Ad ACTA: rozhodne až zákon

V ulicích se protestuje, hackeři napadají weby, politici se opatrně vyjadřují – ve hře je dohoda ACTA. Mohla by zničit svobodný internet, nebo skončit bez většího povyku i důsledků v šuplíku.
Ad ACTA: rozhodne až zákon
Kapitoly článku

Nedávno podepsaná smlouva ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement) vyvolala – do velké míry právem – celosvětovou vlnu protestů internetové komunity, srovnatelné s nedávno navrhovanou (a již staženou) dvojicí smluv SOPA/PIPA ve Spojených státech. Obrovské množství obvykle rozhořčených a emotivních komentářů bohužel vytváří nános, který trochu zamlžuje podstatu věci. Budu se věnovat několika důležitým aspektům smlouvy ACTA.

ACTA není zákon, ale právní rámec

V komentářích se často objevují názory, že tím, že jsme smlouvu ACTA podepsali, tak pokud ji nyní ještě nějak dále „ratifikujeme“ na evropské a lokální úrovni, okamžitě vstoupí v platnost zvěrstva jako zabavování notebooků a mobilů na hranicích, pokud budou obsahovat závadný materiál atd.

Toto není pravda – naštěstí. ACTA je pouze mezivládní smlouva, která nemá platnost zákona (a z principu jej nikdy nebude mít). Zatím pouze říká, že signatářské země jsou povinny přijmout zákony na ochranu proti padělkům a na ochranu autorských práv. Neříká, jakým způsobem to mají udělat, jaké mají vytvořit vymáhací mechanismy a podobně. Neříká, že mají země změnit, zrušit, omezit stávající zákony na ochranu soukromí či svobody projevu, a podobně. Jak je pro právní rámce obvyklé, je vágní – z toho ovšem povstalo dost nepochopení, protože si ji lze vykládat na mnoho způsobů, včetně extrémních.

Klepněte pro větší obrázek
Minulý týden se v Praze sešlo na tři tisíce protestujících proti ACTA

Je tedy pouze na jednotlivých zemích – tedy i na nás – zda se na smlouvu ACTA vrhneme (jako bohužel často) stylem papežštější než papež, nebo zda budeme rozumní. Česko – i jiné státy – mohou k dohodě ACTA přistoupit minimalisticky, tedy že přijmou pouze ta opatření, která neporušují stávající legislativu – nápověda: například stávající český autorský zákon – a tím se celá ACTA stane natolik bezzubou, že z ní bude spíše smlouva ad acta. A České – i jiné státy EU – k dohodě ACTA vůbec nemusejí přistoupit.

Dohodu ACTA podepsalo osm zemí (mj. USA, Austrálie, Kanada, Japonsko), v nich tedy dohoda již platí, tedy ukládá přijmout lokální legislativy. Jenomže ani v těchto zemích nemění moc na stávající situaci – uvedené státy již nyní mají poměrně přísnou legislativu na ochranu autorských práv. Komentátoři – znalí lokální právní problematiky více než já – tvrdí, že v těchto státech ACTA nic nemění. Evropská Unie svým podpisem říká: „hodláme ji podepsat v budoucnu, pokud ovšem budou členské státy pro“.

Je na ACTA vůbec něco dobrého? Ano, je

ACTA znamená Anti-Counterfeiting Trade Agremeent, česky zhruba Obchodní dohoda proti padělání (padělkům, padělatelství). Její část, která se zabývá právě touto oblastí, tedy padělky a paděláním, je podle mého názoru v principu zcela správná a je namístě, aby celosvětový právní rámec, který bude padělání a padělkům bránit, vznikl a byl v jednotlivých legislativách realizován.

Jak jsem již psal jinde, padělky považuji za čistokrevnou zlodějnu a podvod, který má silně negativní, až životu nebezpečné důsledky (viz padělky léků!) na koncové spotřebitele, a legislativu, která chrání koncové spotřebitele před nebezpečím ze strany organizovaných skupin, považuji za apriorně potřebnou. Jednotlivec je proti organizované skupině vždy v nevýhodě a zaslouží si ochranu. A pro nechápavé nebo nechápající dodám: organizovanou skupinou nemusí být jen banda gangsterů… může jí být i velká, světová a globální korporace.

A je na ACTA něco špatného? Ano, mnoho

První a zásadní věc, která dělá z ACTA „nečistou věc“, je záměrné rozostření záběru na věci zločinné i věci sporné. Je to něco, jako kdyby byl přijat drakonický zákon, který trestá přepadání na ulici za bílého dne, ale současně někde drobným písmem v 28. odstavci dole napsal „týká se též plivání na zem na autobusových zastávkách“. Ať klidně vznikne ACTA proti padělatelství, ale pouze proti němu, a rád ji podepíši, pokud by tedy o to někdo stál. Jestli se v tzv. vietnamských krámcích i jinde dnes prodávají oděvy a obuv „světových značek“ atp., považuji to za zlý čin rovný krádeži, který by měl být stejně trestán.

Ale otázka takzvaného digitálního pirátství – což není padělatelství, nikdo nevydává autorské výrobky za své, nikdo nezastírá jejich autorství – je situace úplně jiná a vyžaduje především kvalitní veřejnou diskusi dříve, než budou přijímány nové zákony.

ACTA totiž pod padělky (counterfeit goods) schovává nejen „adidasky z krámku na tržnici“, ale i digitální díla šířená po Internetu.

 

Utajená tvorba této dohody bude nakonec hřebíkem do její rakve

 

Kromě míchání „hrušek s jabkama“ je na dohodě ACTA zcela bezpečně odsouzeníhodná jedna věc a to, jakým způsobem tento právní rámec vznikal: v naprostém utajení a s vyloučením diskuse nejen veřejnosti, ale i odborných platforem (institucí atd.). Toto je neslýchané, na druhé straně si ale myslím, že právě utajená tvorba této dohody bude nakonec hřebíkem do její rakve.

ACTA konkrétně

Nevím, kolik novinářů a komentátorů si dalo tu práci tuto dohodu přečíst, já ano (v originále zde, český překlad zde). Už preambule sděluje pár zajímavých věcí: signatáři berou jako daný a výchozí fakt, že

  • „účinné vymáhání práv duševního vlastnictví je zásadní pro udržitelný ekonomický růst napříč všemi odvětvími a globálně“
  • „rozšiřování služeb, které šíří porušující materiály podkopává udržitelný růst světové ekonomiky, poskytuje financování pro organizovaný zločin a ohrožuje veřejnost (!)“

Už toto je velmi silně sporné, zejména v otázce digitálně šířených materiálů, ale dokonce i u mnohého fyzického zboží. Uvedu příklad: představme si, že nějaká asijská firma se rozhodne stoprocentně zkopírovat produkty a služby – řekněme – firmy Apple a uvést je na trh, nikoli jako padělky, ale pod svými značkami. Víte, co se stane, víte, jak to ovlivní úspěch a profit firmy Apple? Vůbec nijak.

Uvedu druhý příklad: někdo se rozhodne zkopírovat světově superúspěšný koncept energetického nápoje Redbull a přivést na svět pod svými názvy, jako je Semtex a podobně, vlastní energetické drinky. Jak to ovlivní byznys firmy Redbull? Víceméně nijak.

Klepněte pro větší obrázek
Jak se výskyt regionální kopie dotkne globálního byznysu originálu? Zanedbatelně.

V dalších odstavcích ACTA mimo jiné praví – abych doložil to, co uvádím bez důkazu výše (pozn. red.: autor vychází z vlastního překladu anglického originálu, který se nemusí doslovně shodovat s oficiálním českým zněním smlouvy):

  • „Každá smluvní strana si sama zvolí způsob zavedení požadavků v této smlouvy v rámci svého právního systému.“
  • „Tato smlouva nevytváří žádný závazek smluvní strany, aby aplikovala opatření v případech, kde ochrana duševního vlastnictví není pokryta jejími vlastními právy a regulacemi.“

Smlouva se v dalším textu zejména dotýká přeshraničního šíření materiálů, kterých se týká; zde je potřeba říci, že vzhledem k tomu, že jejím kolektivním podepisovatelem je Evropská Unie, nejedná se o hranice mezi (například) Českem a Slovenskem, ale o hranice (z těch, které se nás týkají), na hranicích EU.

Smlouva výslovně uvádí, že je zatím „otevřeným návrhem pro vyjednávací partnery“ (mezi nimi je jmenována i Česká Republika) a další země, které k ní mohou přistoupit do 1. května 2013.

Lidé, kteří proti ACTA hodlají vyrážet do ulic, netuší, že existují desítky dalších právních rámců, desítky dalších mezivládních smluv, ke kterým Česká republika i další státy EU přistoupily a které jsou pro jejich životy možná ještě zásadnější. Různé mezivládní dohody jsou hezká věc, ale český občan se řídí – naštěstí – pouze a jen zákony tohoto státu. Dokonce i konkrétně oblasti práv duševního vlastnictví se dotýká dříve přijatá dohoda TRIPS – na kterou se mimochodem ACTA často odvolává – a okolo které se, pokud se nepletu, nevedla ani sebemenší veřejná diskuse, o pochodních na náměstích ani nemluvě.

Témata článku: Právo, Kauzy, Strážce, Precedent, Trips, Evropské právo, Velká hrozba, Banda, Acta, Jednotlivá značka, Současné stahování, Velký dopad, Draft, Trade, Evropský parlament, Zuzana, Místní zákon, Drink, Drinky, Evropská legislativa, Chráněné dílo, Velká pravděpodobnost, Lokální zákon, Zákon, Důležitý aspekt

Určitě si přečtěte

Tesla chce změnit nákladní dopravu. Její elektrický náklaďák má ohromující parametry

Tesla chce změnit nákladní dopravu. Její elektrický náklaďák má ohromující parametry

** Tesla představila elektrický kamion ** Má obdivuhodný výkon i dojezd ** Prodávat by se měl už za dva roky

17.  11.  2017 | Vojtěch Malý | 238

Dnes je Black Friday: Přehled slev na elektroniku a počítače

Dnes je Black Friday: Přehled slev na elektroniku a počítače

** Začala slevová mánie zvaná Black Friday ** Pozor, ne všechny slevy jsou opravdu výhodné ** Průběžně sledujeme slevové akce v počítačových e-shopech

22.  11.  2017 | David Polesný | 37

Google Mapy mají nový design. Líbí se vám víc než předchozí? Tady je srovnání

Google Mapy mají nový design. Líbí se vám víc než předchozí? Tady je srovnání

** Nový design Google Map přijde na počítače i mobilní telefony. ** Zaměřuje se na zvýraznění konkrétních míst, mapové podklady jsou mnohdy upozaděné. ** Lépe pracuje s chráněnými oblastmi a parky.

20.  11.  2017 | Vladislav Kluska | 30

Microsoftu se invaze na Android daří, jeho launcher aktivně používá přes milion lidí

Microsoftu se invaze na Android daří, jeho launcher aktivně používá přes milion lidí

** Microsoft se zabydluje na platformě Android ** Nedávno představený launcher už používá milion uživatelů ** Je to stále jen zanedbatelný zlomek uživatelů Androidu, ale slibný růst

22.  11.  2017 | Vladislav Kluska | 35


Aktuální číslo časopisu Computer

Otestovali jsme 5 HDR 4K televizorů

Jak natáčet video zrcadlovkou

Vytvořte si chytrou domácnost

Radíme s koupí počítačového zdroje