej nepropaguje, spíše jej nechává „plout po vodě“ – i když Publisher není špatný produkt, nemůže se ještě měřit s Quarkem nebo InDesignem. Jenomže PDF už dávno není doma jen v publikování, ale i v kanceláři, kde Microsoft dnes nenechává konkurentům ani ten nejmenší kousíček místa.

Pokusem Microsoftu o určitou konkurenci PDF je formát nazvaný XDocs, zatím ovšem jen anoncovaný. XDocs ovšem nabízejí především to, co lze vyčíst z celkem nedvojsmyslné zkratky – „X“ jako eXchange či XML, a Doc je stále ten starý dobrý (nebo nedobrý, jak pro koho) dokument ve Wordu. XDocs vycházejí přímo ze standardu XML – což je nepochybně dobře, protože XML je skutečný a uznávaný standard, byť je natolik široký, že trošku hrozí jeho „velmi specifická implementace“, která vyhovuje jedné firmě více než jiným, ale nemají ještě všechny důležité schopnosti, jaké má PDF.

Odborníci proto vyslovují názor, že Microsoft musí přijít s rozsáhlejší a širší „publikační“ strategií a poukazují na náznaky, které to potvrzují, jako je najmutí některých docela klíčových osob pracujících dříve pro Adobe. Zároveň ale vyslovují názor – se kterým se ztotožňujeme – že pro Microsoft bude velice těžké zvítězit s „MS-PDF“, aniž se přitom firma nestane uznávaným dodavatelem software pro profesionály v oblasti publikování. Špičkově kvalitní PDF dokumenty totiž nevytvářejí sekretářky v kanceláři, ale profíci v DTP, kteří mají dnes hodně daleko, aby lámali stránky v nějakém produktu od Microsoftu. Tito lidé, kteří jsou navíc pro své okolí názorovými vůdci, užívají produkty od zcela jiných firem, jsou k nim dlouhodobě loajální a s jejich vlastnostmi víceméně spokojení, a navíc jsou to často ještě „Applisti“, takže je zde nekompatibilita na druhou. Na rozdíl od laiků či nadšenců profesionálové nemění vítěznou sestavu a nemění nástroj, který funguje; důvod k přechodu na jinou platformu se dá najít velice těžko – a to i tehdy, když druhá strana nabízí skvělé produkty, což dnes samozřejmě navíc vůbec neplatí.

Diskuze (66) Další článek: Western Digital uvede 250 GB disk

Témata článku: Microsoft, PDF, Adobe, Portable Document Format, Stejný vzhled, Elektronický formát, .doc, Skvělá pozice, Kancelář, Adobe Reader, Adobe Acrobat, PDF Reader, Acrobat


Určitě si přečtěte

Porno insider: Jak Greg Lansky mění internet pro dospělé

Porno insider: Jak Greg Lansky mění internet pro dospělé

** Erotický obsah generoval ohromné peníze, pak ale přišel internet... ** Pornografie dostupná všude a zdarma uvedla tvůrce do krize ** Někteří ale dokázali potenciál internetu využít i v tomto oboru

Jan Dudek | 12

Roboruka se 100 let učila otočit kostičku. Skutečné A.I. se možná nikdy nedočkáme

Roboruka se 100 let učila otočit kostičku. Skutečné A.I. se možná nikdy nedočkáme

** Strojové učení v posledních deseti letech dokázalo divy ** Používáme ho dnes každý den nejen ve vyhledávači ** A přesto se člověku nepřibližuje ani náznakem

Jakub Čížek | 59

Externí SSD se může hodit. Je rychlé, malé zvenku, velké uvnitř a cena už se snese

Externí SSD se může hodit. Je rychlé, malé zvenku, velké uvnitř a cena už se snese

** Vyzkoušeli jsme rychlé externí SSD Samsung T5 ** Externí SSD je lepší než flešky i velké plotnové disky, většímu rozšíření doposud bránila především cena ** Samsung T5 zvládne i chytré šifrování a připojení k mobilu

David Polesný | 27

Solární panely v silnici vypadaly jako dobrý nápad. V praxi se ale neosvědčily

Solární panely v silnici vypadaly jako dobrý nápad. V praxi se ale neosvědčily

** Nápad použít na silnice místo asfaltu solární panely vypadal slibně ** Praktické testy však odhalily celou řadu nevýhod ** Nejhorší je směšná účinnost ve srovnání s fotovoltaickou elektrárnou

Karel Kilián | 62


Aktuální číslo časopisu Computer

Jak vytvořit a spravovat vlastní web

Velký test herních klávesnic a DVB-T2 tunerů

Vše o formátu RAW

Vybíráme nejlepší základní desku