AaaHoj, Vitaj tě, Servus , Здравсвуйте товарищи, Hello everybody,sebekriticky přiznávám, že v jazycích musím zapracovat, aspoň v té angličtině, která je mi z cizích jazyků nejblíže.
Ještě mám někde v knihovně zaprášenou starou učebnici Angličtina pro samouky, nikdy jsem jí nedostudoval do konce. Vždycky mě to ve třetině přestalo bavit, ten starý klasický styl vyúky, kdy v lekci se musíte učit slovíčka, fráze a gramatické jevy, které vás zrovna teď nebaví a naopak vás hrozně baví se učit jiná slovíčka, která jsou ale o pár lekcí dále a rádi byste složili větu, která ale v celé učebnici uvedena není. Jistě učení musí mít nějakou logickou posloupnost a bez znalosti základních zájmem, sloves a dalších větných členů nelze složit kloudnou větu. Internetová výuka je možná možná vhodnější pro typy jako jsem já, kdy nemám rád předem nalajnovanou učební látku a nucený, pravidelný režim nějaké docházky na jazykový kurs a psaní domácích úkolů. Mě vyhovuje časově volné studium, a když nemám náladu, tak to prostě odložím na dobu, kdy zase chuť budu mít. Pokud se člověk učí slovíčka, které si sám vybere, protože si myslí, že je opravdu upotřebí ve své mluvě, tak takové učení jazyka člověka i baví. Měl jsem možnost kdysi mluvit s jednou slečnou, která měla české občanství, ale s rodičema prožila školní léta v Německu a mluvila potom téměř, jako rodilý mluvčí. Jakýkoliv německý text přečetla plynule bez váhání. Na otázku jakou slovní zásobou přibližně disponuje mi řekla mezi 30 až 40 tis. slov, i když né všechny slova používá, zná jejich význam i skloňování. Hodně mě zajímalo, jestli je někde definováno, kolik slov je potřeba na základní znalost jazyka, kolik slov na pokročilou znalost, jaká slovní zásoba už stačí na plynulou řeč a jakých hodnot dosahují rodilí mluvčí ? Jistě významný faktor, kdy máme šanci se naučit dobře řeč je, když nějakou dobu žijeme v cizině, tak nás to donutí rychle začít mluvit a zároveň slyšet správnou výslovnost a intonaci.