Apple Macintosh Portrait Display
To, co vidíte na fotce není CRT monitor převrácený o 90°, dnes bychom řekli do pivotu, ale monitor Applu na výšku. V roce 1989 totiž opravdu vyrobil monitor s úhlopříčkou 14,2 palce, jehož vertikální rozměr byl větší než horizontální. Používal rozlišení 640 × 870 bodů a pracoval s barevnou hloubkou 8 bitů. Připojoval se konektorem DB-15.
CRT monitory by šly jen těžko otočit podobně jako dnešní tenké panely. Apple proto vyrobil jeden monitor na výšku (foto: Blake Patterson CC BY 2.0)
Rozměry monitoru byly přizpůsobeny tak, aby dobře seděl na počítači Macintosh IIcx, s nímž byl představen. Apple ale nebyl jediný, kdo se do experimentování s vertikálním monitorem pouštěl. Jeden měla také Sigma s názvem Power Portrait – byl určen pro Macintoshe a jednalo se o monochromatický zobrazovací panel.
Pokračování 2 / 8
Apple Newton MessagePad
Tehdy toto zařízení Apple nazýval osobním digitálním asistentem, později jsme jej označovali za PDA a dnes ho můžeme považovat za vzdáleného předchůdce iPadů. První model řady spatřil světlo světa v roce 1993 a velkou slávu do světa neudělal. Narážel na vysokou cenu i nepříliš praktické používání – zařízení bylo velké a pokulhával také systém Newton OS.
Digitální asistent Newton, dávný předchůdce iPadu. Mezi jeho schopnosti patřilo například rozpoznávání psaného textu (foto: Wikipedia,CC BY-SA 3.0)
Newton nabízel základní funkce, které bychom od PDA očekávali, ale zároveň Apple přišel i se zajímavými inovacemi. Jako jedno z prvních zařízení přinesl například rozpoznávání textu psaného rukou. Tady si Apple licencoval technologii od ruské společnosti Paragraph a ačkoliv v původní verzi nefungovala úplně dokonale, v dalších letech byla vylepšena. Newton však v nabídce Applu vydržel po dobu pěti let, než jej Steve Jobs po svém návratu do Applu pohřbil.
Pokračování 3 / 8
Apple Macintosh TV
Integrovat do jednoho zařízení počítač a televizi, to byl úkol pro Macintosh TV. Tenhle pokus Applu spočíval ve spojení tehdy povedeného modelu počítače Performa 520 s přijímačem kabelové televize. Displej, který pro Apple vyrábělo Sony se tak přepínal mezi těmito dvěma režimy – buď zobrazoval televizní vysílání nebo prostředí Macu. Vysílání sice nebylo možné sledovat přímo v OS, nicméně bylo možné snímky z televize ukládat jako fotky.
Počítač a zároveň televize - další pokus Applu o vznik podivné kategorie (foto: Wikipedia)
Zajímavostí je, že šlo o první Macintosh kompletně v černé barvě a černým příslušenstvím – klávesnicí a myší. Apple jich však vyroubil pouhých 10 000 kusů, čemuž odpovídá také velmi krátký život tohoto zařízení. Představeno bylo v září 1993 a už v únoru 1994 byl vývoj i výroba ukončena.
Pokračování 4 / 8
Apple QuickTake
V roce 1994 začal Apple koketovat také s digitální fotografií, když vydal fotoaparát QucikTake vyrobený Kodakem. Nesl označení QuickTake 100 a fotil snímky s rozlišením 640 × 480 pixelů. Snímky se ukládaly přímo do interní paměti typu EPROM s kapacitou 1 MB a v plném rozlišením tak bylo možno uložit 8 snímků. Pokud uživatel oželel něco z kvality a fotil do rozlišení 320 × 240, mohl uložil celých 32 fotek.
První pokus Applu o fotoaparát. QuckTake 100 se moc neprosadil, další modely už byly o dost povedenější (foto: Carl Berkeley CC BY-SA 2.0)
Fotoaparát měl vestavěný blesk, avšak nedisponoval funkcemi jako je zoom či ovládání ostření. Snímky si uživatel nemohl prohlédnout na fotoaparátu, neboť neměl displej a zároveň nebylo možné smazat jednu z vyfocených fotek. Vymazat šel pouze kompletní obsah paměti. Až další verze přišly s displejem nebo možností ukládat fotky na paměťové karty. Ani fotoaparáty od Applu nepřežily návrat Steva Jobse do vedení společnosti a jejich vývoj byl ukončen.
Pokračování 5 / 8
Apple Bandai Pippin
Pokud jsme označili digitálního asistenta Newton za předchůdce iPadu, pak můžeme s přivřením oka konzoli Pippin otitulovat jako předchůdce dnešní Apple TV. I Pippin mířil především do obýváků, kde měl sloužit pro hraní her či přehrávání multimediálního obsahu. Apple stál za softwarovou platformou, která byla odvozena z původního Mac OS a tu licencoval dalším výrobcům. Jedním z nich byl japonský Bandai, který přišel s konzolí Pippin.
Značně zmenšený Macintosh a ořezaný systém Mac OS Classic - to byla výbava herní a multimediální konzole Pippin (foto: Wikipedia)
Pro platformu vznikla spousta her, především těch převedených z Maců. Pippin zaujal také ovladačem, který mohl díky infra vysílači fungovat bezdrátově a předběhl dobu svým rozmístěním prvků. Nepovedl se však marketing, Pippin byl osazen slabším hardwarem, a především nemohl konkurovat raketově rostoucí konzoli Playstation.
Pippin tak trochu předběhl dobu například rozložením prvků na gamepadu
(foto: Wikipedia CC BY-SA 3.0)
Apple Bandai Pippin si stejně jako mnoho produktů společnosti zasloužil ocenění, i když tohle nepatří do oslavných kategorií. Časopisem PC World byl totiž zařazen na 22. místo žebříčků nejhorších technologických produktů. Vývoj platformy neukončil nikdo jiný než Steve Jobs.
Pokračování 6 / 8
Apple Silentype
Počet modelů tiskáren, které vyprodukoval Apple, vás pravděpodobně překvapí – bylo jich celkem 45. Vše začalo v březnu 1980, kdy přišel s první tiskárnou Silentype. Šlo o tzv. termální tiskárnu, kterou známe třeba z pokladen v obchodech – tisková hlava zahřátím působí na speciální papír, který tím změní barvu. Model Silentype používal konektor DB-9 a v nabídce Applu vydržel pouhé dva roky.
První tiskárna Applu byla představena už v roce 1980 (foto: Wikipedia,CC BY-SA 3.0)
Postupně Apple produkoval jak jehličkové (řada ImageWriter), tak laserové (PostScript) nebo inkoustové tiskárny (StyleWriter). Do nabídky se ale v roce 1983 dostal třeba také Apple 410 Color Plotter, který využíval barevné náplně na olejové nebo vodní bázi. Připojoval se ke strojům Apple II (s přídavnou kartou Super Serial Card) a Apple III.
Apple měl ve své nabídce také barevný plotter (foto: Wikipedia CC BY-SA 2.0)
Pokračování 7 / 8
Apple Disk II
Zatímco aktuálně můžeme k Macbookům dokoupit externí optickou mechaniku, v roce 1978 nabízel Apple zařízení Disk II. To četlo diskety s rozměrem 5,25“ a navrhoval jej Steve Wozniak. Jak už název napovídá, mechanika byla určena pro použití s počítačem Apple II a dostala se na trh za cenu 495 dolarů.
Když začal Wozniak vyvíjet Disk II, o mechanikách toho příliš nevěděl a většinu potřebných znalostí nabyl až studiem konkurenčních produktů IBM a North Star (foto: Wikipedia CC BY-SA 3.0)
Apple postupně pro své produkty připravil šest variant mechanik pro tento rozměr disket a později ještě více pro menší 3,5palcové diskety. Posledním strojem Applu, který mohl pracovat s disketovou mechanikou, byl PowerBook G3 z roku 1998. K němu Apple nabízel přídavný modul pro čtení těchto médií.
Pokračování 8 / 8
Apple ProFile
V roce 1981 představil Apple první pevný disk a byl jím Apple ProFile. Používal se s počítačem Apple III, ale postupně přibyla podpora také pro Lisu a s přídavnou kartou také Apple II. Kapacita disku byla 5 MB a uvnitř běžel disk Seagate ST-506 s rozměrem 5,25 palců.
Počítač Lisa s položeným diskem Apple ProFile (foto: Wikipedia CC BY-SA 3.0)
Původní cena disku s touto kapacitou byla 3 499 dolarů, přičemž později přišel Apple s diskem o dvojnásobné kapacitě s ještě vyšší cenovkou. Dalším externím diskem byl až Apple Hard Disk 20, který byl určen pro Macintosh Plus a Macintosh 512K, měl kapacitu 20 MB a stál 1 495 dolarů. Přenosová rychlost byla 500 kb/s a hmotnost zařízení 3,2 kg. Pro připojení sloužil konektor DB-19.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně