1998: Na tento rok dlouho nezapomeneme (III.)

Zahraniční časopisy a internetová média jsem mohl komentovat v klidu; nyní ale přistupuji na domácí scénu a situace se mění. Uvádím předem, že můj pohled je nutně subjektivní, je dán mou pozicí v Computer Pressu a i když se budu snažit o objektivní pohled, vždy jí ovlivněn bude. Berte, nebo přeskočte...
Zahraniční časopisy a internetová média jsem mohl komentovat v klidu; nyní ale přistupuji na domácí scénu a situace se mění. Uvádím předem, že můj pohled je nutně subjektivní, je dán mou pozicí v Computer Pressu a i když se budu snažit o objektivní pohled, vždy jí ovlivněn bude. Berte, nebo přeskočte.

Letošní rok byl poznamenán poklesem inzertních příjmů v branži počítačových časopisů. Krize ekonomiky, promítnutá do počítačové oblasti je promítnutá do inzertního příjmu počítačových časopisů – a tolik promítnutí je na jednoho až moc. Inzertně orientovaná média sbírají smetanu trhu, tj. jeho inzeráty – ale co když je na tom trh tak špatně, že plodí akorát kyselé mléko? Pak stojí média před otázkami bytí a nebytí.

Počátkem roku 1998 spustila česká pobočka německého Vogelu projekt Počítač pro každého – „jakoby“ časopis působící na největší laiky v oboru. Masívní kampaň v médiích, dobře realizovaná distribuce a konzumentský model způsobila průměrnou prodejnost čísla okolo 50 000 výtisků – což je více, než má kterýkoli jiný počítačový časopis. Současně to ale znamená prodejnost pouhých 25% vytištěných výtisků, tj. tři časopisy ze čtyř jdou do stoupy, což projekt notně špiní (odkud máme čísla: Vogel uvádí náklad 200 000 výtisků na číslo, koncem roku pak celkové dva mil. prodaných kusů; zbytek je kalkulačka). Pro rok 1999 vzniká Počítač pro každého jako čtrnáctideník i s přijímanou inzercí; je pravděpodobné, že počty prodaných kusů nadále prudce poklesnou, neboť inzerce působí silně proti prodeji médií, a je těžké odhadnout, jak bude časopis vůbec inzertně atraktivní (sekretářky jsou ty poslední, které rozhodují byť o koruně investic do informačních technologií). Každopádně se Vogelům podařilo vystihnout panenský segment trhu – rok až dva „staré“ uživatele počítačů (těch je u nás okolo 300 000), kterým připadají ostatní časopisy nesrozumitelné a kterých se bojí.

Pro rok 1999 vznikají hned dva časopisy zaměřené na tzv. „dealery“: časopis PC Dealer opět od Vogelu a Inside od Softwarových novin. Oba deklarují svou tvář jasně: nejsme pro ty, kteří počítače používají a živí se něčím jiným, jsme pro ty, kteří se živí obchodem v oblasti počítačových technologií. Těchto lidí je dohromady dva, tři tisíce, všichni mají Internet, jsou zahlceni dalšími zdroji… myslíte to vážně? Samozřejmě – logiku oba modely mají, neboť tito lidé jsou jednak nesmírně vlivní v otázce investic a jednak mají nesmírně málo volného času, jako ostatně každý manažer. Stačí jim tedy předložit pod nos Ten Jediný časopis, a ekonomický model je zaručen, inzerent bude s chutí investovat.

Ovšem, háček je zde převeliký. Onen čtenář není hloupý a pokud mu nebude časopis skutečně přinášet to, co dosud nevěděl a hlavně, co je důležité pro jeho manažerský post či podnikání, skončí v koši stejně jako kilo další denní makulatury, kterou každý z nich dostává. A s ním skončí i inzeráty. Jakou šanci mají oba časopisy? Nepochybně lépe je na tom Inside od Softvérek, neboť se pod něj hodlá hodně hlasitě podepisovat Petr Koubský, člověk se skutečně „insiderskými“ znalostmi, jeden z mála u nás. Jenomže v internetovém „disclaimeru“ časopisu hned tvrdí, že informace v Inside jsou vlastně nalezitelné po trošce hledání kdekoli na Internetu, takže vlastně jde jen o úsporu drahého času… Existují omluvy a výmluvy, toto je ta druhá; pokud Inside jen setřepe internetové dění do tištěného pytlíku, pak z toho druhý newsletter typu Release 1.0 nebude.

PC Dealer už vyšel ve dvou číslech a zatím hrubě zaostal za jakýmikoli sliby; je vlastně jen jinak přeformátovaným Chipweekem a obsahuje a) nicneříkající úvodník, b) pár grafů, které skutečně lze získat na Internetu během půl minuty, c) přetištěnými tiskovými zprávami firem. Hlavně ono c) a jeho zhruba osmdesátiprocentní tiskový objem mě zaráží a napjatě čekám, kdy PC Dealer buď toto zcela vyškrtne, nebo…zanikne.

Současně s těmito změnami proběhlo v české scéně počítačových žurnalistů zemětřesení, nevídané od roku 1993? (nevím přesně), když pseudo-elita české počítačové žurnalistiky z Chipu utekla do PC Magazine „Czech Edition“, aby jej postupně dovedla k stále menšícímu se tržnímu podílu, což bylo v letech 1994-6 docela umění. Přesuny jsou: Milan Loucký, duše Chipu a hlavní tvůrce jeho všeobecné otevřenosti i přijatelnosti, jde „výš“ a stává se ředitelem Vogel Computer Media; Vogel ruší Chipweek zřejmě včetně jeho týmu. Šéfem Chipu se stává Jirka Palyza, šéfem PC Dealeru Josef Mika; oba zatím nepatří mezi „hvězdné novináře“. Konkurenční IDG, které nyní vede bývalý šéf Vogel Computer Media Ivan Novotný, opouští doslova základní kádr: Zbyšek Bahenský jde do softwérek, Pospíšil s Vydrou zatím neznámo kam. Musím chtě-nechtě vyjádřit dr. Novotnému poklonu za ochotu k tak radikálnímu řezu – vždyť jmenovaní jsou jakousi živoucí legendou IDG a byli přítomni jejich největším úspěchům. Risk je zisk, říkají Američané; od českého manažera toto příliš často neslýcháme.

Softwarové Noviny, spolu s námi jediný silný domácí vydavatel, se vydává na neprozkoumanou stezku, která skýtá různá úskalí: Softwarové Noviny byly spojovány s osobou Petra Koubského; jeho rukopis (a jeho hlavní klady: praktické uznávání plurality názorů, i když to inzerentsky bolelo, určitá stylizace do výlučnosti, vybroušená žurnalistika), a nyní nebudou, Zbyšek Bahenský – opět, při vší úctě k jeho osobě – je nenahradí. Stanou-li se SwN tuctovým měsíčníkem, zmizí ze zorného pole firem, kterým jejich určitá prestižnost vyhovovala, a pravděpodobně se vůči válcujícímu Chipu příliš neudrží.

A co my? Jak je zvykem v Computer Pressu, vybrali jsme si kartu, která na první pohled a dnes, na přelomu let 1998/99 vypadá jako neslaný-nemastný spodek, a o které „vizionářsky“ doufáme, že se vyvine do esa – a tím médiem jsou Mobility. I u nás dochází k personálním přesunům, kde je nejvýznamnější přechod Martina Schenka do vedení Connectu; i tento časopis se totiž musí po anglicku „reinventnout“, česky ošlivě „obrodit“ – trh, ve kterém působil, se totiž tak rychle vyvinul, že Connect, který chce zůstat na čele trendů v profesionálních sítích a komunikacích, musí učinit velký pokrok.

Ovšem, aby to nebylo tak jednoduché a ploché, jsou zde internetové časopisy. Ty jsou doslova divokými kartami v oblasti dnešního počítačového publikování – nikdo si netroufne dnes říci, jakou mají nyní hodnotu, a přitom mohou zítra přebít i to nejsilnější eso. Dvěma nejsilnějšími jsou Svět Namodro, autorské dílo Dana Dočekala a jeho lidí, a naše Živě; v „techařské“ branži je pak vůbec nejnavštěvovanější Mobil Server, ale ten si vybral prakticky nepočítačovou oblast, také jej mezi tzv. počítačové časopisy zatím neřadím.

Jak Svět Namodro, tak Živě se dnes těší desítkám tisíc čtenářů za měsíc; tím se již dorovnávají k některým méně čtenějším počítačovým měsíčníkům. Jenomže nákladovost i toho málo významného měsíčníků je zhruba v miliónu Kč za měsíc; u internetového média je to desetina. Samozřejmě ještě nejsme všichni na Internetu, ale neobyčejně snadná průraznost internetového média vede ke vzniku elektronických časopisů, které jsou nyní řádově zajímavější než jejich tištěné obdoby a jsou přitom zdarma: ISDN Server Veselého a Merunky vs. např. telekomunikační revue, Grafika.cz vs. Grafie Publishing či Font, Mobil Server vs. Mobil. Internet zde v některých oblastech skutečně nabízí mnohem víc než tištěný časopis; jenomže co s tím?

Váš názor Další článek: 1998: Na tento rok dlouho nezapomeneme (II.)

Témata článku: Internet, Nepočítačové médium, Vogel, Revue, Newsletter, Hlavní tvůrce, Inside, Pseudo, Počítačový model, Zahraniční časopis, Dealer, Živý pohled


Určitě si přečtěte



Aktuální číslo časopisu Computer

Nejlepší programy pro úpravu fotek zdarma

Externí disky pro zálohu dat

Velký test: herní notebooky

Srovnání 12 batohů